Témata
Reklama

Inovační centrum diagnostiky a aplikace materiálů

17. 05. 2010

Na Ústavu materiálového inženýrství Fakulty strojní bylo vybudováno inovační centrum nových materiálů a technologií, které nese název Inovační centrum diagnostiky a aplikace materiálů na ČVUT v Praze (ICDAM). Bylo vybudováno z peněz Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Praha Konkurenceschopnost a spolufinancováno Fakultou strojní ČVUT v Praze. Jedním z cílů tohoto centra je přilákat mladé vědecké pracovníky a studenty z Čech i ze zahraničí.

Hlavní výhodou centra je jeho vybavení jak světově ojedinělou výrobní technologií, tak špičkovou laboratorní technikou, což umožňuje současně vývoj a studium nových materiálů.

 

Reklama
Reklama
Reklama
Rektor ČVUT profesor Havlíček, vedoucí Ústavu materiálového inženýrství FS ČVUT profesorka Pešlová a projektový manažer centra ICDAM doktor Rybníček při slavnostním zahájení jeho provozu 21. dubna t. r.

Vizí centra je být partnerem výzkumným institucím, univerzitám a státní správě pro výzkum, vývoj a zavádění inovací a vzdělávání v oblasti materiálového inženýrství. Mělo by se zabývat vývojem technologií povrchového inženýrství, diagnostikou kovových a nekovových materiálů a konstrukcí, tribologickými zkouškami, komplexní expertizní činností v oblasti kovů, plastů a kompozitů, aplikací v oblasti biomedicíny, automobilového a leteckého průmyslu a energetiky.

Technické vybavení

Do centra bylo pořízeno zařízení pro duplexní povlakování Flexicoat 850 holandské firmy Hauzer, sloužící především k nanášení povlaků metodou PVD. Kromě toho lze tímto zařízením provádět plazmovou nitridaci, jež vytváří vrstvu nitridů působících příznivě na otěruvzdornost a tvrdost. Centrum dále disponuje nanotvrdoměrem anglické firmy Micro Materials. Laboratoř tribologie slouží k měření vlastností povlaků a vrstev, které se uplatňují při vzájemném působení povrchů tuhých těles při jejich relativním pohybu. Je vybavena tribometrem, dále pak scratch testerem Xpress pro hodnocení adheze povlaku k substrátu, hloubku vniku či koeficientu tření nebo kalotestem, jenž umožňuje orientační měření tloušťky povlaku různého charakteru na základním materiálu prostřednictvím výbrusu ve tvaru kulového vrchlíku. Laboratoř elektronové mikroskopie je vybavena přístroji umožňujícími zkoumat a hodnotit široké spektrum technických materiálů, vzorků s povlaky a vrstvami, analyzovat strukturu, chemické složení a krystalografickou orientaci. Laboratoř světelné mikroskopie disponuje stereomikroskopem, polarizačním mikroskopem a světelným mikroskopem. Laboratoř metalografie je pak vybavena moderními přístroji umožňujícími dělení a přípravu vzorků zkoumaných materiálů pro možnost jejich dalšího hodnocení.

Vybudování centra ICDMA si vyžádalo částku 70 milionu korun, která byla poskytnuta z Evropského fondu pro regionální rozvoj. To je pro centrum dobrá startovací pozice, bez finančního zatížení. Zde instalovaná zařízení si na svůj provoz a servis vyžádají nemalé finanční částky. Věříme, že si dokážou na sebe vydělat a přes skutečnost, že jde o velmi specifická zařízení, komerční subjekty v rámci konkurenčního utajení přesto na spoluřešení svých projektů ICDMA přizvou.

-dvo-

Znalosti a konkurenceschopnost

Na Fakultě strojní ČVUT v Praze, ne sice za tak velkého slavnostního lesku a slávy jako centrum ICDAM, vznikla dvě odborná centra, která však již konkrétní a aktuální spolupráci s praxí dávno zajištěnou mají.

Prvním je Měrové a školicí středisko Carl Zeiss, které na Fakultě strojní vzniklo jako odpověď na potřeby průmyslových podniků neustále zvyšovat kvalitu výrobků. Cílem tohoto projektu je vytvořit technicky špičkově vybavené pracoviště se statutem akreditované měrové laboratoře sdružující odborníky z oblasti metrologie a kvality, kteří budou schopni poskytovat odborné poradenství, realizovat zakázkové měření dílů pro průmyslové podniky a následně přenášet tyto znalosti i do výuky. Náplní tohoto pracoviště je aplikovaný výzkum v oblasti souřadnicového měření, poskytování odborného poradenství a školení v oblasti managementu kvality a metrologie, komerční měření rozměrových charakteristik výrobků a programování souřadnicových měřicích strojů. Fakulta strojní pro tento projekt postavila nové vhodné prostory a poskytla své odborníky z řad zaměstnanců a studentů. Generálním partnerem projektu je divize Průmyslové měřicí techniky Carl Zeiss AG zastoupená Ing. Karlem Tillingerem. Vedoucím tohoto projektu je Ing. Libor Beránek.

Ing. Libor Beránek, vedoucí Měrového a školicího střediska Carl Zeiss

Druhým počinem je Centrum průmyslové simulace, jehož generálním partnerem je společnost Siemens PLM Software (CZ). Toto centrum pod vedením Ing. Luďka Volfa (spolupracuje s významnými společnostmi, např. Centropen, Continental, Triton, Bosch, SEW, Letiště Praha, Bobcat, Trumpf, Carl Zeiss) integruje a rozvíjí činnosti a aktivity související s počítačovou simulací v oblasti technologického projektování výrobních procesů a systémů ve strojírenství. Na FS ČVUT CPS vstupuje do vědeckých grantů a výuky rozšiřováním konvenčních přístupů ke strojírenské technologii o softwarové nástroje a metody umožňující plnohodnotný posun této oblasti do 21. století a její další produktivní vývoj. V praxi se CPS zabývá projekty návrhů nových výrobních technologií od jednotlivých pracovišť po celé výrobní haly, rozšiřováním a optimalizací stávajících výrob a jejich komplexního procesního propojení.

Ing. Luděk Volf, vedoucí Centra průmyslové simulace

Projekty spolupráce pracovišť vysokých škol s průmyslovými partnery jsou jednou z cest, jak úspěšně podporovat transfer znalostí a zvyšovat konkurenceschopnost malých, středních i velkých podniků. Oba dva pánové jsou si toho vědomy a iniciativou svojí a svých spolupracovníků navazují úzké vazby mezi těmito, občas odlišnými, světy.

-dvo-

[email protected]

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 100622
Datum: 17. 05. 2010
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Filozofie pro řezné nástroje

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit