Témata
Zdroj: Fosfa

Současná doba je plná problémů, ale také výzev. Jak ji prožívá úspěšná břeclavská společnost Fosfa? I ona řeší ceny energií a vstupů. Dokáže v této složité době udržet i investiční projekty a pokračovat v transformaci? A nerezignuje na společenskou odpovědnost, ekologická a sociální témata? O tom všem jsme si povídali s technickým ředitelem Filipem Grobem, diagnostikem Tomášem Kostrůnkem a konstruktérem Jakubem Svobodou.

Reklama

MM: Výrobní technologie jsou v ČR stále energeticky velmi náročné. Jak zajišťujete efektivitu výroby s ohledem na současný stav skokových nárůstů cen?

F. Grob: Pominu obecná pravidla, nezapínat, co zapnuto být nemá, šetřit, izolovat trasy… Zásadní úsporu energií přináší bez vyšších investic především stabilita provozu. Když stroje musejí z nejrůznějších důvodů neustále najíždět, hned se to na spotřebě energií projeví. Podle ní vlastně poznáte, jestli výroba jede tak, jak má, spotřeba odhalí každou anomálii. Takže stabilita výrobních procesů je ten úplně základní krok.

T. Kostrůnek: Značnou úsporu energií nám přináší pravidelná kontrola těsnosti rozvodů stlačeného vzduchu, což je ve výrobě jedno z nejdražších médií.

MM: V posledních dnech se opět mluví o revolučních změnách v platbách za energie, které mají více zpoplatnit rezervovaný příkon. Směřujete třeba i k jeho snížení?

F. Grob: I to souvisí se stabilitou výrobních procesů a se systémem řízení výroby. Ve Fosfě máme několik nezávislých výrob, pro které dnes budujeme centrální dispečink, jaký znají třeba v jaderných elektrárnách. Hlavním úkolem bude vnímat výroby jako propojenou soustavu a řídit je i s ohledem na spotřebu energií. Od toho si slibujeme také vyšší efektivitu a snižování nákladů.

Mnohem více se zabýváme procesy, jdeme hlouběji do detailu a objevujeme, že ačkoliv jsme si o některých výrobních procesech mysleli, že jsou dostatečně stabilní, ukazuje se, že to není úplně pravda,“ říká Filip Grob, technický ředitel společnosti Fosfa. (Zdroj: Fosfa)

MM: Vaše silné téma je digitalizace, které se věnujete opravdu dlouhodobě. Které nástroje využíváte a s jakým efektem?

F. Grob: Pokračujeme ve snaze co nejvíce se osamostatnit a být výrobně nezávislí, digitalizace je jednou z cest. Nejviditelnějším prvkem, který rutinně využíváme, je asi 3D tisk. S ním pracujeme už několik let, nyní vstupujeme do další etapy, protože máme objednaný 3D scanner. Právě scan jsme totiž dosud řešili jako externí službu. To samozřejmě vyžaduje i posílení týmu v konstrukci. Z dlouhodobého hlediska směřujeme k tomu, aby se naše konstrukce v podstatě stala inženýringovou kanceláří a mohla nabídnout komplexní službu, od získání dat scannerem přes modelaci až po technické a výrobní výkresy. A především pokračujeme v projektu digitálního dvojčete, na jednom technologickém celku už máme nainstalováno strojové vidění a nyní jsme odeslali první várku dat, která poslouží k výuce neuronových sítí před jejich nasazením do provozu.

J. Svoboda: Přínos vlastního scanneru vidím ještě v jedné rovině – když jsme tuto službu měli zajištěnu externě, nebylo vždy úplně snadné předat si informace. Když to řeknu úplně jednoduše, my scanujeme trochu jinak než externí firma. Víme přesně, co chceme a potřebujeme, zaměříme se na detail. Což znamená vyšší přesnost a vyšší rychlost při menším objemu dat. Navíc scanner, který objednáváme, je z té nejvyšší řady, nabízí komfortní export dat, což eliminuje časově náročné mezikroky.

Společná fotografie týmu konstrukce společnosti Fosfa. Diagnostik Tomáš Kostrůnek je zcela vlevo a konstruktér Jakub Svoboda úplně vpravo. (Zdroj: Fosfa)

F. Grob: Ještě bych dodal, že budeme mít data nejen přesnější, ale i aktuálnější. Protože jedna věc je data sesbírat, druhá udržovat je aktuální. K nejrůznějším změnám dochází řádově v měsících, takže minimálně jednou za půl roku je nutná aktualizace. A externí služba není právě levná. Takže investice do scanneru se nám poměrně brzy vrátí.

MM: Zmínili jste dlouhodobý projekt digitálního dvojčete. Pracujete na něm už několik let, dá se říct, že přináší nějaký efekt už dnes?

F. Grob: Mnohem více se zabýváme procesy, jdeme hlouběji do detailu a objevujeme, že ačkoliv jsme si o některých výrobních procesech mysleli, že jsou dostatečně stabilní, ukazuje se, že to není úplně pravda. Takže již dnes nám právě to hlubší zaměření na detail pomáhá zvyšovat stabilitu výroby, což má ohromný dopad na údržbu. Jestli jsme ještě před několika lety měli měsíčně 30 až 40 výjezdů techniků k poruchám, nyní jsme se dostali v podstatě k nulovým hodnotám. Což má přímý finanční efekt, prodlužuje se životnost technologií, a ušetříme i lidskou práci.

Reklama
Reklama

MM: To vede k tématu prediktivní údržby a vašeho servisního modelu…

T. Kostrůnek: Ten máme nastavený velmi pečlivě, technickou diagnostikou sledujeme většinu strojů, které měříme pravidelně…

MM: Pravidelně, nebo kontinuálně?

T. Kostrůnek: Tak i tak, využíváme kombinovaný model. Skutečnou kontinuální nebo online diagnostiku ale přinese až skutečně funkční digitální dvojče, což je stav, ke kterému dlouhodobě směřujeme.

MM: Které diagnostické metody vám tedy pomáhají dnes?

T. Kostrůnek: Klíčovým prvkem pro zajištění provozu jednotlivých výroben je predikce technického stavu strojů. Sledováním chování jednotlivých strojů je totiž možné nejenom včas odhalit blížící se poruchu, ale i zjistit příčinu této poruchy, což tvoří právě největší přidanou hodnotu prediktivní údržby. Teprve odstraněním kořenového problému se skokově zvýší spolehlivost stroje. Často se ukáže, že klíčovým problémem není opotřebované ložisko nebo například nevyvážené oběžné kolo, ale problém mnohdy sahá mnohem hlouběji. Při analýze technického stavu je proto potřeba vnímat stroj jako celek, což v praxi znamená brát na zřetel celkovou konstrukci stroje, základy, připojená potrubí, nebo i vliv okolí, eventuálně ostatních strojů, případně až rezonanční oblasti a tuhost. A výsledek? V provozech jsme měli i stroje, které vyžadovaly výměnu ložisek nebo jiný servis i několikrát ročně, a nyní nevyžadují opravu někdy i v řádu let. Nástroje, které k prediktivnímu přístupu využíváme, jsou klasicky vibrodiagnostika, termografie, tribologie. Kombinací těchto metod je možné získat klíčové informace o daném stroji, ze kterých je možné vyvozovat závěry o aktuálním technickém stavu stroje. Termografie vám řekne, že je někde problém, vibrodiagnostika už na něj ukáže přímo. Najít kořenový problém není vždy úplně jednoduché a s jednou metodou obvykle nevystačíte.

Tomáše Kostrůnek, diagnostik společnosti Fosfa: „V našem případě je nezbytné neustále získávat aktuální informace o strojích. Detailní znalost všech technologií a informace o jejich provozu je základem.“ (Zdroj: Fosfa)

MM: Ekologie a dlouhodobá udržitelnost jsou témata doby. Rezonují i ve Fosfě? Nejsou dnes trochu na vedlejší koleji, vzhledem k současným problémům?

F. Grob: Určitě ne, ekologická témata jsou organickou součástí Fosfy. Každý investiční záměr má jako jedno z hodnoticích kritérií dopad na životní prostředí. Úkolem pro letošní rok je udržet výrobu kyseliny fosforečné bez plynu. Pracujeme na dalším využití odpadního tepla rekuperací. Likvidujeme skládku dlouhodobých zátěží, která vznikla před desítkami let. A velké téma, vedle energií, je voda. Možná největší…

MM: Prý máte jako jeden dlouhodobý cíl nulovou spotřebu vody. Je to reálné?

F. Grob: Řada věcí, které jsou dnes běžné, se dříve zdála nereálná. Je potřeba mířit trochu výš. Úplně bez vody vyrábět nemůžeme, ale můžeme její spotřebu dramaticky snižovat, můžeme budovat uzavřené chladicí okruhy, u kterých se spotřeba vody blíží nule. To budeme v příštím roce realizovat ve dvou menších výrobnách, a až se to dokonale naučíme, zavedeme to i v těch větších. Pokud jde o udržitelnost, je důležité vnímat výrobu a všechna témata v souvislostech. Uvedu příklad. Často se mluví o šedé vodě. My ale potřebujeme pro výrobu vodu tak čistou, že pokud bychom ji chtěli získat z šedé vody, museli bychom se bavit o úpravnách např. s reverzní osmózou. Problém je, že ty zase produkují značný objem odpadu a co s ním? Z 10 kubíků vody máte dva kubíky odpadu, který je zasolený, koncentrovaný a je potřeba jej zlikvidovat. Což je náročné investičně, energeticky i finančně. Přiznávám, že i o tom jsme uvažovali, ale zatím jsme tyto možnosti opustili. Zatím nám to nedává smysl.

Reklama

J. Svoboda: Udržitelnost je velké téma, ale žije i v malých krůčcích. Na provozech. Třeba my na konstrukci máme projekt na zpracování odpadu z 3D tisku na filament pro opětovný 3D tisk. Už Baťa přece říkal, že dobrý hospodář se pozná podle odpadu.

MM: Myšlenky Tomáše a Jana Antonína Bati jsou u vás ve Fosfě velkou inspirací...

F. Grob: Právě teď připravujeme odměňování na základě podnikatelského přístupu každého z kolegů. Nedávno jsme například najížděli výrobu v Kazachstánu a namísto toho, abychom využili externí firmu, zvládli jsme to sami.

MM: Je to něco, čemu angličtina říká ownership?

F. Grob: Je to jeden z těch principů. Samozřejmě, největším úkolem je získat pro něj všechny kolegy. Ne každý je ochoten takový přístup akceptovat, každý nechce být podnikatel, někdo chce být zaměstnanec. Takže prvním předpokladem je mít ty správné lidi. A musím říct, že dlouhodobě budujeme kolektiv spolupracovníků tak, aby si každý byl schopen uvědomovat, že jeho práce má svého zákazníka.

Detail technologie úpravy vody. (Zdroj: Fosfa)

T. Kostrůnek: To je asi to nejdůležitější. Uvědomit si, kdo je náš zákazník. Ačkoli je cílový zákazník Fosfy od údržby vzdálen poměrně daleko, své přímé zákazníky máme u sebe. Naším zákazníkem je výroba, ale i kolegové v rámci oddělení. Produktem je naše služba, kterou jim poskytujeme, což je eliminace výpadků technologie, včasné varování před blížícími se poruchami a konstrukční úpravy a inovace strojů a zařízení. Abychom dokázali svoji službu nabízet co nejlépe, je nutné se neustále snažit svoji práci aktivně zlepšovat.

F. Grob: A je to nastaveno už dlouhodobě. Každý rok, když si stanovujeme cíle, jsou jedním z podkladů takzvané požadavky interního zákazníka. Každý tým je zákazníkem a stanovuje cíle a potřeby ostatním týmům. Funguje to.

MM: A interní zákazník určuje i odměňování?

F. Grob: To je to, co právě zavádíme, takzvané samosprávné dílny. Pokud někdo dodá nekvalitu, jdou náklady za ním. Pokud naopak udělá něco navíc, bude mít vyšší zisk.

Virtuální realita je denním pomocníkem v práci konstruktérů firmy Fosfa. (Zdroj: Fosfa)

MM: Vaše motto je „Zlepšování služeb zákazníkovi“, což je bezesporu klíčové z hlediska dlouhodobého a udržitelného rozvoje podnikání. Jak se to ale projevuje ve výrobě, která je poměrně konstantní?

T. Kostrůnek: Nezbytné je, v našem případě, neustálé získávání aktuálních informací o strojích. To je základ, detailní znalost všech technologií a informace o jejich provozu.

J. Svoboda: V případě konstrukce jsou informace stejně důležité. K tomu potřebujeme být v neustálém kontaktu s výrobou, protože to nám ukazuje možnosti mnohých vylepšení a inovací.

F. Grob: Toto téma jsme s panem Baťkou, majitelem Fosfy, řešili zrovna nedávno. Shodli jsme se, že nechceme dodávat produkt, ale službu. Náš výzkum a vývoj řeší se zákazníky aplikaci produktů, s dodavateli řešíme například typy palet, aby lépe vyhovovaly zákazníkům, dále řešíme balení, manipulaci. V každém okamžiku se snažíme myslet na zákazníka a jeho užitek. A v podstatě všechno, o čem jsme mluvili, je výhodné i pro zákazníka. Protože všechny ty jednotlivé kroky a aktivity nám umožňují mít lepší kontrolu nad všemi procesy a zvládat je rychleji, s nižšími náklady a ve vyšší kvalitě. Je to taková strategie win-win. Spokojený zákazník je krok k zítřku.

MM: Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších úspěchů.

Související články
Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Související články
Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit