Témata
Zdroj: archiv Flexipal

Cirkulární ekonomika realizovaná na dřevěných paletách

Dřevěné palety, označované někdy jako EUR palety, jsou standardizované přepravní palety většinou s rozměry 1 200 × 800 mm, které slouží k manipulaci, skladování a přepravě zboží v rámci celé Evropy. Jsou vyrobeny ze dřeva, nejčastěji smrkového, a vyznačují se vysokou nosností (až 1 500 kg) a dlouhou životností. Díky konstrukci jsou opakovaně použitelné a ekologické. Každá paleta musí splňovat přísné normy EPAL, které zaručují jednotnou kvalitu. Palety nesou označení EUR nebo EPAL, spolu s dalšími údaji, jako je kód výrobce, datum výroby apod. Dřevěné palety jsou široce využívány v logistice, průmyslu, velkoskladech apod.

Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

Reklama

Důležitost palet spočívá i v jejich ekologičnosti, jsou totiž opakovaně použitelné, recyklovatelné a opravitelné. Kromě logistiky nacházejí využití také v domácnostech, designu a kutilství. Bez palet by v současné době nebylo možné zajistit plynulý tok zboží, a to v globálním i lokálním měřítku.

Způsob výroby palet

Výroba dřevěných palet je proces, který vyžaduje přesnost, kvalitní materiál a dodržení přísných norem. Celý postup začíná ve zpracovatelském závodě, kde se kmeny stromů řežou na požadované rozměry a vznikají jednotlivé díly palety jako jsou zejména přířezy a hranoly. Dřevo musí být suché a bez vad, většinou se suší uměle, aby splňovalo požadavky na vlhkost (do 22 %), a následně se podrobuje tepelné úpravě kvůli ochraně proti škůdcům.

Po přípravě materiálu následuje samotná montáž, která může být plně automatizovaná. Moderní linky dokážou vyrobit jednu europaletu za přibližně 30 až 60 sekund. Stroj pomocí hřebíkovačky spojuje jednotlivé části dohromady podle přesně daného vzoru. Je použito celkem 78 hřebíků, které musí být zatlučeny ve specifických pozicích. Poté se paleta označí značkou EPAL/EUR, výrobním číslem a dalšími povinnými údaji. Celý proces od zpracování dřeva po hotovou paletu může trvat několik hodin, ale samotná montáž je velmi rychlá díky automatizaci. Existují však i firmy, v nichž je výroba palet pouze mechanizovaná, a tedy nejsou využívány tyto automatické linky, ale pracovníci, kteří provádějí výše popsané úkony ručně.

Reklama
Reklama
Reklama

Spotřeba dřeva při výrobě

Výroba dřevěných palet vyžaduje velké množství kvalitního dřeva, což je jeden z důležitých aspektů, který bývá často přehlížen. Na jednu standardní paletu je potřeba přibližně 20–25 kilogramů dřeva, nejčastěji smrkového, borovicového nebo bukového. Vzhledem k tomu, že jen v Evropě je v oběhu stovky milionů palet, jedná se o obrovské objemy suroviny. Tento fakt klade výrazné nároky na lesní hospodářství a udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Aby byla zajištěna dlouhá životnost a pevnost palet, musí být použito dřevo určité kvality, které projde pečlivým výběrem a zpracováním. Spotřeba dřeva pro výrobu palet má tedy nejen ekonomické, ale i ekologické dopady. Z tohoto důvodu je důležité podporovat recyklaci, opravy poškozených palet a šetrné lesní hospodaření, aby byla zajištěna udržitelnost tohoto důležitého výrobního odvětví.

Majitel firmy Flexipal Tomáš Vojtěch. (Zdroj: archiv Flexipal)

Hybridní paleta

Hybridní paleta je inovativní typ přepravní palety, která vznikla jako reakce na rostoucí tlak na udržitelnost, nedostatek kvalitního dřeva a potřebu vyšší životnosti palet. Hybridní palety kombinují dřevo a plast získaný jako odpad ze žlutých popelnic, který se pálil. Firma Flexipal sídlící nedaleko Velké Bíteše vykupuje zpět 5 000 tun tohoto plastového výmětu ročně a chce dosáhnout až 50 000 tun. Tím snižují spotřebu dřeva, zvyšují odolnost a životnost palet. Firma uvedla výrobní linku na hybridní palety v obci Stanoviště u Brna, což představuje vlastní investici cca 55 milionů Kč. Kapacita linky je až 500 000 hybridních palet ročně.

Slavnostní otevření linky na tvorbu komponentů pro hybridní palety ve Stanovištích. (Zdroj: archiv Flexipal)

Tuna plastového výmětu ze žlutých popelnic odpovídá třem kubíkům surového dřeva. Roční provoz prvního závodu tak ušetří 15 tisíc kubíků surového dřeva, což je les s rozlohou přibližně 10 Václaváků nebo 71 fotbalových hřišť. Hybridní paleta má navíc oproti běžné minimálně dvojnásobnou životnost, takže úspora je reálně ještě vyšší. Základní konstrukce palety zůstává dřevěná stejně jako u běžných palet. Namísto klasických dřevěných hranolů (tzv. špalků) používá hybridní verze plastové výlisky. Použité plasty pocházejí z plastového odpadu, nejčastěji z tzv. tříděného výmětu, který už nejde zpracovat jinak než spálit nebo skladovat.

Hybridní paleta a plastový výmět. (Zdroj: archiv Flexipal)

Výsledkem je paleta, která je lehčí, odolnější proti vlhkosti, méně náchylná k poškození a má delší životnost než klasická dřevěná paleta. Každá hybridní paleta ušetří až 30 % dřeva. Hybridní paleta přináší firmám úspory díky menší míře poškození během přepravy, nižším nákladům na opravy, delší životnosti při opakovaném použití a lepším hygienickým vlastnostem (vhodná i pro potravinářství nebo farmacii). Palety jsou určeny nejen pro český trh, ale také pro export, a mají potenciál konkurovat i plastovým či kovovým alternativám.

Spolupráce s VUT v Brně

Ke spolupráci Flexipalu s VUT v Brně došlo celkem náhodou. Zprvu idea pracovníky Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky moc nezaujala, protože se zabývají CNC obráběcími stroji, nikoliv paletami. Brzy se ale ukázalo, že se technologicky nejedná o vůbec snadnou záležitost. Spolupráce na hybridních paletách přitom tvoří jen část toho, na čem dnes Flexipal s Jiřím Markem a jeho kolegy pracuje. U současné podoby hybridní palety figurovali odborníci z FSI jen jako konzultanti. Kombinace dřeva a plastových bloků nabízí vyšší odolnost vůči vlhkosti a chemikáliím, delší životnost a ekologičtější řešení pro logistiku a skladování. Zajištěn je i bezplatný odběr palet k následné plné recyklaci. Protože má ale firma s paletou další ambiciózní plány, využívá zkušeností odborníků z VUT v Brně k vývoji další palety, která bude z velké části vyrobena z plastového výmětu.

Reklama

V současnosti VUT v Brně pracuje na vývoji dalších částí palety mimo již vyráběných špalků, u nichž by šlo dřevo nahradit plastem. Vznikají tedy prototypy celých palet, které mají potenciál ušetřit další spoustu dřeva i odpadu. Je to příklad krásné cirkulární ekonomiky, s tím, že v rámci vývoje bude k řešení i řada dalších technických otázek. Musí se zabývat nejen tvarem dílu a způsobem jejich výroby. Výzev je strašně moc, a je to úplně nová věc.

Propojení ekologie, efektivity a ekonomiky

Hybridní palety symbolizují posun v myšlení celého průmyslu směrem k udržitelnějším a modernějším řešením. Ukazují, že i tradiční odvětví, jako je výroba palet, může být inovativní, technologicky pokročilé a zároveň šetrné k životnímu prostředí. Změna materiálového složení palet není jen otázkou techniky, ale také strategického přístupu k budoucnosti logistiky. Zavedením těchto inovací dochází k propojení ekologie, efektivity a ekonomiky v praxi. Firma jako Flexipal ve spolupráci s VUT v Brně tak dokazuje, že odpovědné podnikání může být zároveň konkurenceschopné a připravené na výzvy 21. století – ať už jde o ochranu přírody, surovinovou krizi, nebo měnící se požadavky trhu. Hybridní paleta není jen produkt, nýbrž symbol evoluce v celém oboru.

Vydání #10
Kód článku: 251033
Datum: 25. 09. 2025
Rubrika: Produktový článek / Ekologie
Firmy
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Flexipal

Firma sídlí v obci Křoví u Velké Bíteše. Je významným hráčem v paletovém hospodářství střední Evropy. Firma se zaměřuje na výrobu a distribuci dřevěných palet i europalet, ale také nabízí kompletní servis v oblasti palet jako je oprava, výkup, logistika a správa paletového oběhu. Má více než 200 zaměstnanců a ročně dodá přes 5 milionů palet. Díky své infrastruktuře působí nejen v České republice, ale podniká i v Polsku, Slovensku a Maďarsku. Flexipal sleduje udržitelnost, inovace a efektivitu, což je u této oblasti výroby důležité kvůli ekologickým tlakům i konkurenci.

Číst dál
Související články
Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Projekt Strojírenská výrobní technika a přesné strojírenství sbližuje výzkumníky

Strojírenský průmysl je nejnáročnější průmyslové odvětví. Vyznačuje se mimořádně velkou pestrostí výrobků a zahrnuje v sobě desítky oborů. Výroba strojů, zařízení a přesných komponentů jsou významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu. A právě zde vyvstává potřeba systematického výzkumu, vývoje a inovací, protože zde vznikají složité produkty s vysokým stupněm integrace, mezioborovým přesahem a rychlým cyklem inovací na trhu.

Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Hlinka, VUT v Brně

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Hlinku, děkana Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit