Témata
Reklama

Výročí národní technické normalizace

Rok 2002 je pro technickou normalizaci slavnostní, protože před 80 lety byla založena Československá společnost normalizační, jejíž zkratkou „ČSN“ dodnes označujeme české technické normy. Naše redakce při příležitosti tohoto výročí požádala o rozhovor ředitele Českého normalizačního institutu ing. Otakara Kunce.

MM: Pane řediteli, co bylo tehdy hlavním důvodem jejího založení a jak se situace nadále vyvíjela?
Ing. Kunc: V té době stály u zrodu společnosti významné průmyslové podniky spolu s tehdejším Ministerstvem veřejných prací, Masarykovou akademií práce a Spolkem inženýrů a architektů československých. Vznik společnosti vycházel z objektivní potřeby podpořit rozvoj obchodu sjednocením technických parametrů výrobků, technologických postupů a služeb.
S určitým zjednodušením lze vývoj národní normalizace rozdělit do tří etap. První, zahrnující zhruba období mezi roky 1922 až 1948, je charakteristická bouřlivým rozvojem normalizačních aktivit na národní i mezinárodní úrovni, přerušeným přirozeně druhou světovou válkou. Československá normalizace byla od samého začátku postavena na skutečně demokratických zásadách otevřenosti, konsensu a průhlednosti postupů tvorby norem. Československou společnost normalizační tvořily převážně průmyslové podniky, které ve svém vlastním zájmu a na své náklady spolupracovaly při vytváření technických norem. Československá normalizace se prosazovala i na mezinárodní úrovni a významným způsobem přispěla ke zformování mezinárodní normalizační organizace ISA, která jako předchůdce dnešní ISO byla založena v Praze v roce 1928. Je třeba připomenout vynikající zásluhy profesora Vladimíra Lista, kterého lze bez nadsázky považovat za zakladatele československé národní normalizace. Prof. List, který zastával funkci předsedy ČSN po celou dobu první republiky, se rovněž významnou měrou zasloužil o založení ISA, do jejíhož čela byl zvolen pro období 1932 až 1934.
Druhou charakteristickou vývojovou etapou národní normalizace je období mezi léty 1951 až 1989. V roce 1951 byla technická normalizace prakticky znárodněna, když byl vytvořen Úřad pro normalizaci a zrušeny jak Elektrotechnická společnost československá, tak Československá společnost normalizační. Technické normy se staly závaznými dokumenty a začaly plnit jiné poslání. V centrálně řízené ekonomice bylo jejich úkolem nahradit neexistující tržní prostředí a zabezpečit určitou kvalitativní úroveň výroby a služeb. Avšak i v této době se udržely tradiční demokratické pracovní metody a postupy při zpracování norem. Československá normalizace si udržovala své postavení v mezinárodních normalizačních organizacích ISO a IEC. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že Československo stálo v roce 1946 jako jeden ze zakládajících států u zrodu mezinárodní normalizační organizace ISO. Mezinárodní normy byly často brány za základ ČSN. Mezinárodní spolupráce byla však v té době orientována na zpracování norem RVHP známých pod označením ST SEV. Přejímání norem RVHP znamenalo počátek eroze do té doby kompaktní a systematicky vytvářené soustavy národních norem.
Počátek třetí etapy vývoje národní normalizace, která zatím, alespoň podle mého názoru, stále trvá, lze umístit do let 1990 až 1991. Počátkem devadesátých let se zcela změnila orientace technické normalizace, došlo ke změně její právní úpravy, v důsledku toho se technické normy staly znovu dobrovolnými dokumenty, byly navázány první kontakty s evropskými normalizačními organizacemi a uskutečněna první jednání o možnostech přejímat evropské normy. V té době tehdejší Federální úřad pro normalizaci a měření získal statut organizace přidružené k CEN i CENELEC a rozběhl se proces harmonizace národních norem s normami evropskými. Proces harmonizace nabíral velmi rychle na obrátkách a v relativně krátkém čase byla do národní soustavy převzata podstatná část evropských norem. Na přelomu let 1996 a 1997 bylo českou stranou splněno devět podmínek stanovených pro získání členství v evropských normalizačních organizacích a ČSNI se stal v roce 1997 členem CEN i CENELEC jako první národní normalizační organizace z transformujících se evropských zemí. Rychlý průběh harmonizace národní soustavy s evropskou byl výsledkem spolupůsobení několika faktorů. Hned zpočátku bylo jednoznačně rozhodnuto o směřování technické normalizace do evropských normalizačních struktur. Přejímání evropských norem do národní soustavy bylo a stále v rozhodující míře je financováno ze státního rozpočtu. Státní podpora umožňuje udržovat dostatečný počet smluvních partnerů ČSNI - zpracovatelů norem. Příspěvek ze státního rozpočtu napomohl k udržení stabilního uspořádání národní normalizace i kádru zkušených technických úředníků. K rychlému přejímání evropských norem napomohla také všeobecná technická vyspělost, v jejímž důsledku byly evropské normy bez zvláštních problémů přijímány technickou veřejností.
MM: Každá mince má však dvě strany. Jak je tomu v normalizaci?
Ing. Kunc: Bohužel je tomu i tak v našem oboru. Masivní přejímání evropských norem a současné rušení konfliktních ustanovení stávajících ČSN přineslo absolutní nárůst počtu norem v soustavě, která v současnosti obsahuje 25 817 titulů. Evropská norma obvykle nenahrazuje jednu národní normu, ale pouze její část nebo části z řady národních norem. Celý systém se tak stává nepřehledný a pro uživatele je mnohdy obtížné zjistit, které části národních norem jsou platné a které byly zrušeny a nahrazeny evropskou normou. Stále vysoký počet národních norem je ze zahraničí vnímán jako možný zdroj technických překážek obchodu. Národní normalizační systém je nastaven především na přejímání hotových evropských norem a jeho transformace, kterou umožňuje zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, se prakticky zastavila. Přitom by celému systému prospělo, kdyby technická normalizace byla, obdobně jako je tomu v zemích EU, podporována a řízena skutečnými uživateli norem.
MM: Pane řediteli, říká se, že naděje umírá poslední...
Ing. Kunc: Letošní výročí založení Československé normalizační společnosti je v tomto směru vítanou příležitostí nejen k tomu, bychom si připomněli historii, která je v řadě případů i dnes velmi inspirující, ale také k tomu, abychom se pokusili ve větší míře než doposud navázat na historickou tradici národní normalizace. Měli bychom si uvědomit, komu a k čemu technické normy slouží, a překonat tak zakořeněný názor z minulosti, že o technickou normalizaci se má starat především stát. Měli bychom dospět k tomu, co bylo jasné zakladatelům společnosti - že technická normalizace a prosperita podniku jsou spojené nádoby. Zvlášť v souvislosti s předpokládaným vstupem do Evropské unie bychom neměli zapomínat, že technická norma, byť dobrovolná, je propustkou na trh, a to nejen český, ale zejména evropský a mezinárodní.
Věřme, že jubilejní rok otevře zároveň novou vývojovou etapu národní normalizace, jejímž výsledkem bude její obnova, založená na vyvážené kombinaci tradice a moderních vývojových tendencí.
MM: Děkuji vám za rozhovor.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 20419
Datum: 17. 04. 2002
Rubrika: Management / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Revoluce v měření přišla s analogovým signálem

Když se dnes bavíme o moderních výrobních postupech, máme často na mysli využívání high-tech technologií, které je snahou stále více propojovat, automatizovat a sledovat. Tyto přístupy pomáhají výrobcům transformovat jejich výrobní procesy až do stadia nejvyššího – takzvané cyber factory –, přičemž vysoká jakost vyráběných dílů a úspora nákladů během výrobních procesů hrají nejdůležitější roli. Z tohoto jasně vyplývá nutnost investice také do měřicích systémů.

Měření ruku v ruce s automatizací

S příchodem automatizace, která umožňuje produktivní velkosériovou výrobu, se značně zvýšila potřeba kontroly výrobního procesu a především potřeba kontroly finálních výrobků. Jistě si každý umí představit tu pohromu, kdy automatický provoz vyrábějící stovky výrobků za hodinu selže a během chvilky vyrobí celou řadu zmetků. Předcházet tomu lze pravidelnou kontrolou a proměřováním jak stavu výrobních zařízení, tak kontrolou obrobků mezi jednotlivými výrobními kroky a konečných výrobků.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

MSV ve znamení měření a seřizování

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci špičkových měřicích a seřizovacích přístrojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Karla Suchny, jednatele společnosti Zoller Czech.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Využití neuronových sítí v optické kontrole

Většina moderních výrobních firem aktivně řeší, jak během výrobního procesu dosáhnout co nejvyšší kvality, za co nejnižší náklady. Přesto může dojít k chybě a vyráběný produkt není v požadované kvalitě. Důvodů může být mnoho, od špatného vstupního materiálu, přes poruchu některého ze strojů, či chyby operátora.

Indukční průtokoměry MIM: další vývoj

S indukčním průtokoměrem model MIM jsme vás seznámili již v minulosti. Jedná se o jedinečný přístroj ve své kategorii. Jak se lidově říká, tento přístroj nabízí „za málo peněz hodně muziky“.

Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

Automatické rovnání součástek

Při výrobě zejména rotačních součástek s větším poměrem L/D dochází běžně k jejich prohnutí, a to bez ohledu na to, jestli mají hřídelový, nebo trubkový tvar. Pokud vznikne prohnutí při poslední operaci, je jedinou možností nápravy rovnání. To se ale často zařazuje i před konečné broušení.

Průtokoměr s oválnými koly

Potřeba měřit viskózní látky v průmyslu je velká. Společnost Kobold Messring pro tyto aplikace vyvinula průtokoměr s oválnými koly, model DON.

Laserová i optická řešení a mnohem více

Pravidelné podzimní dny otevřených dveří uspořádala pro své současné i potenciální zákazníky koncem září společnost Lascam systems. Po tři dny mohli zájemci o laserové technologie navštěvovat showroom dceřiné společnosti Elya Solutions v Horních Počernicích, kde bylo v provozu více než sedm různých aplikací dceřiných i zastupujících společností. Jednotlivá stanoviště prezentovala široké portfolio aplikací a služeb, jež integrátorská společnost Lascam nabízí.

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit