Ke snížení rizika potenciálního poškození zařízení i k dodržení platných standardů a doporučení (např. norma IEEE 519-1992 nebo budoucí norma EN 61000-3-12), existuje několik různých metod odstranění harmonického zkreslení v měničích kmitočtu. Mezi nejznámější a často používané metody patří použití tlumivky na vstupu usměrňovače, vestavěné tlumivky na výstupu usměrňovače, vícepulzního usměrňovače(12- a 18pulzní) nebo aktivního či pasivního filtru.
Nejrozšířenější a nejsnadnější metodou odstranění harmonického zkreslení je použití tlumivky na vstupu usměrňovače. Vstupní tlumivka vyhlazuje proud vycházející z měniče kmitočtu, přičemž v porovnání s měničem bez tlumivky lze při použití vstupní tlumivky dosáhnout výrazně nižšího harmonického zkreslení. Podobného účinku jako při použití vstupní tlumivky lze dosáhnout i pomocí tlumivky vestavěné na výstupu usměrňovače. Výstupní tlumivky mají v porovnání s tlumivkami na vstupu menší velikost, vyšší účinnost a nevykazují žádný úbytek napětí na vstupu usměrňovače.
12- a 18pulzní usměrňovače byly dlouhou dobu používány jako standardní metoda snížení harmonického zkreslení u měničů kmitočtu. Teoreticky je 5. a 7. harmonická (u 18pulzního měniče také 11. a 13. harmonická) vyrušena pomocí transformátorů s fázovým posunem a s použitím dvou (nebo tří) 6pulzních diodových usměrňovačů. Výraznou nevýhodou vícepulzní metody odstraňování harmonického zkreslení je však sklon ke vzniku neideálního napájecího napětí. Protože vždy existuje určitá nerovnováha napětí nebo určité zkreslení harmonického pozadí, úplného odstranění 5. a 7. harmonické (11. a 13. harmonické) tak lze zřídkakdy dosáhnout.
Naproti již uvedeným možnostem je aktivní filtr úplně nová technika s potenciálem pro potlačení harmonického zkreslení téměř na nulu. Avšak k tomu, aby se v blízké budoucnosti aktivní filtr stal úspěšnou metodou odstraňování harmonického zkreslení, je třeba vyřešit několik vážných problémů. Aktivní filtr totiž přepíná vysoké napětí přímo na napájení, což má za následek vznik vysokofrekvenčního šumu. V současné době neexistují žádné normy upravující úroveň vysokofrekvenčního šumu vznikajícího při spínání (2 kHz - 150 kHz) a vypouštěného do sítě. Proto je hlavním úkolem do budoucna určit rozumnou úroveň vysokofrekvenčního šumu, aby bylo zajištěno, že nebude docházet k poškození jiných zařízení.