Při první zkoušce byla pomocí cyklického zapínání a vypínání přívodu chladicího média ověřována těsnost spojení mezi koncem upínací stopky a stavěcím šroubem. Během jedné hodiny bylo vždy po dobu 5 sekund při otáčkách vřetena 10 000 min-1 přiváděno chladicí médium. Poté byl přívod na 2 sekundy přerušen a vřeteno bylo zastaveno. Provedení upínacích stopek 1 a 2 vykazovalo značnou kontaminaci chladicím olejem v upínacím prostoru a ve vnitřním prostoru HSK kuželu upínače.
Provedení 3 a 4 nevykazovala žádnou kontaminaci. Kuželové, resp. labyrintové provedení konce upínací stopky se co do těsnosti projevilo jako nejlepší.
Ve druhém pokusu byla zkoumána doba náběhu chladicího média po zapnutí přívodu a kontinuita a rovnoměrnost jeho množství.
Některé v minulosti zmíněné pokusy ukazují stopy po rozstřiku chladicího média na černé ploché desce při stojícím (nerotujícím) nástroji. Vypovídací schopnost těchto pokusů je však nedostatečná, protože zde nejsou zohledněny odstředivé síly způsobené rotací nástroje. Tyto síly značně ovlivňují vlastnosti proudu chladicího média. Z toho důvodu byl vyroben přípravek, který umožňuje ověřit doby náběhu a rovnoměrnost přívodu média při rotujícím nástroji.
Do pracovního prostoru obráběcího stroje byla šikmo umístěna trubka s podélnou drážkou. Zkoušený nástroj byl zaveden do drážky v trubce a během posuvu stroje v osách Z a Y byl střídavě zapínán a vypínán přívod chladicího média za současné rotace vřetena. Vnitřní stěny trubky byly vyloženy savým papírem, což umožnilo následné vyhodnocení stop po rozstřiku chladicího média. Savý papír rozložený do roviny ukazoval parabolické stopy po chladicím médiu. Porovnáním začátků a konců stop z jednotlivých intervalů se skutečnou polohou nástroje v době zapnutí a vypnutí přívodu chladicího média mohla být vyhodnocena velikost časové prodlevy, respektive doby náběhu chladicího média k břitu nástroje. Byly zjištěny značné rozdíly u jednotlivých variant upínacích stopek.
Dále bylo při tomto pokusu zkoumáno množství a rovnoměrnost chladicího média přivedeného k břitu nástroje a koncentrace v něm obsaženého maziva. V obou případech (časová prodleva i koncentrace) se ukázaly jako výhodnější upínací stopky v provedení 3 a 4, tedy s kuželovým koncem, resp. s labyrintem.