Témata
Reklama

Jak na podnikání v Turecku?

V dalším díle našeho putování po zajímavých exportních destinacích navštívíme Turecko, letošní partnerskou zemi Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. První ze série dvou článků představí turecký trh a perspektivní odvětví tureckého hospodářství.

Turecko, země rozprostírající se na dvou kontinentech, bylo již od starověku centrem obchodu. Jde o osmnáctou největší ekonomiku na světě a sedmou v Evropě. S populací 73 milionů obyvatel je taktéž třetí nejlidnatější zemí v Evropě, po Rusku a Německu. Nejdůležitější však je, že Turecko má také rychle rostoucí ekonomiku. V období před krizí byl průměrný hospodářský růst v zemi 5,8 %, vysoko nad průměrem západních zemí. I když globální finanční krize poslala turecké hospodářství do recese (podobně jako jiné nastupující ekonomiky), rychle se z ní zotavilo.. Během let 2010 a 2011 turecká ekonomika rapidně rostla a byla dokonce nejrychleji rostoucím hospodářstvím klubu rozvinutých zemí OECD. I když se její růst v minulém roce zpomalil na méně než 2 %, dlouhodobé vyhlídky zůstávají optimistické a předpovídají razantní vývoj. Ten podporuje několik příznivých faktorů: turecký finanční sektor je zdravý a turecké banky jsou dobře kapitalizovány. Pro turecké veřejné finance v posledních deseti letech je charakteristické poměrně malé zadlužení v poměru k HDP. V oblasti zahraničního obchodu se zemi daří diverzifikovat obchodní partnery, zejména pokud jde o snížení závislosti na Evropské unii jako hlavním odběrateli tureckých vývozů. Navzdory tomu jsou Německo, Francie, Velká Británie a Itálie stále čtyřmi nejvýznamnějšími obchodními partnery Turecka.

Reklama
Reklama
Reklama

Kroky ke spolupráci

Turecko výrazně liberalizovalo zahraniční obchod v osmdesátých letech minulého století. Nejdůležitější událostí v této oblasti bylo nepochybně podepsání dohody o celní unii mezi Tureckem a EU. To vedlo k faktické harmonizaci cel a celních předpisů a stejně tak i turecké obchodní strategie s předpisy EU. Zboží z České republiky je proto osvobozeno od cel, úspěšný obchod stále mohou zkomplikovat mimocelní opatření, která prodlužují a komplikují dovoz. Jde především o administrativní opatření, vyžadování nestandardních dokumentů při importu, ale i o cenové zvýhodnění při využívaní místních dodavatelů.

„Turecko představilo ambiciózní program podpory zahraničních investic, který v budoucnu jen posílí jeho význam jako strojírenského trhu,“ říká Ivan Vrhel, obchodní ředitel pro firemní klientelu, Citibank Europe plc.

Na začátku roku 2012 zavedlo Turecko ambiciózní program na podporu investic. Jeho cílem je zlepšit obchodní bilanci země, zvýšit investice v méně rozvinutých regionech a podpořit růst těch, které jsou již vyspělejší. Důležitou složkou jsou regionální investiční podněty, které mají za cíl podpořit investování do zaostalé východní části země. Mezi hlavní výhody pro investory patří mimo jiné výjimky z cel a DPH. Podle průzkumu společnosti Ernst & Young byla tato opatření přijata investory pozitivně a je pravděpodobné, že podpoří pozici Turecka jako významné investiční destinace.

Zajímavé obory spolupráce

Již od časů starobylé Tróje bylo turecké území významným dopravním uzlem. I dnes patří právě civilní doprava k nejrychleji se rozvíjejícím a zároveň nejatraktivnějším sektorům pro exportéry ze zahraničí. Nejvýznamnější, i když zdaleka ne jedinou příležitostí je výstavba na istanbulském letišti v hodnotě více než jedné miliardy eur, která nabízí příležitosti jak pro přímé, tak i nepřímé dodavatele přístrojů a vybavení.

Dalším perspektivním oborem je energetika. Rostoucí turecké hospodářství bude samozřejmě vyžadovat také rostoucí množství energie. „Podle údajů zveřejněných americkým ministerstvem obchodu stoupala v zemi spotřeba elektřiny v posledních letech v průměru o 6 % ročně. Tento trend bude podle předpovědí pokračovat i nadále,“ upozorňuje Helena Port, obchodní ředitelka oddělení transakčních služeb Citibank Europe plc. To představuje příležitost pro české strojírenské firmy, které jsou schopny dodávat součástky do oblastí výroby, přepravy a distribuce energií a obnovitelných zdrojů.

Stejně jako v jiných nastupujících ekonomikách patří automobilový průmysl k velice perspektivním oborům. Stoupající příjmy obyvatelstva a nízký počet automobilů (pouze 151) na 1 000 obyvatel činí Turecko atraktivním trhem pro nadnárodní automobilové společnosti, které v zemi postavily několik nových závodů. Nízké mzdy a blízkost k Evropě jim navíc nabízí zajímavé exportní možnosti. Podle poradenské společnosti Ernst & Young proto bylo až 68 % turecké automobilové produkce v roce 2012 exportováno. Většina nových továren postavených po roce 2012 se nachází v západní části země při hranicích s EU. Na tyto výrobní závody se dále váže také síť subdodavatelů, ostatně podobně jako v České republice. Mezi další zajímavé obory patří i výstavba infrastruktury, telekomunikace a telekomunikační vybavení nebo medicínské pomůcky.

Pokud se chcete dozvědět více o způsobech a možnostech průniku na turecký trh a místních obchodních a právních specifikách, nezapomeňte si nalistovat pokračování našeho seriálu o zajímavých exportních destinacích v příštím říjnovém vydání MM Průmyslového spektra.

Lukáš Martoš

Citibank

lukas.martos@citi.com

Umístění na MSV: pavilon Z, stánek 19

Reklama
Firmy
Související články
Zajímavosti letošního MSV v Brně

Zájem firem je opět velmi vysoký, ve srovnání s rokem 2015, kdy měl veletrh stejnou skladbu, se očekává o sto firem více. Evidováno je 1 630 vystavujících firem z 28 zemí. Přibližně polovina vystavovatelů opět přijede ze zahraničí, nejvíce jako tradičně z Německa. Zajímavé je, že téměř pětina německých firem bude na MSV vystavovat poprvé.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit