Témata
Zdroj: Fosfa

Mezioborové sdílení znalostí: Proaktivní údržba pro výroby budoucnosti

S ohledem na přetrvávající vysoké ceny vstupních materiálů a energií a nedostatek zaměstnanců patří v současné době zvyšování efektivity výroby mezi klíčové úkoly většiny českých výrobních ředitelů. Pouze efektivní výroba je totiž cestou k profitabilní budoucnosti. Jedním z účinných nástrojů je technická diagnostika. Příklad břeclavské společnosti Fosfa ukazuje, že je to nástroj dokonce nezbytný.

Reklama

Význam technické diagnostiky v posledních dvou dekádách extrémně narostl. Proč? Odpověď je prostá: provozuschopnost výrobních technologií je v tvrdě konkurenční ekonomice alfou a omegou. Čím méně poruch a odstávek, tím menší jsou ztráty.

Pravdou je, že na roli technické diagnostiky se podepisují v posledních 20 letech i stále dokonalejší metody, díky kterým už není problém sledovat klíčové parametry výrobních zařízení online a přijímat potřebná opatření k nápravě dříve, než dojde ke kritickému stavu či havárii. Což šetří čas, materiál i přímé náklady. Označení technická diagnostika již vlastně tak úplně neodpovídá skutečnosti, protože dnešní kvalitní diagnostické systémy směřují k tomu, aby vedle vlastního hodnocení stavu sledovaných objektů dokázaly i analyzovat příčiny nedostatků a také predikovat budoucí vývoj. „To je u nás ještě budoucnost, ale blížíme se k ní. Značnou výhodou je už to, že dnešní diagnostické systémy je možné implementovat na míru každého stroje. Díky tomu můžeme s předstihem a efektivně reagovat,“ komentuje proměnu firemní údržby hlavní diagnostik Fosfy Tomáš Kostrůnek. A vlastně tak v praxi představuje výhody současné diagnostiky, které už spadají do oblasti proaktivní údržby – nejde jen o to mít přehled o stavu zařízení, ale analyzovat i příčiny a predikovat další vývoj. To je směr, kterým Fosfa kráčí.

Díky vibrodiagnostice zjistíme nejen to, zda vibrace pocházejí například od nevývahy či nepřesné geometrie stroje, ale jsme schopni detekovat i porušený rám, uvolněný šroub a podobné problémy,“ vysvětluje Tomáš Kostrůnek, hlavní diagnostik Fosfy.
(Zdroj: Fosfa)

Běžná preventivní údržba již nestačí

Stěžejní jsou ve firmě Fosfa parametry, které poměrně velmi přesně dokážou monitorovat stav zařízení a upozornit na možné problémy – teploty a vibrace. Kombinace získaných informací je pak víc než jen jejich prostým součtem – termografie nabízí snadno a rychle měřitelné údaje, vibrodiagnostika dává podrobnější informace o technickém stavu stroje zařízení. Zde využívají obě metody pro většinu točivých strojů, termograficky sledují i stav elektrických rozvodů. „Díky vibrodiagnostice zjistíme nejen to, zda vibrace pocházejí například od nevývahy či nepřesné geometrie stroje, ale jsme schopni detekovat i porušený rám, uvolněný šroub a podobné problémy,“ vysvětluje Tomáš Kostrůnek. Přiznává přitom, že důležité je naučit se s jednotlivými metodami pracovat v konkrétních podmínkách: „Žádná technologie nefunguje na všechno, je dobré je kombinovat, a pokrýt tak různá rizika. Ale hlavně je potřeba vycházet z toho, že každý stroj pracuje jinak. Proto je důležité určit, co je normál a co je běžný výkyv. U jednoho stroje může být změna teploty v desítkách stupňů normální a u jiného může být problémem i jen pár stupňů. I to je důvod, proč nelze kvalitní diagnostiku koupit a jen přinést, musíte ji krok za krokem zavádět v konkrétních podmínkách. Uspěchat to nelze, u každého zařízení musíte definovat normální provozní stav a kritické hodnoty.“ Pokud tato jednoduchá pravidla dodržíte a budete kombinovat vhodné diagnostické metody, budete odměněni minimem neočekávaných provozních událostí.

(Zdroj: Fosfa)

Neznamená to, že plánovaná údržba nemá ve zdejších provozech v Břeclavi své místo. Ale všichni údržbáři vědí, jak málo stačí, aby se stav zařízení zhoršil – někdy jen uvolněný šroub, abnormalita v síti, skrytá vada v materiálu… Těm, kteří chtějí být nejlepší, již dnes běžná preventivní údržba zkrátka nestačí. „Chceme být spolehlivými partnery všem našim zákazníkům. Kvalita je pro nás na prvním místě a nemůžeme si dovolit žádné kompromisy. Abychom vyrobili včas a kvalitně, potřebujeme maximálně spolehlivé všechny technologie. Bez pokročilé diagnostiky se proto dnes už neobejdeme ani den,“ vysvětluje Filip Grob, výrobní ředitel břeclavského závodu.

Multiparametrická diagnostika

V době, kdy řada českých výrobních podniků ještě jede na modelu havarijní údržby, Fosfa se snaží k údržbě přistupovat už proaktivním pohledem, což znamená, že jde cestou odstranění samotné příčiny poruchy stroje tak, aby se daná porucha už neopakovala. Pomáhá právě multiparametrická diagnostika, která nespoléhá na jednu metodu, ale klíčové technologie hlídá ve všech ohledech, a dokonce online. „Cesta diagnostiky není mnohdy jednoduchá, ale můžeme říct, že vynaložené úsilí přináší své ovoce. U mnoha strojů jsme snížili jejich poruchovost a dnes pracují velmi spolehlivě. Rutinními pracemi jsou dnes korekce geometrie strojů jak horizontálních, tak vertikálních, včasná detekce poškozeného ložiska, nebo vyvažování rotačních částí. Řešení problémů není vždy až tak snadné, náprava někdy vyžaduje i zásah do konstrukce stroje. Bylo už i nutné provést instalaci pomocných silentbloků na hlavním ventilátoru, nebo dokonce kompletně vyměnit ložisková tělesa na mlýnech,“ vypočítává konkrétní aktivity Tomáš Kostrůnek a potvrzuje, že diagnostika odhalila skryté problémy i v německém závodu Omnisal: „V několika případech jsme předešli haváriím klíčových strojů, což jsou velmi významné časové i finanční úspory. Jen detekce netěsností v rozvodech stlačeného vzduchu zde přinesla roční úspory v řádu stovek tisíc korun.

(Zdroj: Fosfa)

Je to směr, kterým jdeme už pátým rokem. A potvrzuje se, že spoléhat na preventivní údržbu už dnes nestačí, prediktivní údržba jednoznačně prokazuje své výhody a cílem je zavést ji postupně ve všech výrobních závodech. Ale ani tím nechceme končit, naší výzvou je ještě vyšší stupeň, proaktivní údržba jako celopodnikový standard,“ říká Filip Grob.

V praxi tento druh diagnostiky využívají jen ti nejlepší – zahrnuje totiž i takové vymoženosti, jako je simulace výroby a zapojení diagnostiky již v okamžiku vývoje a výroby nových technologií. To umožňuje navrhovat a vyvíjet technologie pro reálné podmínky výroby. K takovému modelu má Fosfa promyšleně nakročeno – již několik let pracuje na digitálním dvojčeti celého podniku. A současně systematicky rozšiřuje své diagnostické technologie.

Technická diagnostika

Tento exaktní obor s objektivními metodami začal vznikat zhruba v polovině 20. století. Vývoj implementací se zrychlil s nástupem automatizace a digitalizace. Hlavním úkolem je odhalovat nedostatky a chyby zařízení dříve, než se kriticky projeví na stavu zařízení. To dovoluje předcházet haváriím, efektivně plánovat servis či běžnou údržbu a minimalizovat servisní náklady. Obor využívá řadu specifických metod, přičemž standardem je dnes bezdemontážní diagnostika, kam patří především následující metody:

• vibrační diagnostika, která se využívá především u strojů a zařízení s pohyblivými součástmi. Monitoruje mechanické projevy, jako jsou chvění, rázy a frekvence;

• akustická diagnostika je typicky frekvenční a ultrazvuková diagnostika. Patří mezi nejčastější metody odhalování defektů v materiálech;

• termodiagnostika je metoda využitelná všude tam, kde dochází k uvolňování energie, nejčastěji u energetických a strojních zařízení;

• tribodiagnostika se zaměřuje na technické kapaliny a oleje, kde analyzuje tření a mazání;

• elektrodiagnostika monitoruje specifickými procesy stav silové i řídicí elektrotechniky.

Nyní například ve Fosfě dále rozpracovávají projekt online měření technického stavu strojů pomocí multiparametrické diagnostiky. Cílem je sledovat u většiny zařízení online nejen vibrace a teplotu, ale i specifické, kupříkladu elektrické, vlastnosti. V plánu pro nejbližší období je také integrovat do diagnostických systémů nové termokamery, které mají širší využití zejména v aplikacích pracujících s velmi vysokými teplotami. A pozornost věnují i nastavení všech procesů. Co se v Břeclavi osvědčí, bude firma zavádět i v dalších svých závodech v Německu a Kazachstánu. Protože podmínkou úspěchu je kvalita na každém kroku.

Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Nechceme dodávat produkt, ale službu

Současná doba je plná problémů, ale také výzev. Jak ji prožívá úspěšná břeclavská společnost Fosfa? I ona řeší ceny energií a vstupů. Dokáže v této složité době udržet i investiční projekty a pokračovat v transformaci? A nerezignuje na společenskou odpovědnost, ekologická a sociální témata? O tom všem jsme si povídali s technickým ředitelem Filipem Grobem, diagnostikem Tomášem Kostrůnkem a konstruktérem Jakubem Svobodou.

Související články
Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit