Témata
Reklama

Vážení kolegové, rád bych se s vámi podělil o jednu zkušenost, a to hlavně z toho důvodu, že rada na závěr vám ušetří spoustu času a energie.

Občas přeteče míra mé trpělivosti a v rámci odreagování napíši dle mého názoru kompetentní instituci dopis anebo sdělení do některé rubriky, která je otevřena čtenářům. Hned na začátku vám musím sdělit, že je to zcela zbytečné maření času. Před nedávnem jsem např. napsal několik poznámek souvisejících s kvalitou rekonstrukce nádraží v Říčanech v rámci výstavby železničního koridoru. Prostřednictvím říčanského místního časopisu Kurýr jsem se dočkal naprosto nekvalifikované odpovědi z pera nepodepsaného ministerského úředníka napsané tak, že jsem byl pasován do role laika, neřkuli úplného trouby, navíc ještě s odvoláním na normu.

Je o mně známo, že nepatřím do kategorie krvelačných examinátorů, nicméně kvalita zmíněné odpovědi by mne donutila defenestrovat dotyčného „odborníka" přinejmenším ze 6. patra.

Reklama
Reklama
Jsem hluboce přesvědčen, že právě kontakt – a osobní, písemný nebo jiný – je jedním z množiny účinných zpětnovazebních prvků v životě společnosti.

Stabilita

Proč to všechno píši. Z technického pohledu na společnost plyne, že jde o značně složitou (snad) regulovanou soustavu, jejímž jedním z hlavních atributů by měla být stabilita. Její dosažení je umožněno pouze tehdy, když existuje jednoznačný popis funkčních závislostí mezi jednotlivými prvky systému (např. zákony) a funguje záporná zpětná vazba chránicí stabilitu systému vůči všemožným poruchám.

Jsem hluboce přesvědčen, že právě kontakt - ať osobní, písemný nebo jiný - je jedním z množiny účinných zpětnovazebních prvků v životě společnosti. Je to ovšem názor značně naivní, protože vyžaduje komunikaci a k té jsou potřebné alespoň dva subjekty. Bohužel, ten druhý v dialogu systematicky chybí, a když zcela výjimečně zareaguje, je reakce negativní, či přinejmenším podrážděná, bez jakéhokoliv výsledku.

Kompetence

Mohu být upozorněn na existenci institutu PR, jenže tam se nejedná o obousměrnou komunikaci, tam jde jen o papouškování oficiálních stanovisek, protože činitelům PR chybí „maličkost" - totiž kompetence. Za těchto okolností je výsledek jasný: odpověď nedostanete buď vůbec, nebo je v ní pochybné autoritativní tvrzení, často bez kvalifikovaného závěru (viz výše).

Z periodik, která průběžně sleduji (MM Průmyslové spektrum, Technický týdeník), ze čtenářských ohlasů v některých dalších a z internetových diskusí lze s uspokojením zjistit, že existuje nezanedbatelně velká množina občanů, kteří se v rámci svých kompetencí a odborností o komunikaci snaží. Pokud jde o inženýrskou obec a o technické vědy, tam je objektivní výsledek debaty jistý, protože matematika spolu s fyzikou tvoří v daném prostředí onen Archimédův „pevný bod",o který se lze opřít. Litina zůstane vždycky litinou a krouticí moment z ničeho nic nezmizí.

Ve zmíněném komunikačním prostředí však lze nalézt i značné množství článků z per technických odborníků, jejichž témata - často ekonomická - souvisejí úzce se životem společnosti. Bohužel jsem ani v jednom z uvedených periodik nezahlédl za posledních několik let adekvátní nebo vůbec nějakou reakci na tento typ článků, jejímž autorem by byla kompetentní a zodpovědná osobnost, což by naznačovalo, že se s těmi  myšlenkami někdo kvalifikovaný zabýval. Zpětná vazba tedy úplně chybí, jak asi dopadne ta stabilita?

Zabít mlčením

Termín v nadpisu znamená, jak my laici víme, japonský výraz pro pojem „zabít mlčením". Tohoto způsobu komunikace použila japonská vláda v r. 1945 k vyřízení mírové nabídky mocností, která resultovala z Postupimské konference. Jak o tom svědčí Hirošima a Nagasaki, může být výsledek poněkud neočekávaný či přímo nebezpečný. Je mi úplnou záhadou, jak asi dopadne za shora uvedených podmínek budování občanské společnosti, když občané nestojí úředním činitelům placeným z našich daní a na rozdíl od nás vybavených rozsáhlým administrativním aparátem ani za zvednutí telefonu anebo mail.

Závěrem z napsaného celkem jasně plyne absolutní platnost zákonů prof. Parkinsona a dále to, že je lepší šetřit naše lesy a místo psaní jít raději na pivo, či si s vnoučaty hrát „Člověče nezlob se". Pokud vám to připomíná historické období do r. 1990, tak to není náhoda. Na druhou stranu je označení „laik" daleko přijatelnější než pár měsíců či let „natvrdo".

doc. Ing. Josef Zicha, CSc.

Josef.Zicha@fs.cvut.cz

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 111031
Datum: 20. 09. 2011
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Mezi světem znalostí a světem peněz

Není zvykem začínat článek citací, ale nemohu si pomoci: „Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je obvykle nejvyšší přidaná hodnota, která vůbec v celé společnosti existuje.“

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Související články
Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Srovnávat srovnatelné

V dnešní době se lze poměrně často setkat s názorem o poklesu úrovně našeho školství, mimo jiné i v technické oblasti. Jako nejčastěji nabízenými důvody se uvádí podfinancování škol a pedagogů, malá popularita odborné vzdělanosti a výuky řemesel, vysoký počet studentů až honba za vědeckými výkony na vysokých školách namísto zodpovědné a individuální práce se studenty.

Technická normalizace

Technická normalizace není oborem na okraji jiných technických oborů, ale je jejich rovnocenným partnerem, bez kterého by se tyto obory nemohly rozvíjet.

Stále aktuální odkazy Autodesk University

Počátkem letošního roku byly v MM Průmyslovém spektru zveřejněny články o největší CAD softwarové konferenci na světě - Autodesk University. Příští ročník je ještě několik týdnů před námi a ten loňský je již historií. Přesto i po desíti měsících od jejího skončení má stále co říci nejen uživatelům CAD programů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Platforma pro kolaborativní návrh i výrobu

Každoroční uživatelské setkání společnosti Dessault Systèmes dostalo nové jméno 3DExperience World. Jde o pokračování pravidelné konference Solidworks World pro uživatele softwarových nástrojů Solidworks. Nové jméno odráží nový ekosystém tvořený celou řadou inovativních řešení od společnosti Dassault Systèmes. Akce 3DExperience World 2020 se konala začátkem února v americkém Nashvillu ve státě Tennessee a účastnilo se jí na 6 000 konstruktérů, inženýrů a prodejců z celého světa.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit