Témata
Reklama

Šetří lasery energii? Jak je to s lasery, ekologií a ekonomií?

Ekologie v průmyslu je téma, které se dnes velmi často probírá. Jedná se o mimořádně širokou problematiku, zahrnující úspory energií, eliminaci či alespoň snížení vzniku zdraví ohrožujících zplodin či omezení potřeby nebezpečných chemikálií v oblasti průmyslové výroby. V dnešním článku se na tuto problematiku podíváme z hlediska výhod a nevýhod jednotlivých laserových technologií, které se díky klesající ceně při zachování dobrých technických parametrů a nízkých provozních nákladů dostávají i do podniků s menším obratem a nižším počtem zaměstnanců.

Laserová technologie se v průmyslu objevuje v celé řadě oblastí, nejčastěji se s ní však setkáváme v oblastech popisu a dělení materiálů. Nekovové materiály se zpracovávají nejčastěji pomocí plynových CO2 laserů, v případě zpracování kovů je však možností více.

Reklama
Reklama
Reklama

Dělení kovů

Nejdéle – stejně jako u nekovových materiálů – se využívají lasery typu CO2. Tato zařízení poskytují zpravidla poměrně vysokou kvalitu řezu, ovšem za cenu vysokého příkonu stroje. Do tohoto příkonu řada dodavatelů ve svých reklamních materiálech nezapočítává náklady na chlazení laserové soustavy, neboť efektivita převodu elektrické energie na světelnou je u CO2 laseru v porovnání s modernějšími typy vláknových laserů poměrně nízká. Přebytečný – tedy nepřevedený – výkon se následně mění na tepelnou energii, kterou je třeba ze soustavy odčerpávat. Příkon chladicí soustavy se tak často blíží příkonu samotného laseru a při výpočtu efektivity je třeba brát ohled i na tento faktor.

Laserem lze vyříznout i velmi malé kovové výrobky.

Další nevýhodou u CO2 laserů pro dělení kovů je jejich ne právě ideální vlnová délka 10,640 nm, která není většinou kovů příliš efektivně absorbována. Na obranu tohoto druhu zařízení je však potřeba říci, že právě díky vlnové délce se využití těchto zařízení neomezuje pouze na kovy, ale je možné s nimi dělit výrazně širší škálu materiálů, jako například u CO2 laserů Relicut.

CO2 lasery jsou lasery plynové, kde paprsek vzniká elektrickou stimulací směsi plynů. U výkonných laserů, které jsou určeny pro práci s kovem, je tak vyžadován přísun několika technických plynů o vysoké čistotě, které dále zvyšují náročnost a nákladnost celého procesu.

Posledním bodem, který je třeba brát v potaz, je koherentnost paprsku CO2 laseru. Abychom zbytečně nezabíhali do technických termínů – jedná se o možnost zaostření řezného paprsku na co nejmenší plochu. Ani v této oblasti bohužel CO2 lasery nepatří mezi favority. Z praktického hlediska to znamená, že tam, kde CO2 laser pro dělení kovu o dané síle potřebuje výkon v řádech kilowattů, vláknový laser si vystačí s optickým výkonem v řádu stovek wattů.

Sada kovových vzorků vyrobených laserem

Další variantou laseru, který je velmi často využíván k dělení kovových materiálů, je laser typu YAG. Jedná se o pevnolátkový laser, ve kterém samotný paprsek vzniká v krystalu rubidia a který je stimulován u modernějších typů pomocí LED diod, u starších typů pomocí xenonových výbojek. Vlnová délka laseru je 10x nižší než u CO2 typu, tedy 1,064 nm, a je tak vhodnější k práci s kovovými materiály. Koherentnost paprsku bohužel nedosahuje ani v případě YAG laseru extra vysokých hodnot, a proto je potřeba relativně vysoký výkon i pro řez v tenčích materiálech. Chlazení optické soustavy je i v tomto případě poměrně náročné a je třeba jej započítávat do celkové energetické náročnosti výroby.

Z ekologického, ale i z ekonomického hlediska v dnešní době vycházejí pravděpodobně nejlépe lasery vláknové (fiber laser), kde samotný paprsek vzniká ve speciálním optickém vlákně obohaceném rubidiem. Pro zesílení výkonu na požadovanou úroveň se využívá speciálních pumpovacích LED diod. Tento zdroj lze bez nadsázky označit za nejekologičtější hned z několika důvodů. Jeho životnost je velmi vysoká – u laserů HSG zpravidla v rozmezí 70 000 až 100 000 pracovních hodin stroje. Pro svůj provoz zdroj nevyžaduje kromě elektrické energie žádné další vstupy. (Pro upřesnění – vláknový řezací laser vyžaduje přísun kyslíku, dusíku či tlakového vzduchu jako asistenčního plynu při své činnosti. Tyto technické plyny však nejsou potřeba pro samotný vznik laserového paprsku jako v případě CO2 laseru, ale pouze k posílení či utlumení exotermické reakce při samotném řezu.) Paprsek se vyznačuje extrémně vysokou koherentností, dovolující čistý řez o minimální šířce i při relativně nízkém výkonu. Díky vysoké efektivitě převodu elektrické energie na světelnou vzniká pouze omezené množství parazitní tepelné energie, proto chlazení tohoto typu laseru je zcela nenáročné. Celá řezná soustava vláknového laseru i s chlazením má v porovnání s CO2 lasery i s lasery typu YAG pouze minimální energetickou náročnost, zařízení je jednoduché na obsluhu a má minimum spotřebního materiálu, který je zastoupen tryskou plynu a ochranným sklíčkem, které brání v přístupu asistenčního plynu do prostoru optiky hlavy. Další výhodou je vedení samotného paprsku od zdroje k řezné hlavě, které se provádí optickým vláknem uloženým v pancéřovaném kabelu. Nejsou zde tedy žádná zrcátka vyžadující pravidelné čištění či seřizování, jak je tomu u předchozích typů.

Řezací vláknový laser zakrytovaný

Abychom však na vláknové lasery nepěli jen samou chválu, je potřeba zmínit i jejich negativa. Na současné úrovni technologického rozvoje se jejich výhody dané především koherentností paprsku projeví nejvíce při dělení kovů do síly cca 10–12mm. Nad touto hranicí poskytují CO2 lasery vyšší řezné rychlosti a v celkovém součtu i lepší ekonomické parametry.

Příklad z praxe

Dovolte mi závěrem zmínit jeden praktický příklad sloužící k porovnání efektivity laserů YAG a laserů vláknových na příkladu tenkých plechů. Před pouhými dvěma lety jsme k nám do firmy pořídili jako vzorový stroj laser typu YAG. Jeho pořizovací cena byla znatelně nižší než cena laseru vláknového o srovnatelném výkonu, proto jsme předpokládali zájem ze strany menších firem. Dnes je tento laser již zcela neprodejný. Proč? Zařízení má optický výkon 620 W. Celkový příkon tohoto zařízení při plném výkonu a včetně chladicí soustavy se pohybuje kolem hodnoty 38 kW. S použitím kyslíku jako asistenčního plynu dovoluje řezat černý ocelový plech do síly 3–4 mm. Cena tohoto stroje se pohybovala lehce pod hranicí 2 milionů Kč. Dnes v nabídce 4ISP naleznete vláknový laser HSG se zdrojem Raycus 300 W, který – opět s použitím kyslíku – dovoluje řezat ocelový plech o shodné síle, tedy 3–4 mm. Toto zařízení je na rozdíl od laseru YAG prakticky bezúdržbové, jeho cena jen mírně přesahuje hranici 1 500 000 Kč, a navíc jeho příkon je zanedbatelný – ve špičce nepřesáhne včetně chladicí soustavy hodnotu 4 kW.

Řezací vláknový laser nekrytovaný s rotační osou

Rada na závěr

Pokud přemýšlíte o nákupu nové technologie, myslete ekologicky a ekonomicky. Nehleďte jen na cenu stroje a na jeho výkon, protože tyto parametry ani zdaleka zákazníka neinformují o tom, co ho zajímá – co může řezat, kolik údržby stroj vyžaduje, jaké další vstupy kromě elektrického proudu vyžaduje a jaká bude cena za 1 metr řezu. K ekologii se váže ekonomika – jaké budu mít náklady na výrobu a provoz? Jaké budu mít spotřeby surovin a zdrojů na výrobu a provoz? Nechte si poradit!

Petr Tůma, 4ISP

Jiří Malát

[email protected]

www.4isp.cz

Reklama
Související články
Největší předváděcí centrum laserů a CNC strojů

Časům nakupování průmyslových strojů naslepo, bez osobního vyzkoušení a podrobné znalosti strojů, provozních nákladů a potřeb, již „odzvonilo“.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Související články
Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Laser jako nástroj: Specifika nekovových materiálů

Laserové zpracování nekovů se řídí odlišnými zákonitostmi než práce s kovy. Plasty mohou měnit barvu, pěnit či degradovat, sklo je průhledné jen pro určité vlnové délky a keramika kombinuje tvrdost s křehkostí. Klíčové je proto vědět, jak se tyto vlastnosti jednotlivých materiálů projevují, v čem tkví jejich úskalí a jak je naopak lze efektivně využít.

Laser jako nástroj: Kovy pod palbou fotonů

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Laser jako nástroj: Paprsek v pohybu

Je-li řeč o laseru ve výrobní praxi, nejedná se již jen o paprsek vysílaný ze zdroje, ale o celý systém, který zajišťuje potřebné parametry i opakovatelnost požadovaných úkonů. O jejich výsledné kvalitě rozhoduje souhra výkonu, optiky, pohybu i řízení procesu. Jaké parametry se v praxi skutečně nastavují a proč nestačí mít jen „silnější zdroj“?

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit