Témata
Reklama

Aditivní výroba součástí plynových turbín

Společnost Siemens zaměřuje svou pozornost mimo jiné i na oblast aditivních výrobních technologií. Příkladem z nedávné doby je akvizice britské společnosti Materials Solutions, která se specializuje na výrobu odolných kovových dílů z práškových materiálů metodou selektivního tavení laserem (SLM). Touto technologií se vyrábějí například součásti plynových turbín nebo proudových motorů.

Již od počátků aditivní výroby (AM, additive manufacturing) investuje společnost Siemens do těchto technologií a v současné době směřuje k jejich průmyslovému a komerčnímu využití. AM technologie Siemens v hojné míře využívá pro rychlý vývoj prototypů a do sériové výroby zavedla řešení pro rychlou výrobu malých směšovačů paliva a pro rychlé opravy hořákových hrotů pro středně velké plynové turbíny. Ve švédském Finspångu začala společnost Siemens využívat technologie aditivní výroby už v roce 2009 a v únoru 2016 otevřela výrobní závod pro 3D tištěné kovové součásti. Tato investice byla prvním krokem v plánech společnosti pro masovou výrobu a opravu kovových dílů s využitím aditivních technologií.

Reklama
Reklama
Reklama


Clean Energy Center v Ludwigsfelde u Berlína

Akvizice společnosti Materials Solutions

V letošním roce získal Siemens většinový, 85% podíl ve společnosti Materials Solutions Ltd. z anglického Worcesteru, která je průkopníkem v použití technologie selektivního tavení laserem (SLM) při výrobě vysoce odolných kovových dílů. Společnost se specializuje na výrobu dílů pro turbínová strojní zařízení, zejména vysokoteplotní plynové turbíny, kde je přesnost, povrchová úprava a nejvyšší kvalita materiálů rozhodující pro zajištění provozního výkonu použitých dílů. „Akvizicí společnosti Materials Solutions získáváme odborné znalosti světové úrovně v oblasti vývoje materiálů a procesů AM se zaměřením na vysoce legované vysokoteplotní slitiny. Devizou společnosti je schopnost v rekordním čase proměnit modely ve vysoce kvalitní součásti,“ potvrdil Willi Meixner, generální ředitel divize Power and Gas společnosti Siemens. Společnost Materials Solutions vyvíjí aplikační know-how a buduje dodavatelské řetězce pro přední světové strojírenské společnosti – dodává procesy a přesné díly z 3D CAD modelů s použitím softwaru, laserů a kovových prášků.

„Vytištěné“ díly pro turbínu brněnské teplárny

V Brně je od letošního června úspěšně provozována první komerční aplikace 3D tištěné součásti hořáku pro vysoce výkonnou plynovou turbínu Siemens. Brněnská teplárna Červený mlýn je moderní paroplynový zdroj s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Technologie je v provozu od roku 1999 a letos na jaře prošla generální opravou v režii společnosti Siemens, která byla před patnácti lety dodavatelem spalovací turbíny. Spalovací turbína o výkonu 70 MW z rodiny turbín SGT-1000F má typové označení V64.3A, pracuje s otáčkami 5 412 min-1 a za sekundu jí proteče 192 kilogramů spalin, které mají na výstupu ze stroje teplotu 575 °C. Spaliny proudí do výměníku tepla, kde předávají tepelnou energii vodě. Ta se mění v páru, která roztáčí ještě protitlakovou parní turbínu Siemens GE 40. Výstupní pára z protitlakové turbíny je vedena do výměníku tepla a předává teplo vodě, jež slouží k vytápění. Zhruba 48 % energie z paliva, kterým je zemní plyn, se v tomto procesu mění v elektřinu a 52 procent na teplo. Celková účinnost paroplynového cyklu je asi 89 %. Nejproblematičtější částí turbíny z hlediska údržby je spalovací komora a komponenty stroje, kterými procházejí horké plyny, jejichž teplota dosahuje až 1 200 °C.


Oblasti plynové trubíny vhodné pro uplatnění aditivní výroby
Vláknové lasery mají nyní dostatečný výkon, aby roztavily vysoce odolné kovové slitiny pro výrobu dílů plynových turbín nebo proudových motorů.

Hlavice hořáků z 3D tiskárny

Při opravě zmíněné spalovací turbíny byla poprvé použita technologie 3D tisku – touto cestou vznikly tři hlavice směšovacích hořáků, v nichž se mísí vzduch s plynem. Jedná se o tvarově složitou součást zařízení, a pokud by se vyráběla klasickým obráběním, proces by trval téměř jeden rok. Z 3D tiskárny součástka vyjede za čtyřiadvacet hodin a její výroba tak představuje zajímavou finanční a časovou úsporu. Montáž hořáků proběhla v dubnu a v červnu 2016 byla turbína uvedena do provozu. V současnosti má Siemens několik svých 3D tiskařských center po celém světě, v případě požadavku na vybrané nové součástky se reakce pohybuje pouze v řádech dnů.

Společnost Materials Solutions vyrobila 3D tištěné hlavice směšovacích hořáků Siemens.

3D tisk nastupuje do sériové výroby

Velký závod na výrobu vysoce výkonných plynových turbín má Siemens v Berlíně na Huttenstrasse. V závodě o rozloze 130 000 m2 pracuje 3 700 zaměstnanců a v dubnu letošního roku zde byla vyrobena již tisící plynová turbína. 3D tisk metodou selektivního tavení laserem zde v současnosti představuje jednu z perspektivních technologií pro výrobu tvarově náročných dílů z odolných kovových materiálů. Jedná se především o malé díly kompresoru, součásti spalovacího systému, jako hořáky, vířivé klapky, trysky, součásti chlazení apod., a komponenty turbíny, především lopatky, statorové rozváděcí lopatky a další menší díly. V současnosti jsou touto technologií komerčně prováděny opravy špiček hořáků turbín SGT-700/800, což přináší 90% úsporu času, a vyráběny jsou náhradní díly na požádání, což je případ hlavic hořáků plynových turbín SGT-1000F pro brněnskou teplárnu. V závěrečné fázi testování je rapid prototyping statorové rozváděcí lopatky pro turbíny SGT5-4000F, s jehož pomocí se díky včasné validaci zkrátí vývoj nové konstrukční generace až o 75 %, či rapid manufacturing využívaný pro hořáky plynových turbín SGT-700/800 přinášející zkrácení doby výroby o 85 %. Nové komponenty plynových turbín jsou testovány v novém zkušebním centru Clean Energy Center (CEC), které se nachází v Ludwigsfelde nedaleko Berlína a bylo otevřeno v únoru 2015.

Zpracováno podle podkladů společnosti Siemens

Pavel Marek

[email protected]

Něco navíc

Video, které představuje aditivní výrobu součástí pro plynové turbíny metodou SLM:

Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Novinky ze světa 3D tisku

V uplynulém měsíci se v české kotlině seběhlo několik akcí, jejichž společným jmenovatelem byl průmyslový 3D tisk. Představeny byly nové produkční 3D tiskárny, profesionální tiskové materiály a zapomenout nesmíme ani na největší z těchto akcí, výstavu a konferenci 3dexpo.

3D tisk v leteckém průmyslu:
Start připraven

3D tisk kovů přináší revoluci do leteckého průmyslu. Firma Morf3D zabývající se aditivní výrobou chce vyhovět rostoucí poptávce zákazníků, a proto nově v Kalifornii postavila závod s vyšší kapacitou. Plánování zařízení měli mj. na starost konzultanti společnosti Siemens Advanta. S pomocí nástrojů, jakými jsou Tecnomatix Plant Simulation nebo NX Line Designer, vytvořili optimální uspořádání závodu s ideálním nastavením výrobních procesů.

Související články
Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Automatizace masové výroby vs. 3D tisk

Automatizace ve velkých společnostech je již dlouho běžnou praxí. V posledních letech se však setkáváme s poptávkou po automatizaci i v případech malosériové výroby a u dodavatelů s kusovou výrobou. Mnohdy jde o produkty s vysokou přidanou hodnotou, ať už to jsou výrobky pro automobilový průmysl, nebo pro maloodběratele.

Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit