Témata
Foto: I. Heisler

Český průmysl chytá druhý dech, investice porostou

Tisková konference Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), konaná v Praze dne 21. dubna 2026, přinesla letos nečekaně optimistické zprávy. Aktuální konjunkturální průzkum mezi 125 členskými firmami ukazuje, že se česká ekonomika začíná vymykat nepříznivému vývoji, jehož jsme svědky u našeho největšího obchodního partnera. Přestože zpracovatelský průmysl čelí obrovským výzvám v podobě cen energií a nedostatku kvalifikovaných sil, investiční aktivita firem po dlouhých letech opět roste.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Dlouhodobě zmiňované pravidlo, že „česká ekonomika dostane zápal plic, když ta německá jen kýchne“, v letošním roce podle výsledků průzkumu přestává platit. Zatímco v Německu nadále panuje stagnace a očekávání investičních výdajů tamních firem se pohybuje v záporných hodnotách, v České republice se osmiletý pokles investic zastavil a saldo se vyhouplo na +11 bodů.

České firmy v roce 2026 nečekají se založenýma rukama na vývoj v Německu. Investují do automatizace, vlastních zdrojů energie a vývoje produktů s vyšší přidanou hodnotou. Klíčem k dlouhodobému úspěchu však zůstává tlak na stát, aby zlepšil předvídatelnost politiky a radikálně zjednodušil byrokratickou zátěž.

„Česká republika se jeví odolnější, než mnozí očekávali,“ uvedl Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK. Přestože Německo zůstává klíčovým partnerem s rekordním vzájemným obratem 115,7 miliard eur, české firmy se stále více orientují na nové trhy a těží ze stabilní domácí spotřeby. Christian Rühmkorf, vedoucí komunikace ČNOPK, k tomu dodal, že současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky výrazně lépe než loni – saldo v tomto ukazateli vzrostlo z loňského +1 na aktuálních +18 bodů.

Tisková konference ČNOPK, zleva: Bernard Bauer (ČNOPK), Claudia Viohl (E.ON ČR), Niclas Pfüller (Brose CZ) a Jiří Lopata (Streicher). (Foto: I. Heisler)
Reklama
Reklama
Reklama

Průmysl na vzestupu: Obrat a investice prioritou

Zpracovatelský průmysl, který tvořil více než 46 % respondentů průzkumu, vykazuje potěšující trendy. Růst obratu letos očekává 45 % průmyslových podniků (loni to bylo 39 %). Ještě výraznější obrat nastal u investic: zatímco loni plánovalo snižování investičních výdajů 43 % průmyslových firem, letos je to již jen 29 %.

Po osmi letech, kdy očekávání růstu investic klesalo, se letos tento trend otočil a o něco více firem působících ve zpracovatelském průmyslu počítá s tím, že jejich investice porostou. (Zdroj: ČNOPK)

Tento pozitivní výhled potvrdil i Jiří Lopata, CEO plzeňské společnosti Streicher. „Na začátku letošního roku jsem mnohem optimističtější než v roce 2025. Máme poměrně velkou zakázkovou náplň pro rok 2026, dokonce větší než naše sesterská firma v Německu,“ uvedl Lopata. Podle něj firmě pomohla orientace na nové zákazníky a technologie.

Energetika: Největší riziko i prostor pro transformaci

Navzdory investičnímu optimismu zůstávají ceny energií největším rizikem v horizontu 12 měsíců pro 51 % firem. V delším, tříletém horizontu vnímá vysoké ceny energií jako přímé ohrožení své konkurenceschopnosti dokonce 63 % podniků.

Za největší rizika pro vývoj své ekonomické situace v následujících 12 měsících podniky považují ceny energií, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vývoj poptávky. (Zdroj: ČNOPK)

Claudia Viohl, CEO společnosti E.ON ČR, zdůraznila, že řešením je zrychlená transformace. „Úspěšná energetická transformace není jen otázkou klimatických cílů, ale předpokladem pro stabilní ceny a dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla Viohl. Modernizace infrastruktury by podle ní mohla do roku 2045 snížit závislost na dovozu fosilních paliv téměř na polovinu.

Firmy v průzkumu jasně volají po stabilním a předvídatelném regulatorním prostředí (64 % respondentů) a rychlejším rozvoji jaderné energetiky (62 %). Zajímavým zjištěním je, že každá druhá firma již v reakci na situaci vyrábí část energie z vlastních zdrojů, například pomocí fotovoltaiky.

Reklama

Trh práce a technické vzdělávání jako kritické faktory

Druhým nejvýznamnějším rizikem po energiích zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který trápí 43 % firem. V žebříčku 25 faktorů atraktivity podnikatelského prostředí skončila dostupnost pracovní síly na úplně posledním místě.

Niclas Pfüller ze společnosti Brose CZ upozornil na strukturální změny, kterými průmysl prochází. „Aktuálně potřebujeme hlavně mechatroniky a programátory, zcela jiné profese než před 10 lety,“ vysvětlil Pfüller. Zároveň přiznal, že kvůli mzdovým nákladům a dostupnosti lidí firma přesouvá některé jednodušší montážní činnosti do Polska, zatímco v Česku se soustředí na vysoce komplexní a technologicky náročné produkty.

Jiří Lopata (Streicher) k tématu vzdělávání dodal: „Bez absolventů technických oborů nebudeme schopni nic vyvinout ani vyrobit. Chce to celospolečenskou podporu včetně vlády, abychom si uvědomili kritický význam techniků pro budoucí technologie“. Komora v této souvislosti dlouhodobě prosazuje koncept duálního vzdělávání.

Aby veřejný sektor pomohl zajistit konkurenceschopné ceny energií, měl by podle firem především nastavit stabilní a předvídatelné regulační podmínky a urychleně rozvíjet jadernou energii. (Zdroj: ČNOPK)

Co brzdí konkurenceschopnost? Byrokracie a nepředvídatelnost

Průzkum „Tops & Flops“ odhalil, že největším lákadlem Česka zůstává členství v EU, kvalita telekomunikační sítě a dostupnost lokálních dodavatelů. Naopak alarmující je propad v hodnocení veřejného sektoru.

Investoři si stěžují zejména na nepředvídatelnost hospodářské politiky (propad na 24. místo z 25), problematickou efektivitu státní správy a nedostatky v boji proti korupci a kriminalitě, kde došlo k nejvýraznějšímu zhoršení hodnocení.

Niclas Pfüller v této souvislosti kritizoval nárůst byrokracie. „Hledáme cesty, jak redukovat náklady, ale musíme držet administrativní pracovníky jen proto, abychom zvládli byrokratickou zátěž, kterou na nás stát klade,“ podotkl.

Jak firmy letos známkují podmínky pro podnikání v ČR: Nejlepší hodnocení tradičně získává členství v EU, kvalita telekomunikačních sítí a služeb a kvalita lokálních dodavatelů a jejich dostupnost. Na opačném konci žebříčku, tedy nejhůře hodnocené, jsou dostupnost kvalifikovaných pracovních sil, předvídatelnost hospodářské politiky a efektivita státní správy. (Zdroj: ČNOPK)

Výhled do budoucna: Opatrný optimismus

Při srovnání se sousedy v regionu střední a východní Evropy obsadilo v konkurenceschopnosti první místo Polsko, následované Českou republikou, která si mírně polepšila. O úspěchu Polska rozhodují především nižší výrobní náklady a lepší dostupnost pracovní síly.

Přestože výhled na zbytek roku 2026 zůstává u mnoha ukazatelů opatrný (saldo očekávaného vývoje hospodářství zůstává na −8 bodech), firmy ve zpracovatelském průmyslu věří ve vlastní síly. Rozhodujícím faktorem pro udržení konkurenceschopnosti bude podle zástupců ČNOPK a hostů z průmyslu schopnost Evropy koordinovat energetickou politiku a zajistit příliv inovací, o čemž se bude diskutovat i na připravovaném German-Czech Economic Forum v říjnu 2026.

Prezentaci kompletních výsledků aktuálního průzkumu najdete na internetových stránkách Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Související články
Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit