Témata
Reklama

České technické normy - klíč k evropskému trhu

21. 05. 2003

V tomto vydání se náš seriál, připravovaný ve spolupráci s Českým normalizačním institutem, zabývá rámcovým pohledem na evoluci nástrojů, se kterou je zákonitě spojena i jejich technická normalizace

Již klasikové ať té či oné ideologie došli k závěru, že nástroj člověka polidšťuje. Dělba práce a těsnější mezilidská komunikace předurčila charakter nástrojů v souladu se způsobem zpracování surovin a polotovarů v předměty lidské spotřeby. Nástroj je tedy pracovní prostředek na zpracování surovin a polotovarů.
Lidskou ruku, která je vlastně jedním z nejdokonalejších nástrojů, bylo nutné chránit před poraněním použitím volně dostupných (kamene), případně vytvořených materiálů (bronz, železo atp.). Zdokonalování nástrojů spolu se zmíněnou dělbou práce vedlo postupně k vymezení jednotlivých oborů lidské činnosti. V těchto oborech potom dochází ke specializaci, v jejímž důsledku se nástroje postupně vyvíjejí i druhově a tvarově. Specializace nástrojů vytvořila předpoklady pro vznik výrobních systémů, které jsou základem možné aplikace výrobních procesů.
Funkčnost výrobních systémů vyžaduje nejen nástroj a pracovníka, ale i stroj, případně provoz, v němž jsou stroj i nástroj umístěny. Výrobní systém umožňuje aplikaci odpovídajícího výrobního procesu, na jehož základě je zajišťován požadovaný produkt.
Reklama
Reklama
Reklama

Úloha technické normalizace v procesu evoluce nástrojů

Pokud by neexistovala snaha po dohodě z hlediska koncepčního provedení nástrojů, byla by technická normalizace pro evoluci nástrojů zbytečná. Vzájemná dohoda v oblasti koncepčního provedení nástrojů je klasickým příkladem předpokladu pro normalizaci nástrojů, tedy jednou z forem uplatnění univerzálního technického jazyka.
Tato univerzálnost na mezinárodní úrovni je zřejmá z aktivit mezinárodně pracující technické komise ISO/TC 29 "Malé nástroje" a jejich subkomisí. Aktivity této komise jsou k datu 28. dubna 2003 promítnuty do 361 technických norem.
Práce na technických normách zmíněné komise ISO/TC 29 jako celku je organizována následovně. Technické normy jsou zajišťovány sekretariátem této komise, je jich 48 a jejich obsah pokrývá obecné vlastnosti řezných nástrojů. Jedná se o terminologii řezných nástrojů, upínací části řezných nástrojů, základní rozměry řezných nástrojů a zkoušky trvanlivosti řezných nástrojů.
Práce jednotlivých subkomisí a technické normy, které tyto subkomise zajišťují, jsou uvedeny níže.
ISO/TC 29/SC 2
Nástroje z rychlořezné oceli a jejich připevnění zajišťují technické normy:
- kuželových stopek;
  • válcových stopek;
  • upínacích dutin;
  • redukčních vložek;
  • vodicích pouzder;
  • řezné geometrie;
  • soustružnických nožů;
  • vrtáků;
  • výstružníků;
  • rozměrů řezných nástrojů;
  • rozměrových a tvarových tolerancí;
  • ostatních řezných nástrojů.
  • ISO/TC 29/SC 5
    Brousicí kotouče a brusivo zajišťují technické normy:
  • všeobecných požadavků na brusivo;
  • rozměrů brousicích kotoučů;
  • rozměrových a tvarových tolerancí;
  • označování a značení brousicích kotoučů;
  • brousicích segmentů;
  • brousicího papíru.
  • ISO/TC 29/SC 8
    Subkomise Lisovacích a tvářecích nástrojů připravila s ohledem na specifičnost provedení nástrojů svoji poněkud osobitou koncepci tvorby technických norem.
    Charakter lisovacího nástroje je v podstatě stavebnicový. Základní funkční část nástroje, která je zpravidla negativní částí obrobku, je vložena do prvků, které tvoří rozhraní mezi strojem (lisem, bucharem) a základní, již zmíněnou funkční částí nástroje. Koncepce nástrojů je proto řešena vždy s ohledem na bezpečnost procesu tváření nebo lisování, funkční vlastnosti stoje, lisu nebo bucharu a vlastnosti tvářeného materiálu, přetvárný odpor atp.
    ISO/TC 29/SC 9
    Nástroje s břitovými destičkami a nástroje ze slinutých karbidů zajišťují technické normy: nástroje s pájenými destičkami ze slinutých karbidů, břitové destičky ze slinutých karbidů a nástroje s vyměnitelnými břitovými destičkami ze slinutých karbidů.
    ISO/TC 29/SC 10
    Subkomise Montážní nářadí pro šrouby a matice, kleště a štípací kleště je zaměřena převážně na aplikaci poznatků z technické komise ISO/TC 2 Spojovací součásti. Jedná se o klasický příklad nutnosti spolupráce pro využití optimálních vlastností, zejména závitových spojů. Použití šroubováků, případně klíčů (ať již klasických nebo momentových) vytváří předpoklady pro optimální využití závitového spoje. Neméně závažná je problematika provedení kleští, a to nejen pro jejich uplatnění v oblasti strojírenství, ale i v elektrotechnice.

    České technické normy v oblasti nástrojů

    České technické normy byly tvořeny v oblasti nástrojů jednak v návaznosti na tvorbu technických norem v ISO/TC 29, s ohledem na potřeby tuzemského strojírenství a v neposlední řadě na tvorbu norem evropských.
    Ve třídě českých technických norem 22 je celkem 102 norem. Z nich je 7 norem evropských:
  • ČSN EN 12413 - Bezpečnostní požadavky na nástroje z pojeného brusiva;
  • ČSN EN 13236 - Bezpečnostní požadavky na nástroje ze superbrusiva;
  • ČSN EN 13743 - Bezpečnostní požadavky pro brusivo na podložce;
  • ČSN EN ISO 6103 - Nástroje z pojeného brusiva - Přípustné nevývažky dodávaných brousicích kotoučů;
  • ČSN EN ISO 15641 - Frézy pro vysokorychlostní obrábění - Bezpečnostní požadavky;
  • ČSN EN 847-1 - Nástroje na strojní obrábění dřeva - Bezpečnostní požadavky - Část 1: Frézovací nástroje a pilové kotouče;
  • ČSN EN 847-2 - Nástroje na strojní obrábění dřeva - Bezpečnostní požadavky - Část 2: Požadavky na stopkové frézovací nástroje.
  • Mezinárodních norem zavedených v ČSN je 38. Jedná se převážně o tvářecí nástroje s ohledem na již zmíněnou koncepci stavebnicového řešení tvářecích nástrojů.
    Český normalizační institut v rámci cíle systému jakosti předpokládá zrušení, případně revizi stávajících ČSN vydaných do roku 1990. Tato skutečnost se promítá i do norem třídy 22, a to požadavkem na zrušení 50 technických norem. Z pohledu ČSN je nutné přihlédnout k třídě ČSN 23 a 24. Ve třídě 23, která zahrnuje nářadí převážně na spojovací součásti, je celkem 67 technických norem, z nichž 15 je evropských, určených pro neelektrické ruční nářadí.
    Prvky k upnutí nástrojů, tedy držáky, trny atp., jsou zařazeny ve třídě ČSN 24. V této třídě je zařazeno celkem 68 technických norem, z nichž jedna je normou mezinárodní.
    Evropské technické normy nástrojů
    Problematika nástrojů je v evropských normách řešena v technických komisích CEN, a to v CEN/TC 142, nazvané Dřevozpracující stroje, a v CEN/TC 143, nazvané Obráběcí a tvářecí stroje. Obě tyto technické komise řeší převážně technické normy, které jsou harmonizovány se směrnicemi Evropské unie.
    Z uvedeného je zřejmé, že bezpečnostní požadavky na strojní zařízení promítnuté do evropských technických norem na základě směrnic Evropské unie musí být uplatněny i na nástroje, které tvoří se strojem systém určený k procesu obrábění.
    V současné době byly zavedeny do ČSN následující harmonizované technické normy:
  • ČSN EN 12415 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Malé číslicově řízené soustruhy;
  • ČSN EN 12417 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Obráběcí centra;
  • ČSN EN 12478 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Velké číslicově řízené soustruhy;
  • ČSN EN 12717 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Vrtačky;
  • ČSN EN 12840 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Ručně ovládané soustruhy;
  • ČSN EN 13128 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Frézky (včetně vyvrtávaček);
  • ČSN EN 13218 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Pevně umístěné brusky;
  • ČSN EN 13788 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Vícevřetenové soustružnické automaty;
  • ČSN EN 692 - Mechanické lisy - Bezpečnost;
  • ČSN EN 693 - Obráběcí a tvářecí stroje - Bezpečnost - Hydraulické lisy;
  • ČSN EN 12622 - Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Hydraulické ohraňovací lisy.
  • Uvedené technické normy jsou harmonizovány se Směrnicí rady 98/37/ES z 20. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států, týkající se strojních zařízení ve znění směrnice 98/79/ES. V České republice je tato směrnice zavedena nařízením vlády č. 283/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 170/1997 Sb., jímž se stanoví technické požadavky na strojní zařízení ve znění nařízení vlády č. 15/199 Sb.

    Závěr

    Z uvedeného přehledu je zřejmé, že prvořadou roli v problematice procesu obrábění má a bude mít bezpečnost. Bezpečnost procesu obrábění předpokládá samozřejmě i bezpečný systém, kterým je proces zajišťován. Tato skutečnost však nevylučuje ukazatele kvality procesu obrábění, respektive systému managementu kvality, v němž je proces obrábění hlavním procesem. Ukazatele, účinnost a efektivnost procesu je těžko si představit bez jeho optimalizace. Předpoklady pro optimalizaci procesu obrábění obsahuje např. ISO 3685 Test životnosti jednoduchých soustružnických nástrojů.
    V této normě jsou stanoveny dvě kategorie - podmínky zkoušek jakožto výsledek poškození limitované stanoveným opotřebením a podmínky zkoušek jakožto výsledek lomu nebo plastické deformace břitu. Podmínky testu jsou vymezeny referenčním materiálem, opotřebením nástroje a trvanlivostí nástroje, specifikací záznamu opotřebení, předběžným testem a evolucí údajů trvanlivosti nástroje.
    Z uvedené struktury údajů v ISO 3685 je zřejmá detailní rozpracovanost problematiky, která umožňuje objektivizovat obrábění a nasměrovat jej jako proces.
    Je tedy zřejmé, že přechod na systém technických norem v oblasti řezných a tvářecích nástrojů vytvoří maximální přiblížení k mezinárodně přijatým principům procesu obrábění a tváření.

    Osvěta pojmů a pravidel

    Pokud máte specifické přání k vysvětlení určitých pojmů z oblasti norem, kontaktujte redakci na adrese: box@mmspektrum.cz.

    Co jsou harmonizované české technické normy?

    V § 4 a) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zavádí zákon pojem "harmonizovaná česká technická norma", jehož obsah je převzat z práva Evropských společenství. Podstata tkví v tom, že právní regulace týkající se výrobků se omezuje na naléhavé potřeby ochrany života a zdraví osob, majetku, životního prostředí apod. Přitom se vychází z toho, že je účelné technické požadavky na výrobky stanovovat tak, aby jednoznačné konkrétní požadavky právních předpisů nevytvářely bariéry technického rozvoje. K technickým, tj. právním předpisům jsou pak v rámci Evropských společenství vydávány harmonizované evropské normy.
    V § 4 a) odst. 1 je pak uvedeno, že harmonizovanou českou technickou normou se může stát pouze ta norma, která přejímá harmonizovanou evropskou normu nebo harmonizační dokument. Přitom je nutno zdůraznit, že harmonizované české technické normy nejsou závazné. Při jejich splnění se však má za to, že výrobek odpovídá příslušným obecným ustanovením technického předpisu (nařízení vlády přejímající směrnici ES), k němuž se norma nebo její část vztahuje.
    Harmonizované normy stanovuje Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Tento Úřad je oznamuje ve Věstníku ÚNMZ s uvedením technického předpisu, k němuž se vztahují.
    V případě potřeby (zejména pro specifikaci technických požadavků na výrobky) může ÚNMZ určit české technické normy anebo další technické normy (mezinárodní, popř. zahraniční) obsahující podrobnější technické požadavky. Ty se pak podle zákona nazývají určenými normami.
    Zabezpečení tvorby českých technických norem
    V § 5 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "Zabezpečení tvorby českých technických norem" se vymezuje odpovědnost státu za zpracování a vydávání českých technických norem, jejich změn a zrušení. Další část ustanovení pak určuje, že MPO může zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem, jejich změn a zrušení za určitých podmínek pověřit ve správním řízení právnickou osobu, a dále stanoví podmínky pro rozmnožování a rozšiřování technických norem a zabývá se náklady na tvorbu technických norem.
    Zákonem se nově stanoví zákaz rozmnožování a rozšiřování českých technických norem směřující jednak k dosažení částečné návratnosti státních prostředků vynaložených na jejich tvorbu, jednak k plnění závazků souvisejících s výhradním oprávněním publikovat formou českých technických norem obsah norem mezinárodních nebo evropských, které jsou na základě požadavků mezinárodních organizací chráněny před neoprávněným rozšiřováním, popřípadě rozmnožováním. Porušení této povinnosti je sankcionovatelné podle § 19 zákona.
    Zcela nově (viz zákon č. 205/2002 Sb.) se zákaz rozšiřování a rozmnožování českých technických norem vztahuje i na části ČSN, a to zejména z důvodu zajištění plné ochrany před neoprávněným rozmnožováním a rozšiřováním ČSN.
    Reklama
    Vydání #5
    Kód článku: 30529
    Datum: 21. 05. 2003
    Rubrika: ČNI / EU a normalizace
    Autor:
    Firmy
    Související články
    AI je jen nástroj – rozhodují lidé

    V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

    MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

    Nahlédneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétního řešení se nemáme.

    AI + leadership = ekonomická transformace

    Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

    Související články
    Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

    Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    MM Glosa: Od slov k činům

    Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

    AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

    Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

    Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

    Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

    CIMT a Čína v roce 2025

    Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

    MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

    S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

    Made in Česko: Zdění bez dotyku lidské ruky

    Psal se rok 2012, když majitel firmy KM Robotics začal pracovat na projektu WLTR – robotického zedníka. Tento stroj nemá v Evropě konkurenci, představuje revoluci ve stavebnictví a otevírá nové možnosti v oblasti efektivity, přesnosti a udržitelnosti výstavby. Díky pokročilým algoritmům a integrovanému senzorickému systému dokáže operovat s minimálními odchylkami a rychlostí, která výrazně převyšuje lidské zedníky. Vývoj robotického zedníka byl v roce 2019 finančně podpořen z programu Trend TA ČR.

    Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

    Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

    Evropská unie a my: Pavel Sobotka

    Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

    MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

    Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

    Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

    Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit