Témata
Reklama

Umíte naslouchat?

To je ale divná otázka. Snad by to mělo být "Umíte poslouchat?" A už je to tady. Ani se nemusí odpovídat a jen při napsání těchto dvou vět a při případném jejich vyslovení nahlas je tu zpráva, že jde o dva úplně jiné významy tak sobě si podobných vět.

Umíte poslouchat? Hned některým z nás vyskočí pupínky, protože sloveso poslouchat má souvislost s podstatným jménem poslušnost. Takže i když vnímáme slovo poslouchat ve smyslu poslouchat něco – přednášku, rádio, hudbu…, přeci jenom není možné opomenout význam poslouchat někoho – nejen jeho řeč, ale také rozkaz či příkaz. Dokonce lze říci, že slovo poslouchat obsahuje klid a pohodu, pro někoho i nečinnost a negaci.

Reklama
Reklama
Reklama
Co udělat pro to, aby to bylo jinak a aktivní naslouchání bylo přítomno při všech našich rozhovorech? Foto:www.sxc.hu

Umíte naslouchat? Jaké jsou pocity při vyslovení této otázky? Určitě zpozorníte, abyste dobře pochopili význam slova s ne obvykle používanou předponou, a možná ve vás toto slovo vyvolá pocit aktivity, soustředěnosti a zájmu. Možná ti z vás, kteří mají velkou představivost, si při první otázce – umíte poslouchat? – vybaví malé ucho a při druhé – umíte naslouchat? – se jim před očima objeví ucho velké.

A tato metafora je skutečně správná. V koučinku je naslouchání podmínkou kvalitního koučovacího procesu a obrazně řečeno, kouč je jedním velkým uchem. V koučování se používá ještě jiný termín, a to aktivní naslouchání. To znamená naslouchání, které je doprovázeno aktivitou toho, který naslouchá, tedy kouče. Naslouchající potvrzuje neverbálním i verbálním projevem svoji účast při naslouchání. Kývá hlavou, dívá se účastně směrem k tomu, kdo hovoří, držení těla má soustředěné, je natočen k mluvícímu, přitakává, případně používá slova, která udržují toho, kdo mluví, v jistotě, že naslouchá.

K verbálnímu potvrzování zájmu o řeč, které se naslouchá, je kromě běžných výrazů, jako jsou „hm“, „ano“, „jistě“ apod., možné používat slovní změkčovače a takzvaný backtracking. K nejčastějším slovním změkčovačům patří například „velice rád bych věděl …“, „chtěl bych se vás zeptat …“, „opravdu bych chtěl slyšet …“, „zajímalo by mne…“, „když mi to povídáte, napadá mne …“, „všiml jsem si …“. Druhý významný prostředek, kterým je možné vyjadřovat svoji přítomnost při rozhovoru, je vracení se k tomu, co již bylo řečeno: „pokud tomu dobře rozumím, řekl jste …“, „právě jste mluvil o …“, „měl jste na mysli …“, „říkáte, že …“, „jinými slovy …“, „zatím jsme probrali …“, „vrátím se k tomu, co jste říkal …“, „dosud jste uvedl …“. Důvodů, proč využívat backtracking, je mnoho. Zorientovat se v hovoru, vrátit se k tomu důležitému, případně vrátit se k tématu, shrnout, co již bylo řečeno, ujasnit si, co je potřeba. Všichni tato slovní spojení běžně používáme, protože jsou nejen výrazem zájmu o druhého, ale také výrazem slušnosti a vážnosti vůči tomu, kdo hovoří.

Proč je však aktivní naslouchání příznačné pro kvalitní kouče, zejména pro kouče profesně organizované v Mezinárodní federaci koučů? Je to jedna z jejich základních kompetencí – mít schopnost plně se soustředit na to, co klient říká či neříká, a mít schopnost pochopit a podpořit význam řečeného v kontextu s přáními a cíli klienta. Kvalitní kouč musí umět rozlišovat tóny a výšku hlasu, jakým jeho klient hovoří. Musí mimo jiné také umět vnímat a rozpoznat klientovy obavy či hodnoty nebo i přesvědčení o tom, co je možné a co nemožné.

Jsou však i další profese, které by se aktivním nasloucháním měly vyznačovat. Jistě mezi ně patří také práce učitelů a pedagogických pracovníků, kteří mají mnoho příležitostí, jak svým žákům a studentům osobním příkladem velmi dobře ukázat, co to aktivní naslouchání je. Ale nemusíme chodit jen do škol. Jak nasloucháme svým dětem a partnerům doma? Jak nasloucháme svým kolegům v práci? Mnohokrát nám říkají důležité věci, kterým nevěnujeme pozornost. Ale je to opravdu jen nezájem o to, co říkají? Není to projev našeho nezájmu vůči nim samotným? Možná že nejen nenasloucháme, ale my leckdy ani neposloucháme, dokonce snad i občas přehlížíme.

Co udělat pro to, aby to bylo jinak a aktivní naslouchání bylo přítomno při všech našich rozhovorech?

Ing. Milena Židlická
koučka certifikovaná Erickson College
členka a tajemnice Mezinárodní federace koučů

agentura@juventa.cz

V sérii článků Ing. Mileny Židlické se věnujeme metodám koučinku aplikovaným v oblasti školství. Dnes se autorka zabývala otázkou aktivního naslouchání a schopností soustředit se na obsah informací, které jsou posluchači sdělovány. A nezáleží na tom, zda je to v pracovním procesu, či v osobním životě. Jaké v tomto ohledu máte zkušenosti vy? Napište nám o tom. Je vám k dispozici e-mail: koucink@mmspektrum.com.




Reklama
Vydání #11
Kód článku: 111130
Datum: 22. 11. 2011
Rubrika: Management / Lidské zdroje
Autor:
Firmy
Související články
Lidé: Nejen je získat, ale i udržet

(Ne)dostatek pracovníků. To je problém, který musí dnes a denně řešit majitelé a manažeři snad všech výrobních firem. Univerzální recept jistě neexistuje, ale inspiraci lze čerpat u lidí s hlubokými zkušenostmi na trhu s lidskými zdroji. Jedním z nich je Jacek Kowalak, ředitel personálně poradenské agentury Randstad.

Manažer je jen člověk, Část 10. Vzdělávání v soft skills

Měkké vzdělávání bývá v technických profesích často takovou popelkou. Technika a věda míří stále kupředu, a proto je právě v této oblasti množství různých školení, kurzů a výukových programů širší než v některých jiných oborech. A protože lidé z technických profesí mají přirozený zájem právě o techniku, bývá oblast měkkých dovedností často zanedbávána. Dá se ale říci, že jsou v technických profesích měkké dovednosti méně důležité?

Manažer je jen člověk, Část 9. Vzdělávat se chytře

Současná doba je dobou neustálého růstu a rozvoje. Rostou firmy, sdružení, projekty, plány, a občas rostou i lidé.

Související články
Manažer je jen člověk, Část 8. Leadership nebo management?

V dnešní době jsou pojmy management a leadership hojně skloňovány. Ve světě se hovoří o významných inspirativních leaderech, kteří určovali trendy ve svém oboru. Jsou napsány knihy o tom, jaké vlastnosti měli, jak se dívali na svět, jakými zkušenostmi museli projít, aby se dostali na vrchol.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Manažer je jen člověk, Část 7. Bez motivace není akce

Motivace je z dlouhodobého hlediska jedním z nejvíce diskutovaných témat. O motivaci mluvíme v kontextu svého vlastního fungování, v kontextu fungování s druhými lidmi, mluvíme o ní v práci, v rodině, u dětí i u dospělých. Proč tomu tak je?

Jak přilákat mladé a talentované

Mladí lidé jsou dnes často nabádáni k tomu, aby pečlivě studovali, při studiu získávali potřebnou praxi a zkrátka dělali vše pro to, aby do budoucna měli uplatnění na pracovním trhu. Tento přístup je pochopitelně správný, nicméně v současné době, kdy se nezaměstnanost u nás pochybuje na minimu, je spíše na firmách, aby mladé a talentované zaměstnance pro svůj byznys ulovily.

Manažer je jen člověk, Část 3. Očekávání manažera a od manažera

Každý z nás má nějaký vzor leadera. Někoho inspirativního, komu by se chtěl přiblížit. Každý z nás má dozajista také vzory odstrašující spojené se špatnými zkušenostmi, ze kterých plynulo zklamání, vztek nebo pocity křivdy a bolesti.

Manažer je jen člověk, Část 2. Základ pro skutečného leadera

Být manažerem je někdy opravdu náročné. Být dobrým manažerem, to už je výzva. A být z manažera leaderem, to už je úkol jen pro ty nejlepší.

Průmysl ČR očima analytika pracovního trhu_1.díl

Ani před několika lety, kdy na úřadech práce stály fronty uchazečů o volná místa, nebylo obsazování náročných technických pozic nijak jednoduché. Již od roku 2011 byla česká výroba se strojírenstvím v čele ve velmi dobré kondici, hlad po lidech rychle rostl. Dnes, kdy je kvalifikovaných lidí obecně velmi silný nedostatek, je nabírání nových zaměstnanců v průmyslu ještě mnohem obtížnější.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit