Témata
Reklama

Ekonomické a ekologické efekty PVD technologie

02. 09. 2009

Není důležité, zda je naše planeta zelená nebo modrá, ale to, jak se k ní člověk chová. Lidská populace narůstá enormní rychlostí (nyní nás je 6,79 miliardy proti 4 miliardám z 60. let) a s ní narůstá i průmyslová výroba a následná zátěž na naši planetu v mnoha směrech. Je těžké globalizovat tyto mnohostranné efekty a nevyhnout se určitému populismu a chybám. Proto považujeme za důležité, aby se každý zamýšlel nad ekologickými a souvisejícími ekonomickými aspekty své vlastní činnosti, kterou zná a může ovlivnit.

Hlavním průmyslovým zaměřením firmy SHM jsou PVD technologie a PVD povlaky. Proto se v následujícím článku zabýváme ekologickými a ekonomickými efekty tohoto oboru.

Reklama
Reklama
Reklama
Obr. 1. Oblasti použití slinutých karbidů (zdroj: Pramet)
Obr. 2. Podíly nákladů na obrobek (kombinace zdrojů Kennametal, Sandvik, VDMA, Pramet aj.)

PVD technologie jsou šetrné k životnímu prostředí

PVD technologie jsou obecně šetrné k životnímu prostředí, protože nepoužívají nebo nemusejí používat nebezpečné chemické látky a plyny. Tento fakt vychází z principu fyzikálního způsobu odpařování či odprašování materiálu, který je stavebním kamenem výsledného povlaku. Název PVD je zkratka odvozená z anglického výrazu Physical Vapour Deposition čili fyzikální nanášení odpařováním. Odpařovaný materiál může být čistý kov, například titan, hliník, chrom a zirkon, nebo jejich slitiny, případně s příměsí některých prvků ovlivňujících cíleně vlastnosti povlaku, jako je například křemík, niob, hafnium atd. Naprostá většina dnešních otěruvzdorných PVD povlaků je tvořena nitridy těchto prvků. Dusík potřebný pro tvorbu těchto nitridů je plyn přítomný v atmosféře zhruba ze 78 %. Jako pomocný plyn slouží argon, který je obsažen v naší atmosféře zhruba z 1 %. Celý PVD proces probíhá ve vakuu a jeho „zplodinami“ jsou zbytky nezreagovaného dusíku (velmi malá koncentrace) a argonu, a to v původní plynné fázi, protože ve vakuu nemají šanci zreagovat na oxidy. Nespotřebované zbytky odpařovaných kovů (katod) a jejich slitin Ti, Al, AlSi, Zr a Cr jsou recyklovány běžným způsobem a vstupují opět do nových materiálů. Nespotřebovaná energie z chladicích okruhů, která je nezbytná pro PVD proces, se může recyklovat na vytápění výrobních prostorů tak, jak je to využíváno právě v SHM. Proto je možné považovat celý cyklus PVD technologie za velmi šetrný k životnímu prostředí.

Principiálně odlišná CVD technologie povlakování má oproti PVD technologii z pohledu našeho tématu řadu nevýhod. Jsou jimi především vysoké teploty, používání rizikových plynů a odpady z CVD technologie. Povlaky z obou technologií se v mnoha směrech doplňují, ale také si konkurují (viz obr. 1). Proto při volbě podnikatelského záměru věnovat se povlakování mohou rozhodovat i ekologické aspekty ve prospěch PVD technologie.

Ekonomické a ekologické efekty PVD povlaků

Jaké jsou přímé ekonomické a ekologické efekty aplikovaných PVD povlaků? Snad by bylo dobré nejprve zmínit, že celkový charakter nástroje či jiného povlakovaného substrátu je tvořen kombinací materiálu nástroje/substrátu, jeho geometrií a povlaku. Proto je třeba přistupovat k hodnocení vlivu samotného povlaku vždy v souvislosti s celým nástrojem, resp. substrátem.

Při posuzování ekonomiky různých úprav řezných nástrojů dochází často ke zjednodušení, že zvýšená životnost nástroje = celý ekonomický přínos. Ve skutečnosti tvoří cena nástroje včetně povlaku v celém procesu obrábění jen malé procento, a proto vliv úpravy ceny nástroje, případně zvýšení či snížení životnosti nástroje se projeví z ekonomického hlediska procesu obrábění minimálně. Zkušenosti a údaje několika světových výrobců nástrojů, obráběcích zařízení a uživatelů lze zobecnit do následujícího vzorce:

komplex nákladů na obrobek = nástroj 5 % + materiál obrobku 17 % + stroje a vybavení 26 % + osobní náklady 32 % + režie 20 %

V konkrétních případech samozřejmě mohou být poměry jiné, ale tato koncepce představuje nejběžnější model v průmyslu (obr. 2).

Možnosti ovlivnění nákladů na obráběcí proces

Na příkladu konkrétní „T – v“ závislosti, která byla získána řeznými zkouškami na pracovišti firmy SHM na CNC zařízení Fehlmann Picomax 60-M, lze dokumentovat možnosti ovlivnění nákladů na obráběcí proces (obr. 3). Řezné podmínky byly voleny tak, aby nižší hodnoty řezných rychlostí odpovídaly běžným podmínkám. Proto byla zvolena jako výchozí srovnávací podmínka řezná rychlost 100 m.min-1, kdy jsou náklady na úrovni zmíněné v obecně akceptovatelném příkladu poměrů nákladů na obrobek. Pokud zvolíme variantu řezné rychlosti 150 m.min-1, tedy zvýšené produktivity o 50 %, sníží se trvanlivost nástroje na 55 %, a tím se zvýší cena nástroje na obrobek 1,8x. Celkové náklady se ovšem sníží zhruba o 38 %! Pokud zvolíme řeznou rychlost 160 m.min-1, pak se cena nástroje zvýší na dvojnásobek, ale celkové náklady se sníží o 45 %! Kouzlo efektu nástroje s PVD povlakem tkví v možnosti zvýšit produktivitu obrábění, která není bez unikátních povrchových vlastností povlaku možná.

T – v závislost SK frézy na materiálu 17 255

Z příkladu a obecné analýzy skladby celkových nákladů (obr. 2) lze odvodit, že v případě snížení nákladů na nástroj o 50 % dojde k celkovému snížení nákladů na obrobek jen o jednotky procent. Tento efekt se zdá ekonomicky nepříliš zajímavý. Ale je mnoho případů, kdy díky prodloužené životnosti nástroje lze efektivně snížit frekvenci výměny a seřizování nástrojů a zjednodušit logistiku tak, že související snížení nákladů je významnější. S logistikou souvisí i přeprava a s přepravou souvisí ekologie. Konkrétní případy se samozřejmě liší a rozsah článku nám nedovolí hlubší analýzu. Proto je naší snahou pouze shrnout podněty k úvahám o vlivu PVD povlaků na ekonomiku a ekologii.

V režijních nákladech na obrábění jsou ukryty náklady na řezné kapaliny včetně jejich ekologické likvidace. Pokud lze s povlakovaným nástrojem vyloučit či omezit použití řezných kapalin, povede to k podstatnému snížení celkových nákladů a k významnému snížení ekologické zátěže. Finanční úspory jsou v řádech desítek procent. Ekologické přínosy jsou mnohem významnější. MQL (Minimum Quantity Lubrication), resp. suché obrábění je prakticky nemožné bez vysoce kvalitních PVD povlaků, především z kolekce tzv. nanokompozitů TiAlSiN a CrAlSiN.

Unikátní vlastnosti PVD povlaků

PVD povlaky se aplikují proto, že mají nebo mohou mít několik výjimečných vlastností:

  • velmi vysokou tvrdost;
  • nízký koeficient frikce;
  • vysokou tepelnou a oxidační odolnost;
  • nízkou chemickou afinitu k obrobkům.

Díky těmto vlastnostem se projeví jejich vliv v konkrétních aplikacích v mnoha aspektech – již zmíněná možnost produktivnějších aplikací a snížení objemu či vyloučení řezných či chladicích kapalin, použití nástrojů či substrátů v aplikacích, kde to nebylo bez PVD povlaku možné, a případně jako náhrada dražší a méně produktivní technologie, snížení energetické náročnosti technologických procesů, vyšší spolehlivost nástrojů a substrátů, vyšší kvalita výsledného produktu a snížení zmetků atd. Všechny tyto aspekty lze zahrnout pod téma ekologie a ekonomika. V několika následujících příkladech jsou zmíněny různé přínosy PVD povlaků, které je nezbytné hodnotit individuálně.Díky těmto vlastnostem se projeví jejich vliv v konkrétních aplikacích v mnoha aspektech – již zmíněná možnost produktivnějších aplikací a snížení objemu či vyloučení řezných či chladicích kapalin, použití nástrojů či substrátů v aplikacích, kde to nebylo bez PVD povlaku možné, a případně jako náhrada dražší a méně produktivní technologie, snížení energetické náročnosti technologických procesů, vyšší spolehlivost nástrojů a substrátů, vyšší kvalita výsledného produktu a snížení zmetků atd. Všechny tyto aspekty lze zahrnout pod téma ekologie a ekonomika. V několika následujících příkladech jsou zmíněny různé přínosy PVD povlaků, které je nezbytné hodnotit individuálně.

Obr. 4. Objemové tváření za studena. Výrobek: náboj kola, materiál: ČSN 12 010, nástroj: razník mat. K 340. Podmínky: lisování s použitím maziva; a) povlakovaný razník po 50 000 cyklech, b) nepovlakovaný razník po 200 cyklech.

Náhrada soustružení tvářením za studena

Jako první příklad je výroba volnoběžného náboje cyklistických kol ve firmě Velosteel Trading, a. s., v Loučné nad Desnou. Původní technologie soustružení měla být nahrazena objemovým tvářením za studena. Požadavek byl podmíněn dosažením nízkých nákladů na výrobek. Řešení bylo možné dosáhnout jen s povlakovanými nástroji – razníky a zápustkami. Výsledkem je nejen kvalitní výrobek, ale i dosažení potřebných nákladů na výrobek a celkové roční úspory firmy proti původní technologii ve výši 5 mil. Kč. Není třeba zdůrazňovat, že rozdíl v soustružení a tváření je také v dopadu na pracovní a životní prostředí (viz obr. 4).

Obr. 5. Dokončovací frézování. Výrobek: klec válečkových ložisek, materiál: mosaz ČSN 42 3322, MS58AL, min. 100 HB, nástroj: čtyřbřitá SK fréza Ø 32 mm, výrobce Rotana. Podmínky: n = 5 100 min-1, f = 0,35–1,1 mm.ot.-1p = 2,25 mm, vnitřní chlazení Shell Adrana D208.

Optimalizace PVD povlaku pro frézování mosazi

Jako druhý příklad je optimalizace PVD povlaku pro frézování mosazných klecí válečkových ložisek ve firmě ZKL Hanušovice, a. s. Z výsledků je zřejmé, že v tomto případě jsou přínosy v životnosti nástroje a snížené frekvenci přeostřování a výměny nástrojů. Požadovaný a také dosažený efekt je vyšší kvalita a snížená zmetkovitost. Významný vliv PVD povlaků na snížené nalepování některých materiálů na nástroj přináší vždy kombinované přínosy – viz obr. 5.

Obr. 6. Řezání dřevěného masivu. Materiál: mokré dubové řezivo, nástroj: stelitovaný pilový list Neva 505 mm do rámové pily. Podmínky: n = 600 min-1, f = 150 mm.min-1

PVD povlak pilových listů

Jako třetí příklad je nasazení PVD povlaku na pilových listech firmy Neva - Trade, s. r. o., z Kardašovy Řečice pro řezání dřevěného masivu – v tomto případě mokrého dubového dřeva. Hlavním úkolem bylo zamezení nalepování organické hmoty na tělo listů a dosažení minimálně stejných výsledků jako u konkurenčních výrobků. Bez povlaku je aplikace téměř nemožná a původně používaný PVD povlak nevyhověl předchozímu kritériu. Optimalizací PVD povlaku se podařilo dosáhnout lepších výsledků než u konkurenčního pilového listu. V tomto případě nemáme k vyhodnocení ekonomických a ekologických efektů dostatek podkladů, a tak ponecháváme toto hodnocení na individuálním úsudku čtenáře.

Z příkladů a opravdu jen nástinu rozboru ekonomických přínosů optimalizace řezných nástrojů lze usoudit, že přínosy aplikace PVD povlaků na nástrojích mají široký rozměr a nelze je postihnout jen porovnáním zvýšených životností a ceny povlaku. Pro každou aplikaci PVD povlaku lze najít více argumentů pro jejich nasazení ať už technických, ekonomických či ekologických.

RNDr. Pavel Holubář

Roman Janků

Ing. Ondřej Zindulka

//www.shm-cz.cz/

holubar@shm-cz.cz

Reklama
Související články
Společný vývoj průmyslového povlaku nové generace

Šumperská firma SHM získala vloni cenu Industrie v soutěži Česká hlava za výsledky vlastního výzkumu a vývoje v oblasti tvrdých tenkých vrstev. Těm se firma věnuje od svého vzniku před 25 lety. Současný vývojový tým vedený doktorem Vjačeslavem Sochorou spolupracuje s řadou veřejných výzkumných institucí a vysokých škol, včetně Masarykovy univerzity. S tou nyní firma pracuje na nové generaci průmyslových povlaků, které mají být nejen velmi tvrdé, ale zároveň i houževnaté.

Vysokoteplotní lubrikanty na bázi vanadu tvořené PVD procesem

Přítomnost vanadu v povlaku mění jeho vlastnosti a největší vliv má na koeficient tření, jehož snížením lze prodloužit životnost nástroje. V naší práci popisujeme, jakými jevy k tomu dochází a jak se změní chování povlaku s přítomností vanadu. Nakonec shrneme výsledky řezných zkoušek odpovídajících rychlořeznému obrábění.

Frikční nanokompozitní PVD povlak TiC/C

Společnost SHM ve spolupráci s Ústavem fyzikální elektroniky Masarykovy univerzity v Brně dokončila vývoj a testování tvrdého otěruvzdorného PVD povlaku nc-TiC/a-C:H připraveného vlastní patentovanou technologií, která kombinuje magnetronové naprašování a obloukové odpařování.

Související články
Vysokoteplotní kluzné vrstvy vanadu

Intenzifikace řezných procesů zvyšuje teplotu řezů. S tím souvisejí mimo jiné zvýšené nároky na tepelnou stabilitu použitých otěruvzdorných povlaků. Možným řešením je vývoj PVD povlaků s funkcí vysokoteplotních lubrikantů, které jsou schopny snížením koeficientů tření řezné teploty snižovat. K jedněm ze slibných a již studovaným systémům patří PVD vrstvy s přídavkem vanadu, které za vysokých teplot tvoří Magnéliho oxidické fáze se zmíněnou schopností. Velkým problémem je však trvanlivost těchto fází při mechanickém namáhání v průběhu obrábění. Příspěvek je věnován některým praktickým aspektům přípravy PVD vrstev CrVN a jejich vlastnostem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nový výkonný a univerzální PVD povlak

Povlak Bigaan byl uveden na trh již v roce 2018 a uplatňuje se hlavně při frézování ozubených kol do převodovek motorů. Letos společnost SHM představuje jeho druhou generaci, která kombinuje velmi tvrdý základ se závěrečnou kluznou vrstvou ve formě hexagonálního nitridu boru. Aplikační testy u zákazníků vykazují minimálně o 50 % lepší užitné vlastnosti v porovnání s běžně užívanými povlaky.

PVD dvojče pro náročné tváření a lisování

Vývoj nového PVD povlaku pro tváření se tentokrát ubíral docela nezvyklou cestou. Nešlo v principu o vývoj nového systému, ale o technologicky poměrně náročnou kombinaci stávajících povlaků s velmi odlišnými vlastnostmi a s odlišným způsobem depozice. Výsledkem je povlak, jehož chování v náročných tvářecích aplikacích příjemně překvapilo i samotné vývojáře. Výkon samostatných vrstev v těchto aplikacích byl nepřesvědčivý, významné navýšení životnosti tvářecích nástrojů však přineslo jejich spárování.

VaVaI a průmysl: Mít vlastní vývoj

Mgr. Vjačeslav Sochora, Ph.D., je výzkumník tak řečeno „kovaný praxí“. Od roku 2015 pracuje na vývoji a výzkumu ve společnosti SHM, od roku 2018 jako vedoucí oddělení VaVaI. Na to, jak nejlépe propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, jsme se proto v druhém dílu našeho seriálu zeptali právě jeho.

Povlaky ta-C
připravované magnetronovou depozicí

Diamantové vrstvy jsou svatým grálem otěruvzdorných povlaků připravovaných na řezné nástroje. Existuje řada různých technologií přípravy, v principu rozdělených do dvou skupin: je to technologie nízkoteplotní fyzikální a technologie vysokoteplotní chemická. V našem případě se jedná o fyzikální způsob přípravy vrstev obecně nazývaný jako technologie PVD. Technologie PVD se dále dělí na depozici pomocí nízkonapěťového oblouku a depozici pomocí magnetronového naprašování. Obě metody mají své výhody a svá úskalí.

Tak trochu jiný povlak

Vývoj PVD povlaků probíhá v průmyslovém měřítku od 90. let. Standardem pro obrábění a tváření se staly různé technologické a chemické obměny vrstev TiAlN a CrAlN. Zdálo se, že v této oblasti již nelze dosáhnout převratnější změny. Ukazuje se však, že to možné je.

Tvrdé PVD povlaky se zvýšenou lomovou houževnatosti

Společnost SHM Šumperk a Laboratoř PVD technologií Masarykovy univerzity vyvíjejí v úzké spolupráci druhým rokem nový typ ochranných povlaků, které vykazují nejen vysokou tvrdost, ale i zvýšenou odolnost proti tvorbě a šíření trhlin. Mezi úkoly projektu patří experimentální příprava těchto vrstev, studium jejich vlastností, nalezení optimálních parametrů procesu a nakonec otestování u zákazníků. V tuto chvíli je projekt ve fázi přípravy a měření mechanických vlastností dvou povlaků: WBC a TaBC.

Unikátní kombinovaná technologie PVD povlakování

Bigaan je exotický název nové řady PVD povlaků firmy SHM. Povlaky s obsahem boru vznikají při souběhu dvou principiálně odlišných technologií – obloukového napařování a magnetronového naprašování. Firma dokázala využít výhod obou technologií a připravit nanokompozitní povlak na bázi AlCrBN.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Prestižní ocenění za vývoj PVD povlaků

„Česká hlava je největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence, tedy té části společnosti, která bývá mnohdy upozaděná, ačkoliv na ní stojí prosperita naší země,“ stojí na webových stránkách soutěže, která vznikla před 18 lety a neoficiálně se jí také říká „česká nobelovka“.

PVD povlak CrNx – když tloušťka není na závadu

Společnost SHM dokončila vývoj a testování PVD povlaku založeného na nestechiometrickém CrN s neobvyklou tloušťkou nad 20 µm, výbornou drsností a rychlostí růstu. Povlak je připraven vlastní patentovanou technologií, která kombinuje magnetronové naprašování a obloukové napařování. Je určen nejenom pro tvářecí nástroje, ale směřuje i do oblasti komponentů

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit