Témata
Reklama

Jak již bylo uvedeno v článku v minulém vydání popisující I. etapu opravy, Karlův most je nejen historickou a kulturní památkou, ale také výjimečným technickým dílem, které slouží svému účelu 655 let. Je středem zájmu jak odborných institucí, tak i prostých občanů a je pochopitelné, že oprava vyvolala širokou, místy velmi kritickou diskuzi, vedoucí až ke sporům. Nebylo vždy snadné věnovat maximální úsilí opravě mostu a současně vyvracet šířené nepravdy.

Oprava Karlova mostu je týmovou prací zkušených odborníků ze Stavební fakulty ČVUT Praha, Přírodovědecké fakulty UK, odboru kultury a památkové peče Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), Národního památkového ústavu (NPÚ) – ústřední pracoviště, Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK), projektové společnosti PUDIS, zhotovitele opravy Stavby mostů Praha CZ, odboru městského investora MHMP a jeho mandatáře konzultační a projektové společnosti Mott MacDonald Praha (nyní Mott MacDonald CZ), která tento tým koordinuje a opravu řídí.

Je třeba znova připomenout, že Karlův most je historickým kamenným mostem v provozu nejen pro chodce, ale také pro mimořádná zatíženi při povodních, kdy musí čelit zatížení těžkými stavebními stroji, které v případě zablokování některých polí plaveninami uvolňují průtočný profil mostu. Z tohoto důvodu byla po opravě mostovky podle ČSN 736220 odst. 4.1.8a stanovena zatížitelnost normální Vn = 50 t a výhradní Vr = 130 t, kdy most reaguje ještě pružně [1]. Vedle uvedeného namáhání pohyblivými břemeny musí most vyhovět dynamickým zatížením při povodni včetně možného nárazu uvolněného pontonu, namáhání cyklickými změnami teplot a vlhkosti a dalším vlivům. Proto jsou na kvádry lícního zdiva kladeny vyšší požadavky z hlediska fyzikálních a mechanických vlastností, které se odrazí v jejich vzhledu, jako tomu je v případě celé řady mostů doma i ve světě. Vzhled mostu jako památky, ať již národní nebo světové, je jistě velmi důležitý, ale vzhledem k funkci, kterou most musí plnit, nemůže byt jediným kritériem.

To je přístup shodný s principy charty International Council on Monuments and Sites (ICOMOS) [2], schválenými na 14. generálním shromáždění u Viktoriiných vodopádů v Zimbabwe v říjnu 2003, které jsou závazné pro všechny památky vedené jako součást světového kulturního dědictví v rámci Unesco.

Reklama
Reklama

Spor o koncepci opravy

Vypracování projektové dokumentace opravy bylo správcem mostu Technickou správou komunikací hl. m. Prahy zadáno Projektovému ateliéru pro architekturu a pozemní stavby ing. arch. Tomáše Šantavého. Garantem technického řešení byl jmenován prof. ing. J. Witzany, DrSc. V projektové dokumentaci byla požadována výměna všech vrstev mostovky až na rub kleneb pro jejich kontaminaci solemi a odstranění tzv. železobetonové desky vložené do mostu při poslední opravě v letech 1965–74. Název železobetonová deska používaný prof. Witzanym není správný. Jde o krycí vrstvu betonu k ochraně betonářské výztuže spínající poprsní zdi proti vyklonění o tloušťce 100 až 250 mm vylitou na nerovný povrch výplňového opukového zdiva. Prof. Witzany zdůvodňoval odstranění krycí vyztužené vrstvy betonu vzhledem k jejím výrazně škodlivým rozpěrným účinkům při zkrácení kamenného zdiva klenby vlivem ochlazení, které se v rychlosti náběhu teploty a teplotních dilatací chová odlišně od této krycí vrstvy betonu a dochází tak k vodorovné deformaci poprsních zdí. Skutečností je, že krycí vrstva betonu při nestejnoměrném oteplení spolupůsobí s opukovým výplňovým zdivem prostřednictvím smykových napětí v kontaktní zóně a oba uvedené materiály svoje volné teplotní dilatace omezují, takže jejich dopad na deformaci poprsních zdí je mizivý (bylo prokázáno prof. J. Šejnohou [3]), a proto je možné ji v konstrukci ponechat a není nutné sanovat její připojení k poprsním zdem. Roztlačování poprsních zdí je způsobeno rozpínáním vozovkových vrstev, zejména v úrovni dlažby vložené do betonové podkladní vrstvy, které nejsou dilatovány od poprsních zdí. V dokumentaci je místo spínající desky vložena do tělesa mostu konstrukce spínajících táhel. Navržena byla výměna hydroizolace a nepřijatelné odvodnění procházející čtyřmi průrazy o průměru 217 mm v každé klenbě mostu místo jeho svedení do historických chrličů. Bylo s podivem, že v dokumentaci nebyla navržena oprava základů mostu, kterou bylo nutné provést nejdříve.

Proti této koncepci rozsáhlého a hlubokého zásahu do konstrukce mostu vystoupila skupina oponentů složená z pracovní expertní skupiny ze Stavební fakulty ČVUT Praha, odborníků z Přírodovědecké fakulty UK, zkušených mostních inženýrů z Českého svazu stavebních inženýrů a odborníků z Klubu za starou Prahu. Oponenti na základě dodatečných průzkumných prací vyvrátili všechny důvody uváděné v předložené projektové dokumentaci pro tak rozsáhlý a hluboký zásah do Karlova mostu. Witzanyho koncepci rovněž odmítla Vědecká rada Národního památkového ústavu (NPÚ). Na vzniklou situaci reagovala Rada hl. města Prahy tak, že zajištění opravy bylo delimitováno na odbor městského investora Magistrátu hl. města Prahy. Ten si od svého mandatáře, společnosti Mott MacDonald Praha, vyžádal vypracování studie – přípravné a projektové dokumentace stavby. Po analýzách dodatečných průzkumných prací a na základě uvedené studie byla navržena koncepce citlivé opravy s minimálními zásahy do tělesa mostu ve shodě se závěry Vědecké rady NPÚ. Tato koncepce byla schválena Odbornou koordinační komisí pro opravu Karlova mostu a OOP MHMP v květnu 2005 jako podklad pro vypracování projektové dokumentace (PD). Ve veřejné obchodní soutěži pro vypracování PD zvítězila společnost PUDIS, provedení stavebních prací vysoutěžila společnost SMP CZ, inženýrskou činnost zajišťovala konzultační a projektová společnost Mott MacDonald Praha. Oprava mostovky byla ukončena 31. 10. 2010 (kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci 11. 1. 2011) a byla slavnostně předána primátorovi hl. m. Prahy.

Kamenné zábradlí

Je jednou z velmi namáhaných částí mostu cyklickými změnami teplot a vlhkostí a musí čelit vodorovné síle 1KN/m působící ve výši madla, aby bylo bezpečnou ochranou chodců (ČSN 736220).

Rekonstrukce kamenného zábradlí

Navíc část vnitřní plochy kvádrů zábradlí v úrovni mostovky musela být upravena tak, aby do nich mohla být zapuštěna hydroizolační membrána. Proto v této vrstvě mohly zůstat jen kvádry minimálně poškozené, jejichž životnost je alespoň stejná jako hydroizolační membrány, tj. 50 a více let. Totéž se týká řady kvádrů pod touto kotevní vrstvou, neboť v případě jejich výměny by byly ohroženy i kvádry kotevní, což je vzhledem k možnosti poškození hydroizolace a ztráty garance nepřípustné. Deformace zdiva zábradlí jsou svázány s deformacemi mostu jako celku. Vzhledem ke svým akumulačním schopnostem most reaguje na teplotní změny se zpožděním, zatímco zdivo zábradlí je vůči zdivu tělesa mostu tenké a reaguje rychleji. Problém je komplikován teplotními deformacemi mostu, zejména v povrchových vrstvách s výraznými teplotními gradienty. Klenba v zimě klesá, v létě se zvedá. Oba tyto jevy vedou ke zvýšenému namáhání při spodním okraji zábradlí a vzniku dalších trhlin. Abychom se vyhnuli svislým trhlinám, museli bychom zábradlí rozdělit pružnými spárami na úseky 2 až 4 m podle druhů pískovců, jejichž teplotní součinitel se mění v rozmezí 4,5 až 13,0 • 10-6/1 oC. Znamenalo by to provést v každém poli minimálně šest dilatačních spár, což je z památkového hlediska nepřípustné, takže musíme připustit trhlinky.

Nosná konstrukce

Karlův most je spojitou násobnou klenbovou konstrukcí, jejíž klenby se z hlediska působení sil prakticky neovlivňují. Pilíře mostu jsou tak mohutné, že odolají jednostrannému tlaku vodorovné síly klenby v případě, že se sousední klenba zřítí. Prostor mezi klenbami, poprsními zdmi a mostovkou je vyplněn lomovým opukovým zdivem na hydraulickou maltu. Výjimku tvoří tři mostní pole s odlehčovacími prostory nad klenbami, které byly nově vybudovány po povodni v září 1890 (klenby Velflíkovy – V, VI, VII, počítáno od Staroměstské věže).

V současné době je stav mostu staticky stabilizovaný a není žádoucí měnit rozložení napětí v konstrukci a riskovat vznik dalších trhlin, neboť ty jsou počátkem degradace mostní konstrukce. Trhliny zpětně zásadním způsobem ovlivňují teplotní dilatace kamenného zdiva a jeho napětí. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu při výpočtech napětí a deformací. Není možné konstrukci posuzovat jako celistvou – homogenní; řešení je třeba založit na teorii nelineární mechaniky. První efekt vyplývající z této teorie spočívá ve výrazném snížení tuhosti zdiva po vytvoření trhlin, druhý pak ve snížení průměrného součinitele teplotní roztažnosti. Tím se také částečně vysvětluje, proč most po léta snáší opakované, i když ne v každém roce extrémní teplotní zatížení.

Výplňové zdivo

Je součástí spojité klenbové konstrukce a spolupůsobí s klenbami a poprsními zdmi, takže tvoří velmi tuhou nosnou konstrukci. Zdivo má podle analytických rozborů charakter litého betonového zdiva, kdy do malty na bázi hydraulického vápna byly horizontálně kladeny různě veliké kusy lomové opuky a nikoli charakter „rovnaniny, místy pojené vápennou maltou“ (Witzany et al. 2002).

Podle současného průzkumu provedeného týmem doc. Přikryla (PřF UK) lze výplňové zdivo Karlova mostu považovat za materiál svojí skladbou blízký až shodný s tzv. „římským betonem“, jehož používání se rozšířilo v říši římské po 1. století před Kristem pro stavbu středomořských přístavů, akvaduktů a mostů. Vzhledem k použití opuky jde ze současného hlediska o materiál objemovou hmotností shodný s lehkým hutným betonem třídy 2,0 vhodně využitým pro takový druh konstrukce. Ze statického hlediska by konstrukci prospělo lepší provázání lícního a výplňového zdiva.

Hydroizolační systém

Bylo spolehlivě zjištěno, že klíčovým problémem životnosti mostu je ochrana proti pronikání vody do zdiva nad klenbami a do zdiva kleneb. Nový hydroizolační systém byl navržen z materiálu s životností minimálně 50 let, s vysokou průtažností při nízkých teplotách (–20 oC), s požadavky na detailní pečlivé napojení hydroizolace na vnitřní část plochy kamenného zábradlí (celková délka cca 2 x 500 m) a na konstrukční prvky odvodnění.

Hydroizolace musí být pevně a trvale spojena s podkladní konstrukcí, aby se v případě lokálního poškození zabránilo nekontrolovanému pohybu vody pod izolací a aby se při brzdných silách vozidel nepřetrhla.

Vzhledem k požadavku provádění opravy mostovky za nepřerušeného provozu na mostě probíhaly stavební práce po polovinách v podélném směru ve stavebním proudu o délce čtyř polí (cca 120 m) pod dočasně zastřešeným prostorem. Tento postup vyžadoval velké množství dočasných pracovních spár, jejichž postupnou a dokonalou eliminaci umožnila a dalším technicky kvalitativním podmínkám vyhověla pouze nástřiková metylakrylátová dvouvrstvá hydroizolační membrána (výrobek firmy Stirling Lloyd). Protože životnost hydroizolační membrány je závislá na fyzikálních a mechanických vlastnostech použitých materiálů a pečlivém odborném provedení, byla na subzhotoviteli tohoto hydroizolačního systému požadována 30letá záruka na jeho bezporuchovou funkci (běžná záruka na hydroizolaci je u nás 5 let). Tomuto požadavku výrobce vyhověl s tím, že její spolehlivá funkce je přibližně dvojnásobná.

Spárovací malta

Základním materiálem původní spárovací malty bylo hydraulické vápno pálené z devonských vápenců z lomů v pražském Podolí a Braníku a dalších. Její plnivo tvořil říční písek a ostrohranné úlomky z kamenicky využitelných kvádrů na Petříně a na Bílé Hoře. Přísadou byly drcené cihly, zvyšující hydraulicitu a zpomalující vysychání pojiva. Pro opravu spár základů a dříků pilířů č. 8 a 9 a při výměně lícních kvádrů těchto pilířů a k opravě zábradlí byla použita porézní a prodyšná maltová směs Mape-Antique I italské výroby.

Spárovací maltová směs Mape-Antique I byla úspěšně použita i při opravě historických staveb v Benátkách.

Směs je odolná vůči chemickým a fyzikálním vlivům životního prostředí, zejména vůči síranovým solím (pevnost v tlaku 12 MPa). Původní malta měla pevnost v tlaku 6,3 až 11,2 MPa. Ze všech vzorků původních malt, které byly na mostě odebrány a proměřeny metodou infračervené spektrometrie a Fourierovou transformací, nebyly ani v jediném vzorku detekovány bílkoviny nebo jiné organické látky, které by prokázaly legendární přidávání vajec do malty. Mimořádně nevhodným řešením při poslední opravě mostu (1965–74) bylo použití vysokopevnostní cementové malty, která je tvrdší než historické kamenné kvádry, takže i při opatrném rozebíraní ulamuje jejich hrany a rohy. Tomu jsme se, bohužel, často nevyhnuli ani při rozpojování zdiva diamantovou pilou. Kromě toho použití cementové směsi jako plomby nahrazující vnitřní časti lícních kvádrů nebo vyrovnání nerovnosti vnitřního povrchu kvádrů pod izolací omezilo odchod vlhkosti z tělesa mostu a urychlilo rozpad těchto kamenů postupně až na písek, takže z nich zbyly pouze vnější části o tloušťce 100 až 150 mm z původní šířky 400 mm.

Použití vysokopevnostní cementové malty při rekonstrukci v letech 1965 až 74 bylo velice nevhodným řešením.

Výběr kamene

Znovu se potvrzuje, že pro most je třeba vybrat kvalitní pískovec, který nebude třeba konzervovat umělými prostředky. Musí mít vysokou pevnost v tlaku, nízkou pórovitost a nasákavost a vysokou odolnost proti procesům zvětrávaní. Těmto požadavkům nejlépe vyhovují původní, dnes již staletími prověřené permokarbonské arkózy. V současné době probíhají administrativní kroky nutné k zahájení jejich těžby. Protože se do doby zahájení první části opravy Karlova mostu nepodařilo tento druh pískovce získat a most bylo nutné vzhledem ke vnikání vody a bezpečnosti provozu opravit, byl pro zábradlí mostu vybrán náhradní kámen – bílá odrůda kocbeřského křemenného pískovce. Tento pískovec se svými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi nejvíce blíží karbonským arkózám nebo je převyšuje a do kamenného zábradlí byl vzhledem k jeho namáhání nutný. Nejméně vhodným pro opravu je hořický pískovec, který je málo odolný vůči cyklům zmrzání a rozmrzání s krystalizací solí projevující se drolivým rozpadem povrchu (obr. 14). Byl však použit při poslední opravě v letech 1965–74.

Permokarbonská arkóza – staletí prověřený pískovec na stavby mostu
Hořický pískovec – nevhodná volba při rekonstrukci v letech 1965–74

Nové lícní kvádry bílé odrůdy kocbeřského křemenného pískovce byly nařezány na pile z desek o tloušťce 400 mm (šířka zábradlí). Desky byly oddělovány z 6- až 12tunových nedestruktivně vylámaných bloků, protokolárně v lomu přebíraných a odvážených na pilu. Jak bloky v lomu, tak i desky z nich vyřezané byly před jejich určením pro výrobu nových kvádrů kontrolovány vzhledem k možným trhlinám. Povrch nových kvádrů byl kamenicky upraven podle původních kamenů a kvádry pečlivě zazděny do konstrukce.

Kocbeřský křemenný pískovec je plnohodnotnou náhradou permokarbonské arkózy.
Desky kocbeřského křemenného pískovce byly nedestruktivně oddělovány .

Podle původních kamenů byl povrch nových kvádrů kamenicky upraven.

Problematika měření

Vzhledem k tomu, že po výměně hydroizolace nevniká do nosné konstrukce mostu voda, most vysychá a postupně mění fyzikální a mechanické vlastnosti stavebních materiálů v jeho konstrukci. Jelikož hlavním zatížením jsou vedle vlastní tíhy po staletí se opakující cyklické teplotní změny, je dlouhodobé sledování teploty a vlhkosti základním požadavkem pro poznání vnitřních sil v konstrukci mostu. Proto bylo do konstrukce vloženo 156 čidel pro měření teploty a 52 čidel pro měření vlhkosti propojených do měřicí a archivační ústředny instalované ve zděném kabinetu pod obloukem č. XII.

Pod dvanáctým obloukem Karlova mostu je ve vyzděném prostoru umístěna ústředna analyzující výstupy z celkem 208 čidel umístěných v jeho konstrukci.

Data z ústředny jsou zpracována a analyzována jako vstupní údaje do matematických a materiálových modelů pro výpočet deformací mostní konstrukce. Vypočtené deformace je třeba ověřovat geodetickým měřením skutečných deformací po dobu alespoň pěti let, kdy předpokládáme postupný návrat k přirozenému vyschnutí. Během této doby se ustálí fyzikální a mechanické vlastnosti materiálů tvořících konstrukci mostu, stejně jako trhlinová a vlhkostní pole a budou známy skutečné materiálové parametry nutné pro výpočty napětí a deformací a jejich předvídání. Třetí etapa opravy Karlova mostu, tj. oprava lícního zdiva poprsních zdí, kleneb a pilířů, kdy půjde o pečlivé práce kamenické, potrvá několik let. O jejím zahájení rozhodne Rada hl. města Prahy.

Projekt II. etapy opravy mostovky a kamenného zábradlí Karlova mostu byl v roce 2012 oceněn Inženýrskou akademií České republiky v kategorii Vynikající projekt. Společnost Mott MacDonald CZ se snaží mosty opravovat tak, aby naše národní kulturní památky zůstávaly zachovány příštím generacím ještě několik staletí.

Ing. Vladimír Tvrzník, CSc.

Literatura

[1] ŠEJNOHA, J. a kol. Výpočet stavů napětí a poškození KM. Praha, říjen 2005.

[2] ICOMOS CHARTER – Principles for the analysis, conservation and structural restoration of architectural heritage – Ratified by the ICOMOS 14th General Assembly, by Victoria Falls. Zimbabwe, October 2003.

[3] ŠEJNOHA, J. Posouzení funkce železobetonové desky. Praha, březen 2004. Aktualizace studie pro OMI MHMP.

Mott MacDonald CZ

Krupickova.Lenka@seznam.cz

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 130401
Datum: 10. 04. 2013
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Novinky ze světa 3D tisku

V uplynulém měsíci se v české kotlině seběhlo několik akcí, jejichž společným jmenovatelem byl průmyslový 3D tisk. Představeny byly nové produkční 3D tiskárny, profesionální tiskové materiály a zapomenout nesmíme ani na největší z těchto akcí, výstavu a konferenci 3dexpo.

Evropa inovuje: Spojené království

Londýnská vláda může inspirovat tu naši v oblasti vědy a výzkumu, v oblasti spolupráce univerzit a podniků, jakož i v transferu akademických výsledků do průmyslových aplikací. V těchto oblastech za Spojeným královstvím v poměrovém hledisku zaostáváme. Pojďme společně nahlédnout pod pokličku inovací made in UK.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů (2. část)

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Trendy ve světě přesné měřicí techniky

Požadavky kladené na kontrolu kvality se rok od roku stále zvyšují. S tímto trendem se musejí vypořádat všichni výrobci měřicí techniky. Shodně je tomu i u firmy Mitutoyo, která se snaží šíří svého sortimentu maximálně vyhovět požadavkům pro dílenskou kontrolu, měrové laboratoře i procesní kontrolu, ale zároveň neopomíjí současný trend - Průmysl 4.0 a IoT - požadavek na inteligentní komunikativní měřidla a přístroje.

Ozubené řemeny v pohonech ekologických taxi člunů

Britská firma vyvinula hybridní pohon pro 550 vodních taxíků pro Benátky. Kombinace dieselového motoru a elektromotoru zde snižuje hluk, emise i náklady, přičemž vysoce výkonný řemen Synchrochain Carbon umožňuje použití kompaktního motoru s nízkou hmotností.

Chytré stroje přivádějí továrny k životu

Bezpečné balicí stroje připojené k Ethernetu zvyšují produktivitu, zlepšují flexibilitu, snižují komplexnost konstrukce a řeší problémy pracovníků v provozu.

Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit