Moderní obráběcí stroje – zejména víceprofesní – nabízejí množství funkcí, které lze využít k pokrytí dalších operací. Jakkoliv se mohou z hlediska přesnosti blížit specializovaným zařízením, vždy však znamenají zastavení hlavní činnosti, pro kterou byl obráběcí stroj především konstruován, tedy vlastní odebírání materiálu ve formě třísky. Tam, kde jde o hromadnou výrobu a docílení skutečných nejnižších možných nákladů, se tato do stroje vestavěná zařízení a „vedlejší funkce“ nevyskytují. Ani malosériová a kusová výroba, vždy dražší než hromadná (posuzováno cenou konečného produktu), však nemůže plýtvat tím nejdražším z hlediska výroby, tj. využitelným strojním časem.