Témata
Reklama

Kovosvit MAS a výzkumné centrum RCMT

Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) při Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze ze své podstaty aplikačního výzkumu již dlouhodobě spolupracuje s výrobními podniky. Patří mezi ně zejména celá řada výrobců obráběcích strojů ‒ k zásadním partnerům pak Kovosvit MAS, se kterým se spolupráce datuje hned ke vzniku pracoviště po roce 2000.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Na konci března 2015 se na půdě RCMT na Praze 2 na Albertově uskutečnilo slavnostní předání stroje společnosti Kovosvit MAS, konkrétně soustruhu SP 430 pro účely experimentálního výzkumu a vývoje realizovaného jak pedagogy, tak zdejšími studenty. Jde již o další stroj, který firma tomuto pracovišti dlouhodobě zapůjčila.

Reklama
Reklama

Tak trochu jiné pracoviště…

Program zahájil doktor Smolík, který navázal na práci svého předchůdce profesora Houši a má neoddiskutovatelný podíl na stávající podobě tohoto pracoviště, které nejenže vychovává absolventy oboru stavby obráběcích strojů, ale právě realizuje v rámci projektů celou řadu aplikovaných výzkumů pro firemní sféru.

Výzkumné centrum RCMT děkuje firmě Kovosvit MAS za aktivní spolupráci ve výzkumu, vývoji a vzdělávání.

Rekapitulaci výsledků spolupráce s firmou Kovosvit připomněl vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení FS ČVUT v Praze doktor Petr Kolář. Ta se datuje od roku 2000, kdy bylo profesorem Houšou založeno Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii a právě společnost Kovosvit MAS byla u tohoto zrodu a podpořila ji jak finančně, tak i motivačně tím, že členy centra oslovila ke spoluřešení konkrétních technických témat, na kterých v Sezimově Ústí právě pracovali. V první etapě existence výzkumného centra se především pracovalo na jeho etablování a vytvoření plnohodnotné partnerské instituce pro firmy. Společnost Kovosvit v té době poskytla pro experimentální účely tříosé frézovací centrum MCVL 1000 doplněné o otočný sklopný stůl. Stroj se stal základním vybavením pro experimentální vývoj technologie pětiosého frézování složitých tvarových ploch. Během následujících let došlo k některým úpravám stroje, například instalaci vysokootáčkového frézovacího vřetena nebo upgradu řídicího systému. Toto centrum zůstává klíčovým strojem v oblasti vývoje technologií rychlostního frézování. Další období let 2005 až 2011 je ve znamení rozšiřování spolupráce centra RCMT s průmyslem, řešení aktuálních úkolů a projektů v rámci podpory MPO (TIP) a projektů 6. rámcového programu EU (projekty Ecofit, Hardprecision). Od roku 2012, kdy se centrum RCMT sloučilo s Ústavem výrobních strojů a zařízení, vystupuje jako etablovaný partner výrobců obráběcích strojů s dostatečně erudovanou oborovou výzkumnou základnou. S Kovosvitem MAS výzkumné centrum spolupracuje na konkrétních grantových projektech MPO (TIP), TA ČR (Alfa a Centra kompetence) a taktéž formou přímé komerční spolupráce. K hlavním tématům spolupráce doktor Kolář uvedl vývoj konkrétních strojů, kde dochází k návrhu a optimalizaci mechanické konstrukce či řešení teplotních kompenzací. Ruku v ruce s návrhem strojů se pak vývojoví pracovníci centra spolupodílejí na vzniku nových technologií, jako například získávání znalostí v oblasti technologie pětiosého frézování tvarově složitých dílů a efektivní využívání multifunkčních strojů. Další spolupráce se odehrává v oblasti strategie výroby, jako byla v Kovosvitu například ekoinventura slévárny s cílem minimalizovat dopady na životní prostředí. Poslední neméně důležitou aktivitou je spolupráce personální formou v oblasti zadávání a řešení diplomových prací.

K čemu bude stroj sloužit

Po následujícím výčtu konkrétních projektů spolupráce na doktora Koláře navázal svým vystoupením doktor Sulitka, zodpovědný za projekty spolupráce zdejšího centra, a nastínil využití multifunkčního stroje SP 430. Ten zde na pracovišti v Horské ulici vedle spolupodílení se na odborné přípravě a vzdělávání zdejších studentů především podpoří realizaci experimentů pro konkrétní výzkumné aktivity – jako například výzkum modelování řezných sil, stability obrábění, virtuální obrábění pro optimalizaci obrábění, výzkum vlivu nastavení řízení stroje, výzkum řezného procesu, měření provozních charakteristik dynamické poddajnosti a další.
Stroj se bude využívat i na výrobu dílů jak pro interní spotřebu, tak formu zakázkové kooperace. Dalším úkolem stroje je i provázanost zdejších pracovníků centra se sériově vyráběnými stroji.

Pohled zvenčí

Technický ředitel Kovosvit MAS Petr Varadi vidí dvě velké oblasti vzájemné spolupráce, které se daří úspěšně rozvíjet. První je vývoj strojů a nových řešení a druhou pak vývoj postprocesorů a modelování obrábění v rámci aplikačního centra, jelikož firma se snaží vedle strojů dodávat zákazníkům komplexní řešení. Ředitel Varadi dále kvitoval pružnost týmu výzkumného centra; kdykoliv se firma Kovosvit na pracovníky RCMT obrátí, přijedou odborníci RCMT do Kovosvitu provést potřebná měření a získané výsledky analýz především vždy interpretují tak, aby bylo možno provést buď optimalizaci technologické aplikace stroje, nebo navrhnout zásahy do konstrukce stroje zaručující splnění požadovaného chování a vlastností stroje. Závěrem pan Varadi poděkoval svému kolegovi Jiřímu Mindlovi, který se ze zdravotních důvodů nemohl akce účastnit. Pan Mindl, který svůj dosavadní profesní život věnoval především firmě Kovosvit, má velký podíl na spolupráci mezi firmou a zdejším pracovištěm na celé řadě projektů.

Následně se slova ujal předseda představenstva Kovosvit MAS František Komárek, který poukázal na důležitost spolupráce mezi výrobní a akademickou sférou. Filozofie, kterou zastává, koresponduje s baťovskými tradicemi – vše je třeba dělat pro lidi. Vše, co vytváří hodnoty, je na základě lidského umu. S tímto přesvědčením vstoupil v roce 2010 do aktivního vedení firmy. Tehdy byl Kovosvit s tržbami 950 milionů na pokraji bankrotu, v loňském roce konsolidovaná firma i se svojí dceřinou společností v ruském Azovu vytvořila konsolidované tržby za téměř 3,2 miliardy korun. Díky kvalitnímu týmu, který v Sezimově Ústí je, dokázal pan Komárek firmu zvednout z popela. Nyní vidí Kovosvit MAS jako subjekt číslo jedna mezi tuzemskými výrobci, co se týče kvality výrobků, intenzity růstu a tržeb, a jako šestého nejvýznamnějšího výrobce hi-tech technologií na světě. Smělý plán, který je stanoven po zralých úvahách a vychází ze skutečnosti stávající nabídky tří kategorií strojů, od jednoduchých přes střední třídu, jako je například řada SP, až po pětiosé stroje typu Multicut. Vše je o službě zákazníkovi, jejíž kořeny začínají zde na vysokoškolském pracovišti a následně jsou uváděny v život a ověřovány ve výrobní firmě. Podle pana Komárka čeští konstruktéři nejsou v ničem horší než jejich kolegové v západní Evropě či v Japonsku. Pouze je třeba být ve svém konání více důslední.

„Pro mě jsou peníze vložené do této aktivity dobře investované. Jsem typ člověka novátorského, který otevírá dveře lidem, jež mají hlavu otevřenou a ruce šikovné,“ ukončil svoji řeč František Komárek.

Jan Smolík závěrem vyjádřil svůj osobní vděk za to, že má možnost setkávat se s panem Komárkem. Od začátku, co firmu převzal, začal řídit, strategicky směrovat a uvádět restrukturalizace do života, jej poznal nejen jako člověka, který umí naslouchat, ale také jako pragmatika a podnikatele vyžadujícího výsledky spolupráce. „Naše práce má smysl jenom tehdy, když aplikovaný výzkum je přetaven do výroby, která firmě generuje zisk, přináší pracovní uplatnění, odvádí daně. Jsem vděčný za to, že se nám tuto spolupráci s Kovosvitem MAS daří realizovat a že je mj. založena na osobnostech, ke kterým patří pánové Komárek, Varadi a Mindl,“ ukončil oficiální část setkání doktor Smolík.

Následně měli přítomní, především vedoucí jednotlivých odborných skupin výzkumného centra RCMT a členové skupiny technologie obrábění, možnost diskutovat s přítomnými pány Komárkem a Varadim.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Konec března patřil ve Výzkumném centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii na FS ČVUT v Praze k jednomu z významných okamžiků. Byl zde majitelem společnosti Kovosvit MAS Františkem Komárkem a technickým ředitelem Petrem Varadim pro účely experimentálního výzkumu a vývoje slavnostně předán soustruh SP 430. Jedná se již o druhý stroj tohoto jihočeského výrobce na zdejším pracovišti.

Foto: Jan Hrdý

Tato práce mě baví, říká v krátkém rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum majitel firmy Kovosvit MAS František Komárek.

MM: Co pro vás znamená obecně spolupráce s vysokými školami?

Ing. Komárek: Těžko odpovědět v krátkosti. Vlastní výrobní základnu spojujeme s vývojovou, tzn. mozky s realitou. Jsme komerční firma a svoji činnost vykonáváme za účelem zisku, kdežto akademická základna je ze své podstaty o sledování trendů, vědy a výzkumu a samozřejmě vzdělávání. Pokud sloučíme do spolupráce tržní a vývojový potenciál, tak mohou vznikat zajímavé projekty. V oboru obráběcích a tvářecích strojů v naší republice existuje mozková základna, čehož je důkazem i stav našeho současného strojírenství.

MM: Jak se díváte na kvalitu absolventů vysokých škol?

Ing. Komárek: Víme všichni, že absolvováním vysoké školy proces vzdělávání jedince nekončí, ale musí kontinuálně pokračovat na pracovišti. Mladý absolvent není způsobilý vykonávat zodpovědnou profesi například v konstruktéra obráběcích strojů, ale je ze školy naučen získávat nové poznatky, které mu předávají zkušenější kolegové. Tento systém je logický a je dobře, že takto funguje.

MM: Na podzim loňského roku jste na pražském Smíchově otevřeli kancelář, kde nabízíte studentům strojní fakulty ČVUT v Praze možnost uplatnění během studia. Jak se vyvíjí tato platforma přímé spolupráce firma – student?

Ing. Komárek: Smyslem a ideou této studentské kanceláře je vtáhnout mladé lidi do procesu našeho vývoje a konstrukce a ukázat jim tak perspektivu zajímavé práce a třeba pak i následně nabídnout uplatnění po absolvování vysoké školy. Mladí lidé mají možnost během studia spolupodílet se na tvorbě zajímavých projektů. Hodnotím tento náš počin velmi pozitivně.

MM: Co vás vedlo k tomu zmíněný stroj zdejšímu pracovišti poskytnout?

Ing. Komárek: Jestliže chceme držet krok se světovou konkurencí, musíme hledat způsoby, jak nad ní vyzrát. Jestliže jsme zde nyní kvůli spolupráci s vysokými školami, musíme si přiznat, že bohužel nemají dostatek financí k tomu, aby si mohli takovéto stroje pořizovat. Proto chceme touto formou přispět k tomu, aby se na zdejších pracovištích mohly realizovat zajímavé experimenty, které následně nám jako výrobcům strojů pomohou v naší inovační strategii. Sponzorování patří k určité formě rozvoje byznysu. S tímto výzkumným centrem máme celou řadu úspěšně realizovaných projektů, je zde mnoho mladých komunikativních lidí, se kterými je radost spolupracovat a formovat je. A to mě na tom baví.

Reklama
Vydání #5
Firmy
Související články
Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Zvyšování užitné hodnoty obráběcích a tvářecích strojů

Konkurence v oboru prodeje obráběcích strojů je velká a všechny firmy hledají způsob, jak nabídnout koncovému uživateli vyšší užitnou hodnotu. Tato užitná hodnota se posuzuje podle parametrů koncové výrobní technologie (přesnost, jakost, produktivita, celkové náklady) a pro výrobce obráběcích strojů je to jeden z bodů, kde mohou technickými znalostmi a inovacemi ovlivnit svou konkurenceschopnost na trhu.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Generační pohled na strojírenský výzkum

Nyní se možná na všech úrovních hovoří o inovacích více, než je zdrávo a adekvátně by odpovídalo konkrétním výsledkům na poli, kde poměr výrobních firem s finálními výrobky vs. výrobci komponent či obchodní zastoupení nadnárodních koncernů nevytváří perspektivní základnu k našemu dalšímu technickému vývoji, což má bezesporu vliv i na fakt, jakou naše výrobní strojírenské podniky jako celek nyní zastávají ve světovém srovnání respektovanou roli a jak se to bude vyvíjet nadále.

Spolupráce firem a univerzit přináší výsledky

Inovace v technickém vývoji výrobních strojů a technologií jsou nezpochybnitelnou povinností pro každou firmu, která chce dlouhodobě působit na současném vysoce konkurenčním trhu. Dlouhodobý vývoj ve firmách stojí především na šikovnosti a zkušenosti vlastních konstruktérů a technologů. Zapojení externích výzkumných pracovníků je pro firmu možností inspirovat se jiným pohledem, nalézt a rozvinout žádoucí řešení novým směrem a získat tak potřebný náskok před konkurencí. V oboru výrobní techniky a technologie je spolupráce firem a výzkumných institucí dlouhodobě intenzivní. Firmy mají své dobré partnery pro výzkum jak na technických univerzitách v Praze, Brně, Plzni, Liberci a Ostravě, tak i na mimouniverzitních pracovištích, např. v libereckém VÚTS nebo v kuřimském centru Intemac.

Automatizace od kusu po velké série

Ve společnosti Misan v Lysé nad Labem se pravidelně konají odborné semináře, které již po léta mají ustálený a účastníky kvitovaný scénář. Jedná se vždy o tematicky zaměřenou, třídenní akci - dva dny pro odbornou veřejnost, třetí den pak pro školy. Důležitým faktem z hlediska návštěvnického poznání a edukace je skutečnost, že se na obsahové náplni společně s firmou Misan podílí vždy jeden z jejich spolupracujících partnerů, především z řad výrobců a dodavatelů řezných nástrojů. Dopoledne přednášky, odpoledne ukázky na strojích. Nejinak tomu bylo i poslední květnový týden.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Soutěž pro středoškoláky

Jubilejní, již pátý ročník soutěže o Putovní pohár partnerských škol Siemens - Sinumerik Cup se letos konal v Mohelnici, v prostorech zdejší Střední školy technické a zemědělské a stejně jako před třemi lety, kdy tato škola byla hostitelem, i letos zdejší ředitel Jiří Ženožička se svým týmem organizaci pojal velmi profesionálně.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit