Čtvrtá průmyslová revoluce?

Kamil Práza pracuje ve společnosti SAP na pozici presales senior specialist. Svou přednášku postavil na reflexi iniciativy Industry 4.0, která byla vyhlášena jako jeden z projektů budoucnosti podporovaných německou vládou a která je někdy označována jako čtvrtá průmyslová revoluce. Toto označení pan Práza zatím bere jako určitou nadsázku, ale kdo ví?

Iniciativa Industry 4.0 zahrnuje projekty, jejichž cílem je navrácení výroby z Asie zpět do Německa, ale v širší souvislosti i posílení pozice tradičních výrobních teritorií. Společnost SAP se na těchto projektech podílí a letos v dubnu v této souvislosti ohlásila na hannoverském veletrhu vlastní strategii nazvanou Idea to Performance, zkráceně I2P, jejímž cílem je plná kontrola a rozšířený přehled o výrobě, včetně zefektivnění jejího řízení. Na další podrobnosti jsem se ale už zeptal pana Prázy.

MM: Jaká řešení pro výrobu a zpracovatelský průmysl nyní SAP nabízí?

K. Práza: Hierarchický model úrovní plánování a řízení výroby je definován třemi vrstvami, kde na nejvyšší úrovni jsou systémy pro podnikové plánování, na nižší systémy pro dílenské řízení výroby a na nejnižší úrovni potom systémy technologického řízení výroby a sběru dat z technologií. Od tohoto modelu se odvíjí i pokrytí řešeními SAP. Na nejvyšší úrovni je to klasické ERP řešení SAP ERP (nástupce dobře známého systému SAP R/3). Již několik let však máme také řešení, které je pozicováno i na nižších úrovních, ať už jde o řešení pro řízení výroby SAP ME nebo řešení integrační, tzv. SAP MII. Na nejnižší úrovni to je potom SAP PCo (SAP Plant Connectivity), což je vrstva, která zařizuje sběr dat bez uživatelské interakce. SAP MII (SAP Manufacturing Integration and Intelligence) je, jak název napovídá, integrační a analytická aplikace pro oblast výroby, která umožňuje data, jež touto vrstvou protékají, také vizualizovat a analyzovat. V případě řešení SAP ME (SAP Manufacturing Execution) jde o plnohodnotný MES (Manufacturing Execution System), který SAP – v rámci své tehdejší strategie „Perfect Plant“ – začlenil do portfolia v roce 2008 akvizicí společnosti Visiprise.

Podle charakteru výroby pak firmy volí řešení, které jim v daném případě bude nejlépe vyhovovat. Při relativně nízké složitosti výroby a nízkých požadavcích na integraci, automatizaci a granularitu dat zpravidla postačí podnikový systém pokrývající nejvyšší úroveň řízení, tedy SAP ERP. Při vyšší složitosti výroby a vyšší úrovni požadavků již patrně pouze tento systém stačit nebude, ale současně ještě nemusí být potřeba plnohodnotný MES. Pak může vyhovět SAP MII, který je současně vhodný jako platforma pro vývoj dalších aplikací, například „lehkého“ MES systému. Pro kombinaci velké složitosti výroby a vysokých nároků na prováděcí systém je třeba volit plnohodnotný MES, tedy SAP ME. Taková konfigurace zpravidla využívá i řešení SAP MII jako integrační platformu.

MM: Jak tato řešení souvisí s tématem čtvrté průmyslové revoluce“?

K. Práza: Tato řešení lze považovat za řešení tradiční. Nosným tématem a červenou nití letošní konference SAP Forum byla nicméně oblast in-memory computingu, která otevírá výrobním společnostem možnosti využití zcela nových řešení, založených na schopnosti moderních technologií efektivně zpracovávat obrovská množství strukturovaných i nestrukturovaných dat a výsledky prezentovat v reálném čase. Letošní novinkou v portfoliu SAP je tak například aplikace SAP OEE (SAP Overall Equipment Effectiveness), která sbírá a vyhodnocuje provozní a technologická data z výroby s cílem identifikace hlavních příčin ztrát ve výrobě – s možností okamžité nápravy. Pro společnosti z tzv. asset-intensive industries, odvětví s mohutnou technickou a technologickou infrastrukturou, jako například metalurgie, chemie, ale i třeba potravinářství, je určitě zajímavá aplikace SAP EERM (SAP Energy & Environmental Resource Management), využívající taktéž možností in-memory technologie pro podporu efektivního hospodaření s energiemi a emisemi.

MM: Jak in-memory technologie funguje a jaké výhody přináší?

K. Práza: In-memory technologie obecně fungují na principu uložení všech relevantních dat v operační paměti, čímž odpadá nejdelší část celého procesu jejich zpracování – čtení vstupních údajů a následný zápis výsledků na pevný disk. V podání SAP má tato technologie název SAP HANA a společnost intenzivně pracuje jak na uvedení sady nových specializovaných aplikací, tak na převodu všech svých tradičních aplikací na tuto platformu. V krátké době tak bude možné celé portfolio aplikací firmy SAP provozovat na platformě SAP HANA – se všemi možnostmi a výhodami, které in-memory computing nabízí.

V této souvislosti bych rád zmínil systém pro pokročilé plánování a optimalizaci, který SAP nabízí a rozvíjí už více než patnáct let – SAP APO (SAP Advanced Planning and Optimization). Tato aplikace umožňuje plánování do omezených kapacit a optimalizaci podle různých kritérií a stojí vedle ERP systému jako speciální plánovací systém (APS). Pracuje s vlastní databází a typicky také běží na vlastním hardwaru. Již od samého počátku je tato aplikace postavena na technologii in-memory computingu – společnost SAP tak má s in-memory již více než patnáctiletou zkušenost. V rámci převodu SAP ERP na platformu SAP HANA bude možné SAP APO instalovat jako doplněk SAP ERP – na stejné databázi a HW, což samozřejmě přinese výrobním podnikům velké zjednodušení v oblasti správy a provozu informačního systému. Zásadní však je, že výsledky, na které dříve bylo nutné čekat třeba řadu hodin, budou nyní k dispozici za pár vteřin.

MM: Jakým způsobem může in-memory computing pomoci k návratu výroby do tradičních oblastí?

K. Práza: Vedlejším efektem in-memory computingu je možnost – a zároveň i nutnost – sběru velkých objemů dat. Na projektu Industry 4.0 společnost SAP participuje v oblasti M2M (machine-to-machine) komunikace, sběru dat a jejich zpracování pomocí in-memory computingu. To je také náplní strategie I2P.

S přesunem hromadné výroby do Asie se změnil obchodní model tradičních výrobců. Snaha po customizaci vede k tomu, aby každý výrobek byl jiný, přesto je třeba vyrábět efektivně. To vede k nutnosti generovat a sdílet relativně velká množství informací. Celý proces musí být digitalizován, aby data mohla být vytvářena, sdílena a zpracovávána, a to již od samého počátku. Často je nositelem informace samotný vyráběný produkt. To vše by mělo probíhat v reálném čase a pokud možno s využitím mobilních zařízení, aby rychle získané výsledky byly vždy po ruce. Proto je nezbytná těsnější integrace plánovacích systémů s výrobními, což se týká jak množství a kvality dat, tak rychlosti jejich sdílení.

Kromě vertikální integrace je nezbytná také integrace horizontální. V tradičním pojetí nejprve proběhne fáze vývoje, pak výroby, přičemž se vyhodnocuje její průběh, následně se řeší poprodejní služby nebo dokončení životního cyklu produktů včetně recyklace apod. Dnes se životní cyklus zkracuje a zrychluje díky tomu, že se jeho fáze časově i obsahově překrývají.

MM: Můžete uvést příklad, jaké výhody může rychlé zpracovávání velkých objemů dat poskytnout?

K. Práza: Pro úspěšné řízení firmy je stále důležitější rychle získávat a sdílet informace na trhu, ideálně v sítích a na elektronických tržištích, kde se odehrávají transakce mezi dodavateli a odběrateli. Novinkou v portfoliu SAP v této oblasti jsou e-commerce platformy Ariba a Hybris. Zde mohou firmy elektronicky komunikovat nejen se svými stabilními obchodními partnery, ale mají možnost reagovat také na případné nepředvídatelné události. Pokud totiž nastane událost, která vyřadí významné dodavatele určitých komponent, může být každá vteřina drahá. Ten, kdo si včas dokáže nasmlouvat dodávky u jiného partnera, získá velkou konkurenční výhodu. Příkladem z nedávné minulosti může být výpadek výrobců pevných disků v Asii v důsledku záplav.

Předcházením následkům podobných nepředvídatelných událostí se zabývá jeden z nových partnerů SAP – česká společnost Semantic Visions. Ta se snaží podobné události predikovat a vyvíjí řešení, které dokáže z volně dostupných zdrojů na internetu získávat a analyzovat data tak, aby umožnila „předpovídat budoucnost“. V praxi to znamená možnost nejen tyto záležitosti řešit, až když nastanou, ale hlavně být připraven v předstihu. Pokud se vrátíme k příkladu s pevnými disky v Asii, nikdo na začátku nepředpokládal, že to bude tak velký problém. Právě v takové situaci je rychlá reakce tím nejcennějším.

MM: Jak se nové možnosti projeví v každodenní praxi?

K. Práza: V prostředí, kde probíhá intenzivní „neviditelná“ vzájemná komunikace mezi stroji, zařízeními, různými senzory a často i s vyráběnými produkty, musí samozřejmě i lidská obsluha fungovat jinak, být daleko flexibilnější a také mít k dispozici informace v jiné podobě, než bylo dosud zvykem. To přináší nutnost vizualizace informací pomocí 3D grafických zobrazení – ať už výukového charakteru nebo různých analytických zobrazení či interaktivních návodů. Aby bylo využití takového přístupu ve výrobě co nejpřirozenější, nabízí se technologie typu Google Glass (projekt speciálních brýlí s připojením na internet, které poskytují aktuální informace a nahrazují smartphone) nebo Augmented Reality (vizualizace s propojením virtuálního a reálného světa).

MM: Naše povídání bylo zaměřeno do budoucnosti. Jaké jsou podle vašeho názoru současné trendy v oblasti podnikových informačních technologií?

K. Práza: V oblasti podnikových informačních technologií v současnosti vidím tři hlavní megatrendy:

1) ke všemu dříve nebo později budeme moci přistupovat přes mobilní zařízení. K tomu již dnes máme řadu odpovídajících aplikací a  technologií;
2) všechno poběží dříve či později na in-memory technologii, v našem případě SAP HANA;
3) všechno se nenápadně stěhuje do cloudu.

MM: Děkuji za rozhovor.

pavel.marek@mmspektrum.com
events.sap.com/cz/sap-forum-praha-2013/cs/home
www.saphana.com