Technická diagnostika
Tento exaktní obor s objektivními metodami začal vznikat zhruba v polovině 20. století. Vývoj implementací se zrychlil s nástupem automatizace a digitalizace. Hlavním úkolem je odhalovat nedostatky a chyby zařízení dříve, než se kriticky projeví na stavu zařízení. To dovoluje předcházet haváriím, efektivně plánovat servis či běžnou údržbu a minimalizovat servisní náklady. Obor využívá řadu specifických metod, přičemž standardem je dnes bezdemontážní diagnostika, kam patří především následující metody:
• vibrační diagnostika, která se využívá především u strojů a zařízení s pohyblivými součástmi. Monitoruje mechanické projevy, jako jsou chvění, rázy a frekvence;
• akustická diagnostika je typicky frekvenční a ultrazvuková diagnostika. Patří mezi nejčastější metody odhalování defektů v materiálech;
• termodiagnostika je metoda využitelná všude tam, kde dochází k uvolňování energie, nejčastěji u energetických a strojních zařízení;
• tribodiagnostika se zaměřuje na technické kapaliny a oleje, kde analyzuje tření a mazání;
• elektrodiagnostika monitoruje specifickými procesy stav silové i řídicí elektrotechniky.