Témata
Reklama

Řízení sklářského stroje

Od počátku roku 2004 nabízí firma Siemens novou platformu řídicích systémů pohonů - Simotion. Tento systém v sobě spojuje funkce Simaticu a funkce určené pro pohony. V popsané aplikaci byl Simotion použit firmou Compas automatizace pro řízení sklářského stroje na výrobu obalového skla.

Popis technologie

Počátek technologie sklářského stroje začíná v dávkovači skloviny (viz obr. 2), kam přitéká roztavená sklovina při teplotě cca 1100 °C. Zde se sklovina promíchává, aby její struktura byla homogenní. Základními mechanismy dávkovače je mechanismus plunžru a mechanismus nůžek. Plunžr vytlačuje přes otvor v dávkovači kapku skloviny, která již má tvar odpovídající konečnému výrobku. Nůžky následně tuto kapku ustřihnou. Kapka pak padá do rozváděče kapek, který ji rozvede do správné stanice. Ve stanici kapka spadne do přední formy. Zde je vyroben otvor do kapky skloviny, následně je vytvořena konečná podoba ústí lahve a je předtvarován konečný tvar výrobku. Potom je tento předtvarovaný výrobek pomocí mechanismu obraceče přesunut do konečné formy, kde je doladěn konečný tvar a dochlazen tak, aby se již dále nedeformoval. Pak mechanismus odnímače přesune konečný výrobek na mechanismus tzv. odstávky, jenž přesune konečný výrobek na dopravník odvážející výrobky k přesouvači, který je dále přesune na příčný dopravník směřující k zasouvači nakládajícímu výrobky na dopravník chladicí pece.
Reklama
Reklama
Reklama

Dávkovač

Mechanismus dávkovače slouží pro vytvoření kapky skloviny, ze které se ve stanicích vytváří konečný výrobek. Dávkovač je tvořen jakýmsi "trychtýřem", do kterého přitéká sklovina z pece, která je pro zlepšení homogenity promíchávána pohonem rotace otočné trubky. Tento mechanismus se pohybuje konstantními otáčkami. S mechanismem rotace otočné trubky souvisí mechanismus polohování otočné trubky, jehož pomocí lze regulovat hmotnost kapky (výrobku). Vlastní kapka je vytvářena pomocí mechanismu plunžru, který protlačuje sklovinu přes otvor ve dnu "trychtýře". Pohon plunžru pohybuje mechanismem podle určité trajektorie, která se nazývá vačka. Tím je dosaženo tvaru kapky, který odpovídá konečnému tvaru výrobku. Vytvořená kapka je po vytlačení plunžrem následně od proudu skloviny odstřižena nůžkami. Pohon nůžek pohybuje mechanismem synchronizovaným podle vačky.

Rozváděč kapek

Odstřižená kapka padá do mechanismu rozváděče kapek, který je předtím polohován tak, aby kapka byla dopravena do volné stanice, kde je dále zpracována. Rozváděč kapek je polohován do správné polohy pomocí servopohonu. Servopohon musí být dostatečně dynamický, aby stačil přepolohovat z jedné stanice do druhé v době, kdy se v dávkovači vytváří kapka. Další částí rozváděče kapek je mechanismus odchylovače kapek. Ten je ovládán pneumatickým válcem. Pokud je nutné nějakou kapku nevpustit do stroje (závada na stanici apod.), pak je těsně před dopadem kapky do rozváděče "vystřelen" mechanismus odchylovače a kapka je tak odvedena mimo stroj do odpadu.

Stanice stroje

Stanice je nejsložitější částí stroje. Ve stroji jich je obvykle zabudováno více (6, 8, i 10). Čím více, tím vyšší je výrobní kapacita stroje. Ve stanicích dochází k vlastní výrobě výrobků. Z rozváděče padá kapka do přední formy stanice. V přední formě se vytvoří konečný tvar ústí výrobku, do kapky skloviny je podle typu používané technologie vylisován nebo vyfouknut otvor a následně se předtvaruje konečná podoba výrobku. Po předtvarování výrobku v přední formě je výrobek pomocí mechanismu obraceče přesunut do konečné formy. V konečné formě je dotvarován konečný tvar a výrobek se dochladí na určitou teplotu, aby se nebortil. Pak je přesunut mechanismem odnímače do mechanismu odstávky, kde je ještě více ochlazen, a ve vhodný okamžik je přesunut na dopravník tak, aby nedošlo ke srážce s výrobky, které jsou již na dopravníku.
Stanice obsahuje velké množství mechanismů sloužících pro otevírání a zavírání forem, přesouvání výrobku, regulaci a přívod chladicího vzduchu k formám atd. Většina jich je ovládána pneumaticky. Výjimku tvoří mechanismy obraceče, odnímače, odstávky a chlazení odstávky, které jsou poháněny elektromotory.

Dopravník

Konečné výrobky jsou transportovány pomocí odstávek na dopravník, který výrobky odváží od stroje. Na dopravníku je umístěna také tryska sfukovače, který podle pokynu obsluhy sfoukne poškozené nebo nekvalitní výrobky do odpadu. Výšku dopravníku lze nastavit podle velikosti výrobku. Dopravník pracuje s konstantní rychlostí, která závisí na receptuře vyráběného výrobku, a je poháněn standardním asynchronním motorem napájeným z měniče. Sfukovač sfukuje výrobky tlakovým vzduchem a je ovládán ventilem z řídicího systému. Mechanismus nastavování výšky dopravníku je poháněn pomocí asynchronního motoru.

Přesouvač

Dopravník transportuje výrobky od stroje k přesouvači, jehož úkolem je přenést výrobky z dopravníku na příčný dopravník. Mechanismus přesouvače je tvořen lopatkami, které přenášejí výrobky, a pracuje konstantní rychlostí podle receptury. Obsluha může rychlost přesouvače snížit nebo zvýšit a tím synchronizovat chod přesouvače tak, aby výrobky byly lopatkami správně přenášeny. Mechanismus přesouvače je poháněn standardním asynchronním motorem napájeným z měniče.

Zasouvač

Příčný dopravník odváží výrobky před hrablo zasouvače. Jakmile je před hrablem požadovaný počet výrobků, mechanismus zasouvače rozjede hrablo, které je přesune na dopravník chladicí pece (ta již není součástí technologie sklářského stroje). Příčný dopravník pracuje s konstantní rychlostí, která je závislá na receptuře. Obsluha dále může za chodu zvyšovat a snižovat rychlost příčného dopravníku a upravovat tak rozteč výrobků na dopravníku tak, aby unášecí trny hrabla zasouvače zapadaly mezi výrobky. Příčný dopravník a zasouvač jsou poháněny asynchronními motory s měniči. Mechanismus zasouvače je dále vybaven pneumatickým válcem, který slouží pro zvedání hrabla. Pneumatický válec je z řídicího systému ovládán elektromagnetickým ventilem.

Princip řízení sklářských strojů

Z popisu technologie je zřejmé, že činnosti jednotlivých mechanismů v rámci jednoho výrobního taktu musí na sebe přesně v určitém sledu navazovat. Po dokončení jednoho výrobního taktu navazuje plynule další výrobní takt. Je tedy nutné, aby nedocházelo k časovému "ujíždění" výrobního taktu. První požadavek na řízení sklářského stroje - přesný sled činností jednotlivých mechanismů - můžeme splnit tak, že chod všech mechanismů bude vztažen k jedné rotační master ose (bubnu). Tato osa (buben) se otáčí - od 0 do 360 stupňů - a podle polohy této osy jsou spínány jednotlivé mechanismy. Druhý požadavek - časová stálost výrobního taktu - splníme tak, že budeme rychlost master osy udržovat konstantní.
"Řídicí systém" prvních sklářských strojů skutečně takto vypadal. Na stroji byl buben, který se otáčel určitou rychlostí odpovídající výrobnímu taktu. Buben byl osazen palci, které přes táhla ovládaly ventily mechanismů - viz obrázek 9. Tento princip připomíná "orchestrion".

Řídicí systémy sklářských strojů

Z mnoha dobrých důvodů byl mechanický buben postupně nahrazen elektronickými řídicími systémy, které umožňují větší variabilitu sklářského stroje. Elektronické řídicí systémy využívají k řízení sklářského stroje výše zmíněný princip bubnu s ovládacími palci, který je však převeden do elektronické podoby. V principu jde o generátor pilovitého signálu (odpovídá poloze otáčejícího se bubnu) a velké množství komparátorů, které porovnávají signál z generátoru s požadovanou hodnotou, kdy má dojít k sepnutí daného mechanismu. Požadovanou hodnotu, kdy má dojít k sepnutí mechanismu, může pak obsluha velmi snadno a pohodlně změnit. Rychlost stroje lze měnit zvyšováním nebo snižování frekvence pilového generátoru.
V minulosti používali výrobci sklářských strojů svůj vlastní jednoúčelový řídicí systém. S tím souvisela i celá řada problémů, například nezbytnost udržovat stálý vývoj. Jednoúčelový řídicí systém také nelze použít univerzálně, takže jej není možné vyrábět ve velkých sériích a tím snižovat jeho cenu. V poslední době je na řídicí systémy sklářského stroje kladen ještě další nový požadavek. Některé pneumatické mechanismy jsou nahrazovány mechanismy, které jsou poháněny elektromotory, což umožňuje přesnější regulaci pohybu mechanismu a také přesnější definici profilu pohybu mechanismu. To znamená, že řídicí systém musí být schopen pracovat s pohony a koncepce řídicího systému musí být taková, aby došlo k vhodnému propojení řízení ventilů a pohonů.

Řídicí systém Simotion

Od počátku roku 2005 firma Siemens nabízí novou platformu řídicích systémů - řídicí systém Simotion zaměřený především na oblast pohonů. Simotion v sobě zahrnuje klasický programovatelný automat pro oblast použití odpovídající oblasti použití standardního řídicího systému Simatic, který je propojen s řízením pohonů vyvinutých na základě zkušeností s měniči řady Simodrive, Simovert Masterdrives Vector Control, Simovert Masterdrives Motion Control a Micromaster. Řídicí systém je dále koncipován tak, jak je běžně u firmy Siemens zvykem, tedy jako distribuovaný včetně napájecích jednotek i vlastních měničů a umožňuje standardní komunikaci po síti Profibus a Ethernet i připojení na standardní vizualizační prvky (OP panely, WinCC apod.). Pro programování (obdoba programování ve Step7) i parametrizaci všech součástí řídicího systému Simotion firma Siemens vyvinula prostředí Scout. Toto prostředí pracuje jako komponenta standardního prostředí Step7, takže pokud jsou v projektu použity řídicí systémy Simatic i Simotion, je vše snadno dostupné z prostředí Step7.
Řídicí systém pracuje s nastavitelnou dobou tzv. IPO cyklu. V rámci jednoho IPO cyklu se provádí interpolace a polohová regulace všech os (osy mohou být buď virtuální nebo reálné). V rámci IPO cyklu je možné provádět IPO synchronní úlohu, ve které lze provádět nějaký uživatelský program. Ve zbytku času IPO cyklu běží Background úloha (obdoba OB1 v Simaticu). Pokud srovnáme koncepci a princip činnosti řídicího systému Simotion s požadavky na řídicí systém pro řízení sklářského stroje, lze říci, že Simotion je vhodným kandidátem na řízení sklářského stroje. Otáčející se buben (generátor pilového signálu) je v Simotion nahrazen virtuální osou, která se otáčí. S touto osou jsou následně synchronizovány všechny mechanismy. Ovládacím palcům v Simotionu odpovídají komparátory, které porovnávají aktuální polohu virtuální osy s požadovaným okamžikem sepnutí nebo rozepnutí daného mechanismu. Toto porovnávání se provádí v každém IPO cyklu, takže je dostatečně přesné. IPO cyklus pak zajišťuje i pravidelnost a časovou stálost výrobního taktu stroje.
Jelikož řídicí systém Simotion v sobě slučuje klasický programovatelný automat s řízením pohonů, splňuje i třetí požadavek na řídicí systém sklářského stroje, tedy propojení řízení ventilů i pohonů. Použití Simotion pro řízení sklářského stroje má ještě celou řadu dalších výhod plynoucích z vlastností řídicího systému: je to standardizovaný vyráběný systém, obsahuje standardní komunikační rozhraní (Profibus, Ethernet) a díky tomu, že je systém koncipován jako distribuovaný, mohou být jednotlivé části systému v podstatě libovolně umístěny.

Vlastní aplikace řídicího systému Simotion

Od roku 2004 získala firma Compas automatizace Žďár nad Sázavou zakázku na řídicí systém pro řízení sklářského stroje s osmi stanicemi.

HW konfigurace pro řízení sklářského stroje

Technologie sklářského stroje je poměrně rozsáhlá (cca 500 DI/DO, 30 pohonů), proto bylo použito celkem sedm řídicích jednotek Simotion. Signály od mechanismů dávkovače, rozváděče kapek, dopravníku, přesouvače, příčného dopravníku a zasouvače jsou připojeny přes Profibus pomocí systému distribuovaných periferií ET200M. Dále je k této řídicí jednotce přes Profibus připojena jednotka CU320, která umožňuje řídicímu systému Simotion rozšířit počet řízených pohonů pomocí měničů. Protože je pro řízení sklářského stroje použito více řídicích jednotek, které řídí jednotlivé mechanismy, přičemž činnost mechanismů musí být synchronizována s virtuální osou, je využita další standardní funkce Simotionu, která umožňuje šířit osu mezi různými jednotkami pomocí izochronního Profibusu (obr. 10).
Všechny řídicí jednotky jsou přes síť Ethernet připojeny k ovládací operátorské stanici PC s vizualizací a ovládáním stroje v prostředí Scada Siemens WinCC. Toto PC tvoří současně server pro recepturový systém Comes a pro vizualizaci. K tomuto PC je přes Wi-Fi připojen přenosný počítač, který pracuje jako klient pro recepturový systém i pro vizualizaci a umožňuje parametrizaci stroje přímo u stroje.

Vizualizace a recepturový systém

Operátorské stanice WinCC jsou provozovány na dvou stanicích, přičemž jedna tvoří server pro celý vizualizační systém a druhá pracuje jako klient. Obrázky z této vizualizace jsou použity v úvodní části tohoto článku. Velmi důležitou inovací, kterou do řešení přinesla firma Compas automatizace, je nadřazený recepturový systém Comes. Receptura sklářského stroje je tvořena tzv. spínací tabulkou, která vyjadřuje, kdy má být ventil daného mechanismu sepnut a kdy vypnut. Těchto spínacích tabulek může být v rámci jedné receptury několik, protože stroj v průběhu výroby musí provádět různé speciální cykly (mazací cyklus, chladicí cyklus apod.), pro které je určena jiná spínací tabulka. Řídicí systém se pak mezi jednotlivými tabulkami přepíná a řídí podle nich jednotlivé mechanismy. Dále musí být recepturový systém schopen pracovat s elektrickými pohony, tj. musí být schopen naimportovat požadovaný profil přejezdu mechanismu (vačku), graficky zobrazit vačku, musí být schopen přepočítávat vačku dle rychlosti stroje, konečných poloh mechanismu atd. Je tedy zřejmé, že recepturový systém pro řízení sklářského stroje je vybaven sofistikovanou funkčností. Tento recepturový systém se skládá z několika komponent: Comes server zpracovává data zadávaná uživatelem a pracuje s databází, kam data receptur ukládá a odkud data receptur vybírá. Následně posílá data receptury do OPC serveru (WinCC rozhraní firmy Siemens), který již zajišťuje vlastní komunikaci PC s jednotlivými řídicími systémy Simotion po Ethernetu. OPC Server je také využíván vizualizačním systémem WinCC. Poslední komponentou recepturového systému Comes je Comes klient, který vytváří vlastní grafické rozhraní mezi recepturovým systémem a uživatelem. Na obr. 11 je principiální schéma propojení jednotlivých součástí recepturového systému Comes.
V současné době je sklářský stroj ve stavu ověřovacích zkoušek. Pokud se nevyskytnou při činnosti stroje se sklem žádné nepředvídané problémy, pak půjde o první nasazení standardního řídicího systému Siemens pro řízení sklářského stroje.
Veškeré obrázky a schémata týkající se tohoto článku naleznete v tištěné podobě časopisu.
Ing. Jiří Klíma
060341
Compas Automatizace
//www.compas.cz
Reklama
Vydání #3
Kód článku: 60341
Datum: 10. 03. 2006
Rubrika: Trendy / Automatizace
Autor:
Firmy
Související články
Školní robot pro výuku automatizace

Vzdělávání žáků pro život v první polovině 21. století, v naší tzv. industriální civilizaci.

Strojírenská firma sází na kolaborativní aplikaci

FT-Produktion, švédská strojírenská firma se zákazníky z automobilového, stavebního a nábytkářského průmyslu, zvýšila svou produktivitu díky robotickému řešení obsahujícímu dva uchopovače RG2 od společnosti OnRobot. Kolaborativní aplikace pomohla výrobci zvýšit produktivitu, zkrátit dodací lhůty a přijímat objednávky o mnohem větších objemech.

Roboty řeší nedostatek zaměstnanců v průmyslu

Od svého uvedení na trh v roce 2010 dodala společnost KUKA více než 100 000 robotů řady KR Quantec. Důvodem zájmu o ně je jejich vysoká spolehlivost a univerzálnost s širokým spektrem aplikací.

Související články
Doživotní přesnost servopohonů s dutou hřídelí

Požadavky, se kterými se obor pohonné techniky dlouhodobě setkává, jsou velmi různorodé. Kompaktnost a velký výkon se jako klíčové atributy staly standardem v mnoha aplikacích. Zástavbový prostor, který je k dispozici, je stále zmenšován, avšak požadavky na výkon zůstávají buď stejné, nebo se zvyšují. Stále rostoucí globální konkurence vyžaduje trvalou optimalizaci výkonu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů

Mezinárodní federace robotiky (IFR, International Federation of Robotics) zveřejnila v prosinci 2018 zprávu nazvanou Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů (Demystifying Collaborative Industrial Robots), která se snaží nalézt odpověď na otázku současné a budoucí úlohy kolaborativní robotiky. Níže uvádíme překlad podstatné části zprávy, kterou nám poskytl jeden ze členů IFR - společnost FANUC.

Automatická obsluha mezioperačního skladu

Důvodem pro nasazení automatu v obsluze skladu polotovarů v jičínském závodě Continental Automotive Czech Republic je speciální klima. Brzdové komponenty z plastů musejí po určitou dobu schnout a dozrávat za přísných teplotních, a hlavně vlhkostních podmínek, které nejsou vhodné pro delší pobyt člověka.

Pro ergonomickou obsluhu strojů

Optimální ergonomie je na pracovišti nezbytná. Stroje nejenže musejí splňovat bezpečnostní požadavky, ale musejí také být navrženy tak, aby jejich obsluha byla co nejsnadnější a bez námahy. Ovládací panely na strojích proto musejí být flexibilní a snadno polohovatelné prostřednictvím systémů nosných ramen.

Když jde o prostor…

Současné trendy směřují k mnohem větší míře využití elektroniky než doposud. To je hlavní, nikoliv však jediný důvod, proč se množí automatizace výroby menších zařízení, jakými jsou například mobilní telefony, tablety i ostatní elektronika. Ale nejde jen o ni, ale i o laboratoře, farmacii apod.

Zerobot - efektivní způsob automatizace

V minulém příspěvku (www.mmspektrum.com/180112) jsme popsali tzv. nulový bod upínání (Zero point systém). Ukazuje se, že při dnešních trendech, kdy automatizace a zejména pak robotizace opět zažívají velkou renesanci, je výhodné spojit Zero point systém a robot. O trendech takového spojení pojednává tento příspěvek.

Vše je uvnitř!

Pokud potřebujete elektrický pohon a uvažujete o tom, zda máte dostatečné kapacity a čas na řešení své aplikace, je na místě uvažovat o elektrickém pohonu EMCA od firmy Festo.

Budoucnost patří spolupráci člověka s robotem

Automatizaci si lze z dnešní výroby jen stěží odmyslet. V mnoha případech jsou její jednotlivé stupně zaváděny plynule. Průmyslové roboty postupně přebírají různé nové úkoly a spolupracují stále těsněji s člověkem. Spolupráce člověk–robot (Human-Robot-Collaboration – HRC) se tak stává nedílnou součástí automatizace.

Novinky ve vývoji řídicího systému SandRA

Společnost ZAT každoročně představuje novinky ve vývoji českého řídicího systému SandRA. Nač se zaměří letos? „V roce 2016 jsme se věnovali vývoji a posílení vizualizace a komunikace, letos cílíme na kybernetickou bezpečnost a rozvoj aplikací a služeb směrem k Průmyslu 4.0,“ říká Pavel Kulík, ředitel útvaru Technický rozvoj společnosti ZAT a.s.

Monitoring výroby přinesl vyšší produktivitu

Společnost Kopos Kolín patří mezi tradiční české elektroinstalační podniky působící řadu desetiletí na českém trhu. Firma se před časem rozhodla implementovat do výroby systém Plantyst, který spojuje monitorování technologií a jednoduchý shop floor management do jednoho nástroje. Výsledkem byl výrazný nárůst produktivity a přesné informace o stavu výroby.

Strojové učení metodou Deep learning

Deep learning je jedno z nejprogresivnějších odvětví strojového učení se schopností řešit úlohy, které byly ještě před deseti lety nemyslitelné. Uplatnění deep learningu zasahuje mnoho oborů lidské činnosti od systémů počítačového vidění přes vyhledávací, diagnostické a asistenční systémy až po autonomní vozidla a bezpečnost. Matlab, jakožto vývojové prostředí pro vědeckotechnické výpočty, nabízí v oblasti strojového učení a deep learningu množství algoritmů a usnadní jejich aplikaci při řešení praktických úkolů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit