Témata
Reklama

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. – konec průmyslu v Čechách?

Pokud by byl v praxi důsledně uplatněn technický předpis, zveřejněný 6. listopadu 2001 jako nařízení vlády č. 378, skutečně by to asi znamenalo konec průmyslu v Čechách,neboť od 1. 1. 2003 by kontrolní orgány měly zcela legitimní možnost odstavit z provozu značnou část (pravděpodobně většinu) výrobních zařízení z důvodu nedostatečné bezpečnosti.

Nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, je do české technické legislativy přejímána další část Směrnice 89/655/EEC o minimálních požadavcích na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků při používání pracovního zařízení. Pro úplnost uvádím, že značná část směrnice byla již přenesena zákonem č. 155/2000 Sb. do zákoníku práce a s účinností od 1. 1. 2001 je v § 134 zaměstnavatelům uložena povinnost nejen pravidelně a řádně udržovat, kontrolovat a revidovat výrobní a pracovní stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje nářadí atd., ale také předcházet rizikům, odstraňovat je a minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Reklama
Reklama
Reklama

Zavádění směrnice 89/655/EEC v Česku

Zpracovatelem nařízení vlády č. 378/2001 Sb. je Ministerstvo práce a sociálních věcí a způsob pojetí i zpracování celého dokumentu lze přinejmenším označit za nešťastný. Bez znalosti ustanovení a požadavků původních směrnic totiž průměrně (ne)informovaný manažer jen těžko dokáže vyčíst, jak náročné jsou požadavky českého předpisu, a to jak po stránce technické, tak po stránce ekonomické. Na rozdíl od původních směrnic, které poměrně přesně rozlišují nová zařízení (na něž se vztahuje např. Směrnice 98/37/EC) od starých zařízení (na která se vtahuje Směrnice 89/655/EEC), vztahuje se český předpis na všechna provozovaná zařízení bez ohledu na datum uvedení do provozu a postihuje nejen stroje, ale i jiná technická zařízení, což značně komplikuje jednoznačný výklad dokumentu.

Co se musí udělat

Ke splnění minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku, které je s daným zařízením spojeno (§ 3), musí provozovatelé často značně zastaralých výrobních zařízení provést řadu kroků (z nichž ani jeden není jednoduchý), směřujících k dosažení vyšší bezpečnosti provozovaných zařízení. Především je nutné stanovit mezní hodnoty strojů, vymezit a pojmenovat všechny nebezpečné prostory, v nich identifikovat jednotlivá nebezpečí, vyhodnotit jejich úroveň a o všem pořídit dokumentaci, která slouží jako podklad pro posouzení stávajících bezpečnostních opatření. Zároveň je nezbytné stanovit kategorie požadavků na bezpečnostní části řídicích systémů jednotlivých strojů, bez ohledu na druh použité energie (elektrické, pneumatické, hydraulické atd.). Podle dokumentace stávajícího řešení bezpečnostních částí řídicího systému (pokud dokumentace není k dispozici, je nutné ji obstarat) je třeba rozhodnout, zda konstrukční řešení stroje z hlediska bezpečnosti odpovídá stanovenému riziku, či zda musí být provedeny úpravy. Pokud jsou úpravy nutné, musí je někdo navrhnout a zrealizovat.
To všechno je předpokladem pro splnění nenápadného, leč o to záludnějšího požadavku, aby ovládání stroje bylo bezpečné i v případě jeho poruchy nebo poškození, "ukrytého" pod písmenem h) prvního odstavce § 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Tento požadavek se jednoznačně týká tzv. funkční bezpečnosti řídicích obvodů pro bezpečnostní funkce a vyžaduje, aby odolnost těchto obvodů vůči závadám, které mohou vést k selhání bezpečnostní funkce, byla na úrovni, která odpovídá stanovenému riziku. Ještě tvrdší je ustanovení písmena f) čtvrtého odstavce § 3, které uvádí, že blokovací zařízení ochranných krytů musí splňovat normovou hodnotu, tedy všechny požadavky ČSN EN 1088.

Kolik to bude stát

Ve zdůvodnění k jednomu z návrhů dokumentu se uvádí, že 80 % provozovaných výrobních zařízení v ČR je starší třiceti roků a oficiální odhad předpokládá, že při stávajících cenách budou náklady na nutné úpravy přesahovat částku 10 miliard korun (několik desítek tisíc korun na jeden stroj). Podle mého názoru však skutečné náklady budou mnohem vyšší, neboť zmíněný odhad pravděpodobně zahrnuje pouze ekonomické nároky na vlastní realizaci úprav a nepočítá s náklady na zajištění dokumentace, posouzení rizika a hlavně s ekonomickými ztrátami, které budou způsobeny výpadkem výroby po dobu odstavení upravovaného zařízení. Za daleko realističtější proto považuji částku 53 miliardy korun, o níž se v "kuloárech" hovořilo na počátku roku 2001. Zdůrazňuji, že požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb. se téměř nedotýkají státního rozpočtu, zato velmi citelně postihují podnikatelskou sféru a pro drobné a malé provozovatele asi představují doslova katastrofu.
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. nabude účinnosti 1. 1. 2003 a zkrácení přechodového období pro splnění jeho požadavků na jeden rok a necelé dva měsíce mi připadá zcela nepochopitelné, neboť většina návrhů dokumentu předpokládala čtyřleté přechodové období, které obvykle měly pro zavedení Směrnice 89/655/EEC k dispozici i velmi vyspělé a bohaté evropské země. S ohledem na fakta uvedená v předchozím odstavci je zřejmé, že termín 1. 1. 2003 je zcela nereálný, a proto také Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky dopisem upozornil na závažnost situace jak všechny členské podniky, tak Svaz průmyslu a dopravy ČR. Reakce ze strany členských podniků Svazu nereálnost termínu potvrzují a jako nezbytné se proto jeví koordinované usilování všech zainteresovaných firem o oficiální stanovení alespoň čtyřletého přechodového období i pro Českou republiku, popřípadě provedení kvalifikované revize dokumentu.
Výrobu na strojích, které nesplňují požadavky aktuálních bezpečnostních předpisů, chápe evropské právo jako nekalou konkurenci a v žádném případě proto nedoporučuji v Čechách tolik oblíbenou vyčkávací taktiku. Domnívat se, že se celý problém "nějak uhraje do ztracena", by bylo ze strany podnikatelských subjektů velkou chybou - asi takovou jako nečinné postávání v blízkosti tikající časované bomby.

Etapa naplňování předpisů

Některé z firem, se kterými spolupracuji, už do několika etap (s přesně stanovenými úkoly a termíny, většinou rozloženými do následujících tří let) naplánovaly všechny potřebné kroky a zahájily činnosti, směřující k naplnění požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Už první výsledky těchto činností, např. studie vytíženosti výrobních strojů, ukazují, že strojový park většiny firem je zbytečně velký a některé stroje jsou využívány třeba jen jeden den v týdnu (důvodem je např. to, že stroj je trvale seřízen pro určitý typ obrobku a firma nemusí proplácet čas seřizování). Domnívám se, že čtyřleté přechodové období je pro splnění požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. sice kritická, ale dostačující doba a při promyšleném a odpovědném přístupu k řešení úkolu lze očekávat, že se část vynaložených prostředků firmám vrátí, např. v podobě úspor na nákladech souvisejících s údržbou, a opravami nejstarších a obvykle také nejporuchovějších zařízení.
Cílem tohoto příspěvku je alespoň trochu napravit chybu Ministerstva práce a sociálních věcí, které dodnes nepovažovalo za nutné upozornit na závažnost jím zpracovaného předpisu, jakoby si ani neuvědomovalo jeho dopad na český průmysl.
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 20422
Datum: 17. 04. 2002
Rubrika: Servis / Legislativa
Autor:
Firmy
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Související články
Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Německý obráběcí průmysl na prahu nové éry

Německý průmysl obráběcích strojů se po dvou letech útlumu nachází v bodě zlomu a pro rok 2026 předpovídá velmi mírné oživení produkce o 1 % na celkovou hodnotu 13,7 miliardy eur. Tento opatrný optimismus vychází z očekávané stabilizace domácí poptávky, která byla v roce 2025 výrazně oslabena vysokými náklady, nedostatečnou jistotou při plánování a absencí hospodářských reforem, jež by oživily Německo jako výrobní lokalitu.

Umělá inteligence ve strojírenství: Tomáš Duspiva

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

EMO Hannover - pět měsíců do startu

Jak mohou evropské výrobní společnosti uspět v celosvětové konkurenci? Jednou z metod, kterými toho lze docílit, je využívání inovativních materiálů. Pokud chcete zjistit, jak na to, pak vaše kroky ve dnech 22. až 26. září zajisté zamíří na hannoverské výstaviště. V těchto dnech se zde bude totiž konat přední světový veletrh výrobních technologií - EMO.

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Profesor Přemysl Pokorný 80

V prosinci tohoto roku se prof. Přemysl Pokorný dožívá významného životního jubilea 80 let. V roce 1966 dokončil studia v oboru Strojírenská technologie na VŠST v Liberci. Po krátkém působení v průmyslové praxi zahájil v roce 1968 svoji akademickou kariéru na Fakultě strojní VŠST v Liberci, později TUL.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 9. Know-how

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit