MM: Jak je to v případě starších strojů a ručních pracovišť?
A. Malý: V provozu je mnoho strojů vybavených staršími řídicími systémy, a dokonce i strojů ovládaných jednoduchými elektromagnetickými spínači. V takových případech dokážeme náš systém připojit ke stávajícím senzorům daného stroje, pokud to tyto senzory fyzikálně umožňují. Můžeme však také stroj osadit novými senzory. Kromě klasických (digitálních i analogových) senzorů máme v oblibě zejména senzory vybavené komunikačním rozhraním IO-Link. Toto rozhraní umožňuje jednotlivé senzory velmi pohodlně nastavovat, a zároveň nám dává dobrý přehled o chybových hlášeních a o stavu senzorů.
Ruční pracoviště je téměř vždy nutné doplnit o patřičné senzory, a to v závislosti na tom, jaké informace potřebujeme. Může to být například čtečka čipů, jimiž jsou pracovníci vybaveni. Operátor při příchodu na pracoviště přiloží svůj čip ke čtečce, systém zaznamená jeho přítomnost a firma získá přehled o tom, kdy kdo na daném místě pracoval. Dalšími čidly mohou být čtečka čárových kódů, jejímž prostřednictvím pracovník eviduje například zboží, s nímž manipuluje, nebo kamera, která kontroluje úplnost balení při kompletaci zboží. V tomto případě může systém plnit kontrolní funkci. Když kamera zaznamená nekompletní balení, systém může vydat varovný signál a vynutit opravu. Vytvoříme tak tzv. pracoviště poka-yoke, což je japonský výraz pro manuální pracoviště podporované moderní technikou a senzorikou.
Základní myšlenkou PDS je poskytnout stávajícím provozům, včetně starších strojů a ručních pracovišť, podporu moderní techniky, a to tak, aby nasazení systému nebylo příliš složité ani nákladné.