Témata
Reklama

Výročí národní technické normalizace

Rok 2002 je pro technickou normalizaci slavnostní, protože před 80 lety byla založena Československá společnost normalizační, jejíž zkratkou „ČSN“ dodnes označujeme české technické normy. Naše redakce při příležitosti tohoto výročí požádala o rozhovor ředitele Českého normalizačního institutu ing. Otakara Kunce.

MM: Pane řediteli, co bylo tehdy hlavním důvodem jejího založení a jak se situace nadále vyvíjela?
Ing. Kunc: V té době stály u zrodu společnosti významné průmyslové podniky spolu s tehdejším Ministerstvem veřejných prací, Masarykovou akademií práce a Spolkem inženýrů a architektů československých. Vznik společnosti vycházel z objektivní potřeby podpořit rozvoj obchodu sjednocením technických parametrů výrobků, technologických postupů a služeb.
S určitým zjednodušením lze vývoj národní normalizace rozdělit do tří etap. První, zahrnující zhruba období mezi roky 1922 až 1948, je charakteristická bouřlivým rozvojem normalizačních aktivit na národní i mezinárodní úrovni, přerušeným přirozeně druhou světovou válkou. Československá normalizace byla od samého začátku postavena na skutečně demokratických zásadách otevřenosti, konsensu a průhlednosti postupů tvorby norem. Československou společnost normalizační tvořily převážně průmyslové podniky, které ve svém vlastním zájmu a na své náklady spolupracovaly při vytváření technických norem. Československá normalizace se prosazovala i na mezinárodní úrovni a významným způsobem přispěla ke zformování mezinárodní normalizační organizace ISA, která jako předchůdce dnešní ISO byla založena v Praze v roce 1928. Je třeba připomenout vynikající zásluhy profesora Vladimíra Lista, kterého lze bez nadsázky považovat za zakladatele československé národní normalizace. Prof. List, který zastával funkci předsedy ČSN po celou dobu první republiky, se rovněž významnou měrou zasloužil o založení ISA, do jejíhož čela byl zvolen pro období 1932 až 1934.
Druhou charakteristickou vývojovou etapou národní normalizace je období mezi léty 1951 až 1989. V roce 1951 byla technická normalizace prakticky znárodněna, když byl vytvořen Úřad pro normalizaci a zrušeny jak Elektrotechnická společnost československá, tak Československá společnost normalizační. Technické normy se staly závaznými dokumenty a začaly plnit jiné poslání. V centrálně řízené ekonomice bylo jejich úkolem nahradit neexistující tržní prostředí a zabezpečit určitou kvalitativní úroveň výroby a služeb. Avšak i v této době se udržely tradiční demokratické pracovní metody a postupy při zpracování norem. Československá normalizace si udržovala své postavení v mezinárodních normalizačních organizacích ISO a IEC. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že Československo stálo v roce 1946 jako jeden ze zakládajících států u zrodu mezinárodní normalizační organizace ISO. Mezinárodní normy byly často brány za základ ČSN. Mezinárodní spolupráce byla však v té době orientována na zpracování norem RVHP známých pod označením ST SEV. Přejímání norem RVHP znamenalo počátek eroze do té doby kompaktní a systematicky vytvářené soustavy národních norem.
Počátek třetí etapy vývoje národní normalizace, která zatím, alespoň podle mého názoru, stále trvá, lze umístit do let 1990 až 1991. Počátkem devadesátých let se zcela změnila orientace technické normalizace, došlo ke změně její právní úpravy, v důsledku toho se technické normy staly znovu dobrovolnými dokumenty, byly navázány první kontakty s evropskými normalizačními organizacemi a uskutečněna první jednání o možnostech přejímat evropské normy. V té době tehdejší Federální úřad pro normalizaci a měření získal statut organizace přidružené k CEN i CENELEC a rozběhl se proces harmonizace národních norem s normami evropskými. Proces harmonizace nabíral velmi rychle na obrátkách a v relativně krátkém čase byla do národní soustavy převzata podstatná část evropských norem. Na přelomu let 1996 a 1997 bylo českou stranou splněno devět podmínek stanovených pro získání členství v evropských normalizačních organizacích a ČSNI se stal v roce 1997 členem CEN i CENELEC jako první národní normalizační organizace z transformujících se evropských zemí. Rychlý průběh harmonizace národní soustavy s evropskou byl výsledkem spolupůsobení několika faktorů. Hned zpočátku bylo jednoznačně rozhodnuto o směřování technické normalizace do evropských normalizačních struktur. Přejímání evropských norem do národní soustavy bylo a stále v rozhodující míře je financováno ze státního rozpočtu. Státní podpora umožňuje udržovat dostatečný počet smluvních partnerů ČSNI - zpracovatelů norem. Příspěvek ze státního rozpočtu napomohl k udržení stabilního uspořádání národní normalizace i kádru zkušených technických úředníků. K rychlému přejímání evropských norem napomohla také všeobecná technická vyspělost, v jejímž důsledku byly evropské normy bez zvláštních problémů přijímány technickou veřejností.
MM: Každá mince má však dvě strany. Jak je tomu v normalizaci?
Ing. Kunc: Bohužel je tomu i tak v našem oboru. Masivní přejímání evropských norem a současné rušení konfliktních ustanovení stávajících ČSN přineslo absolutní nárůst počtu norem v soustavě, která v současnosti obsahuje 25 817 titulů. Evropská norma obvykle nenahrazuje jednu národní normu, ale pouze její část nebo části z řady národních norem. Celý systém se tak stává nepřehledný a pro uživatele je mnohdy obtížné zjistit, které části národních norem jsou platné a které byly zrušeny a nahrazeny evropskou normou. Stále vysoký počet národních norem je ze zahraničí vnímán jako možný zdroj technických překážek obchodu. Národní normalizační systém je nastaven především na přejímání hotových evropských norem a jeho transformace, kterou umožňuje zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, se prakticky zastavila. Přitom by celému systému prospělo, kdyby technická normalizace byla, obdobně jako je tomu v zemích EU, podporována a řízena skutečnými uživateli norem.
MM: Pane řediteli, říká se, že naděje umírá poslední...
Ing. Kunc: Letošní výročí založení Československé normalizační společnosti je v tomto směru vítanou příležitostí nejen k tomu, bychom si připomněli historii, která je v řadě případů i dnes velmi inspirující, ale také k tomu, abychom se pokusili ve větší míře než doposud navázat na historickou tradici národní normalizace. Měli bychom si uvědomit, komu a k čemu technické normy slouží, a překonat tak zakořeněný názor z minulosti, že o technickou normalizaci se má starat především stát. Měli bychom dospět k tomu, co bylo jasné zakladatelům společnosti - že technická normalizace a prosperita podniku jsou spojené nádoby. Zvlášť v souvislosti s předpokládaným vstupem do Evropské unie bychom neměli zapomínat, že technická norma, byť dobrovolná, je propustkou na trh, a to nejen český, ale zejména evropský a mezinárodní.
Věřme, že jubilejní rok otevře zároveň novou vývojovou etapu národní normalizace, jejímž výsledkem bude její obnova, založená na vyvážené kombinaci tradice a moderních vývojových tendencí.
MM: Děkuji vám za rozhovor.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 20419
Datum: 17. 04. 2002
Rubrika: Management / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Revoluce v měření přišla s analogovým signálem

Když se dnes bavíme o moderních výrobních postupech, máme často na mysli využívání high-tech technologií, které je snahou stále více propojovat, automatizovat a sledovat. Tyto přístupy pomáhají výrobcům transformovat jejich výrobní procesy až do stadia nejvyššího – takzvané cyber factory –, přičemž vysoká jakost vyráběných dílů a úspora nákladů během výrobních procesů hrají nejdůležitější roli. Z tohoto jasně vyplývá nutnost investice také do měřicích systémů.

Měření ruku v ruce s automatizací

S příchodem automatizace, která umožňuje produktivní velkosériovou výrobu, se značně zvýšila potřeba kontroly výrobního procesu a především potřeba kontroly finálních výrobků. Jistě si každý umí představit tu pohromu, kdy automatický provoz vyrábějící stovky výrobků za hodinu selže a během chvilky vyrobí celou řadu zmetků. Předcházet tomu lze pravidelnou kontrolou a proměřováním jak stavu výrobních zařízení, tak kontrolou obrobků mezi jednotlivými výrobními kroky a konečných výrobků.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Související články
Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: Ostře zacílené setkání expertů

Ve Stuttgartu letos debutuje zcela nová akce, která aspiruje stát se expertním kongresem v oblasti průmyslové kontroly kvality. Dvoudenní setkání Control-Expert Days 2026 se uskuteční 20. a 21. května na výstavišti Messe Stuttgart a spojí jak prvky veletrhu, tak prvky odborné konference do kompaktní a obsahově soustředěné podoby.

Laser jako nástroj: Energie pod dohledem

Laserové technologie jsou zpravidla spojovány s vysokou přesností a stabilitou. Tato vlastnost však nevychází pouze z fyzikální povahy samotného paprsku, ale především ze schopnosti celý proces přímo za provozu sledovat a řídit. V rámci toho musí být nejen nastaven správný výkon a pohyb, ale také průběžné ověřování, zda proces probíhá tak, jak má.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit