Ekonomická výkonnost technických vysokých škol
Termín „ekonomická výkonnost technických vysokých škol“ je výstižně objevný a srozumitelný nejen technikům, ekonomům, ale i pracovníkům v dalších povoláních zaměřených na formování budoucnosti naší společnosti. Ekonomická výkonnost technických vysokých škol je prokazována rozbory analyzujícími rostoucí inženýrskou činnost v podnicích a zvyšující se kvalitní produkci za nižší náklady.
Technické vysoké školy a průmysl složitějších výrobků v technicky vyspělých státech realizují už delší dobu spolupráci v oblasti aplikovaného a někdy i základního výzkumu, která je ekonomicky výhodná pro obě strany. Rozšiřuje výzkumnou základnu podniků a přibližuje výuku na vysokých školách řešení aktuálních výzkumných problémů s využitím poznatků získaných ve společných laboratořích. Podniku připravuje specialisty. V moderně řízených podnicích, až na řídké výjimky, stoupá počet pracovníků s technickým středoškolským a vysokoškolským vzděláním.
Je termín „ekonomická výkonnost technických vysokých škol“ poučný i pro naši vládní elitu a její nejbližší okolí podílející se na moci? Řada dokumentů Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů, Rady vlády pro vědu a výzkum a dokumenty vypracovaných na ministerstvech svědčí o snaze podpořit pozitivní změny ve zvyšování vzdělanosti s akcentem na význam moderního technického vzdělávání, které může nejvíce ovlivnit konkurenceschopnost naší země. Skutečnost se však často liší od záměru. V období let 1995 až 2005 stoupl počet našich vysokoškolských studentů o 70 %, ale výdaje státu na studenta poklesly o 28 %! Ze státní dotace byl pro technické studijní obory určen koeficient finanční náročnosti 1,65 a například na veterinární obory 3,5. Potřeba náročného experimentu, a tedy i náročného přístrojového vybavení ve výuce technických předmětů nebyla vzata na vědomí těmi, kteří rozhodují. Nejde o zlý úmysl, ale o fatální neznalost, kterou by si například ani kuchařka ve své praxi nemohla dovolit.
Profesoři
Na technických vysokých školách je třeba vzhledem k rychlému vědeckému pokroku doplňovat přednášenou látku v krátkých obdobích, nejčastěji několika měsíců až let, o nové poznatky vědy a techniky. To klade mimořádně vysoké odborné nároky na přednášející, na jejich spojení se současným výzkumem a vývojem ve špičkových podnicích a významných vědeckých organizacích. Je zvláštní, že v desítkách článků, které nyní vycházejí o našich vysokých školách, není analyzován vliv osobnosti vysokoškolského profesora na studenta. O profesorech se zpravidla píše jako o skupině s jednotnou výchovnou úlohou a zcela jsou pomíjeny jejich individuální předpoklady a schopnosti rozdílně působit na studenty.
Je mnoho profesorů, kteří nikdy neopustili vysokou školu. Po dokončení studia působili jako asistenti, posléze jako odborní asistenti, docenti a nakonec jako profesoři zahrnutí především pedagogickou a administrativní činností a někdy – pokud zbude čas – i tvůrčí vědeckou činností. Je mnoho profesorů, kteří po ukončení studia a náhodně získané práci hledali zaměstnání bez jakéhokoliv zanícení pro perspektivní budoucnost. Roli nehrály jen mzdy, ale i vážnost společenského postavení. Z vlastní zkušenosti jistě známe ohromné rozdíly v přednáškách a dalších činnostech profesorů, kteří formovali náš vztah k práci, kterou jsme měli zpravidla velice rádi, a k okolnímu odbornému životu. Mezi profesory existují značné rozdíly – na jedné straně láska k práci a maximální úspěšná snaha vyniknout, na druhé straně jen úředně plněná povinnost.
Prestižní povolání?
V České republice jsou mezi vysokými technickými školami evidentní rozdíly v dosažené úrovni řešení problémů vědy a techniky. Například o spolupráci s katedrou kybernetiky na ČVUT v Praze, kterou řídí prof. Mařík, usilují vysoké školy z celého světa, vědecké organizace a světoznámé podniky se špičkovou produkcí výrobků založených na využití informatiky, počítačové a automatizační techniky v takových oborech, jako je například letecký výzkum – navíc ve Spojených státech. Známá je vysoká úroveň Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který se významně podílí vedle vynikající pedagogické činnosti na výzkumu a vývoji českých letadel se značnou nadějí na produkci a jehož absolventi jsou vítáni v prestižních evropských podnicích a výzkumných leteckých ústavech, například v Toulouse, kde je zaveden konečný vývoj a stavba airbusů. Téměř celosvětově jsou aplikovány v mnoha medicínských i technických oborech výsledky výzkumu a vývoje nanovláken pocházející z Vysoké technické školy v Liberci.
Máme i profesory řídící katedry bez výrazných úspěchů. Jejich schopnosti mohou být omezeny z více důvodů. Například tím, že nepřizpůsobili svou činnost nárokům počítačové éry, nejsou patřičně vybaveni znalostí aktuálních jazyků, jejich hlavní zájem se neztotožňuje s jejich povoláním atd. Výrazným jevem je větší počet působících profesorů staršího věku (u většiny však věk neubírá na kvalitě jejich pedagogické činnosti) a téměř chybějící profesoři mladší 35 let. Rozhodně není nepřekonatelným problémem nacházet a angažovat do vedoucích vysokoškolských pedagogických funkcí mladé, vysoce vzdělané pracovníky s prokázanou vědeckou činností.
Často se však odborníci nestačí divit platům za práci profesorů a nízkému hodnocení pedagogické činnosti všeobecně, na rozdíl od řádově vyšších platů různých důležitých úředníků, o jejichž vytížení například ve státní správě stereotypní administrativou nemusí být pochyb. Pořádek v této oblasti by nepochybně zvýšil úroveň pedagogické činnosti a tvůrčí atmosféru v našem školství.
Zavést pořádek do realizačních procesů
V některých státech nabyl pojem „Knowledge Society“ velmi aktuálního významu a jeho uskutečňování se až v netušené míře projevuje rychle stoupající ekonomickou úrovní obyvatelstva odvozenou od plné zaměstnanosti a rychlé modernizace průmyslu, která v budoucnu průmyslový svět nemine a efektivně se uplatní novou produkcí na světovém trhu.
Máme za sebou velmi emocionální volební kampaň a začínáme prožívat rozsáhlou finanční a ekonomickou krizi. Nepochybně se v krátké době několika měsíců až let na trhu začnou objevovat výrobky respektující aktuální požadavky na jejich funkci, zejména pokud jde o jejich energetickou spotřebu, spolehlivost, funkci a cenu. Zatímco jména některých známých firem ztratí svůj lesk, objeví se na trhu nové firmy toužící se prosadit. Náš odborný marketing by měl podstatně zvýšit svou iniciativu a zkoumat, kde máme šanci.
I v České republice máme vynikající výrobky, jejichž nabídka na světovém trhu v minulosti neodpovídala možnostem jejich prodeje. Jen málokdo ví, že ročně exportujeme na 500 ultralehkých kvalitních letadel – tedy nejvíce na světě. Odborný tisk předpokládá, že poptávka po těchto malých letounech s minimální spotřebou energie se nyní ještě zvýší úspěšně nabízet i další české výrobky, které světový trh přivítá. Bez nadsázky můžeme konstatovat, že i špičkové světové firmy si spolupráce s našimi vědeckými ústavy váží.
Je žádoucí prioritně podporovat export našich nejkvalitnějších výrobků, který by měli řídit zkušení a vzdělaní pracovníci. Naopak ze scény by měli zmizet úředníci, kteří v naší marketingové činnosti jen nekvalifikovaně vegetují. Je třeba zjistit, co světový trh nejvíce žádá a co umíme nejlépe produkovat. Nemám na mysli jednoduché výrobky, ale výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
Jiří Černohorský
[email protected]