Témata
Reklama

Monitorovanie reálnych simulovaných procesov

Pre neustále zvyšovanie úrovne výučby na univerzitách (a nielen tam) je nevyhnutné implementovať nové technológie do vyučovacieho procesu. Vzhľadom na expanzívne rozvíjanie študijných programov na vyučovacích pracoviskách rôzneho typu je potrebné sprístupniť nové výsledky IT širokej škále študujúcich používateľov a pedagógom na univerzitách, ale aj na stredných školách či akadémiách. A to nielen v okruhu používateľov, resp. študujúcich na Slovensku, ale aj v okruhu minimálne EÚ tak, aby bol prístupný v reálnom čase a rovnakých podmienok. Výsledkom je cvičiť a skúšať manipulačné postupy riadenia vo výrobných systémoch či robotizovaných pracoviskách. Virtuálny model pracoviska simuluje jednoduchú logiku, odvodenú od reálneho pracoviska.

V procese vyučovania záujemcov, v praxi nasadených v procese pracovnej obsluhy robotizovaných technologických pracovísk automatizovaných výrobných systémov sa čoraz viac využíva relita na virtuálnej scéne. Monitorovanie reálnych simulovaných procesov v prostredí virtuálneho laboratória v plnej miere zodpovedá stanoveným cieľom a musí spĺňať všetky naň kladené požiadavky [Božek, Vidová, 200]. Súčasne musí profesionálne riešiť prístup k unikátnym pracoviskám - odborným laboratóriam, pracoviskám s robotom a manipulátorom, ako súčasťou automatizovaného výrobného systému.
Jeho praktické využitie je na prvom mieste situované do oblasti aplikácie trenažérskych pracovísk, hlavne operátorov nepretržitých procesov. Nepretržité prevádzky spojené s procesmi riadenia je nutné zabezpečovať z pohľadu spoľahlivosti. Tu žiaľ vystupuje človek ako rušivý prvok. Virtuálna realita vo vyučovacích procesoch a jej možnosti v uvedených oblastiach sa preto stáva absolútnou prioritou.
V procese výučby záujemcov alebo v praxi pracovnej obsluhy technologických pracovísk s robotom a manipulátorom, obsluha prevádzkových a riadiacich procesov sa čoraz viac využíva výpočtová technika v kombinácii s prepojením na internetový portálový server umožňujúci virtuálny prístup.
Vhodne navrhnutá implementácia inteligentného informačného a riadiaceho systému s rôznymi úrovňami riadenia a technológiou je realizovaná v podobe počítačového modelu virtuálneho technologického pracoviska. Použitá technológia musí byť čo najviac nezávislá od platformy, na akej bude prezentovaná, a aby využívala v najväčšej miere najnovšie normy a štandardy oblastí počítačových technológií. Výsledkom je na takomto modeli cvičiť a skúšať manipulačné postupy riadenia. Virtuálny model pracoviska simuluje jednoduchú logiku odvodenú od reálneho pracoviska či inej popísanej situácie.
Hlavným cieľom simulácie a modelovania vo virtuálnych laboratóriách je získanie nielen základných informácií v oblasti riadenia, ale aj získanie rutinných návykov potrebných pre praktickú činnosť [Božek, Hinca, 2000]. Koncepcia virtuálneho laboratórneho pracoviska má nasledovné výhody:
  • Sprístupnenie ovládania systému riadenia širšej skupine ľudí hlavne záujemcom, ktorí nemali prístup k tomuto ovládaniu manipulačného zariadenia.
  • Vytvorenie plnofunkčnej aplikácie vo virtuálnej forme, ktorá vierohodne nahradí doterajšie reálne ovládanie v praxi.
  • Eliminácia potreby cestovania do miesta výskytu riadených zariadenia a s tým súvisiacich ďalších nákladov.
  • Zníženie rizík pri vykonávaní zložitých a nebezpečných manipulácií s modelmi, na rozdiel od reálneho ovládania.
  • Sprehľadnenie ovládania manipulácie s modelmi.
  • Možnosť realizácie rôznych zjednodušení ovládania.
  • U simulovaných modelov okamžitá prístupnosť v ľubovoľnom čase.
  • Za stanovených predpokladov možnosť práce kdekoľvek a kedykoľvek.
  • Generovanie rôznych štatistických výsledkov, ktoré budú spracovávané z ľubovoľného ďalšieho časového intervalu práce virtuálneho laboratória.
  • Jednoduchšie nastavenie práce v rôznych pracovných režimoch.
  • Rôzne korekcie periférií a ich manipulácie [Božek, Iringová, 2000].
  • Ďalším dôležitým pozitívom je vytvorenie takého programového prostredia ovládania virtuálneho laboratória, ktoré spĺňa všetky ekologické, ergonomické a funkčné podmienky. Jednou z výhod je aj vytvorenie rozhrania medzi aplikáciou virtuálnej simulácie a softvérovým rozhraním. Toto bude priamo riadiť prostredníctvom hardvérového rozhrania model technologického robotizovaného procesu implementovaného v pružnom výrobnom systéme. Monitorovanie reálnych simulovaných procesov vo virtuálnom laboratóriu musí byť kompatibilné s európskou harmonizáciou školstva THEIERE, čím efektívne podporuje integráciu laboratória do povedomia európskych školiacich pracovísk a univerzít.
    Učebný priestor a cieľ doplnený o portál //cybernetics.fei.tuke.sk/CyberVirtLab umožňuje záujemcom samostatne, podľa vlastných možností a vlastného tempa, osvojiť si jednotlivé návyky.
    Spôsob vzdelávania podporuje štúdium v oblasti modelov riadenia, kybernetiky, automatizačných, informačných a riadiacich systémov automatizovaných výrobných systémov s manipulačným robotom. Rovnako na úrovni teoretickej, ako aj praktickej. Podporuje to prístup bežného internetového prehliadača. Záujemca takto získava praktické skúsenosti a zručnosť pri samostatnom riešení úloh a problémov v praxi.
    Doc. Ing. Iveta Zolotová, CSc. a kol.
    Odkazy:
  • Božek P., Vidová E.: Riadenie robotizovaného technologického pracoviska vo virtuálnom prostredí. In TechMat 05: Perspektivní technologie a materiály pro technické aplikace. Pardubice: UP, 2005, s. 103 – 104. ISBN 80-7194-803-9
  • Božek P., Hinca J.: Využitie virtuálnej reality na simuláciu pracovných postupov. In ASIS 2000: Advances Simulation of Systems, Ostrava 2000, s. 365 – 370. ISBN 80-58988-51-8
  • Božek P., Iringová M.: Aplikácia virtuálnej reality v pedagogickom procese. In SI 2000: Mechanical engineering, Bratislava 2000, s. 122 – 127. ISBN 80-227-1436-4
  • 060318
    TU Košice
    www.tuke.sk
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Vydání #3
    Kód článku: 60318
    Datum: 10. 03. 2006
    Rubrika: Trendy / Automatizace
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Školní robot pro výuku automatizace

    Vzdělávání žáků pro život v první polovině 21. století, v naší tzv. industriální civilizaci.

    Strojírenská firma sází na kolaborativní aplikaci

    FT-Produktion, švédská strojírenská firma se zákazníky z automobilového, stavebního a nábytkářského průmyslu, zvýšila svou produktivitu díky robotickému řešení obsahujícímu dva uchopovače RG2 od společnosti OnRobot. Kolaborativní aplikace pomohla výrobci zvýšit produktivitu, zkrátit dodací lhůty a přijímat objednávky o mnohem větších objemech.

    Doživotní přesnost servopohonů s dutou hřídelí

    Požadavky, se kterými se obor pohonné techniky dlouhodobě setkává, jsou velmi různorodé. Kompaktnost a velký výkon se jako klíčové atributy staly standardem v mnoha aplikacích. Zástavbový prostor, který je k dispozici, je stále zmenšován, avšak požadavky na výkon zůstávají buď stejné, nebo se zvyšují. Stále rostoucí globální konkurence vyžaduje trvalou optimalizaci výkonu.

    Související články
    Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů

    Mezinárodní federace robotiky (IFR, International Federation of Robotics) zveřejnila v prosinci 2018 zprávu nazvanou Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů (Demystifying Collaborative Industrial Robots), která se snaží nalézt odpověď na otázku současné a budoucí úlohy kolaborativní robotiky. Níže uvádíme překlad podstatné části zprávy, kterou nám poskytl jeden ze členů IFR - společnost FANUC.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Roboty řeší nedostatek zaměstnanců v průmyslu

    Od svého uvedení na trh v roce 2010 dodala společnost KUKA více než 100 000 robotů řady KR Quantec. Důvodem zájmu o ně je jejich vysoká spolehlivost a univerzálnost s širokým spektrem aplikací.

    Pro ergonomickou obsluhu strojů

    Optimální ergonomie je na pracovišti nezbytná. Stroje nejenže musejí splňovat bezpečnostní požadavky, ale musejí také být navrženy tak, aby jejich obsluha byla co nejsnadnější a bez námahy. Ovládací panely na strojích proto musejí být flexibilní a snadno polohovatelné prostřednictvím systémů nosných ramen.

    Když jde o prostor…

    Současné trendy směřují k mnohem větší míře využití elektroniky než doposud. To je hlavní, nikoliv však jediný důvod, proč se množí automatizace výroby menších zařízení, jakými jsou například mobilní telefony, tablety i ostatní elektronika. Ale nejde jen o ni, ale i o laboratoře, farmacii apod.

    Automatická obsluha mezioperačního skladu

    Důvodem pro nasazení automatu v obsluze skladu polotovarů v jičínském závodě Continental Automotive Czech Republic je speciální klima. Brzdové komponenty z plastů musejí po určitou dobu schnout a dozrávat za přísných teplotních, a hlavně vlhkostních podmínek, které nejsou vhodné pro delší pobyt člověka.

    Zerobot - efektivní způsob automatizace

    V minulém příspěvku (www.mmspektrum.com/180112) jsme popsali tzv. nulový bod upínání (Zero point systém). Ukazuje se, že při dnešních trendech, kdy automatizace a zejména pak robotizace opět zažívají velkou renesanci, je výhodné spojit Zero point systém a robot. O trendech takového spojení pojednává tento příspěvek.

    Vše je uvnitř!

    Pokud potřebujete elektrický pohon a uvažujete o tom, zda máte dostatečné kapacity a čas na řešení své aplikace, je na místě uvažovat o elektrickém pohonu EMCA od firmy Festo.

    Monitoring výroby přinesl vyšší produktivitu

    Společnost Kopos Kolín patří mezi tradiční české elektroinstalační podniky působící řadu desetiletí na českém trhu. Firma se před časem rozhodla implementovat do výroby systém Plantyst, který spojuje monitorování technologií a jednoduchý shop floor management do jednoho nástroje. Výsledkem byl výrazný nárůst produktivity a přesné informace o stavu výroby.

    Budoucnost patří spolupráci člověka s robotem

    Automatizaci si lze z dnešní výroby jen stěží odmyslet. V mnoha případech jsou její jednotlivé stupně zaváděny plynule. Průmyslové roboty postupně přebírají různé nové úkoly a spolupracují stále těsněji s člověkem. Spolupráce člověk–robot (Human-Robot-Collaboration – HRC) se tak stává nedílnou součástí automatizace.

    Novinky ve vývoji řídicího systému SandRA

    Společnost ZAT každoročně představuje novinky ve vývoji českého řídicího systému SandRA. Nač se zaměří letos? „V roce 2016 jsme se věnovali vývoji a posílení vizualizace a komunikace, letos cílíme na kybernetickou bezpečnost a rozvoj aplikací a služeb směrem k Průmyslu 4.0,“ říká Pavel Kulík, ředitel útvaru Technický rozvoj společnosti ZAT a.s.

    Strojové učení metodou Deep learning

    Deep learning je jedno z nejprogresivnějších odvětví strojového učení se schopností řešit úlohy, které byly ještě před deseti lety nemyslitelné. Uplatnění deep learningu zasahuje mnoho oborů lidské činnosti od systémů počítačového vidění přes vyhledávací, diagnostické a asistenční systémy až po autonomní vozidla a bezpečnost. Matlab, jakožto vývojové prostředí pro vědeckotechnické výpočty, nabízí v oblasti strojového učení a deep learningu množství algoritmů a usnadní jejich aplikaci při řešení praktických úkolů.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit