Témata
Zdroj: Třinecké železárny

Obrovská investice míří do ekologizace oceli

Před svou největší investicí v moderní historii právě stojí jediný výrobce oceli v Česku, Třinecké železárny. Aby splnily stanovené cíle Green Deal, musí významně změnit stávající technologii výroby oceli. Výsledkem bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % oproti roku 1990. Jde o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století. Nejen o ní, ale i o dalších otázkách souvisejících s výrobou oceli jsme měli možnost mluvit s Romanem Heidem, generálním ředitelem Třineckých železáren.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Co konkrétně si lze představit pod pojmem ekologizace výroby oceli?

R. Heide: Ekologizace výroby oceli zahrnuje modernizaci technologických procesů s cílem snížit uhlíkovou stopu a ekologickou zátěž. Hutní provozy napříč Evropskou unií musí plnit zelené cíle a dekarbonizovat své energeticky náročné provozy. Klíčovým projektem Třineckých železáren je výstavba nové elektrické obloukové pece, která nahradí jednu ze současných vysokých pecí. Tato změna umožní výrazně snížit emise CO2.

Ocelářský šrot se stává klíčovou surovinou pro ekologickou výrobu oceli, zejména v elektrických obloukových pecích, a jeho dostupnost v Evropě je zásadní. Evropská unie by proto měla přijmout opatření, která zabrání jeho nekontrolovanému vývozu mimo EU,“ říká Roman Heide. (Zdroj: Třinecké železárny)

V letošním roce také začnou stavební práce unikátní technologie železnorudné briketační linky, díky níž zásadním způsobem snížíme emise oxidu uhličitého, jak požaduje evropská legislativa. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se v takovém rozsahu nikde jinde nevyskytuje. Nahradí přípravu vsázky za vysokých teplot, která nyní probíhá na aglomeracích.

Dalším krokem je výstavba paroplynové elektrárny, která umožní postupné opuštění uhlí a přechod na ekologičtější zdroj energie.

Celkově jde o investice ve výši přibližně jedné miliardy eur (25 miliard Kč) v následujících pěti letech.

V letošním roce mj. začnou stavební práce unikátní technologie železnorudné briketační linky, díky níž se zásadním způsobem sníží emise oxidu uhličitého. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se v takovém rozsahu nikde jinde nevyskytuje. (Zdroj: Třinecké železárny)

MM: Jak jsou dekarbonizační projekty hutí financovány?

R. Heide: Jde o Green Dealem vynucené investice v miliardách eur, které nemají vliv na navýšení budoucí výroby. Je tedy férové, aby se na financování nepodílel pouze soukromý sektor, tedy vlastníci hutí, ale aby procesy udržení ocelářství v EU podpořily i vlády a Evropská unie. Když se podíváte na západ od nás, tak vidíte, že tamní ocelárny získaly a získávají dotace až na 75 % investic. Náš zájem je, aby to bylo stejné i u nás v Česku. Ocel je strategicky důležitá komodita pro navazující průmysl. Bez oceli se neobejdete v automotive, stavebnictví, obraně, moderní energetice. Bez oceli to nepůjde. Je rozhodně strategické si udržet nezávislost státu a 200leté know-how v Česku zachovat.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký význam mají Třinecké železárny pro Česko?

R. Heide: Jsme jedna z klíčových průmyslových skupin v Česku. Naši vlastníci jsou Čecho-Slováci a firma má transparentní strukturu. Ocel v Třinci vyrábíme již 200 let. Zaměstnáváme na sedm tisíc lidí a 30 tisíc lidí je s naší skupinou nepřímo propojeno. Do státní kasy jsme za posledních 14 let odvedli na 54 miliard korun. A také – téměř 100 % kolejí, které jsou v Česku, pochází právě od nás, z Třince. Z celkového objemu výroby, která se pohybuje okolo 2,5 milionu tun ročně, zhruba 70 % exportujeme.

Na zařízení plynulého odlévání vznikají například polotovary pro výrobu součástek pro větrné elektrárny. (Zdroj: Třinecké železárny)

MM: Kdy bude projekt snížení emisí oxidu uhličitého ve vaší společnosti ukončen?

R. Heide: Projekt snižování emisí oxidu uhličitého v Třineckých železárnách je dlouhodobý a bude probíhat v několika fázích. Klíčovým milníkem je dokončení nové elektrické obloukové pece, která by měla být zprovozněna na konci roku 2028. Vedle této investice probíhá výstavba paroplynové elektrárny a další ekologizační opatření, která pomohou dále snižovat uhlíkovou stopu výroby. Celý proces dekarbonizace se však bude odvíjet i od dostupnosti finančních prostředků a míry podpory z evropských a národních dotačních mechanismů.

MM: Jak je možné, že pro výrobu oceli v Evropě platí jiná pravidla, co se týče ekologie, než jinde ve světě, a přesto lze dosud uhlíkově náročnou ocel do Evropy dovážet?

R. Heide: To asi není otázka na evropské výrobce… Nicméně je pravda, že evropští výrobci oceli musí splňovat přísné ekologické normy, které zvyšují náklady na výrobu, zatímco v Asii a dalších regionech podobné regulace neexistují nebo nejsou vynucovány. Navzdory zavedení mechanismu CBAM („uhlíkové clo“), který má vyrovnávat rozdíly mezi ekologickými standardy jednotlivých regionů, se stále objevují způsoby, jak jej obejít. Výrobci mimo EU například dodávají na evropský trh „zelenou“ ocel s nízkými energetickými náklady, zatímco pro jiné trhy vyrábějí levnější, ekologicky méně šetrnou ocel. Tento systém tak nechrání evropský průmysl dostatečně, což vede k rostoucímu dovozu levné oceli z Asie, která kryje již 30 % evropské poptávky.

Reklama

MM: Lze nějak zamezit vývozu šrotu do třetích zemí? Co by v tomto smyslu mohla podnikat Evropská unie?

R. Heide: Ocelářský šrot se stává klíčovou surovinou pro ekologickou výrobu oceli, zejména v elektrických obloukových pecích, a jeho dostupnost v Evropě je zásadní. Evropská unie by proto měla přijmout opatření, která zabrání jeho nekontrolovanému vývozu mimo EU. To může zahrnovat zavedení vývozních omezení nebo povinné licencování exportu šrotu, což by zajistilo jeho dostatek pro evropské výrobce. V současnosti totiž čelíme situaci, kdy je šrot vyvážen mimo Evropu, a následně se k nám vrací v podobě finálních výrobků, přičemž evropské hutě musí čelit vyšším nákladům na ekologickou výrobu.

Třinecké železárny při pohledu z letadla, zejména v noci skýtají opravdu úchvatný obraz. (Zdroj: Třinecké železárny)

MM: Pokud to je možné říci – jakou částkou na realizaci projektu přispěje stát?

R. Heide: S českou vládou máme podepsané memorandum o spolupráci, a tak věříme, že s její podporou tedy můžeme počítat. Třinecké železárny by uvítaly dotace na „zelené“ projekty ve výši 70 až 75 % nákladů. Němečtí konkurenti již podobné podpory získali, a proto se české ocelárny snaží dosáhnout obdobného financování, aby si udržely konkurenceschopnost. Dotace by měly pocházet z evropských fondů a národních zdrojů, přičemž česká vláda by měla sehrát klíčovou roli v jejich zajištění. Pokud by podpora byla nižší, podnik by musel omezit další investice do modernizace a inovací s vyšší přidanou hodnotou.

Klíčové transformační projekty skupiny Třinecké železárny

  • klíčovou investicí, která nahradí polovinu výroby, a to v objemu 1,3 milionu tun ročně, je nová elektrická oblouková pec. Její podstatou je tavení šrotu pomocí elektrické energie, jejíž spotřeba se v huti zvýší zhruba o 30 % celkové stávající spotřeby v objemu 1 TWh. Zahájení stavby firma plánuje na rok 2026 a ukončení na prosinec 2028. Projekt obnáší celou řadu infrastrukturních projektů od vybudování nového šrotového hospodářství a přívodu zvlášť vysokého napětí z páteřní přenosové soustavy, včetně trafostanice, až po nutné demolice, výstavbu několika nových hal, přeložek atd.;
  • o 70 tisíc tun za rok, což je ekvivalent 19 tisíců osobních automobilů, sníží emise CO2 bezemisní železnorudná briketační linka. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardy korun, dotační podpora z Modernizačního fondu přesahuje 50 %. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se nikde jinde nevyskytuje. Její výstavba začne na jaře letošního roku a do provozu bude uvedena v roce 2027;
  • přechod od uhelného paliva k ekologičtějšímu zdroji energie zajistí paroplynová elektrárna. Investice je klíčová v oblasti snižování emisí CO2. Využívá paroplynový cyklus s možností využití odpadního tepla pro výrobu a dodávku horké vody.
Související články
Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Ocelové město a CO2

Co Jules Verne nemohl tušit… Nebo mohl? Zlého profesora nechává umřít na zadušení kysličníkem uhličitým…

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Ochutnávka podzimního veletrhu K 2022

Blíží se říjnový termín největšího mezinárodního plastikářského a gumárenského veletrhu K, který se bude letos opět konat na düsseldorfském výstavišti. Firmy z oboru již pilně připravují svoje expozice a některé z nich pořádají tiskové konference, aby odborné veřejnosti napověděly, jaké novinky budou na veletrhu představovat. My jsme navštívili společnou konferenci tří rakouských firem – Borealis, Engel a Erema Group.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Evropská unie a my: Libor Witassek

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit