Rozhovor s majitelem firmy Lutos, a.s.
MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašíspolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?
Ing. Svoboda: Lubenecké továrny Svoboda, a. s. neboli LuToS a.s. oslavuje v letošním roce 10. výročí svého založení. Firma vznikla v polovině roku 1992 když jsem v rámci prvé vlny velké privatizace odkoupil od státu jeden ze závodů bývalého TOS Rakovník k.p. V současné době lze LuToS charakterizovat jako středně velkou rodinnou českou strojírenskou firmu. Společnost zaměstnává v trvalém pracovním poměru 140 lidí. Hlavním výrobním programem jsou Rootsova dmýchadla, která představují více než 75 % obratu firmy s vyšším než 50 % exportním podílem. Druhým produktem jsou elektromagnety pro hydraulické a pneumatické rozvaděče, u kterých představuje export více než 90 %.V absolutním vyjádření plánujeme obrat firmy v letošním roce ve výši 150 mil. Kč a export asi 105 mil. Kč. Produktivita práce na pracovníka v divizi dmychadel činí více než 1 400 000 Kč a v divizi elektromagnetů představuje částku 650 000 Kč.
MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.
Ing. Svoboda: Od založení v roce 1992 budovala firma svoji životaschopnost především na základě dlouholeté tradice přesné strojírenské výroby a na kvalifikovaném a loajálním kolektivu spolupracovníků. V té době byl ve firmě jeden NC stroj a jeden sálový počítač bulharské výroby. Firma neměla konstrukci ani vlastní výrobní program. V současné době je LuToS moderní, velmi solidně vybavenou strojírenskou firmu, kde je více než 80 % strojních normohodin zajišťováno na NC a CNC strojích, které pracují ve třísměnném provozu. V oblasti výpočetní techniky máme již 5 let zapojeno v síti 20 personálních počítačů a v těchto měsících dochází k dalšímu výraznému posunu, neboť je implementován nový celofiremní informační systém MAX. Právě od této investice očekáváme v budoucnu další výrazné zlepšení v oblastech zkracování dodacích termínů, snížení zásob, snížení administrativy, efektivnějšího využívání zdrojů a zvyšování produktivity.
MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?
Ing. Svoboda: Rootsova dmýchadla a jejich aplikace jsou zařízení, která jsou konstruována pro dopravu vzduchu a ostatních plynných médií. U standardních zařízení již několik let sledujeme na špičkových trzích pokles cen za současného tlaku na zlepšení výkonových parametrů, zvyšování otáček a zvyšování tlaku, snižování hlučnosti a pulzací, rychlost dodávek a prodlužování záručních lhůt. U speciálních zařízení kde četnost konkurenčních výrobců není tak široká a kde především vidíme svoji pozici, směřují trendy k využívání nových materiálů a ke zlepšování úrovně doprovodných služeb jako jsou projekční činnost, poradenství, servis, rychlost reakce na požadavky konečného uživatele apod.
MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co Vám spolupráce s Centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?
Ing. Svoboda: LuToS Lubenec, a. s. je členem SST. Nový výrobní program, který byl v Lubenci zaveden v uplynulých 6 letech nepřísluší do oboru obráběcích a tvářecích strojů. Z tohoto důvodu naše firma dosud s výzkumným centrem nespolupracovala. I tak si myslím, že vzhledem k našim zkušenostem se zaváděním nového výrobního programu je existence specializovaného oborového pracoviště velmi dobrým krokem a jeho existence se jistě v budoucnosti zhodnotí.
MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?
Ing. Svoboda: Na rozdíl od roku 1993, kdy byl export nulový, v současné době představuje 70 % obratu firmy. Rozhodujícími exportními teritorii jsou země Evropské unie, Rusko, Slovensko, Polsko a USA. Vzhledem k dlouhodobému posilování české koruny nejsou exporty na nejvyspělejší světové trhy ekonomicky příliš výnosné. I proto je velmi důležité naplňování naší vize, kterou jsme formulovali asi před dvěma lety, ze které cituji: "Jsme nezávislým dodavatelem na světovém trhu, praktikujeme dlouhodobou spolupráci s našimi odběrateli a dodavateli. V dlouhodobém horizontu pěti až deseti let usilujeme o tržní vůdcovství v zemích bývalé Východní Evropy".
MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiku státu?
Ing. Svoboda: Tato záležitost je výrazně medializovaná zástupci Czech Trade, MPO a dalšími. Bohužel vždy, když jsme měli zájem o některou ze služeb nám bylo sděleno, že pro příslušný rok již není prostor a nejsou finance. Doposud jsme efekty konkrétní proexportní politiky nevyužili. Naopak chci podotknout, že jsme již dvakrát získali státní podporu v rámci programu TECHNOS v rámci kterého jsme vyvinuli výrobky, které jsou v současné době úspěšně exportovány.
MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?
Ing. Svoboda: Slovo marketing je někdy používáno jako zaklínadlo které vše vyřeší. Já sám jsem svoji vědeckou aspiranturu na VŠE v Praze vypracovával pod vedením pana Profesora Nykryna, který byl v té době asi jediným teoretikem který marketing (jako ne zrovna podporovanou disciplínu) přednášel a prosazoval. Samozřejmě, že výrobce musí znát a respektovat přání trhu a zákazníka. Čím lepší, aktuálnější a přesnější informace má, tím lépe dokáže odhadnout budoucí potřeby a na ně apriori reagovat. Abychom nehovořili pouze v teoretické rovině, pokusím se velmi stručně nastínit strukturu "marketingových" otázek a odpovědí na základě kterých jsme se v roce 1993-94 rozhodli o zavedení zcela nového výrobního - exportního programu. Uživí nás stávající výrobní program? Je nutno hledat nový výrobní program? Mělo by jít o výrobek, který není v ČR vyráběn ale trhem je požadován. Musí být produktivně vyrobitelný na naší technologii. Mezi několik námětů jsme zařadili dmýchadla. Rozhodnutí o vývoji a následné výrobě dmychadel bylo učiněno na základě odpovědí na otázky týkající se samotného výrobku a trhu, kde chceme výrobek nabízet.
MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?
Ing. Svoboda: Domnívám se, že současné přístupy bank jsou stejné jako všude ve vyspělém světě. Naše firma nemá potíže s financováním svých aktivit. V roce 1996 a 1998 jsem strávil nějaký čas na studijních pobytech v Japonsku a v USA. Velmi mě zajímalo, zda banky v těchto vyspělých zemích půjčují peníze tak zvaně na projekt firmám bez historie. Vždy se mi dostalo shodné odpovědi. Banky takto peníze nepůjčují. Existují privátní fondy, venture capital, které jsou ve vybraných případech a za velmi tvrdých podmínek schopny toto zabezpečit. Více než přístup bank mě v současné době vadí neexistence věrohodných prognóz na budoucí 2, 4 a 5 let. V současném období je pro exportéry velmi důležitý odhad budoucího vývoje směnného kursu, který naše odborné instituce v uplynulých 18 až 12 měsíců vůbec neodhadly. Každý z podnikatelů, který se rozhoduje o jakékoli investici, resp. zařazení úkolu technického rozvoje musí s velkou mírou přesnosti spočítat návratnost a správně se rozhodnout. Bohužel potřebné makro -ekonomické informace nemá k dispozici.