Témata
Zdroj: Hermle

S Pavlem Němečkem, obchodním manažerem společnosti Hermle pro Českou republiku hovoříme o výzvách, které předchozí období do jejich firmy přineslo, o aktivitách na tuzemském trhu a v neposlední řadě o trendech, které jednak mění zákaznické chování, ale zároveň se propisují do konstrukčního přístupu.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

MM: Jak se realita předchozího období podepsala na provozu vašeho výrobního závodu v západoněmeckém Gosheimu?

P. Němeček: Dopady v podobě snížené výroby a prodeje jsme pociťovali stejně jako ostatní společnosti v našem oboru. V tomto kontextu si vždy vzpomenu na slova jednoho z našich jednatelů, který mi ve druhé polovině roku 2019, kdy jsme pociťovali určitý pokles zakázek, řekl, že nastala doba, kdy konečně máme čas na vývoj nových věcí. A díky následným hygienickým restrikcím jsme se skutečně mohli naplno věnovat rozsáhlejším inovačním procesům. A nešlo ani tak o to, že by se objemy zakázek výrazně propadly, v našem případě se z globálního hlediska jednalo cca o 25 %, ale velké negativum sehrála nejistota plynoucí z neznámé situace, z chaotického přístupu naší vlády, která každou chvíli vyhlašovala jiná opatření. Firmy pak nevěděly, zda si mohou dovolit investovat do nových technologií, či nikoliv. Investice totiž ve většině obchodních případů kryjí pomocí úvěrů.

Pavel Němeček, obchodní manažer společnosti Hermle pro Českou republiku, zve čtenáře MM Průmyslového spektra do jejich expozice na MSV v Brně, kde budou vystavovat obráběcí centrum C32 s paletovým systémem HS flex. (Foto: R. Dvořák)

Tím, že je Česká republika proexportně zaměřena, a to především na Německo a na Rakousko, tak se globální problém projevil na produkci našich firem, a tím pádem i na jejich investicích. Kolega Martin Skrutálek, který je zodpovědný za prodej Hermle na Slovensku, nepociťoval tak zásadní propady obchodního rázu.

MM: Jak se stávající ekonomická situace odráží na investicích vašich zákazníků do nových technologií Hermle?

P. Němeček: Firmy již nějakou dobu vědí, že pokud chtějí být konkurenceschopné, musejí umět zákazníkovi deklarovat své dovednosti a více se soustředit na přidanou hodnotu své činnosti. A to se neobejde bez investic do moderních technologií. Dnes je práce relativně hodně, ale ne každá s vyšší přidanou hodnotou. V konstrukci strojů hraje prim jejich univerzálnost, kdy si zákazníci uvědomují, že stroj s jednoduchou konstrukcí je spolehlivý, přesný, má dlouhou životnost. A proto se do něj vyplatí investovat.

Reklama
Reklama

MM: Uveďte prosím aktuální referenci zákaznického řešení.

P. Němeček: Rád bych zde zmínil nástrojařskou firmu ČZ Nástrojárna Strakonice, která dříve pro elektroerozivní obrábění vložek do forem potřebovala velké množství elektrod. Na jednu formu se jednalo až o 70 elektrod. Rozhodli se zlevnit výrobu vložek do těchto forem, dělali jsme test obrábění a téměř veškeré elektroerozivní obrábění jsme byli schopni nahradit pětiosým obráběním s dodržením potřebných přesností. Došlo téměř ke kompletní náhradě technologie obrábění, pro elektroerozi zůstaly pouze ostré rohy a některé plochy, které nelze vyfrézovat. V první fázi se forma vyfrézuje načisto a poté přechází na elektroerozi. A i díky této referenci si skupina ČZ objednala do své divize Metalurgie stroj Hermle C 42 U pro přesné frézování vložek do forem a stroj C 62 U s paletizací PW 3000 o nosnosti až 3 tun s velkým externím zásobníkem nástrojů. Jedná se o dosud největší stroj Hermle dodaný do ČR.

Všechny stroje Hermle jsou shodné konstrukce s kinematikou sklopně otočného stolu. Výběr velikosti stroje se určuje podle velikosti dílů a upínací plochy stolu. Co se na stroj Hermle dokáže upnout, to se také dá obrobit. Jeden z představitelů velmi univerzálního stroje je C 400 U s pojezdy v osách X 850 mm, Y 700 mm, Z 500 mm s upínací plochou stolu průměru 650 mm. Pokud firma potřebuje stroj s vyššími otáčkami, až do 42 000 min-1, zvolí stroj C 22 U, C 32 U nebo C 42 U. Většina pětiosých dílů je ale menších velikostí. Stroje Hermle jsou vhodné pro obrábění dílů do průměru 1 200 mm s protočením dílu až průměru 1 400 mm. Pro tyto velké díly firma nabízí stroje C 52 U a C 62 U s možnou opcí karuselování. (Zdroj: Hermle)

MM: Hermle je partnerem společnosti Ceratizit a v jejich Technickém centru ve Velkém Meziříčí se aktivně účastníte odborných akcí. Co vám toto partnerství přináší?

P. Němeček: Technologie Hermle jsou dlouhodobě využívány ve výrobních závodech Ceratizit. Což také bylo primárním důvodem, proč jsme nabídku partnerství do českého Technického centra přijali, a následně i dodali obráběcí centrum. Podstatou zdejšího setkávání lidí je výměna informací z trhu v rámci technických seminářů vzdělávání v oboru. Nedávno jsme zde organizovali akci nazvanou Den Hermle s Ceratizit, kam jsme si pozvali své zákazníky. Prezentovali jsme zde pětiosé obrábění na jednodušším dílu, což bylo návštěvníky oceněno, neboť zpravidla se na pětiosých centrech obrábí tvarově složité díly. Další společná akce se připravuje na 20. až 22. září 2022, jedná se o druhý ročník Veletrhu obrábění.

Reklama

MM: Věříme, že žádná hygienická opatření nezhatí letošní MSV v Brně. Na co se mohou návštěvníci vaší expozice těšit?

P. Němeček: Stále přibývají firmy, které se zaměřují na automatizaci, jelikož je nedostatek kvalifikovaných lidí, a samozřejmě i čím dál méně lidí je ochotno pracovat na noční směny, o víkendech a svátcích. A tak je v zájmu strojařských firem automatizovat výrobní procesy. Nyní dodáváme celosvětově každý druhý až třetí stroj s automatizací. Proto se chceme na strojírenském veletrhu v Brně věnovat tématu automatizace, v expozici návštěvníkům představíme obráběcí centrum C 32U s paletovým systémem HS flex.

Pohled na modul pro skladování palet. Manipulační systém HS flex zakládá hotový obrobek do jedné z polic. (Zdroj: Hermle)

MM: Jste dlouhodobě profesně činný v oboru obráběcích strojů. Jaké trendy zde pozorujete, a to jak z pohledu obchodního, tak i technického?

P. Němeček: Firmy jsou ochotny investovat do kvalitních technologií. Doba, kdy se stroje vybíraly jen podle ceny, je již za námi. Zákazníci vědí, že pokud pořídí levnější stroj, v delším časovém horizontu si tímto rozhodnutím přidělají mnoho starostí kvůli jeho kvalitě, stroj budou muset neustále kontrolovat, seřizovat, produkty neustále upravovat pro docílení požadovaného výsledku. Proto se stále častěji přiklánějí ke koupi ověřeného produktu a jsem rád, že právě stroje Hermle náročné požadavky splňují. Pořizovací cena stále hraje velkou roli při výběru technologie, ale již není tím jediným zásadním faktorem.

Co se týče technického pohledu, zastávám pravidlo, že co funguje, to by se nemělo měnit. Stroje Hermle mají stejnou koncepci již několik let, technologie je odzkoušená, patentovaná a funkční. K zásadním změnám dochází v oblastech softwaru, řídicích systémů, vyššího uživatelského komfortu, dynamiky os a již zmíněné automatizace a obslužných procesů. A to je trend, který bude i nadále v konstrukci strojů hrát hlavní roli.


Umístění expozice firmy Hermle na MSV 2022:
pavilon P, stánek 43

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit