Témata
Zdroj: Unsplash

Jak správně (před)vybrat lidi: Ideální šéf? Čech, odborník a opora týmu

Většina zaměstnanců se se svým nadřízeným chce domluvit mateřským jazykem. Čecha jako nejlepšího šéfa uvedlo 46 % lidí, zatímco pro cizince hlasovala jenom 4 % dotázaných. Rozdíl v tom nevidí víc než pětina zaměstnanců. Ukázal to reprezentativní průzkum personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Lidé upřednostňují muže (32 %) před ženami (10 %), přičemž vedoucí by měl být starší, míní 32 % respondentů. Mladším šéfům dává přednost zhruba 5 % lidí, 16 % zaměstnanců vyhovuje vrstevník. Rozdíl v pohlaví nedělá 44 % dotázaných, rozdíl ve věku nevidí 31 % účastníků průzkumu.

Lidé upřednostňují jakožto šéfa muže před ženami, přičemž vedoucí by podle mínění respondentů měl být starší. (Zdroj: Unsplash)

Jako nejdůležitější vlastnost dobrého šéfa dotazovaní uváděli odbornost a zkušenosti (38 %). Šéf by také měl být oporou svým lidem (30 %) a držet slovo (28 %). Čeští šéfové jsou o něco více „kamarádští“ (19 %), než obecně požadujeme (17 %), častěji mají i smysl pro humor (18 % proti 12 %). Na konci žebříčku oceňovaných vlastností je kreativita s ani ne 5% podílem.

Reklama

Obecně si 63 % pracujících myslí, že šéfové jsou spravedliví ‒ svého současného vedoucího jako spravedlivého hodnotí dokonce 72 % respondentů.

Nejvíc nám vadí, když šéf není oporou svým lidem a nedrží slovo, uvádí okolo dvou pětin lidí. Třetí špatnou vlastností je chaotický přístup a 36 % dotázaných vadí přístup „všechno ví, všechno zná“.


Jak správně (před)vybrat lidi: Manažera štěstí už má šestina firem

Osm z 10 zaměstnanců je v práci šťastných. Roste vliv dobrého šéfa na spokojenost lidí a téměř o desetinu přibylo těch, kteří by byli šťastnější, kdyby pracovali o den v týdnu méně. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel.

Související články
Jak správně (před)vybrat lidi: Manažera štěstí už má šestina firem

Osm z 10 zaměstnanců je v práci šťastných. Roste vliv dobrého šéfa na spokojenost lidí a téměř o desetinu přibylo těch, kteří by byli šťastnější, kdyby pracovali o den v týdnu méně. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel.

Jak správně (před)vybrat lidi: Umělá inteligence pracuje v každé druhé firmě

Skutečnost, že umělá inteligence již není sci-fi, ukázal online průzkum personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, ředitelů a personálních šéfů firem. V každé druhé firmě (56 %) už umělou inteligenci aktivně používají a dalších 22 % se k tomu chystá. Jenom zbývající pětina o zapojení AI neuvažuje.

Jak správně (před)vybrat lidi: Personální agentura jinak!

Skutečnost, že „nejsou lidi“, není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat. Zejména v technických oborech je to bolest prakticky všech firem. A nepomůže od ní zcela ani ta nejsofistikovanější automatizace a umělá inteligence. Kdo však určitě pomůže, jsou zase lidé – v tomto případě ti, kteří se dokonale orientují na trhu práce a umí šikovné, zkušené a pracovité lidi najít a vybrat. Přesněji řečeno „předvybrat“. O tom, co to obnáší, jsme měli v prvním díle našeho seriálu Jak správně (před)vybrat lidi možnost hovořit s Františkem Boudným, zakladatelem a ředitelem personální agentury Předvýběr.CZ, jejímž mottem je: „Personální agentura jinak!“.

Související články
Cestu k odškodnění komplikují i mýty

Zpracovatelský průmysl, do něhož spadá i strojírenství, je nejrizikovějším oborem z hlediska pracovních úrazů. Podle Českého statistického úřadu se v něm v roce 2022 stalo 16 848 případů, více než třetina všech pracovních úrazů v Česku. Poškození mají nárok na odškodnění. Co vlastně mají firmy i zaměstnanci dělat, jakmile se v práci podobná nehoda stane? Kdo kompenzaci vyplácí? O tom jsme si povídali s Tomášem Beckem ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya: Spoveď každodenná

Prezident vzdělávací instituce Intercedu, profesor Štefan Kassay, renomovaný podnikatel, vědec a diplomat připravuje pro čtenáře a posluchače strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum své prihovory, ve kterých se snaží upozorňovat na aspekty současného světa. Každý měsíc k vám promlouvá a nabízí vám svůj pohled na dané téma.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

Príhovor Štefana Kassaya:
Podľa akého programu je človek zostrojený?

Často si dávame vysoké ciele, riskujeme, ideme dopredu hlava-nehlava. Niečo sa nám podarí, niekedy máme pocit, že sme mali šťastie, nič sa nám nestalo, inokedy padneme. Myslím si, že máme pri sebe anjelov strážnych, na prvom mieste naše manželky, ktoré nás jemne upozorňujú na nebezpečenstvá, a keď ich neposlúchneme, tak nám doma fúkajú rany.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit