Specializovaný modul pro výpočet přestupu tepla umožňuje řešit následující aplikační oblasti:
a) obecný přestup tepla, jenž je základním aplikačním režimem modulu, protože řeší přestup tepla prouděním, vedením a sáláním, přičemž přenos tepla sáláním lze definovat v režimech z povrchu do okolí a z povrchu na povrch. Poslední uvedený režim využívá metodu radiosity, kdy se bere v úvahu difuzní odraz a stínění;
b) aplikační režim pro tenké skořepiny využívá 3D tenké konstrukce s elementy "shell", ve kterých se předpokládá konstantní rozložení teploty po jejich tloušťce, což umožňuje modelovat složité tenkostěnné konstrukce s minimálními nároky na výpočetní zařízení;
c) neizotermální proudění tekutin, které řeší modely s proměnnou hustotou. Hustota tekutiny může být popsána libovolným vztahem závisejícím na tlaku a na teplotě;
d) aplikační režim pro bioteplo umožňuje zadávat empirické vlastnosti do standardních formulací pro přestup tepla v živých tkáních. Tento aplikační režim lze použít nejenom v zařízeních pro biotechnologie, ale i v oblastech, kde jsou řešené modely v kontaktu s živou tkání.
Využití shora definovaných aplikací může být aktuální v elektronice při ovládání vznikajícího tepla např. při výrobě polovodivých materiálů, při chlazení nebo zahřívání desek osazených čipy a nebo při udržování vznikající teploty na provozních hodnotách. Další oblast využití může být při analýze případů tepelného zpracování materiálů, při změně skupenství v metalurgii nebo v potravinářském průmyslu. Společným jmenovatelem při tomto modelování jsou nelinearity vznikající právě při změně skupenství.