Jakou metodou chtějí Rusové beryllium extrahovat, zatím není známo. Jisté je jen to, že by mělo jít o uzavřený technologický cyklus. V jediném závodě by se tak odehrál celý proces výroby – od rozemílání vytěženého berylu přes jeho přeměnu na hydroxid a oxid berylnatý až po následnou redukci hořčíkem, která probíhá při velmi vysokých teplotách. Něco takového doposud zvládají jen tři závody na světě ‒ Materion Brush v americkém Utahu, kazašská Ulba a továrna v čínském Xinjiangu. Ani v jednom závodě se nepodařilo objevit šetrný proces. Výroba beryllia je ekologicky velmi riziková, protože se při ní používá mimo jiné také kyselina sírová, hydroxid barnatý a velké množství vody. Nehledě na fakt, že čisté beryllium je vysoce toxické a karcinogenní.
Rusové počítají s tím, že jako vedlejší produkt při výrobě beryllia budou vznikat i další sloučeniny ceněné v průmyslové výrobě. „Navrhované technologie nejsou charakteristické jen uzavřeným cyklem a schopností extrahovat beryllium, ale také dalšími komerčními produkty – syntetickým fluoridem vápenatým a oxidem křemičitým,“ říká Aleksander Djačenko, prorektor pro vědu a výzkum Tomské polytechniky.