Stabilita
Proč to všechno píši. Z technického pohledu na společnost plyne, že jde o značně složitou (snad) regulovanou soustavu, jejímž jedním z hlavních atributů by měla být stabilita. Její dosažení je umožněno pouze tehdy, když existuje jednoznačný popis funkčních závislostí mezi jednotlivými prvky systému (např. zákony) a funguje záporná zpětná vazba chránicí stabilitu systému vůči všemožným poruchám.
Jsem hluboce přesvědčen, že právě kontakt - ať osobní, písemný nebo jiný - je jedním z množiny účinných zpětnovazebních prvků v životě společnosti. Je to ovšem názor značně naivní, protože vyžaduje komunikaci a k té jsou potřebné alespoň dva subjekty. Bohužel, ten druhý v dialogu systematicky chybí, a když zcela výjimečně zareaguje, je reakce negativní, či přinejmenším podrážděná, bez jakéhokoliv výsledku.
Kompetence
Mohu být upozorněn na existenci institutu PR, jenže tam se nejedná o obousměrnou komunikaci, tam jde jen o papouškování oficiálních stanovisek, protože činitelům PR chybí „maličkost" - totiž kompetence. Za těchto okolností je výsledek jasný: odpověď nedostanete buď vůbec, nebo je v ní pochybné autoritativní tvrzení, často bez kvalifikovaného závěru (viz výše).
Z periodik, která průběžně sleduji (MM Průmyslové spektrum, Technický týdeník), ze čtenářských ohlasů v některých dalších a z internetových diskusí lze s uspokojením zjistit, že existuje nezanedbatelně velká množina občanů, kteří se v rámci svých kompetencí a odborností o komunikaci snaží. Pokud jde o inženýrskou obec a o technické vědy, tam je objektivní výsledek debaty jistý, protože matematika spolu s fyzikou tvoří v daném prostředí onen Archimédův „pevný bod",o který se lze opřít. Litina zůstane vždycky litinou a krouticí moment z ničeho nic nezmizí.
Ve zmíněném komunikačním prostředí však lze nalézt i značné množství článků z per technických odborníků, jejichž témata - často ekonomická - souvisejí úzce se životem společnosti. Bohužel jsem ani v jednom z uvedených periodik nezahlédl za posledních několik let adekvátní nebo vůbec nějakou reakci na tento typ článků, jejímž autorem by byla kompetentní a zodpovědná osobnost, což by naznačovalo, že se s těmi myšlenkami někdo kvalifikovaný zabýval. Zpětná vazba tedy úplně chybí, jak asi dopadne ta stabilita?
Zabít mlčením
Termín v nadpisu znamená, jak my laici víme, japonský výraz pro pojem „zabít mlčením". Tohoto způsobu komunikace použila japonská vláda v r. 1945 k vyřízení mírové nabídky mocností, která resultovala z Postupimské konference. Jak o tom svědčí Hirošima a Nagasaki, může být výsledek poněkud neočekávaný či přímo nebezpečný. Je mi úplnou záhadou, jak asi dopadne za shora uvedených podmínek budování občanské společnosti, když občané nestojí úředním činitelům placeným z našich daní a na rozdíl od nás vybavených rozsáhlým administrativním aparátem ani za zvednutí telefonu anebo mail.
Závěrem z napsaného celkem jasně plyne absolutní platnost zákonů prof. Parkinsona a dále to, že je lepší šetřit naše lesy a místo psaní jít raději na pivo, či si s vnoučaty hrát „Člověče nezlob se". Pokud vám to připomíná historické období do r. 1990, tak to není náhoda. Na druhou stranu je označení „laik" daleko přijatelnější než pár měsíců či let „natvrdo".
doc. Ing. Josef Zicha, CSc.
Josef.Zicha@fs.cvut.cz