Ví si Rada rady?

Finská STPC může být naším vzorem

Plnění uvedených záměrů je složité. Rozvoj vědy a techniky a zavádění jeho pozoruhodných výsledků do praxe je třeba prosazovat proti neznalostem a z nich pramenícího konzervatismu. Taková je zkušenost ze všech zemí s rychlým technickým rozvojem. Pomůže nám, budeme-li čerpat ze stylu práce finské Rady pro výzkum a technologie (STPC), kterou řídí jejich premiér. Tato rada má excelentní složení a vynikající výsledky činnosti. Členy jsou ministři, kteří mají co dělat s technickým rozvojem a financemi, významní vědci s prokazatelnými výsledky ve své práci a zástupci průmyslu z podniků, o jejichž úspěšnost se významně přičiňují. Nemají tam převahu inženýři trvale zatěžovaní administrativní prací bez aktuálních odborných znalostí. STPC byla založena koncem šedesátých let. Za jejího působení se Finsko změnilo z agrární země s dřevozpracujícím průmyslem na zemi s rozvinutou mikroelektronikou, informační technikou a rozsáhlým moderním strojírenstvím. V souladu s rozvojem průmyslu se rozšířilo odborné školství těsně spolupracující s průmyslem. Podle zpráv německého tisku se finský premiér denně zabývá řízením STPC přibližně po dobu třetiny své pracovní doby.

Zbytečné prohry

Bývalý předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj pan Petr Mareš, vzdělaný historik (dnes velvyslanec v Holandsku), nemohl tvůrčím způsobem řídit Radu vlády pro výzkum a vývoj bez základních znalostí technických příčin pokroku v elektrotechnice a ve strojírenství. Nemohl v záležitostech odborného školství citlivě rozlišovat, které studijní obory potřebují větší podporu ve zvyšování počtu studentů, nevěděl jak zvyšovat kvalitu jejich výuky a které studijní obory jsou méně aktuální. Dnes je zřejmé, že velmi záleží na přílivu vzdělaných pedagogů s praxí v současném strojírenském a elektrotechnickém výzkumu. Je nepříjemnou skutečností, že často jen elementární vybavení vysokoškolských laboratoří neumožňuje experimentovat na úrovni přednášené látky. Jejich promyšlené vybavení přitom může vést i k efektivní spolupráci s výrobními podniky.

Bohužel, působením nekvalifikovaných pracovníků, některé ministry tehdejší české vlády nevyjímaje, jsme s přičiněním nevhodných partnerů (Boeing, Ayres Corp.) přišli o letecký průmysl, který vždy představuje nenahraditelnou technickou podporu strojírenskému průmyslu a dalším technickým a vědním oborům. Proto je třeba (s poučením z minulých let) pokusit se jej oživit s využitím kvalifikovaných pracovníků, které ještě v leteckém průmyslu máme. Nadějí jsou vynikající dokončovaná letadla v malém moravském podniku Evektor: sportovní letoun VUT 100 Cobra a malý dopravní letoun EU-55. Ve světovém měřítku se prosazujeme vývojem a produkcí ultralehkých a malých sportovních letadel, dnes už technicky velmi náročných, zařazených u Letecké amatérské asociace (LAA). Je téměř neuvěřitelné, že jsme se při značné mezinárodní konkurenci (SRN, Francie, Itálie, USA) propracovali do světové špičky. Určitě by nám prospěla informace odborníků objektivně posuzujících příčiny rozdílu lidského myšlení a konání vedoucích pracovníků našeho „velkého leteckého průmyslu“ a leteckých podniků patřících k LAA.

Ve sportovních disciplinách činí menší potíže vybrat ty nejlepší, než je tomu ve vědě a technice. Trenéra našeho národního mužstva ve fotbalu ani ve snu nenapadne postavit do národního mužstva hráče z druhé ligy. Nemálo příslušníků „druhé ligy“ (některé naše ministry nevyjímaje) však působí na vedoucích místech ve státní správě a v průmyslu.

Potřebujeme více podniků s produkcí high-tech

Je velmi žádoucí, aby se nekompromisním působením Rady vlády pro výzkum a vývoj s většinou velmi vzdělaných členů s dobrou pověstí zvyšoval v naší republice počet excelentních podniků s náročnou produkcí, která obstojí v tvrdé mezinárodní konkurenci. Není to jednoduché. Chybí příznivé podmínky a je nedostatek pracovníků, kteří by takové podniky s českým know-how budovali a úspěšně se vyrovnali se zahraniční konkurencí převážně s delší úspěšnou tradicí. Proč je tento úkol naléhavý?

Například v SRN stoupají podíly zaměstnanosti na 21 % v oblasti výrobků high-tech a na 33 % v oblasti middle-tech. V oblasti výrobků low-tech 46% podíl zaměstnanosti klesá. Do kategorie high-tech patří výrobky leteckého průmyslu, přístrojové techniky, výpočetní techniky, zbraňové techniky, farmaceutického průmyslu a další. Význam high-tech produkce pro ekonomiku země napoví příklad: kilogramová cena moderního letadla činí 300 až 2 000 eur. V České republice je podíl zaměstnanosti v oblasti high-tech výrobků jen 3 až 4 %, což přímo ovlivňuje naši životní úroveň. Našich 12 % vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je v ostrém kontrastu s počtem vysokoškolský vzdělaných pracovníků ve starých státech EU, který činí 21 % a v USA 35 %.

Z více důvodů musí být v České republice zdokonalována kritéria výběru témat průmyslového výzkumu a vývoje podporovaných ze státního rozpočtu a granty z Evropské unie. Srozumitelně musí být popsány dosahované výsledky a očekávané efekty jejich využití. V minulosti nebyl tento požadavek plněn na potřebné úrovni a připravil náš stát o značné částky.

Máme více podniků s technicky jednoduchou produkcí dodávanou u nás usídleným firmám světové pověsti za nízké ceny a stovky dalších podniků omezujících svou méně kvalitní produkci jen na domácí trh. Politiku podpory zpracovatelských zahraničních investic střední technologické náročnosti (zejména automobilek) s velmi omezenými výzkumnými aktivitami je nutno považovat za překonanou. Musíme razantněji a s účinnou podporou státu pronikat do technologicky náročnějších odvětví založených na nových vědeckých poznatcích, špičkových technologiích a současně podporovat širší systémové předpoklady proinovačního prostředí. Přeměnu zaostávajících podniků na podniky s technicky náročnou produkcí přijímanou na světovém trhu je třeba chápat jako strategický celospolečenský úkol, který je třeba koordinovaně řídit.

Jde především o tvorbu trvalého inovačního prostředí

Proinovační strategie by měla být prioritní agendou předsedy vlády, který zastává i funkci předsedy Rady vlády pro výzkum a vývoj. Měla by zahrnovat dlouhodobou koncepci rozvoje proinovačního prostředí a patřičné odborné zázemí. Je žádoucí zvýšit v České republice produkci náročných a na světovém trhu prodejných výrobků s vysokou přidanou hodnotou jako výsledek práce našich chytrých mozků na úkor činností podniků nezohledňujících ve své produkci nové poznatky vědy a techniky.

Tvrzení, že naše zaostávání v některých rozhodujících vědních oborech nelze překonat, že nelze nastupovat do rozjetého vlaku, není na místě. Jsou prokazatelné příklady z Finska, Švédska, Irska a některých dalších zemí, kde úspěšná produkce velmi náročných výrobků s nejmodernější elektronikou a strojním řešením byla zahájena se značným zpožděním za podobnou výrobou v USA a SRN. To platí i o České republice. V zájmu plnění proinovační strategie je třeba aktivizovat pro její podporu a spolupráci především vědecké a technické pracovníky i podniky a výzkumné ústavy, které se obdivuhodně prosazují ve vědě, vývoji a v náročných výrobních technologiích. Nespornou předností naší Rady vlády pro výzkum a vývoj je, že v současné době je jejím předsedou premiér. Činnost Rady vlády pro výzkum a vývoj musí být tedy posuzována jako produkt jeho řízení.

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.

cernohorsky.jiri@gmail.com