Témata
Zdroj: ČMA

WHP Technik je dodavatelem měřicí techniky pro strojírenství. Na českém a slovenském trhu zastupuje renomované výrobce z celého světa. Oborem této společnosti je měření čehokoliv menšího než milimetr s přesností na mikrometr. Frentech Aerospace je střední ryze česká strojírenská firma, která je zaměřena na přesnou mechaniku. Primárně je orientována na export. Po vstupu České republiky do ESA zahájil Frentech Aerospace své aktivity ve vesmírném průmyslu, kam dodává především vesmírné mechanismy. Co mají tyto dvě firmy společného? Obě vznikly již v roce 1994 a jejich topmanažeři se stali finalisty soutěže Manažer roku 2022, kam byli doporučeni redakcí MM Průmyslového spektra. O soutěži a o tom, co znamená být skutečně dobrým manažerem, jsme si povídali s Josefem Slámou, obchodním ředitelem společnosti WHP Technik, a Pavlem Sobotkou, spolumajitelem a ředitelem společnosti Frentech Aerospace.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaký jste měl pocit, když jste se dozvěděl, že jste postoupil do finále takové prestižní soutěže, jakou je Manažer roku?

J. Sláma: Pocit úžasu. Opravdu do tak prestižní soutěže nominovali právě mě?

P. Sobotka: O soutěži Manažer roku jsem věděl, ale nikdy jsem se do ní dříve nehlásil. Protože mi bylo doporučeno, abych se soutěže zúčastnil, tak jsem to nakonec zkusil. Až když jsem se dozvěděl, že jsem se umístil jako finalista, uvědomil jsem si, že jsem dosáhl na velmi prestižní umístění, a to s vědomím, kolik schopných lidí a manažerů v celé České republice je.

MM: Co bylo podle vás důvodem, že jste byl vybrán mezi tolika, bezesporu také velmi kvalitními, manažery?

J. Sláma: Domnívám se, že hlavní roli sehrál fakt, že jsem ve strojírenské branži známou tváří. V roce 1994 jsem na tuzemský trh přivedl tehdy novou značku zahraničního výrobce měřicí techniky, a poté jsem více než dvě dekády zastával pozici generálního ředitele zastoupení pro ČR a SR a vytvořil z něj největší pobočku této globální společnosti ve střední a východní Evropě.

„Buď šéf a dávej svému týmu pevné body. V každé skupině je jeden zodpovědný, říkejme mu šéf, který ukazuje ostatním cestu,“ tvrdí Josef Sláma.
(Zdroj: WHP Technik)

P. Sobotka: To přesně nevím. To by musela říci porota, která ty nejlepší vybírala. Osobně si myslím, že svou roli mohla hrát skutečnost, že je za mnou vidět dlouholetá profesní a cílevědomá pracovní dráha. Hlavní roli vždy vedle profesních dovedností měla odpovědnost. Odpovědnost k produktu, odpovědnost ke spolupracovníkům, odpovědnost k zákazníkům a odpovědnost ke státu a dodržování pravidel.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které zásady při řízení lidí by podle vás měl uplatňovat člověk, který chce být skutečně dobrým manažerem? A naopak, čeho by se měl vyvarovat?

J. Sláma: Buď šéf a dávej svému týmu pevné body. V každé skupině je jeden zodpovědný, říkejme mu šéf, který ukazuje ostatním cestu. Dovolte mi příměr ke psí smečce. V každé psí smečce existuje šéf, který určuje, kdy a kde se bude lovit, kdy jíst, kdy odpočívat a kdy si hrát. Tento vůdce nemusí být nutně největší, nejrychlejší nebo nejchytřejší ze všech. Smečku vede jedinec, který ostatním dokáže zajistit klid a bezpečí k jejímu fungování a který vytváří takové prostředí, v němž se každý může uplatnit tak, jak to odpovídá jeho přirozenosti.

P. Sobotka: Práce s lidmi není lehká, ale je zajímavá a motivující. Ve firmě člověk v pozici manažera nepracuje sám, ale se spolupracovníky. Nepracuje jen pro sebe a na sebe, ale stará se, aby pro ostatní udělal maximum. Manažer nikdy nesmí svému týmu lhát. V tom případě by byl „boj“ prohraný. Člověk nesmí kázat vodu a sám pít víno. Tak to prostě je.

„Už i u Bati museli budoucí manažeři projít nejdříve praxí. Baťa také říkal: ‚Inženýr je tehdy, až student úspěšně dostuduje, potom se postaví k výrobnímu pásu na boty a vydělá si více než dělník. Potom je teprve inženýr!’“ říká Pavel Sobotka.
(Zdroj: Frentech Aerospace)

MM: Dá se práce manažera naučit, nebo je to spíše otázka určitého souboru vrozených vlastností?

J. Sláma: V genech to určitě nebude. Naučit se můžete cokoliv. Být manažerem jistě, být lídrem možná. Vždy do toho ale musíte vložit kus svého já, jinak vám to ostatní lidé v týmu nebudou věřit.

P. Sobotka: Osobně si myslím, že se dá hodně naučit. Už i u Bati museli budoucí manažeři projít nejdříve praxí. Baťa také říkal: „Inženýr je tehdy, až student úspěšně dostuduje, potom se postaví k výrobnímu pásu na boty a vydělá si více než dělník. Potom je teprve inženýr!“ A tak by to mělo být. Efektivita je důležitá! Já jsem měl před mnoha lety v Tesle Brno přezdívku Baťa, i když jsem pracoval v modrákách.

Reklama

MM: Co vám dala soutěž Manažer roku a jak ji hodnotíte očima úspěšného soutěžícího?

J. Sláma: Soutěž mi přinesla úžasnou příležitost k zamyšlení. Účastníci musí předložit množství podkladů o sobě a svém manažerském stylu. Díky soutěži jsem musel zformulovat myšlenky, které nosím dlouhou dobu zasuté někde v mysli.

Účast v této soutěži je nepochybně ctí pro každého nominovaného a já si obrovsky vážím lidí, kteří ji organizují, i účastníků, mezi kterými jsem se cítil v tom nejlepším slova smyslu jako ve vynikající společnosti.

P. Sobotka: Asi jsem si uvědomil, že to vše, co jsem dělal, jaké jsem si vytyčil cíle, jsem nedělal zbytečně a úplně špatně. Jasně, mnoha chyb jsem se dopustil. Je čestné je přiznat, ale vzápětí je nutné je napravit. Umístění mezi finalisty soutěže Manažer roku mě posílilo a povzbudilo pro další práci.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Zapalovací svíčky z jihu Čech dobývají celý svět

V letošním roce oslaví táborský Brisk osmdesát dva let své existence. Již od svého vzniku měla firma světové ambice. Na veletrhu Automechanika 2016 ve Frankfurtu je opět potvrdila. O zapalovací svíčky z jihočeského Tábora je velký zájem. „Aktuálně vyvážíme do více než 70 zemí a každý rok nám přibývají nová teritoria. Loni to byl například Mauricius, Zimbabwe a Malajsie. Nyní očekáváme první objednávky z Indonésie a Thajska,“ říká majitel společnosti Brisk Ing. Mojmír Čapka.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit