Témata
Reklama

České technické normy - klíč k evropskému trhu

21. 05. 2003

V tomto vydání se náš seriál, připravovaný ve spolupráci s Českým normalizačním institutem, zabývá rámcovým pohledem na evoluci nástrojů, se kterou je zákonitě spojena i jejich technická normalizace

Již klasikové ať té či oné ideologie došli k závěru, že nástroj člověka polidšťuje. Dělba práce a těsnější mezilidská komunikace předurčila charakter nástrojů v souladu se způsobem zpracování surovin a polotovarů v předměty lidské spotřeby. Nástroj je tedy pracovní prostředek na zpracování surovin a polotovarů.
Lidskou ruku, která je vlastně jedním z nejdokonalejších nástrojů, bylo nutné chránit před poraněním použitím volně dostupných (kamene), případně vytvořených materiálů (bronz, železo atp.). Zdokonalování nástrojů spolu se zmíněnou dělbou práce vedlo postupně k vymezení jednotlivých oborů lidské činnosti. V těchto oborech potom dochází ke specializaci, v jejímž důsledku se nástroje postupně vyvíjejí i druhově a tvarově. Specializace nástrojů vytvořila předpoklady pro vznik výrobních systémů, které jsou základem možné aplikace výrobních procesů.
Funkčnost výrobních systémů vyžaduje nejen nástroj a pracovníka, ale i stroj, případně provoz, v němž jsou stroj i nástroj umístěny. Výrobní systém umožňuje aplikaci odpovídajícího výrobního procesu, na jehož základě je zajišťován požadovaný produkt.
Reklama
Reklama
Reklama

Úloha technické normalizace v procesu evoluce nástrojů

Pokud by neexistovala snaha po dohodě z hlediska koncepčního provedení nástrojů, byla by technická normalizace pro evoluci nástrojů zbytečná. Vzájemná dohoda v oblasti koncepčního provedení nástrojů je klasickým příkladem předpokladu pro normalizaci nástrojů, tedy jednou z forem uplatnění univerzálního technického jazyka.
Tato univerzálnost na mezinárodní úrovni je zřejmá z aktivit mezinárodně pracující technické komise ISO/TC 29 "Malé nástroje" a jejich subkomisí. Aktivity této komise jsou k datu 28. dubna 2003 promítnuty do 361 technických norem.
Práce na technických normách zmíněné komise ISO/TC 29 jako celku je organizována následovně. Technické normy jsou zajišťovány sekretariátem této komise, je jich 48 a jejich obsah pokrývá obecné vlastnosti řezných nástrojů. Jedná se o terminologii řezných nástrojů, upínací části řezných nástrojů, základní rozměry řezných nástrojů a zkoušky trvanlivosti řezných nástrojů.
Práce jednotlivých subkomisí a technické normy, které tyto subkomise zajišťují, jsou uvedeny níže.
ISO/TC 29/SC 2
Nástroje z rychlořezné oceli a jejich připevnění zajišťují technické normy:
- kuželových stopek;
  • válcových stopek;
  • upínacích dutin;
  • redukčních vložek;
  • vodicích pouzder;
  • řezné geometrie;
  • soustružnických nožů;
  • vrtáků;
  • výstružníků;
  • rozměrů řezných nástrojů;
  • rozměrových a tvarových tolerancí;
  • ostatních řezných nástrojů.
  • ISO/TC 29/SC 5
    Brousicí kotouče a brusivo zajišťují technické normy:
  • všeobecných požadavků na brusivo;
  • rozměrů brousicích kotoučů;
  • rozměrových a tvarových tolerancí;
  • označování a značení brousicích kotoučů;
  • brousicích segmentů;
  • brousicího papíru.
  • ISO/TC 29/SC 8
    Subkomise Lisovacích a tvářecích nástrojů připravila s ohledem na specifičnost provedení nástrojů svoji poněkud osobitou koncepci tvorby technických norem.
    Charakter lisovacího nástroje je v podstatě stavebnicový. Základní funkční část nástroje, která je zpravidla negativní částí obrobku, je vložena do prvků, které tvoří rozhraní mezi strojem (lisem, bucharem) a základní, již zmíněnou funkční částí nástroje. Koncepce nástrojů je proto řešena vždy s ohledem na bezpečnost procesu tváření nebo lisování, funkční vlastnosti stoje, lisu nebo bucharu a vlastnosti tvářeného materiálu, přetvárný odpor atp.
    ISO/TC 29/SC 9
    Nástroje s břitovými destičkami a nástroje ze slinutých karbidů zajišťují technické normy: nástroje s pájenými destičkami ze slinutých karbidů, břitové destičky ze slinutých karbidů a nástroje s vyměnitelnými břitovými destičkami ze slinutých karbidů.
    ISO/TC 29/SC 10
    Subkomise Montážní nářadí pro šrouby a matice, kleště a štípací kleště je zaměřena převážně na aplikaci poznatků z technické komise ISO/TC 2 Spojovací součásti. Jedná se o klasický příklad nutnosti spolupráce pro využití optimálních vlastností, zejména závitových spojů. Použití šroubováků, případně klíčů (ať již klasických nebo momentových) vytváří předpoklady pro optimální využití závitového spoje. Neméně závažná je problematika provedení kleští, a to nejen pro jejich uplatnění v oblasti strojírenství, ale i v elektrotechnice.

    České technické normy v oblasti nástrojů

    České technické normy byly tvořeny v oblasti nástrojů jednak v návaznosti na tvorbu technických norem v ISO/TC 29, s ohledem na potřeby tuzemského strojírenství a v neposlední řadě na tvorbu norem evropských.
    Ve třídě českých technických norem 22 je celkem 102 norem. Z nich je 7 norem evropských:
  • ČSN EN 12413 - Bezpečnostní požadavky na nástroje z pojeného brusiva;
  • ČSN EN 13236 - Bezpečnostní požadavky na nástroje ze superbrusiva;
  • ČSN EN 13743 - Bezpečnostní požadavky pro brusivo na podložce;
  • ČSN EN ISO 6103 - Nástroje z pojeného brusiva - Přípustné nevývažky dodávaných brousicích kotoučů;
  • ČSN EN ISO 15641 - Frézy pro vysokorychlostní obrábění - Bezpečnostní požadavky;
  • ČSN EN 847-1 - Nástroje na strojní obrábění dřeva - Bezpečnostní požadavky - Část 1: Frézovací nástroje a pilové kotouče;
  • ČSN EN 847-2 - Nástroje na strojní obrábění dřeva - Bezpečnostní požadavky - Část 2: Požadavky na stopkové frézovací nástroje.
  • Mezinárodních norem zavedených v ČSN je 38. Jedná se převážně o tvářecí nástroje s ohledem na již zmíněnou koncepci stavebnicového řešení tvářecích nástrojů.
    Český normalizační institut v rámci cíle systému jakosti předpokládá zrušení, případně revizi stávajících ČSN vydaných do roku 1990. Tato skutečnost se promítá i do norem třídy 22, a to požadavkem na zrušení 50 technických norem. Z pohledu ČSN je nutné přihlédnout k třídě ČSN 23 a 24. Ve třídě 23, která zahrnuje nářadí převážně na spojovací součásti, je celkem 67 technických norem, z nichž 15 je evropských, určených pro neelektrické ruční nářadí.
    Prvky k upnutí nástrojů, tedy držáky, trny atp., jsou zařazeny ve třídě ČSN 24. V této třídě je zařazeno celkem 68 technických norem, z nichž jedna je normou mezinárodní.
    Evropské technické normy nástrojů
    Problematika nástrojů je v evropských normách řešena v technických komisích CEN, a to v CEN/TC 142, nazvané Dřevozpracující stroje, a v CEN/TC 143, nazvané Obráběcí a tvářecí stroje. Obě tyto technické komise řeší převážně technické normy, které jsou harmonizovány se směrnicemi Evropské unie.
    Z uvedeného je zřejmé, že bezpečnostní požadavky na strojní zařízení promítnuté do evropských technických norem na základě směrnic Evropské unie musí být uplatněny i na nástroje, které tvoří se strojem systém určený k procesu obrábění.
    V současné době byly zavedeny do ČSN následující harmonizované technické normy:
  • ČSN EN 12415 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Malé číslicově řízené soustruhy;
  • ČSN EN 12417 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Obráběcí centra;
  • ČSN EN 12478 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Velké číslicově řízené soustruhy;
  • ČSN EN 12717 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Vrtačky;
  • ČSN EN 12840 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Ručně ovládané soustruhy;
  • ČSN EN 13128 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Frézky (včetně vyvrtávaček);
  • ČSN EN 13218 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Pevně umístěné brusky;
  • ČSN EN 13788 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Vícevřetenové soustružnické automaty;
  • ČSN EN 692 - Mechanické lisy - Bezpečnost;
  • ČSN EN 693 - Obráběcí a tvářecí stroje - Bezpečnost - Hydraulické lisy;
  • ČSN EN 12622 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Hydraulické ohraňovací lisy.
  • Uvedené technické normy jsou harmonizovány se Směrnicí rady 98/37/ES z 20. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států, týkající se strojních zařízení ve znění směrnice 98/79/ES. V České republice je tato směrnice zavedena nařízením vlády č. 283/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 170/1997 Sb., jímž se stanoví technické požadavky na strojní zařízení ve znění nařízení vlády č. 15/199 Sb.

    Závěr

    Z uvedeného přehledu je zřejmé, že prvořadou roli v problematice procesu obrábění má a bude mít bezpečnost. Bezpečnost procesu obrábění předpokládá samozřejmě i bezpečný systém, kterým je proces zajišťován. Tato skutečnost však nevylučuje ukazatele kvality procesu obrábění, respektive systému managementu kvality, v němž je proces obrábění hlavním procesem. Ukazatele, účinnost a efektivnost procesu je těžko si představit bez jeho optimalizace. Předpoklady pro optimalizaci procesu obrábění obsahuje např. ISO 3685 Test životnosti jednoduchých soustružnických nástrojů.
    V této normě jsou stanoveny dvě kategorie - podmínky zkoušek jakožto výsledek poškození limitované stanoveným opotřebením a podmínky zkoušek jakožto výsledek lomu nebo plastické deformace břitu. Podmínky testu jsou vymezeny referenčním materiálem, opotřebením nástroje a trvanlivostí nástroje, specifikací záznamu opotřebení, předběžným testem a evolucí údajů trvanlivosti nástroje.
    Z uvedené struktury údajů v ISO 3685 je zřejmá detailní rozpracovanost problematiky, která umožňuje objektivizovat obrábění a nasměrovat jej jako proces.
    Je tedy zřejmé, že přechod na systém technických norem v oblasti řezných a tvářecích nástrojů vytvoří maximální přiblížení k mezinárodně přijatým principům procesu obrábění a tváření.

    Osvěta pojmů a pravidel

    Pokud máte specifické přání k vysvětlení určitých pojmů z oblasti norem, kontaktujte redakci na adrese: [email protected].

    Co jsou harmonizované české technické normy?

    V § 4 a) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zavádí zákon pojem "harmonizovaná česká technická norma", jehož obsah je převzat z práva Evropských společenství. Podstata tkví v tom, že právní regulace týkající se výrobků se omezuje na naléhavé potřeby ochrany života a zdraví osob, majetku, životního prostředí apod. Přitom se vychází z toho, že je účelné technické požadavky na výrobky stanovovat tak, aby jednoznačné konkrétní požadavky právních předpisů nevytvářely bariéry technického rozvoje. K technickým, tj. právním předpisům jsou pak v rámci Evropských společenství vydávány harmonizované evropské normy.
    V § 4 a) odst. 1 je pak uvedeno, že harmonizovanou českou technickou normou se může stát pouze ta norma, která přejímá harmonizovanou evropskou normu nebo harmonizační dokument. Přitom je nutno zdůraznit, že harmonizované české technické normy nejsou závazné. Při jejich splnění se však má za to, že výrobek odpovídá příslušným obecným ustanovením technického předpisu (nařízení vlády přejímající směrnici ES), k němuž se norma nebo její část vztahuje.
    Harmonizované normy stanovuje Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Tento Úřad je oznamuje ve Věstníku ÚNMZ s uvedením technického předpisu, k němuž se vztahují.
    V případě potřeby (zejména pro specifikaci technických požadavků na výrobky) může ÚNMZ určit české technické normy anebo další technické normy (mezinárodní, popř. zahraniční) obsahující podrobnější technické požadavky. Ty se pak podle zákona nazývají určenými normami.
    Zabezpečení tvorby českých technických norem
    V § 5 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "Zabezpečení tvorby českých technických norem" se vymezuje odpovědnost státu za zpracování a vydávání českých technických norem, jejich změn a zrušení. Další část ustanovení pak určuje, že MPO může zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem, jejich změn a zrušení za určitých podmínek pověřit ve správním řízení právnickou osobu, a dále stanoví podmínky pro rozmnožování a rozšiřování technických norem a zabývá se náklady na tvorbu technických norem.
    Zákonem se nově stanoví zákaz rozmnožování a rozšiřování českých technických norem směřující jednak k dosažení částečné návratnosti státních prostředků vynaložených na jejich tvorbu, jednak k plnění závazků souvisejících s výhradním oprávněním publikovat formou českých technických norem obsah norem mezinárodních nebo evropských, které jsou na základě požadavků mezinárodních organizací chráněny před neoprávněným rozšiřováním, popřípadě rozmnožováním. Porušení této povinnosti je sankcionovatelné podle § 19 zákona.
    Zcela nově (viz zákon č. 205/2002 Sb.) se zákaz rozšiřování a rozmnožování českých technických norem vztahuje i na části ČSN, a to zejména z důvodu zajištění plné ochrany před neoprávněným rozmnožováním a rozšiřováním ČSN.
    Reklama
    Vydání #5
    Kód článku: 30529
    Datum: 21. 05. 2003
    Rubrika: ČNI / EU a normalizace
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

    Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

    MM Glosa: Výprodej evropské DNA

    Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

    Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

    Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

    Související články
    Kompasem firmy je její smysl

    Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

    Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

    Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

    Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

    Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

    V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

    Všude kolem nás jsou stroje

    Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

    Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

    Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

    Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

    Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

    Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

    Made in Česko: Chutná (nejen) česká tradice

    Když se před více než 10 lety spoluzakladatelé společnosti Knedlíky Láznička rozhodli založit firmu zaměřenou na výrobu knedlíků, čelili poměrně značné skepsi okolí. Tento segment byl vnímán odbornou i laickou veřejností jako nekvalitní, nemoderní a výživově neatraktivní. Vladimír Zikmunda a šéfkuchař Petr Kosiner se však rozhodli dokázat, že i hromadně vyráběný knedlík může mít špičkovou kvalitu, chutnat jako od babičky a stát se vynikající součástí moderní gastronomie.

    Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

    Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit