Témata
Reklama

Hydromechanické tváření vnějším vodním přetlakem

Vývojová firma HMT Werkstoffverformung GmbH z Leobenu, centra rakouského metalurgického školství a výzkumu, vyvinula a k výrobě tvarově zajímavých aplikaci aplikovala technologii hydromechanického hlubokého tažení využitím vnějšího vodního přetlaku.

Malá inovativní firma, původně založená v roce 1993 jako HMT Umformtechnik Engineering und Produktionsges, se zaměřila na využití vnějšího vodního přetlaku jako přetvárné síly při hlubokém tažení za studena válcových, kuželových, pravoúhelníkových, parabolických, oválných a nekoaxiálních dutých a plochých výrobků.
S výhodou se užívá pro zpracování tenkých plechů z plastických ušlechtilých materiálů, přednostně nerezavějící oceli, žárupevných slitin, mědi, titanu, hliníku, ocelí pro hluboké tažení, pozinkované a hliníkované plechy, plátované oceli, ale i tak exotických materiálů, jako jsou molybdenové plechy na součásti pecí a elektroniku. Tloušťka zpracovávaných materiálů se obvykle pohybuje mezi 0,4 až 1 mm, často do 4 mm, avšak u zvláště plastických materiálů a nehlubokých tahů byly zpracovávány tloušťky až do 12 mm.
Reklama
Reklama
Reklama

Přednosti techniky HMT

Hlavní výhodou hydromechanického tváření vnitřním přetlakem (HMT) je možnost dosažení lepšího stupně přetváření; zatímco u mechanického hlubokého tažení (HT) se poměr ß (Do/do) dosahuje max. asi 2,2 na jeden tah, u HMT je ß až 3,4. Technologie vyžaduje menší počet tahů, mnoho výrobků lze vyrobit na jeden tah s jedním nástrojem bez mezižíhání a obecně s menším počtem nástrojů (až na cca jednu šestinu) a v mnoha případech vůbec nevyžaduje negativní nástroj. Hloubku tažení lze u HMT zvýšit proti HT až o 130 %.
Při tažení přes vrstvičku vody dochází k nepatrnému (příp. žádnému) tření mezi tažnicí a materiálem, takže nedochází k poškození jeho vnějšího povrchu a je tak možno zpracovávat materiály s povrchovými úpravami od tloušťky vrstvy 3 µm, např. galvanicky a žárově zinkované plechy, svitky s úpravami coil-coating lakováním nebo plastovými povlaky a dokonce i leštěné plechy z nerezavějící oceli opatřené samolepicí ochrannou fólií.
Při HMT se zpracovávaný materiál nachází ve stavu trojosé napjatosti tah-tlak-tlak, jež na rozdíl od běžného hlubokého tažení, kde převládá stav tah-tlak, účinně brání změnám tloušťky stěny, především v kritických místech přechodu do dna max. o 10 %, proti až -35 % u HT. Výhodou jsou rovnoměrná tloušťka stěny, rovnoměrné rozdělení pevnosti a snížení pnutí, nevznikají vrásnění 1. a 2. řádu (vrásnění 2. typu nevznikají ani při větší tažné vůli díky vodnímu přetlaku) a stopy po nástroji. Obecně charakterizuje HMT vysoká rozměrová a tvarová přesnost i při vysoké geometrické komplexitě. Nabízí i finální povrchovou úpravu mechanickým, chemickým a elektrochemickým leštěním.

Nízké náklady na stroje a nástroje

Úspory na nástrojích vyplývají nejen z jejich nižšího počtu, malé tvarové náročnosti, ale i jejich nízkého opotřebení a možnosti užití nástroje vytvořeného technologií rapid prototyping jako sériového pro krátké série. Drobné díly se ekonomicky vyrábějí hlubokým tažením ve vícenásobných nástrojích. Technologie HMT užívá hydraulických lisů z běžné produkce s nutnými úpravami pro řízenou aplikaci vnějšího vodního přetlaku. Proces je ekologický šetrný a obejde se bez použití mazadel.

Příklady aplikací

Z produkce HMT směřuje asi 85 % do automobilového průmyslu, 10 % do techniky pro domácnost a gastronomii a 5 % do elektrotechniky včetně lékařské techniky. Typickými výrobky pro automobilový průmysl jsou části katalyzátoru, nádoby, vany, díly tlakové nádoby hasicího přístroje (Smart), olejové filtry, přechody a koncovky výfukového potrubí (Porsche, VW, BMW), reflektory světlometů a výfuková potrubí s koncovkami pro motocykly (KTM, BMW). Z techniky pro domácnost jsou to nádoby fritéz, kávových automatů, odšťavňovačů a mixerů, nádobí, umyvadla, dřezy aj., převážně vyráběné z nerezavějící oceli. Technologie HMT je vhodná i pro realizaci designérských prací.
-ab-
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 10187
Datum: 31. 01. 2001
Rubrika: Automobilový průmysl / Automobilový průmysl
Autor:
Firmy
Související články
Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Související články
Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit