Po definování základních funkčních částí formy může konstruktér přistoupit
k definování rámu formy (desky, sloupky, pouzdra, návratové kolíky, centrující
sloupky a pouzdra atp.)
Konstruktér si zvolí dodavatele, jehož normálie bude při konstrukci formy používat. VISI systém umožňuje kombinovat ve formě normálie od různých dodavatelů anebo používat též své vlastní normálie. Systém VISI konstruktérovi při sestavení formy maximálně pomáhá. Na základě rozměrů vložek navrhne sám půdorysné rozměry desek, podle zadané tloušťky desek sám volí a umísťuje vodicí sloupky a pouzdra k nim.
Pro definování sestavy formy nabízí VISI systém většinu používaných konfigurací forem. Nabízená konfigurace vždy odpovídá katalogu zvoleného dodavatele normálií. Konfiguraci lze rozšiřovat přidáváním nebo odebíráním desek a dalších normálií. Tím, že program pracuje v parametrickém režimu, lze definovat vůle mezi sloupky a vložkami a dalšími prvky sestavy. Vytvoření celé sestavy formy včetně vložení normálií a sešroubování formy se provede automaticky.
Automatický proces konstruování sestaví univerzální část formy. V další části konstruktér pracuje s databází normálií, které vkládá do formy podle potřeby. Systém má vnitřní inteligenci, kdy například pro sešroubování dvou dílů po zadání průměru šroubu sám vybírá z katalogu nejvhodnější délku šroubu tak, aby měl šroub dostatečnou délku upevnění. Sortiment normálií, které může konstruktér využívat, je široký a stále je doplňován.
Tím, že se normálie vkládají z katalogu, automaticky mají všechny atributy, takže při vytváření výkresové dokumentace je velice snadné vytvořit kusovník. Vnitřní inteligence systému poskytuje další služby. Při vkládání vyhazovačů systém ořízne vyhazovač podle tvaru dosedací plochy výlisku a uzamkne jej proti pootočení. V kusovníku pak uvede jak skutečnou délku vyhazovače, tak i nejbližší větší katalogovou délku.
Po sestavení celé formy lze přejít do výkresové části systému a vypracovat kompletní výkresovou dokumentaci.
Pro práci s jednotlivými díly formy systém nabízí automatické uložení formy po dílech, a to buď do jednoho adresáře anebo do oddělených adresářů, vždy jeden adresář pro jeden díl formy.