Témata
Reklama

Od znalosti kvality ke kvalitě znalostí

Zhruba od přelomu století probíhá i v našich podmínkách podnikové praxe renezance vztahu ke kvalitě, což výrazně podporují i nově přijaté dokumenty v systémech řízení kvality.

Řada organizací si konečně uvědomila, že funkčně úspěšný systém řízení kvality je neoddělitelný od celkového stylu podnikového řízení, od znalostního vybavení a vzdělanosti personálu, od úrovně jejich praktického výcviku, úrovně komunikace a motivace v rámci podniku, a v neposlední řadě rovněž od míry loajality a odpovědnosti pracovníků k podniku a jeho stakeholders. Kvalita se tak stává vícerozměrnou veličinou integrovanou do všech činností organizace a lidé-pracovníci hrají rozhodující roli v rozvoji úspěšnosti a výkonnosti těchto organizací. Navíc tyto úspěšné organizace o kvalitě výrobků a služeb nemluví – považují je za samozřejmé. V tomto kontextu bych proto zmínila ještě jednu poznámku: už zhruba před 20 lety si odborná veřejnost (zejména manažeři kvality) začala pohrávat s myšlenkou, zda není nejvyšší čas problematiku řízení kvality opustit a přejít spíše ke kvalitě řízení. Tato polemika se stala po dlouhé následující období i meritem úvah řady odborníků a manažerů kvality.

Reklama
Reklama
Reklama

Hranice znalosti

V názvu příspěvku však rezonují dva pojmy – vedle kvality se jedná o znalost, jejíž dnešní hranice se více než kdy jindy usadila v kreativitě a schopnostech, expertize a dovednostech, zlepšování a inovacích. Všechny tyto atributy mají své zdroje ve výchově a vzdělávání, následné kultivaci a využití získaných schopností a znalostí. Při jejich absenci má společnost sklon být paralyzována, když se trh náhle pohne, konkurenční výhody se stanou nestabilními a tato hrozba se stává všudypřítomnou. Proto je v dnešním tržním prostředí jediným zdrojem přetrvávající konkurenceschopnosti znalost. Pokud se trhy pohnou, vznikají nové technologie, množí se konkurenti a výrobky se inovují stále v kratším cyklu. Úspěšné společnosti to už dobře vědí, proto vytvářejí nové kvalitní znalosti, které rozšiřují v rámci celé organizace, ztělesňují je do nových výrobků, a tím je průběžně inovují. A opět jsme u úvahy podobně jako v oblasti řízení kvality, kdy začínáme přemýšlet o transformaci pojmů – a přesouváme svůj zájem od znalosti kvality ke kvalitě znalostí.

Aby se tyto premisy staly skutečností, je v oboru řízení zapotřebí nelítostně přerušit vázanost na minulost a dát se cestou předvídatelné budoucnosti. A v kontextu tohoto konstatování bych si dovolila pokračovat ve svých úvahách dál, zamyšlením či otázkou – jaká investice do takovéto budoucnosti se ukazuje jako klíčová? Na základě zahraničních, ale dnes i tuzemských, zkušeností se nabízí jednoznačná odpověď: brutální investice do vzdělání, které zaručí požadavek výše zmíněné kvalitní znalosti. Nelehká úloha (ale možná východisko) pro Českou republiku se stávajícím neudržitelným vzdělávacím systémem (prof. Zelený konstatuje, že dosavadní vzdělávací systémy produkují pouhé zaměstnance a úředníky…). Není nejvyšší čas vybřednout z pouhé průměrnosti a zabývat se jak kvalitou vzdělávání, tak potažmo kvalitou získaných znalostí? Na tomto místě opět připomenu, že kvalita je všudypřítomná, odpovídající kvalita by měla být přirozenou součástí „všeho našeho konání“, tedy i (a to především) vzdělávání. A nejen naše univerzity, ale i podniky by měly být těmi institucemi, které přinášejí tuto kvalitu, potažmo i kvalitu života obecně, a skrze ni i možnosti vzdělání národu. Protože jak řekl už kdysi náš velký podnikatel Tomáš Baťa: „Země bez dobrých podniků, země pouhých spotřebitelů, není dobrou zemí, podniky musí být součástí kultury národa.“

Průřezová disciplína

Mne osobně uspokojuje, a pevně doufám, že k tomuto přesvědčení již došla řada manažerů i zástupců vrcholového vedení (protože se jich bytostně dotýká už pro akcentovanou roli tzv. „vůdcovství“), že řada aktualizovaných či zcela nově přijatých dokumentů v oblasti podnikového řízení (přes všechen tlak vyvolaný koncepcí Průmysl 4.0), si čím dále tím častěji pohrává s kvalitou jako průřezovou disciplínou a promítá ji pravidelně do svých strategií. Ráda bych na tomto místě zmínila alespoň jeden z aktualizovaných dokumentů, a to Model EFQM v jeho nové podobě, který bývá označován jako světově nejúčinnější manažerský rámec pro hodnocení, řízení změn, transformace a organizační kultury. Očekává se, že tento bude podporován řadou špičkových technologických nástrojů, stejně jako unikátním systémem řízení znalostí, což usnadní všem organizacím usilujícím o dlouhodobou udržitelnou budoucnost nastavit svůj optimální systém řízení. Dále se očekává, že pomůže rozvíjet strategický přístup k transformaci a prostřednictvím speciálních nástrojů a metod hodnotit a rozvíjet jejich každodenní provoz.

Druhým dokumentem, který bych stručně zmínila, je norma ISO 9004:2018, kde bych akcentovala doporučení pro organizace – chápat znalosti jako intelektuální kapitál s tím, že by měly využívat různé přístupy k jejich získávání, udržování a šíření. Zvláštní pozornost by měla být věnována odhalování a řízení nedokumentovaných (tacitních) znalostí (tacit knowledge) a jejich přeměně na znalosti explicitní. Přitom se doporučuje: aby zlepšování a inovace byly podporovány učením se, k učení a šíření znalostí mají organizace vytvořit a udržovat funkční systém zahrnující i oceňování lidí za jejich tvořivost a konečně, organizace mají zabezpečit rychlý a účinný přístup ke znalostem organizace (organizational knowledge). Tato i řada dalších doporučení této normy jsou příspěvkem k rozvoji předpokladů v rámci modelů excelence a jistě by si zasluhovala mnohem hlubší pozornost, včetně detailnějšího komentáře jednotlivých doporučení směrem k potřebám výrobní praxe (vůdčí role vrcholového vedení, kvalita vs. identita organizace, důraz na management znalostí a ochranu přírodních zdrojů, problematika systematického sebehodnocení organizací, přístupy k učení se, zlepšování a inovacím). Zjednodušeně řečeno – norma v zájmu trvalého úspěchu, měřeného např. zvyšováním podílu na trhu, zdůrazňuje, že organizace musí dělat mnohem více, než pouze zabezpečovat a zlepšovat kvalitu svých výrobků a služeb.

Ostrava ve znamení jakosti

Pevně věřím, že alespoň o některých výše zmíněných aspektech bude jednat letošní mezinárodní konference Kvalita – Quality 2020 v Ostravě (12.–13. května) a jako její odborný garant jsem přesvědčena, že oslovení řečníci z akademického prostředí i výrobní praxe odpoví účastníkům na řadu klíčových témat (už zmiňované novinky v normách pro systémy managementu kvality a managementu znalostí, problematika cirkulární ekonomiky, iniciativa Průmysl 4.0, nový Model EFQM 2020 a další). Atraktivitu akce jistě zajistí mj. účast prof. Zeleného (USA), prof. Sinaye (SR) a opětovně po dvou letech rovněž autora koncepce Průmysl 4.0 prof. Maříka, poprvé budeme moci na konferenci v Ostravě přivítat i viceprezidenta EOQ (Evropské organizace pro kvalitu). V rámci konference proběhnou plenární jednání, workshopy, tradičně bude organizováno neformální setkání účastníků v překrásném industriálním prostředí Dolních Vítkovic a pro účastníky bude též připravena exkurze do vybraného podniku. Věřím, že i tento, v pořadí 29. ročník konference, se stane dobrou příležitostí pro získání nových informací, sdílení zkušeností, a konečně i příležitostí pro navazování nových kontaktů.

Prof. Růžena Petříková / DTO CZ

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 200328
Datum: 04. 03. 2020
Rubrika: Trendy / Jakost
Autor:
Firmy
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Pojištění pro řízení rizik strojírenských firem

Strojírenství je velmi široký obor, který má v Česku dlouhodobou tradici. Nachází se u nás podniky zabývající se výrobou obrovských součástí lodních motorů i ty, které vyrábějí součásti velmi jemné mechaniky a elektroniky. Naprosto specifickou oblastí strojírenství je pak automobilový průmysl.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Český management v průběhu století: Od roku 1918 po současnost

Management je disciplína řízení podniků, ale jeho kořeny sahají až do doby před několika stoletími. Naprostá většina praktických manažerských dovedností byla převzata z vojenství. Organizování jednotek, plánování bitev či zásobování jednotek, vlastní vedení bojů, kontrola plnění zadaných rozkazů či práce s lidmi jako zárodek manažerské personalistiky. O strategii a vedení hospodářských agend ani nemluvě.

Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Trendy v logistice a dopravě pro rok 2026

Logistika v tomto období vstupuje do pokročilé fáze technologického rozvoje, kde se digitalizace a automatizace stávají běžným standardem a jsou integrovány do všech úrovní provozu. Agentura Aspen.pr požádala manažery několika společností o názor na trendy, které letos budou tento obor formovat.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit