Profesor environmentálních technologií a designu na Fakultě architektury Technické univerzity v Delftu Arjan van Timmeren prezentoval svou vizi s názvem Osvětlené město. Města musejí reagovat na realitu nedostatku zdrojů, změny klimatu, globální konkurenci a neustále se přizpůsobovat stále se měnícím ekonomickým, environmentálním a sociálně-politickým podmínkám. Zástupci ICT sektoru a politici tvrdí, že mají lék na léčení současných městských neduhů – tzv. Smart City. Podle nich lze využít inteligentní senzory a sofistikované algoritmy k optimalizaci a zefektivnění našich měst, aby byla ekologicky udržitelnější a ekonomicky fungovala. Prof. Timmeren si ve své prezentaci kladl otázky, zda je tomu skutečně tak a zda technologie mohou vyřešit letité městské problémy a jak „Smart City“ může pomoci zlepšit složitosti městského života, vzájemné fungování města a jeho zázemí a zlepšit život pro jednotlivce i komunity.
WanBiyu, vedoucí výzkumu Národní laboratoře Smart City z Číny, přednesl příspěvek na téma Inteligentní města a klastry v Číně. Podle něj je rozvoj „chytřejších měst“ důležitý způsob, jak realizovat hospodářský rozvoj v souladu s udržitelnými principy. Pracoviště, ve kterém působí, se zaměřuje na spolupráci mezi zemědělstvím, průmyslem, informatikou a urbanizací měst. V Číně mají nyní tzv. Smart City Pilot, což je několik vybraných měst, která by měla sloužit jako vzor dalším městům. Snaží se kombinovat „Smart City“ s rozvojem městských aglomerací do formy „chytřejších“ městských aglomerací, což je inteligentní, zelená, efektivní a udržitelná urbanizace. To představuje nový trend vývoje měst v Číně.
Odpolední pokračování klíčových prezentací konference přineslo diskusi nad tématy, jak řešit stávající problémy městských aglomerací využitím již existujících nebo budoucích technologií pro „chytřejší“ města.
Reinier de Graaf, ředitel architektonického studia AMO ve své prezentaci 20 a něco zpochybnil přínos některých nových technologií a „vnucování“ nových technologií ze strany velkých IT firem městským radám a zastupitelstvům. Podle něj bychom se neměli stát otroky nových technologií, ale měli bychom přihlížet i k historii a vnímat především potřeby lidí, a nikoliv nadnárodních korporací „prodat“ svá řešení pro tzv. „Smart City“. Klaus Beckmann, předseda Akademie pro územní výzkum a plánování z Německa, pak ve svém příspěvku Přeprava v inteligentních městech nastínil potřeby dopravy v inteligentních městech. Li Qing, prof. z Ústavu automatizace čínské Tsinghua univerzity prezentoval svou vizi na téma Inteligentní ekonomika, inteligentní průmysl a inteligentní města. Podle jeho pohledu lze funkce inteligentních měst rozdělit na potřeby inteligentní ekonomiky, inteligentní „obživy lidí“ a inteligentního řízení.
Odpoledne konference pokračovala v sekcích Climate, ICT, Health, Energy a Food. Závěrečná podvečerní sekce konference byla věnována prezentacím a diskusi nad tématy, jak učinit současná evropská města „chytřejší“ a co je k tomu potřeba. Nakonec přednesli zástupci průmyslu a designu svou vizi na téma „Smart Cities“.
Šéf designu a marketingu rakouské firmy Zumtobel Lighting Rogier van der Heide uvedl inspirativní příspěvek s názvem Inteligentní světelný design, který byl zaměřen na témata, jako je proces vzniku návrhu designu, vztah designu a trvalé udržitelnosti, a několik inspirujících příkladů a případových studií. Architektka Liesbeth van der Polová prezentovala v příspěvku Inteligentní návrh města? nutnost předvídat potřeby budoucích obyvatel při návrhu městské infrastruktury, bydlení apod., protože rozpětí architektury je větší, než je dosah informačních a komunikačních technologií, které mají význam pro vývojáře a vlastníky budov. Architektura je mnohem stabilnější, než je IT infrastruktura.