Témata
Reklama

Potrubí pro elektrické vedení pod zemí

Tradičně se elektřina přenáší venkovním kabelem velmi vysokého napětí. Nemusí tomu ale tak být. Siemens vybudoval ve veletržním areálu Expo v Ženevě první "neviditelné" přenosové vedení velmi vysokého napětí na světě - plynem izolované vedení GIL.

Kdo jede po dálnici kolem ženevského letiště, míjí velké staveniště ve veletržním areálu Palexpo. Staví se zde další hala, aby velké veletrhy pro širokou veřejnost, jako je Autosalon či Telecom, měly k dispozici větší výstavní prostor. Nová hala číslo 6 se z prostorových důvodů staví na pylonech nad dálnicí. Zcela bez překážek to však není, neboť hned u areálu Palexpo je dvojité venkovní vedení 220 kV společnosti Energie Ouest Suisse (EOS). Kvůli stavbě haly by se stožáry tohoto vedení musely zvýšit, což však vzhledem k blízkosti ženevského letiště Cointrin nepřichází v úvahu. Firma EOS se proto rozhodla pro inovativní řešení firmy Siemens: plynem izolované přenosové vedení (GIL) položené pod zemí.
Reklama
Reklama
Reklama

Druhá generace

Stavební práce na plynem izolovaném přenosovém vedení začaly v Ženevě již loni. Montáž byla ukončena v prosinci. Po krátkém zkušebním provozu byla trasa GIL koncem ledna připojena k síti. Jednoduše vyjádřeno se plynem izolované vedení skládá ze dvou hliníkových trub navzájem upevněných podpěrou v kluzném ložisku. Vnitřní trubkou se dopravuje elektřina. To celé je izolováno směsí plynů, která se skládá z 80 % dusíku a 20 % hexafluoridu síry SF6. Zatímco až dosud se jako hlavní izolační médium používal drahý SF6, skládá se nyní směs plynů převážně z dusíku. SF6 je nehořlavý a netoxický plyn. S 0,06 % je jedním ze šesti protokolovaných plynů, které mají nejmenší podíl na skleníkovém efektu.
V technice velmi vysokého napětí se SF6 používá již více než 40 let. "Dnes jsou míry úniku tak malé, že v normálním případě není třeba plyn doplňovat," vysvětluje Willy Gehrer, vedoucí energetické divize ve firmě Siemens Schweiz AG.

Špičková technologie - špičková bezpečnost

GIL je skutečné high-tech řešení. Vedení, které se staví v Ženevě, měří asi 500 metrů a je položeno v betonovém tunelu vysokém 2,4 m a širokém 2,6 m. Na obou stěnách jsou nad sebou upevněny tři jednopólově zapouzdřené GIL trubky. Kabely venkovního vedení byly ze stožáru velmi vysokého napětí přeloženy do země pomocí speciálního zařízení a podzemním tunelem dále vedou až k dalšímu stožáru, na který jsou opět vyvedeny. Při montáži byly jednotlivé díly hliníkových trubek, které jsou dlouhé asi 14 metrů, svařeny speciálním postupem. Automatizovaná metoda obloukového svařování, která se používá i při pokládání plynovodů a ropovodů, urychluje montáž trub a zvyšuje její kvalitu. Tak lze položit i delší přenosové trasy v přijatelném čase a s vysokou mírou spolehlivosti. Všechny svary jsou již během montáže kontrolovány ultrazvukem.Díky ohebnosti dané pružností hliníkové trubky lze GIL snadno přizpůsobit obrysům krajiny a vydrží i velké otřesy.

Uplatnění GIL

Možnosti uplatnění GIL jsou nasnadě. Na jedné straně se objevují příležitosti v městských centrech nebo v jiných hustě osídlených oblastech, kde stožáry velmi vysokého napětí a venkovní vedení nepřicházejí v úvahu, na straně druhé ve speciálních prostředích, jako třeba právě při stavbě v areálu Palexpo. GIL má rozhodně řadu výhod, jako jsou vysoký výkon, nízké přenosové ztráty, malé elektromagnetické pole, bezpečnost, jednoduchá údržba a "neviditelné" umístění. Je však třeba poznamenat, že to vše má i svou cenu. Při dnešním stavu techniky je stavba plynem izolovaného vedení několikanásobně dražší než normální vedení.

Osvědčená technika

Siemens zahájil již v roce 1974 své aktivity v oblasti plynem izolovaných přenosových vedení (GIL). Od té doby instaloval podzemní plynem izolované vedení v celkové délce zhruba 30 km, přičemž všechna fungují bezporuchově. První zařízení v délce 4 km bylo uvedeno do provozu již v roce 1975, další brzy následovala. Vysoké náklady na tyto investice byly však hlavním důvodem, proč se GIL v minulosti nepoužíval pro přenos energie na velké vzdálenosti. Další vývoj se proto zaměřil především na podstatné snížení nákladů. Úspory byly dosaženy především standardizací konstrukčních dílů (stavebnicový systém), optimalizací pokládacího procesu, zkrácením doby instalace a v neposlední řadě zavedením dusíku jako hlavního izolačního plynu, což má také příznivý vliv na životní prostředí.
Převzato z časopisu Energo
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 11214
Datum: 12. 12. 2001
Rubrika: Trendy / Energetické strojírenství
Autor:
Firmy
Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Miliardy korun z Jižní Koreje poputují do ČR

Světový výrobce parních turbín, chytrých strojů a polovodičů, jihokorejský Doosan, představil v Praze významné investice do české ekonomiky. Zároveň podepsal klíčová memoranda s českými firmami o spolupráci na projektech v tuzemsku i v zahraničí.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou. 

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit