Určení mezních hodnot
Na začátku posouzení rizika musíme určit mezní hodnoty stroje podle účelu používání s přihlédnutím na jeho celý životní cyklus. To znamená identifikovat všechny vlastnosti, spolehlivost a výkonnost samotného stroje nebo v součinnosti s dalšími stroji a zařízeními. Určit činnosti všech osob v prostředích, kde bude stroj instalován, provozován, udržován a na konci životního cyklu zlikvidován. Ke všem parametrům s vlivem na bezpečnost stroje a bezpečnost produktů, pro které bude používán, je nutné stanovit mezní hodnoty. Řadu limitů již závazně předurčuje legislativa, vylučuje použití nebezpečných látek apod.
Způsoby používání
Vymezit používání stroje z hlediska uživatelů i jiných osob zahrnuje posouzení, jak správný způsob, tak předvídatelný nesprávný způsob používání. K tomu je nutné uvážit min. čtyři hlediska: provozní režimy a zásahy uživatelů z hlediska různosti, určení uživatelů, úroveň zácviku, jiné osoby.
Vymezení prostoru
• Rozsahy pohybu stroje a osob (vymezení nebezpečných a bezpečných prostorů);
• požadavky na osobní prostor pro obsluhu, údržbáře atd. (zabránění možnému úrazu);
• rozhraní vzájemného působení např. obsluhy a stroje, údržbáře a obsluhy;
• rozhraní stroje a dodávky energií (ovládání připojení elektro, tlaků plynu, hydrauliky).
Doba používání
Životnost zařízení nebo jeho určitých částí podléhá opotřebení. Nastavit doporučené intervaly prohlídek, údržby, seřízení nebo servisu.
Ostatní vymezení
To se týká především vlastností zpracovávaných materiálů, látek, dále pak udržovatelnosti (vhodnost k čištění, bezúdržbovost) a prostředí (určité tolerované nebo doporučené vlastnosti, např. teplota, vlhkost, prašnost, UV záření atd.).
Identifikace nebezpečí
Po vymezení předchozích výše uvedených základních charakteristik, určení parametrů stroje s ohledem nejenom na funkčnost, ale s důrazem na bezpečnostní hlediska, je zásadním krokem určení nebezpečí. U každého stroje je nezbytné systematicky identifikovat rozumně předvídatelná nebezpečí. Uvědomit si, která nebezpečí jsou trvalá a která mohou vzniknout při různých předvídatelných způsobech použití stroje. Nebezpečí je nutné identifikovat v celém životním cyklu, aby např. při demontáži nedošlo ke zranění z neznalosti nebo chybou pracovníka. První systematické rozdělení nebezpečí, nebezpečných situací nebo událostí, které mají být identifikovány (rozpoznány), musí zahrnovat možná rizika z celého životního cyklu stroje, tj. při dopravě, montáži, instalaci, zkoušení, zprovoznění, předání uživateli, používání a vyřazení z provozu, odpojování, demontáži či likvidaci.
Všeobecně platí, že pouze tehdy, pokud byla identifikována nebezpečí, mohou být přijata praktická opatření k jejich vyloučení nebo snížení rizik!
Zkušený konstruktér musí identifikovat nebezpečí s akceptováním následujících třech zásadních otázek na chování lidí a fungování strojů:
a) Jak vzájemně působí člověk a stroj během celého životního cyklu?
b) Jaké jsou možné stavy stroje?
c) Jaké je nepředpokládané chování obsluhy a předvídatelné selhání stroje?
K orientaci pro kvalifikovanou identifikaci všech nebezpečí dále předkládáme stručný návod.
Vzájemné působení osob a stroje
Jedná se o soubor činností – úkolů, u kterých musí konstruktér zvažovat, jaká nebezpečí jsou s nimi spojena. Jak se v celém životním cyklu z hlediska stability, změn kvality stroje a lidí musí a mohou projevit. Identifikujeme zde celou řadu nebezpečí od seřizování, zkoušení, zaškolování, změnách procesu, výměny nástrojů přes přivádění energií ke stroji, vyjímání produktů ze stroje až po čištění či preventivní údržbu.
Následně musí být identifikována všechna rozumně předvídatelná nebezpečí, nebezpečné situace nebo nebezpečné události, které jsou spojeny s úkoly a funkcemi určitého stroje. Doporučuji náhled do ISO 12100 a dokumentovat ve vhodné tabulce.
Možné stavy stroje
Základem je charakterizování dvou stavů – funguje/nefunguje správně. Normální provoz stroje, kdy vykonává všechny předpokládané funkce na určené úrovni. Nebo selhání předpokládané funkce, stroj ze známých i nerozpoznaných příčin funguje jinak, než je určeno, a to z celé řady důvodů od změny vlastností nebo rozměrů zpracovávaného materiálu přes poruchy jedné nebo více součástí stroje až např. po přerušení dodávky energií.
Nepředpokládané chování obsluhy nebo předvídatelné selhání stroje
Příklady identifikace nebezpečí zahrnují především chování osob z následujících příčin, často ještě jejich kombinaci: Reflexe obsluhy i jiné osoby při selhání stroje, nehodě nebo poruše stroje, ztráta kontroly nad strojem, nedostatečná koncentrace, nepozornost nebo neopatrnost osob, tlak na udržení stroje v provozu za všech okolností (např. odložení nutné opravy), schopnosti určité osoby, např. osoba s omezenou pohyblivostí, postižením apod.).