Témata
Foto: I. Heisler

Blíží se říjnový termín největšího mezinárodního plastikářského a gumárenského veletrhu K, který se bude letos opět konat na düsseldorfském výstavišti. Firmy z oboru již pilně připravují svoje expozice a některé z nich pořádají tiskové konference, aby odborné veřejnosti napověděly, jaké novinky budou na veletrhu představovat. My jsme navštívili společnou konferenci tří rakouských firem – Borealis, Engel a Erema Group.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Dvoudenní akce se konala v polovině června v prostorách těchto firem v okolí hornorakouského Lince a zúčastnili se jí zástupci více než 50 odborných periodik nejen z celé Evropy, ale také například z Indie.

Vzhledem k tomu, že veletrh K (z německého die Kunststoffmesse – veletrh umělých hmot) se koná jen jednou za tři roky, vystavovatelé se na něj důkladně připravují a světová odborná veřejnost mu věnuje náležitou pozornost. Vše je podtrženo i tím, že veletrh letos slaví kulatiny – první ročník veletrhu se totiž konal v roce 1952, tedy před 70 lety. Hlavními tématy letošního ročníku jsou oběhové hospodářství, ochrana klimatu a digitalizace.

Erema Group a Borealis – nový život pro plasty

První část setkání probíhala v sídle společnosti Erema Group v Ansfeldenu. Úvodních prezentací se postupně ujali zástupci firem Erema Group (v čele s CEO Manfredem Hacklem) a Borealis (hlavní prezentaci této firmy přednesla Lucrèce Foufopoulos, výkonná viceprezidentka pro polyolefiny, inovace a technologie).

Generální ředitel společnosti Erema Group Manfred Hackl a viceprezidentka společnosti Borealis Lucrèce Foufopoulos během prezentací v centrále firmy Erema. (Zdroj: Erema)

Řečníci představili priority svých firem a přiblížili jejich pohled na aktuální vývoj světového hospodářství a na důležité výzvy současnosti, jimiž jsou ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Na podzimním veletrhu budou představeny jejich nejnovější technologie a služby, mezi jinými například recyklační linka Vacurema, jejíž výkon dosahuje úctyhodných šest tun zpracovaného plastu za hodinu a která zahrnuje pokročilou technologii dekontaminace recyklátu. Dalšími novinkami od firmy Erema jsou nová řada strojů Chemarema (tato technologie je určena pro mechanické zpracování materiálu jako součást procesu chemické recyklace), laserový filtr se zvětšenou plochou a řada nových digitálních služeb pro zákazníky, dostupných prostřednictvím online platformy BluPort. Mezi tyto služby patří například aplikace PredictOn, která využívá průběžnou analýzu strojových dat pro prediktivní údržbu.

Tato recyklační linka z řady Vacurema nabízí kapacitu 6 000 kg zpracovaného materiálu za hodinu. (Foto: I. Heisler)

Také společnost Borealis představila hlavní body připravované prezentace na veletrhu. Ty zahrnují nové technologie a inovace, včetně nových obalových a infrastrukturních aplikací portfolia cirkulárních polyolefinových produktů Bornewables, vyrobených z obnovitelných surovin. K vidění budou také nové aplikace pro chemickou recyklaci a pokročilou mechanickou recyklaci. Firma prostřednictvím své expozice ukazuje nové možnosti pro cestu k oběhovému hospodářství a svůj příspěvek k transformaci plastikářského průmyslu.

Borealis
Borealis je jedním z předních světových poskytovatelů pokročilých a cirkulárních polyolefinových řešení a lídrem na evropském trhu v oblasti základních chemikálií, hnojiv a mechanické recyklace plastů. Firma se sídlem ve Vídni působí ve více než 120 zemích a zaměstnává 6 900 zaměstnanců. V roce 2021 vytvořila společnost Borealis celkové tržby a ostatní příjmy přesahující 10 miliard eur a čistý zisk 1,396 miliardy eur. Ze 75 % je vlastněna rakouskou mezinárodní ropnou a plynárenskou společností OMV a zbývajících 25 % vlastní holdingová společnost Mubadala se sídlem v Abú Dhabí.

Reklama
Reklama

Praktické ukázky recyklačních technologií a návštěva výroby

Po úvodních prezentacích se účastníci setkání rozdělili do několika malých skupin a postupně obešli několik stanovišť rozmístěných v zákaznickém centru společnosti Erema. Na těchto stanovištích byli podrobně seznámeni s prezentovanými službami a produkty, a viděli v chodu stroje připravené pro expozici na veletrhu. Následovala zajímavá exkurze do výrobní haly firmy Erema, kde byla příležitost vidět sestavené recyklační linky i jejich výrobu.

Erema Group
Tento výrobce zařízení na recyklaci plastů má centrálu v hornorakouském Ansfeldenu. Skupina Erema Group je tvořena šesti firmami: Erema, 3S, Pure Loop, Umac, Plasmac a Keycycle. Pokrývají celé spektrum mechanické recyklace plastů – od plánování a inženýrství až po vývoj a výrobu recyklačních technologií, včetně systémových komponent. Recyklační řešení skupiny jsou v současnosti v provozu ve 108 zemích světa a ročně recyklují více než 19 milionů tun plastů.

Posledním bodem programu prvního dne byla společná večeře v působivém prostředí haly zákaznického centra mezi recyklačními linkami. Během večera byl prostor pro neformální diskuze účastníků s přítomnými zástupci všech tří pořádajících firem.

V hale zákaznického centra společnosti Erema jsou v provozu různé typy recyklačních strojů. (Foto: I. Heisler)

V centrále společnosti Engel

Druhý den akce byl vyhrazen firmě Engel. Účastníci se z lineckých hotelů autobusem přesunuli do nedalekého městečka Schwertberg. Zde má společnost svoji centrálu a hlavní výrobní závod. Na úvod zde vyslechli prezentace osob nejpovolanějších – generálního ředitele Stefana Engledera a technického ředitele Gerharda Dimmlera. Ti přítomné nejprve seznámili s aktuálními obchodními výsledky společnosti, a to v širším kontextu vývoje jednotlivých odvětví hospodářství v různých oblastech světa, a rovněž s výhledem plastikářského průmyslu do nejbližší budoucnosti. Další části tohoto bloku prezentací byly věnovány hlavním tématům rozvoje firmy – energetické účinnosti, udržitelnému rozvoji a digitalizaci, a jejím novým technologiím a produktům. Představen byl také virtuální model připravovaného stánku firmy na veletrhu K 2022.

Generální ředitel společnosti Engel Stefan Engleder (vlevo) a technický ředitel Gerhard Dimmler při své úvodní prezentaci. (Foto: I. Heisler)

Po těchto prezentacích se hosté opět rozdělili do několika skupin a podobně jako první den obcházeli jednotlivá stanoviště, na nichž byli seznámeni s novými technologiemi firmy a s jejím přístupem k aktuálním otázkám oběhového hospodářství, zvyšování energetické účinnosti a digitalizace. Působivá byla například praktická ukázka digitální aplikace iQ Process Observer. Ta analyzuje data z různých čidel, jimiž je osazen stroj, a „na jedno kliknutí“ automaticky nastaví optimální kombinaci tlaku a teploty vstřikované směsi a časů jednotlivých dílčích operací. Tím dosáhne jak významné úspory spotřebované energie, tak zkrácení času potřebného k výrobě dílu, a dokáže zvýšit efektivitu výroby i produktivitu stroje.

V tomto areálu sídlí centrála společnosti Engel, technické a vývojové oddělení a jeden z výrobních závodů. (Zdroj: Engel)

Engel
Rodinná firma založená v roce 1945 je výrobcem vstřikovacích strojů na plasty. Sídlo a hlavní výrobní závod má v hornorakouském Schwertbergu a dalších osm výrobních závodů v Evropě (kromě Rakouska ještě v Německu a České republice), USA, Číně a Koreji. Firma má zastoupení ve více než 85 zemích po celém světě, v roce 2021/2022 dosáhla celosvětového obratu 1,5 miliardy eur a zaměstnává přibližně 7 000 zaměstnanců.

Technická specialistka společnosti Engel Bianca Gubi vysvětluje přístup firmy k oběhovému hospodářství a udržitelnému rozvoji. (Foto: I. Heisler)
Reklama

Exkurze do výrobního závodu

Na závěr odborného programu měli hosté možnost navštívit výrobní halu zdejšího závodu. Tady přibližně 2 000 zaměstnanců vyrábí malé a střední stroje s uzavírací silou do 6 500 kN. Dvě montážní linky opouští 50 až 60 strojů týdně. Nejde tu však jen o montáž, ale o kompletní výrobu: 90 % kovových dílů těchto strojů si firma vyrábí sama.

Vedoucí oddělení chytrých strojů společnosti Engel Karlheinz Mayr předvádí přímo u stroje praktickou ukázku optimalizačního systému iQ Process Observer. (Foto: I. Heisler)

Celá akce byla zakončena společným obědem v areálu centrály společnosti Engel, při němž byla opět příležitost na neformální rozhovory s přítomnými zástupci firmy. Na shledanou v Düsseldorfu – brány veletrhu K 2022 budou otevřeny od středy 19. října do středy 26. října 2022.

Tuto montážní halu firmy Engel opouští každý týden 50 až 60 nových strojů. (Zdroj: Engel)

Umístění expozice firmy Engel na MSV 2022:
pavilon G1, stánek 28

Vydání #9
Kód článku: 220926
Datum: 07. 09. 2022
Rubrika: Redakce / Reportáž
Firmy
Související články
Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Roztažená křídla čínského draka

Opět po dvou letech se v Pekingu konal jeden z největších světových veletrhů obráběcích a tvářecích strojů a technologií CIMT (China International Machine Tool), který lze velikostně přirovnat k hannoverskému EMO a který rozlohou a počtem návštěvníků zdaleka předčí jeho milánské zastavení, tokijský Jimtof či chicagský IMTS. Celá světová liga (i ti, kteří třeba na EMO nevystavují) se zde prezentuje po boku domácích producentů oboru obráběcí stroje, nástroje a příslušenství. Letos se termín konání kryl s velikonočním týdnem a křesťanský svět musel tento fakt přijmout.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit