Témata
Zdroj: Hermle

S Pavlem Němečkem, obchodním manažerem společnosti Hermle pro Českou republiku hovoříme o výzvách, které předchozí období do jejich firmy přineslo, o aktivitách na tuzemském trhu a v neposlední řadě o trendech, které jednak mění zákaznické chování, ale zároveň se propisují do konstrukčního přístupu.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

MM: Jak se realita předchozího období podepsala na provozu vašeho výrobního závodu v západoněmeckém Gosheimu?

P. Němeček: Dopady v podobě snížené výroby a prodeje jsme pociťovali stejně jako ostatní společnosti v našem oboru. V tomto kontextu si vždy vzpomenu na slova jednoho z našich jednatelů, který mi ve druhé polovině roku 2019, kdy jsme pociťovali určitý pokles zakázek, řekl, že nastala doba, kdy konečně máme čas na vývoj nových věcí. A díky následným hygienickým restrikcím jsme se skutečně mohli naplno věnovat rozsáhlejším inovačním procesům. A nešlo ani tak o to, že by se objemy zakázek výrazně propadly, v našem případě se z globálního hlediska jednalo cca o 25 %, ale velké negativum sehrála nejistota plynoucí z neznámé situace, z chaotického přístupu naší vlády, která každou chvíli vyhlašovala jiná opatření. Firmy pak nevěděly, zda si mohou dovolit investovat do nových technologií, či nikoliv. Investice totiž ve většině obchodních případů kryjí pomocí úvěrů.

Pavel Němeček, obchodní manažer společnosti Hermle pro Českou republiku, zve čtenáře MM Průmyslového spektra do jejich expozice na MSV v Brně, kde budou vystavovat obráběcí centrum C32 s paletovým systémem HS flex. (Foto: R. Dvořák)

Tím, že je Česká republika proexportně zaměřena, a to především na Německo a na Rakousko, tak se globální problém projevil na produkci našich firem, a tím pádem i na jejich investicích. Kolega Martin Skrutálek, který je zodpovědný za prodej Hermle na Slovensku, nepociťoval tak zásadní propady obchodního rázu.

MM: Jak se stávající ekonomická situace odráží na investicích vašich zákazníků do nových technologií Hermle?

P. Němeček: Firmy již nějakou dobu vědí, že pokud chtějí být konkurenceschopné, musejí umět zákazníkovi deklarovat své dovednosti a více se soustředit na přidanou hodnotu své činnosti. A to se neobejde bez investic do moderních technologií. Dnes je práce relativně hodně, ale ne každá s vyšší přidanou hodnotou. V konstrukci strojů hraje prim jejich univerzálnost, kdy si zákazníci uvědomují, že stroj s jednoduchou konstrukcí je spolehlivý, přesný, má dlouhou životnost. A proto se do něj vyplatí investovat.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Uveďte prosím aktuální referenci zákaznického řešení.

P. Němeček: Rád bych zde zmínil nástrojařskou firmu ČZ Nástrojárna Strakonice, která dříve pro elektroerozivní obrábění vložek do forem potřebovala velké množství elektrod. Na jednu formu se jednalo až o 70 elektrod. Rozhodli se zlevnit výrobu vložek do těchto forem, dělali jsme test obrábění a téměř veškeré elektroerozivní obrábění jsme byli schopni nahradit pětiosým obráběním s dodržením potřebných přesností. Došlo téměř ke kompletní náhradě technologie obrábění, pro elektroerozi zůstaly pouze ostré rohy a některé plochy, které nelze vyfrézovat. V první fázi se forma vyfrézuje načisto a poté přechází na elektroerozi. A i díky této referenci si skupina ČZ objednala do své divize Metalurgie stroj Hermle C 42 U pro přesné frézování vložek do forem a stroj C 62 U s paletizací PW 3000 o nosnosti až 3 tun s velkým externím zásobníkem nástrojů. Jedná se o dosud největší stroj Hermle dodaný do ČR.

Všechny stroje Hermle jsou shodné konstrukce s kinematikou sklopně otočného stolu. Výběr velikosti stroje se určuje podle velikosti dílů a upínací plochy stolu. Co se na stroj Hermle dokáže upnout, to se také dá obrobit. Jeden z představitelů velmi univerzálního stroje je C 400 U s pojezdy v osách X 850 mm, Y 700 mm, Z 500 mm s upínací plochou stolu průměru 650 mm. Pokud firma potřebuje stroj s vyššími otáčkami, až do 42 000 min-1, zvolí stroj C 22 U, C 32 U nebo C 42 U. Většina pětiosých dílů je ale menších velikostí. Stroje Hermle jsou vhodné pro obrábění dílů do průměru 1 200 mm s protočením dílu až průměru 1 400 mm. Pro tyto velké díly firma nabízí stroje C 52 U a C 62 U s možnou opcí karuselování. (Zdroj: Hermle)

MM: Hermle je partnerem společnosti Ceratizit a v jejich Technickém centru ve Velkém Meziříčí se aktivně účastníte odborných akcí. Co vám toto partnerství přináší?

P. Němeček: Technologie Hermle jsou dlouhodobě využívány ve výrobních závodech Ceratizit. Což také bylo primárním důvodem, proč jsme nabídku partnerství do českého Technického centra přijali, a následně i dodali obráběcí centrum. Podstatou zdejšího setkávání lidí je výměna informací z trhu v rámci technických seminářů vzdělávání v oboru. Nedávno jsme zde organizovali akci nazvanou Den Hermle s Ceratizit, kam jsme si pozvali své zákazníky. Prezentovali jsme zde pětiosé obrábění na jednodušším dílu, což bylo návštěvníky oceněno, neboť zpravidla se na pětiosých centrech obrábí tvarově složité díly. Další společná akce se připravuje na 20. až 22. září 2022, jedná se o druhý ročník Veletrhu obrábění.

Reklama

MM: Věříme, že žádná hygienická opatření nezhatí letošní MSV v Brně. Na co se mohou návštěvníci vaší expozice těšit?

P. Němeček: Stále přibývají firmy, které se zaměřují na automatizaci, jelikož je nedostatek kvalifikovaných lidí, a samozřejmě i čím dál méně lidí je ochotno pracovat na noční směny, o víkendech a svátcích. A tak je v zájmu strojařských firem automatizovat výrobní procesy. Nyní dodáváme celosvětově každý druhý až třetí stroj s automatizací. Proto se chceme na strojírenském veletrhu v Brně věnovat tématu automatizace, v expozici návštěvníkům představíme obráběcí centrum C 32U s paletovým systémem HS flex.

Pohled na modul pro skladování palet. Manipulační systém HS flex zakládá hotový obrobek do jedné z polic. (Zdroj: Hermle)

MM: Jste dlouhodobě profesně činný v oboru obráběcích strojů. Jaké trendy zde pozorujete, a to jak z pohledu obchodního, tak i technického?

P. Němeček: Firmy jsou ochotny investovat do kvalitních technologií. Doba, kdy se stroje vybíraly jen podle ceny, je již za námi. Zákazníci vědí, že pokud pořídí levnější stroj, v delším časovém horizontu si tímto rozhodnutím přidělají mnoho starostí kvůli jeho kvalitě, stroj budou muset neustále kontrolovat, seřizovat, produkty neustále upravovat pro docílení požadovaného výsledku. Proto se stále častěji přiklánějí ke koupi ověřeného produktu a jsem rád, že právě stroje Hermle náročné požadavky splňují. Pořizovací cena stále hraje velkou roli při výběru technologie, ale již není tím jediným zásadním faktorem.

Co se týče technického pohledu, zastávám pravidlo, že co funguje, to by se nemělo měnit. Stroje Hermle mají stejnou koncepci již několik let, technologie je odzkoušená, patentovaná a funkční. K zásadním změnám dochází v oblastech softwaru, řídicích systémů, vyššího uživatelského komfortu, dynamiky os a již zmíněné automatizace a obslužných procesů. A to je trend, který bude i nadále v konstrukci strojů hrát hlavní roli.


Umístění expozice firmy Hermle na MSV 2022:
pavilon P, stánek 43

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Související články
EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit