České CNC frézování na EuroSkills Gdaňsk 2023

Ve dnech 5. – 9. září 2023 se v polském Gdaňsku uskutečnil v pořadí již jedenáctý šampionát EuroSkills, během něhož 600 soutěžících do 25 let z více než tří desítek evropských zemí změřilo úroveň odborných znalostí a dovedností v celkem 43 disciplínách. Tento typ velké soutěže můžete často najít také pod označením „olympiáda řemesel“, protože přesně taková soutěž se zde v reálu odehrává. Jen sportovní nářadí, atleti a ovál vypadají jinak, ale co se emocí, atmosféry i ceremoniálů týká, nepochybujte, jste skutečně na olympiádě! Koordinátorem příprav na EuroSkills 2023 za Českou republiku byla pověřená Hospodářská komora České republiky. Z titulu národního koordinátora vyslala do Polska český reprezentační tým, který tvořilo deset soutěžících, kteří nás reprezentovali v devíti „skills“. Nominace „na Evropu“ má však svá velmi přísná pravidla, která se týkají především předepsané úrovně dovedností. Tzv. „Technical description“ ke každé soutěžní disciplíně přesně stanoví, co kandidáti v soutěži musí zvládnout. Laťka je tady skutečně vysoko, protože jste na nejlepší soutěži na světě a vítěz je ten nejrychlejší, nejpřesnější a nejlepší. Bez kvalitní národní soutěže na nominaci však vůbec není možné ani pomyslet. Proto byla pro Skills Czech Republic nominace pro obor 07-CNC Milling absolutně skvělá zpráva! Skills Czech Republic se stala odborným garantem profese CNC frézování a historicky se tak poprvé na EuroSkills 2023 představil zástupce ČR v tomto oboru – Jiří Hruška, mistr ČR v CNC frézování za rok 2021. Nabízí se tady pověstná Armstrongova věta o malém krůčku pro člověka a velkém kroku pro celé lidstvo, když se poprvé prošel po Měsíci. Přesně toto se pro Českou republiku stalo, když v letošním roce Jirka Hruška poprvé vkročil na pracoviště CNC frézování na soutěži EuroSkills 2023 v Gdaňsku.

To, že na velkou soutěž si nemůžete jen tak nějak odskočit, je z výše uvedeného jasné. Soutěžní pravidla jsou velmi přísná i v tom, že nominací sice začíná radost, ale je jasné, že někdo musí vést přípravu na soutěž, která je bez nadsázky tou nejnáročnější na světě. Trenér – expert. Ten je součástí jeho přípravy a doprovází soutěžícího na velké představení s názvem EuroSkills. Tandem soutěžící – trenér je hnán a motivován společnou snahou, podat v soutěží co nejlepší výkon a obstát v silné mezinárodní konkurenci. Oba současně reprezentují firmy, školy či organizace, bez jejichž podpory by účast na EuroSkills či v národních soutěžích vůbec nebyla myslitelná. České CNC frézování mělo v Polsku naprosto skvělou reprezentační dvojici: Soutěžící Jiří Hruška, trenér a expert Luboš Kroft. Oba za Skills Czech Republic a Fakutla strojní ZČU Plzeň, kde oba aktuálně působí – Jirka v roli studenta, Luboš v roli pedagoga. Plzeňská univerzita je zároveň i místem, kde Jirka absolvoval z velké části svou přípravu před odjezdem do Polska. Pojďte se podívat, jak týden na evropském šampionátu prožil Jirka Hruška v roli soutěžícího. Sami si pak můžete poměrně jednoduše srovnat úroveň soutěží u nás a na poli mezinárodním. Výsledek, ač jakkoliv krutý, hovoří jasně: Abychom měli měřítko pro srovnání kvality, musíme opustit český rybník a pokusit se doběhnout ujíždějící vlak.

E. Klocová: Jirko máš za sebou finále na EuroSkills, jak to teď s odstupem celé hodnotíš a můžeš nám soutěž představit, jak probíhala den za dnem?

J. Hruška:

Přípravě na soutěž evropského formátu jsem věnoval dva roky. Během této doby jsem byl na tréninku  Worldskills Germany u společnosti Chiron v Tuttlingenu, kde jsem se poprvé seznámil s prostředím Mastercam, což je předepsaný a jednotný CAM pro soutěže WorldSkills a EuroSkills. Další pozvání jsem od WorldSkills Germany dostal na AMB Stuttgart, kde jsem měl možnost trénovat s německým národním týmem a poprvé frézovat před návštěvníky veletrhu. A zase ten Mastercam…, ale tady jsem si už v Mastercamu nějakou součást naprogramoval. S odstupem času ale vidím, že právě toto byl problém, protože programátorské chyby mi sebraly čas, který mi pak chyběl v průběhu ostatních soutěžních dnů na EuroSkills.

První soutěžní den byl pro mě neskutečná horská dráha. Po zadání prvního výkresu, jsem byl doslova vysmátý, že díl je v pohodě a mohu to zvládnout. Bohužel po naší konzultační čtvrthodince, s mým expertem Lubošem Kroftem, mi až zase tak moc do smíchu nebylo. Během modelování se totiž vyskytla chyba a musel jsem zvednout ruku a zakřičet: „MasterCAM I need help“, do pár vteřin se u mě objevil zástupce Mastercamu, který mi lehce pomohl pronesením věty: „Thats not fault of Mastercam, but yours, please check the sketch“ Uvědomil jsem si chybu a mohl pokračovat. Bohužel se mi ale nepovedlo model kompletně dokončit a na korekci výroby od zákazníka, což byla letošní specialita, mi nezbylo ani pomyšlení.

E. Klocová: Jirko, já vím, že v soutěži bylo letos několik novinek, s cílem co nejvíce se přiblížit reálnému prostředí. To, že si zákazník v průběhu zakázky přeje změnu je v reálu běžné, stihnul jsi na to reagovat?

J. Hruška: My jsme na začátku dostali základní výkres a přibližně po hodině jsme dostali korekční výkres, kde byl lehce pozměněný základní výkres, přibylo tam pár otvorů pár závitů a jedna kapsa navíc. Bohužel v momentě, kdy už jsem měl dělat korekci modelu, tak jsem stále dělal základní model, protože jsem ho považoval za podstatný.  Celou dobu při modelování jsem si kontroloval čas, aby mi zbyla alespoň hodina na programování. Smířil jsem se s tím, že základní model tedy nebude komplet (tlačil mě čas) za cenu, že výrobek stihnu naprogramovat. Po zahájení programování jsem měl dost dobrou náladu, protože mi to šlo od ruky, a tak jsem stihl i něco domodelovat. Bohužel jsem ale neměl korekci zákazníka. Snažil jsem se uklidnit, že na dalším díle to doženu.  

E. Klocová: Druhý výkres byla další novinka a velká výzva, obrábění 3+2. Autorem zadání je švýcarský expert Juerg Marti, který mnohokrát působil jako Chiefexpert na světové soutěži WorldSkills International – tedy záruka toho, že to skutečně nebude jednoduché, tak jak jsi reagoval na otevření druhého výkresu?

J. Hruška: Tady přišla asi největší rána…, otevření výkresu č. 2 (motorky) mě vrátilo zpátky na zem a znovu jsem si uvědomil, na jaké úrovni to tady celé běží. Na první pohled jsem viděl součást, o které jsem v ten moment věděl, že ji nejsem schopný naprogramovat.  Během pár vteřin, kdy jsem si prohlédl celý výkres jsem se snažil najít nějakou pomocnou plochu, nějakou mojí technologickou základnu, za kterou bych mohl upnout druhou polohu. V hlavě mi běželo která strana vlastně bude první, a která druhá, proč přemýšlím kde chytnu druhou polohu, když ani nevím jak udělám první…..V ten moment jsem se dostal do fáze, kdy jsem se ocitl na dně a reálně jsem to chtěl vzdát a odejít. Ten, kdo to celé zachránil, byl můj expert Luboš Kroft a naše skvělá konzultační čtvrthodinka, během které jsme si to ujasnili. I přesto jsem ale stejně cítil obavy. Ale bylo to naprosto zásadní pro zbytek soutěže. Po programování dílu č. 2 mě čekala výroba dílu č. 1, který jsem programoval ráno a s tím jsem byl spokojen.

E. Klocová: Druhý den jsi si tedy užil premiérově obrábění 3+2, což na žádné soutěži předtím nikdy nebylo, úroveň na EuroSkills letí raketově nahoru, tak jak to šlo?

J. Hruška: Druhý den pro mě začal výrobou motorky, které jsem se skutečně obával (viz. přiložený výkres) Zažil jsem jaké to je, když se držák nástroje dotkne svěráku a musel jsem opět nahazovat pohony stroje a vyřešit kolizi v programu, abych mohl pokračovat ve výrobě. Kolize se mi podařilo vyřešit a první polohu jsem dokončil, a tak jsem přešel na přeupnutí a zahájení obrábění druhé strany. Zde nastal ten největší problém.  Motorka měla rozteč kol větší, než byla šířka svěráku a já jsem nebyl schopný kus upnout rovně. Říkal jsem si, přece to nevzdám, zbývá mi ještě hodina! A tak jsem si vzpomněl na jedno video, na kterém jsem viděl vyrovnávání obrobku v osách YZ, prostřednictvím vyklopení stolu. Úplně mi v tu chvíli ale nedošlo že já potřebuji vyrovnat v osách XZ, a tak jsem si přetočil nulový bod. Stále jsem se nevzdával a začal bojovat „jako lev“ (nápis na autobuse české výpravy do Gdaňsku) opět jsem si zavolal sondu a začal vyrovnávat v XZ. Bohužel mi to nulový bod nepřetočilo a při vyvolání programu se opět osa C otočila o 90° a zde jsem bohužel skončil, jelikož jsem nevěděl, jak to vyřešit. Byl jsem doslova zdrcen, ale pořád jsem věděl, že jsem v soutěži a hodnotí se úplně vše.  Kus jsem tedy odepnul pořádně uklidil stroj a odjehlil obrobek, abych i  za tuhle činnost nasbíral nějaké body.

E. Klocová: Podle časového harmonogramu vidím, že po ikonické motorce, přišlo na řadu další programování už posledního třetího soutěžního dílu, pomohlo Ti to trochu setřást zážitky z výroby?

J. Hruška: Myslím, že se to minimálně vylepšilo. Třetí zadání na EuroSkills 2023 byla další novinka, a to sériová výroba. Úkolem bylo vyrobit co nejlépe a nejvíce kusů za určitý čas. Program se mi povedlo dokončit z 95%, a tak jsem programování ukončil s neskutečně dobrým pocitem a celý druhý den se z úvodní totální frustrace změnil v to, že jsem na další a poslední den soutěže a na výrobu tohoto dílu skvěle připraven.

Třetí den jsem začal procházkou po EuroSkills v Polsat aréně. Šel jsem fandit ostatním mým kolegům z jiných oborů, protože moje soutěžení začínalo až po obědě. Měl jsem spoustu času si projít celé EuroSkills a užít si skvělou atmosféru, která tu všude panovala. Po obědě jsem zahájil svojí poslední výrobu soutěže. Pustil jsem hrubování první strany a šel dokončit program, to se mi podařilo ještě před dojetím hrubování, a tak jsem měl čas upravit a trošku zrychlit program, abych vyráběl co možná nejrychleji. Po seřízení prvního upnutí následovalo rychlé přeupnutí a přeťuknutí druhé polohy a po pár desítkách minut jsem konečně zakřičel větu: „I finished first workpiece, stop the time“. Vyrobený kus šel na kontrolu, která prověřovala kompletnost dílu a následovalo rozhodnutí zda mohu pokračovat nebo jestli musím upravit první díl… Byly to nejkrušnější momenty třetího dne. , Čekal jsem na ortel, zda díl prošel kontrolou a  budu moci pokračovat.  Po pár minutách se objevil expert ze Španělska, který mě měl na starosti, a řekl mi, že díl je v pohodě a já jsem tedy mohl začít sériovou výrobu! Čas jsem stále kontroloval, je totiž lepší vyrobit jeden kompletní díl než např. čtyři díly z prvních upnutí, a tak jsem si dával pozor, abych všechny díly dodělal komplet. Postupně během obrábění prvních upnutí jsem stále odbíhal k PC a vše upravoval, snažil jsem se získat každou možnou vteřinu, která by zrychlila výrobu. Po výrobě druhého dílů z první strany se mi začalo honit hlavou, zda udělám ještě jeden a budu mít problém všechny udělat z druhého upnutí nebo už další neudělám a zahájím druhé upnutí…po pár vteřinách jsem došel k závěru, že risk je zisk, a tak jsem zahájil výrobu i třetího dílu. Během zahájení výroby druhých poloh už bylo jasné, že bych potřeboval ideálně ještě pět minut navíc, abych stihnul všechny tři připravené díly, a tak jsem začal lehce panikařit a override kolečko jsem okamžitě otočil na 120% a ještě šel upravovat program. Prostě to vyšlo! Třetí díl jsem dokončil přesně pár vteřin před konečnou píšťalkou, pak už jen nastala euforie ze skvěle provedené práce a mohl jsem si užívat i moment slávy za mohutného fandění na stanovišti, který mi zařídili kolegové z ostatních oborů a členové Hospodářské komory včetně jejího prezidenta pana Zajíčka, který nás přijel osobně do Polska podpořit. Společně s prvním najížděcím obrobkem jsem vyrobil ještě další tři, a tak jsem stihl čtyři komplet obrobky z šesti možných.

E. Klocová: Jirko, byl to famózní finiš, naposled jsem zažila něco podobného, když naši hokejisté hráli na olympiádě v Naganu. A přesně tuhle hokejovou olympijskou atmosféru závěrečného frézování série jsem prožívala s Tebou díky Martinovi Češkovi (náš loňský mistr republiky v CNC frézování), který Tě osobně přijel do Polska podpořit a přenášel to celé živě. Byli jsme vlastně dnem i nocí všichni tři na on-line a já nikdy nesmažu ze svého telefonu tu neopakovatelnou komunikaci. Velké poděkování nejen za to, protože tahle soutěž je kromě jiného také jedna velká a nádherná emoce a Ty jsi nám ji dokázal zprostředkovat. Tak jak to nakonec celé dopadlo?

J. Hruška: Na Euroskills jsem obdržel celkem 661 bodů z 900 možných, a tak jsem se umístil na desátém místě za Nizozemskem, ale zároveň před Anglii. Z počátku jsem měl plán neskončit poslední, to se povedlo, jen je škoda, že mi o pouhých 39 bodů utekla medaile za excelentní výkon. Když jsem prostě zjistil, jak maličký kousek byl k medaili, moc mě to mrzelo, i když jsem svůj plán vlastně splnil. Ale s odstupem teď hodnotím své vystoupení mezi 14 nejlepšími z celé Evropy velmi dobře. Rozhodně jsem nezaostal a se všemi požadavky soutěže jsem se vypořádal. Takže vezu domů jednu velkou mezinárodní zkušenost, o kterou můžeme obohatit naši národní soutěž, která je kvalifikací pro Evropu a zase zvedáme laťku v naší domácí soutěži. A to platí již pro mistrovství ČR v CNC frézování pro letošní rok, které se koná 8-9. listopadu v DMG Mori Czech v Brně.

Jakub Vacek – Heidenhain

Luboš Kroft – Fakulta strojní, ZČU Plzeň

Petr Vladík, Jan Janíček, Jiří Běhávka – DMG Mori Czech

Petr Pustina, Jiří Smolík – Dormer Pramet

Stanislav Kovanda, Martin Dlouhý – Renishaw

Ivan Cimr, Vojtěch Havlíček, Michal Rybníček – Solidcam

Josef Sláma – WHP technik