Vysokorychlostní obrábění
Hlavní cíl: Experimentální výzkum procesů probíhajících při vysokorychlostním obrábění.Na základě provedeného rešeršního průzkumu se ukázalo jako závažné určení vlivu řezných podmínek na teplotu řezání. Proto byl výzkum zaměřen na teploty při obrábění HSC. Teplota byla měřena přirozeným a poloumělým termočlánkem, jehož kalibraci jsme provedli pomocí laseru. Obráběna byla hliníková slitina Al 2024-T351 (spolupráce s Pramet Tools). Při obrábění byla měřena také trvanlivost břitu nástroje. Bylo zpracováno vyhodnocení vlivu řezné rychlosti na teplotu obrobeného povrchu a na integritu povrchu, hodnocenou jakostí opracovaného povrchu. Vzhledem ke složitosti měření teploty (náročná příprava vzorků) je vliv řezných podmínek na integritu povrchu danou mikrotvrdostí a zbytkovými napětími zkoumán až v roce 2006.
Mikroobrábění
Hlavní cíl: Optimalizace sledovaných procesů, měření a objektivizované vyhodnocení dosažených výsledků včetně jejich prezentace. Zpracování obecných zásad pro aplikaci těchto technologií.Toto téma bylo řešeno ve dvou podtématech. U prvého z nich, nazvaného Výzkum mikrofrézování s ohledem na konečné opracování geometricky složitých obrobků při víceosém řízení, byla pozornost soustředěna na studium podkladů a především na základní parametry používaných nástrojů z hlediska jejich dynamiky. Byl navržen systém měření řezných sil při použití mikronástrojů o průměru menším než 3 mm a provedeno měření sil i dynamických vlastností mikronástrojů s kulovým koncem (pro výrobu geometricky složitých ploch a tvarových ploch elektrod) s cílem stanovit vhodné oblasti použití takovýchto nástrojů jak z hlediska statických sil, tak zvláště s ohledem na jejich dynamické chování (vazby mezi vlastní frekvencí a budicími silami při obrábění). Současně uvedená měření slouží pro stanovení hodnot příkonů těchto nástrojů. Získané podklady jsou užívány bezprostředně pro jejich aplikaci při realizaci požadavků z průmyslové praxe.U druhého podtématu, nazvaného Výzkum kombinací opracování a speciálních technologií využitím obrábění, mikroobrábění a laserových technologií při víceosém řízení a opracování speciálních materiálů, bylo prováděno ztotožnění počátků souřadných systémů NC a laseru; vhledem k provedené realizaci je nutno postup seřízení realizovat vždy pro novou interpretaci kombinovaného opracování. Byly zkonstruovány, vyrobeny a ověřeny výrobní pomůcky pro aplikace laserových operací pro práce v prostoru při využití rotačních os a NC řízení spolu s laserovými technologiemi. Na základě těchto poznatků byla realizována spolupráce s průmyslem při výrobě prostorových elektrod pro výrobu forem, kde bylo použito klasické obrábění i mikroobrábění ve více než třech osách s přímou návazností laserových operací.
Laserové technologie
Hlavní cíl: Posunout na vyšší úroveň současné teoretické a aplikačních znalosti v oboru laserových technologií a jejich aplikací v kombinaci s obráběcím strojem.U podtématu Obráběcí stroje s laserem byl dílčím cílem návrh obráběcího stroje s laserem pro kalení a obráběcího centra s Rapid Prototypingem. V roce 2005 byl zpracován ideový návrh konstrukčního uspořádání vybraného soustruhu (SPU 16, výrobce Kovosvit MAS) s vestavěným diodovým laserem, určeným pro kalení součástí. Navrženy byly tři varianty umístění laseru. U druhého podtématu, nazvaného Laserové technologie, byly stanoveny následující dílčí cíle: výzkum laserových technologií - mikrofrézování; obrábění dutin zápustek laserem; leštění, texturování a čištění povrchů laserem; výzkum kalení ocelí a litin laserem; vrtání přesných tvarových děr; svařování obtížně svařitelných materiálů; nanášení ochranných, otěruvzdorných a samomazných povlaků; výzkum renovace opotřebovaných zápustek a forem laserem; výzkum použití laseru pro řezání dřeva, použití laseru při řezání plastů a kompozitních materiálů, použití laseru pro barevný potisk skla a výzkum využití laseru jako náhrady za třískové obrábění. V oblasti mikrofrézování byly v loňském roce provedeny rozsáhlé experimenty zaměřené na zjištění vlivu parametrů jednotlivých materiálů na hloubku vyfrézované dutiny. Kromě plánovaných experimentů s mědí a jejími slitinami (mosaz, bronz a čistá měď) byl zkoušen nikl, chrom, uhlík, železo, litina, dural, titan, zinek, hliník a olovo. Dále byl proveden výzkum tepelného chování vybraných materiálů během obrábění laserem, byla měřena teplota v místě stopy paprsku laseru termovizní kamerou. Pro obrábění dutin zápustek byla navržena technologie výroby kolmých stěn dutin zápustek na stroji MCVL 1000 Laser. Výsledkem výzkumu leštění kovů laserem bylo dosažení jakosti povrchu Ra 0,3 mikrometru. Současně byl proveden výzkum vytváření textur na povrchu oceli laserem. Pro kalení laserem byly nalezeny parametry kalení oceli Nd:YAG laserem o maximálním výkonu 550 W. Dále byly nalezeny parametry pro řezání a svařování obtížně řezatelných materiálů. Bylo provedeno řezání slitiny Nitinol (úspěšné) a čistého manganu (neúspěšné). Byly provedeny zkoušky svařování hliníku, titanu + mědi a titanu + korozivzdorné oceli. Byly nalezeny parametry pro nanášení práškových kovových materiálů na ocel laserem a pro navařování materiálů ve tvaru drátu na opotřebované hrany tvářecích nástrojů.
Výrobní náklady
Hlavní cíl: Vypracování metodiky pro stanovení optimálních řezných podmínek a minimalizaci výrobních nákladů.Pro aplikace procesu optimalizace řezných podmínek s cílem snižování výrobních nákladů je zapotřebí znát ekonomickou stránku výroby. Proto byl vypracován návrh struktury třídění výrobních režijních nákladů. Podstatnou částí tohoto návrhu bylo též rozdělení výrobních režijních nákladů podle vlivu na náklady obrábění. Struktura výrobních režijní nákladů je důležitým podkladem k výběru vhodné metodiky kalkulace výrobních režijních nákladů. Vyvíjená metodika je současně ověřována v některých spolupracujících podnicích.
Závěrem
Přestože v prvém roce bylo vlastní řešení projektu zahajováno, výstupem za toto období bylo již 63 publikací, 57 výzkumných zpráv, 9 realizací (měřicí standy a realizace v průmyslu), dva užitné vzory a tři uspořádané kurzy pro pracovníky průmyslu. Cílů, které jsou specifikovány v projektu pro rok 2005, bylo dosaženo. V tomto roce zahájilo centrum také spolupráci na dvou evropských projektech, podporovaných z prostředků 6. rámcového programu EU. Jedná se o projekty Ecofit a HardPrecision. Centrum rovněž spolupracuje s průmyslovými podniky na řešení několika projektů podporovaných MPO. Hlavní pracoviště Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii se nachází na ČVUT v Praze (46 osob) a další tři spoluřešitelská pracoviště jsou na VUT v Brně (4 osoby), na TU v Liberci (4 osoby) a na ZČU v Plzni (5 osob).