Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Škola programování řídicího systému - 2. díl
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Škola programování řídicího systému - 2. díl

Ing. Miloslav Štulpa ve spolupráci se společností FANUC Czech připravil třídílný seriál, který se zabývá praktickým ovládáním softwaru řídicího systému Fanuc v aplikacích soustružení a frézování. První část seznámila čtenáře se strukturou řídicího systému a CNC programu s cílem vytvoření jeho prvního programu. Části druhá a třetí navazují na 1. díl vybranými příklady ukazujícími možnosti při tvorbě programu v oblasti soustružení a frézování.

Druhý díl je zaměřen konkrétně na programování soustruhu. Máme tedy zapnutý řídicí systém Fanuc Manual Guide a zmáčknutím tlačítka Edit začínáme programovat. Celý postup vysvětlíme prostřednictvím popisu jednotlivých obrázků – snímků obrazovek řídicího systému. Příklad součásti (hřídele) s programem je na obr. 1.


Obr. 1. Výkres hřídele s programem.

Začínáme programovat

Postup (viz obr. 2):
1) pod tlačítkem O seznm si založíme nový program, je možnost komentáře a zmáčkneme tlačítko Otevr a otočíme lištou;

2) začínáme programovat v tlačítkách: Start – volíme tvar a rozměry polotvaru vč. nulového bodu a použijeme kartu start, je–li naplněna. Cyklus – volíme Soustružení dále Hrubování – zde vyplníme dialogovou tabulku technologie a následně automaticky naskočí kreslení volné kontury. Totéž se opakuje po výměně nástroje u hlazení a též u technologie závitování a zápichu (v těchto dvou případech se v rámci dialogu geometrie nekreslí, pouze se vyplňuje tabulka). Konec – netřeba psát 2–3 bloky s M30, jsou na kartě – a dále otáčíme lištu;

3) simulace – zmáčkneme tlačítko Simul a uvidíme stejná tlačítka jako na obrázku. Budeme je používat, přičemž zde můžeme nastavit i simulaci drah nástroje. Pokud požadujeme ještě další úpravy v simulaci, lze je získat následným otáčením této lišty;

4) začátečníky upozorním na dvě důležitá tlačítka, která bychom měli použít před svou prací: T-kor (nástroje a jeho korekce) – viz příslušný obrázek níže. Prostřednictvím tlačítka Nastav můžeme přednastavit karty s použitím G a M kódů – obvykle to bývá startovací část programu se zarovnáním čela a bez jeho zarovnání. Pokud se na čele odstraňuje větší množství materiálu, je výhodnější použít cyklus. Zde si lze připravit i více rutinních částí programu, které se mohou vyskytovat např. mezi cykly. Ovšem po přenesení bloků z karty do programu je nutno některé číselné údaje upravit podle rozměrů a technologických možností výrobku. V dílenské praxi se na každém stroji vyrábí určitý typ výrobku, a tak základní struktura bloků zůstává, přičemž tam, kde dochází často ke změnám, je možné v kartě místo čísla umístit otazník (bude červený) a tak se omezí možnost programátorské chyby. Pro část programu mezi cykly lze též použít to, co je již v programu napsáno, a přenést kopírováním na požadované místo (viz tlačítko Kopie v obrázku k bodu 1) a upravit. K tomu nám pomáhají tlačítka na obrazovce: Alter, Insert, Delete. Tlačítko Alter (alternativa – výměna), které neznáme z PC, je při těchto úpravách to nejvíce používané tlačítko – nové měněné hodnoty se píší do řádku pod již napsaným programem a vyměňují.


Obr. 2. Začínáme programovat.

Poznámky k probranému postupu

Za programovým blokem vždy vložíme středník. Enter se používá na jiných důležitých místech, např. při otevírání cyklů v případě kontroly a oprav, potvrzení při vyplňování údajů v tabulkách atd.

Údaje programu, které budeme měnit, značíme žlutě, k tomu použijeme kurzorové tlačítka, poté vyměníme pomocí Alter. Pokud potřebujeme vložit celý blok, je nutno žlutě rozzářit blok nad vložením, nebo jeho středník. Poté použít Insert.

Změnou nástroje se mění i obráběcí technologie – je to nový operační úsek. K nástroji se píší otáčky nebo řezná rychlost, posuv je součástí cyklu. V začátku programu při zarovnání čela píšeme obojí, jelikož je tam nástroj.

Při kresbě volné kontury (M98) často zjišťujete, že chybí na výkrese některé kóty (v příkladu: konec 24; neznačená velikost R) a také v použití pomocných konstrukcí. To co musel v dřívější praxi dodatečně doplnit do výkresu konstruktér součásti, to již tento software umí. V technologických řádcích také můžeme provádět matematické výpočty, např. pokud si potřebujeme dopočítat rozměry.

V cyklech se uplatňují technologické znalosti programujícího. Dobrý znalec obrábění ocení rozmanité možnosti, které poskytují cykly to při extrémních tvarech výrobků, což ale zpravidla nepostihne začátečník v oboru a správnost prověří až výroba prvého kusu na stroji. Tomu odpovídá i nutná znalost řezných podmínek při daném obráběném materiálu, kvalita řezné hrany se správnou geometrií a tuhost soustavy stroj – nástroj – obrobek. Za chodu stroje může jeho obsluha ovlivnit pouze velikost otáček a posuvu.

V cyklech je zabudováno použití korekcí, které jsou dány postavením řezné hrany nástroje ke směru obrábění, zahrnuje i korekce R.

Korekce nástroje

Možnosti použití korekcí nástroje jsou ilustrovány na obrázku 3 – jedná se o dva snímky obrazovek z ŘS. Na prvním z nich vidíme uplatnění délkové korekce, velikosti poloměru špičky nástroje, polohy ostří hrany ke směru obrábění. Na druhém určujeme tvar a název nástroje (více nástrojů je k dispozici po otočení lišty), nastavení nástroje při obrábění, geometrii nástroje.


Obr. 3. Korekce nástroje.

Technologie soustružení

Nastavení parametrů technologie soustružení představuje obr. 4 (3 obrazovky z ŘS): 1. obrazovka: celkový počet technologií otočením je 12, hlazení najdeme pod č. 7.). 2. a 3 obrazovka: vybraná technologie hrubování přináší (při dostatečných znalostech programujícího) možnosti nastavení i náročného soustružení.


Obr. 4. Technologie soustružení.

Ukázka simulace při začátku řezání závitu

Další dva obrázky z ŘS (obr. 5) představují ukázku běžné simulace při začátku řezání závitu. SK dispozici je simulace řezných drah nástroje, možnost zvětšení detailů, otáčení obrobku apod. Účelem simulace je ověření možných chyb či případné analýzy.


Obr. 5. Ukázka simulace při začátku řezání závitu.

Závěrem

Z výše uvedeného a z příkladu programu hřídele je zřejmé, že programování je rychlé a snadné. Schéma je jednoduché a přehledné: začátek programu; cyklus; mezi cykly; cyklus; ... konec programu. V cyklech jsou k dispozici i složité technologie, které ovládáme ve vstřícném dialogu. V tomto článku nelze pro obsáhlost tématu zacházet do detailů, což zde ani není cílem.

V tomto příkladu nebyla použita technologie frézování nabízená pod třemi hranatými ikonkami – ta je určena pro použití osy C, která je již u současných soustruhů běžná. Nástroje a požadované obráběné tvary pomocí této osy svým charakterem představují použití frézařských technologií. I této oblasti se budeme věnovat v třetí části našeho seriálu, po zvládnutí frézařského programování.

FANUC Czech

1. díl seriálu: www.mmspektrum.com/200527

Další články

Informační technologie/E-business
CAD/CAM/CAE/CIM
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: