Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Výzkumníkem a manažerem v jedné osobě
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

Výzkumníkem a manažerem v jedné osobě

K prvnímu květnu roku 2006 byl Ing. Petr Blecha, Ph.D., jmenován vedením Fakulty strojní VUT v Brně do funkce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky. Tehdy mnoho lidí nevěřilo, že ve svých třiceti letech bude schopen úspěšně vést ústav s takto výzkumným a inovačním potenciálem. Za tři a půl roku jeho působení na této pozici se ústav změnil jak v tuzemské prestižní výzkumné pracoviště s výchovou mladých strojařů, tak i v základnu mezinárodní spolupráce v této oblasti.

S Petrem Blechou se osobně znám již velmi dlouho a jak to tak ve strojírenské branži bývá, mnoho přátelských vztahů vznikne právě z předchozí profesní spolupráce. Jak s ním, tak i s jeho kolegy profesorem Kolíbalem a docentem Knoflíčkem jsme za dosavadní existenci MM Průmyslového spektra poskytli čtenářům mnoho článků, vzájemně jsme si po odborné stránce podporovali celou řadu projektů a akcí. Za tu dobu uplynulo mnoho vody v řece Svratce či Svitavě a Petr Blecha dozrál v úspěšného manažera a výzkumníka. A tak nastal čas s ním připravit pro vás rozhovor. Příjemné čtení!

Anotace
Typický pracovní den Petra Blechy
Vstávám kolem šesté a na ústav dorazím asi o půl osmé. Po většinu dne se věnuji administrativě (korespondence, porady, příprava projektů…), od které si občas odpočinu mezi studenty ve výuce. Teprve poté, co většina pracovníků a studentů odejde domů, začínám se věnovat vlastní tvůrčí činnosti (vědecko-výzkumná práce, příprava odborných publikací, práce na průmyslových projektech…). Domů odcházím po devatenácté hodině, abych se alespoň chvíli viděl s dětmi.
 

MM: Po třicítce ředitelem ústavu - jak se to tak stane, že mladý člověk získá a s úspěchem zastává takovýto post a (v úctě i k ostatním oborům) takto důležitého zaměření?

Dr. Blecha: Myslím, že základem mnoha úspěchů je být ve správný čas na správném místě. Když jsem byl postaven před rozhodnutí, zda se zúčastnit výběrového řízení na post ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky, váhal jsem. Byl jsem si vědom, že můj věk může být z určitého pohledu vnímán jako příliš nízký. Lidé kolem mne v tom ale měli jasno. Cítil jsem zřetelnou podporu od většiny kolegů jak z našeho ústavu, tak i z Technické univerzity Chemnitz (SRN), se kterou již více než deset let úzce spolupracuji, a v neposlední řadě i od mé rodiny. Zastával jsem tehdy pozici vedoucího odboru výrobních strojů a ucházet se o místo vedoucího ústavu bylo tedy logickým krokem, který by byl jistě dříve či později přišel. Měl jsem svou konkrétní představu o tom, jakým směrem by se měl ústav v dalším období rozvíjet a viděl jsem v kandidatuře na místo vedoucího ústavu příležitost, jak se pokusit tuto svou vizi realizovat. Z těchto důvodů jsem se nakonec rozhodl tuto výzvu přijmout. To, že jsem uspěl, svědčí zároveň o nepředpojatosti a progresivním přístupu vedení fakulty, které mi dalo důvěru a svěřilo mi tento post ve věku, kdy to není v akademickém prostředí zcela běžné.

MM: Největšímu zájmu studentů se dlouhodobě těší ekonomické a humanitní obory. Jak získávat a zvyšovat zájem studentů o strojařinu, potažmo o obor výrobních strojů?

Dr. Blecha: Je celá řada možných přístupů, jak zvyšovat zájem studentů o studium v daném oboru. Kromě volby vhodné skladby předmětů, která studentům umožní bezproblémové uplatnění v průmyslové praxi, je potřeba nabídnout i něco navíc. Nám se v tomto směru osvědčilo vyšší zapojení odborníků z praxe do přednáškové činnosti jak v rámci magisterského studia, tak i u povinně volitelného předmětu, který mohou navštěvovat studenti bakalářského studia. Ti tak mají možnost získat konkrétnější představu o požadavcích na profesi konstruktéra strojních zařízení a lépe ocení nabídku předmětů, které u nás mohou studovat. Myslím, že značnou roli hraje i prezentace srovnatelné mezinárodní úrovně našeho oboru výrobní stroje, systémy a roboty, o čemž svědčí i akreditace prvního česko-německého studijního programu s dvojitým diplomem „Výrobní systémy", kterou jsme společně s našimi kolegy z TU Chemnitz, Institut für Werkzeugmaschinen und Produktionsprozesse,  získali v letošním roce. Naši studenti tak mají jedinečnou šanci během jednoho studia získat dva mezinárodně uznávané diplomy a lépe se tak uplatnit ve společném evropském tržním prostoru. Vzhledem k tomu, že firmy ze SRN představují svými firemními podíly, popřípadě dceřinými firmami velkou část zahraničních investic v ČR, jsou naši absolventi s odpovídajícími odbornými znalostmi, mezikulturními kompetencemi, týmovým duchem a solidním zvládnutím německého jazyka v dnešní době obzvlášť žádáni. Skvělou vizitkou pro náš ústav je i zapojení do evropského projektu MINOS** č. DE/08/LLP-LDV/TOI/147110 s názvem „Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných pracovníků v globalizované průmyslové výrobě", na němž spolupracujeme mimo jiné s TU Chemnitz, Univerzitou Corvinus Budapešť, Technickou univerzitou Wroclaw, Univerzitou Stockholm, Neapolskou univerzitou Federico II a Institutem obráběcích strojů Elgoibar. Naším úkolem je v rámci tohoto projektu připravit koncept vzdělávání a odborné texty pro modul Robotika.

Anotace
Přehled modulů projektů MINOS a MINOS** 

MM: Plodná spolupráce s průmyslovou sférou by měla být alfou a omegou každého akademického pracoviště, jehož logickým zájmem je docílit vysoké úrovně svého aplikovaného výzkumu a jeho následné realizace v praxi. Jakých výsledků na tomto poli dosahujete vy?

Dr. Blecha: S průmyslovou sférou spolupracuje náš ústav zejména v rámci činnosti Výzkumného centra automatické manipulace, které je detašovaným brněnským pracovištěm Výzkumného centra strojírenské výrobní techniky a technologie při ČVUT v Praze. Za již desetileté působení jsme si získali významné postavení zejména v oblasti managementu rizik při zajišťování bezpečnosti obráběcích a tvářecích strojů a dále v oblasti konstrukce, automatizace a řízení strojních zařízení.

Anotace
Anotace
Anotace
Anotace
 

Od roku 2008 jsme společně s ostatními ústavy naší fakulty intenzivně pracovali na přípravě společného projektu v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace nazvaného New Technologies for Mechanical Engineering - Centrum nových technologií pro strojírenství (NETME Centre).Tuto spolupráci ústavů úspěšně koordinoval prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. z Ústavu procesního a ekologického inženýrství v součinnosti s vedením naší fakulty, zejména pak s děkanem doc. RNDr. Miroslavem Doupovcem, CSc. NETME Centre je na základě dlouhodobé úspěšné činnosti Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně zaměřeno na výzkumné a vývojové aktivity v oblasti konkurenceschopného strojírenství a souvisejících oborů či odvětví a je koncipováno jako regionální výzkumné a vývojové centrum. V rámci přípravy NETME centra jsme spojili vědecko-výzkumné kapacity našeho ústavu s Ústavem automatizace a informatiky (doc. RNDr. Ing. Tomáš Březina, CSc.), odborem fluidního inženýrství Victora Kaplana Energetického ústavu (prof. Ing. František Pochylý, CSc.), Ústavem strojírenské technologie (prof. Ing. Miroslav Píška, CSc.) a Ústavem výkonové elektrotechniky a elektroniky (doc. Ing. Čestmír Ondrůšek, CSc.) z Fakulty elektrotechniky VUT v Brně, čímž jsme vytvořili silnou divizi Mechatronika, připravenou spolupracovat s průmyslovými podniky na řešení interdisciplinárních úkolů spojených nejen s problematikou vývoje obráběcích a tvářecích strojů. O kvalitě projektu NETME Centre svědčí i to, že byl hodnocen v rámci tohoto operačního programu jako nejlepší projekt v České republice.

MM: Jaké spatřujete palčivé problémy současného technického vysokého školství? Máte případný návod na jejich řešení?

Dr. Blecha: Jelikož kromě výše uvedených aktivit participuje náš ústav i na řešení dvou projektů z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a sice na projektu č. CZ.1.07/2.2.00/07.0406 s názvem „Zavedení problémově orientovaného vzdělávání do studijních plánů strojního inženýrství" a na projektu č. CZ.1.07/2.3.00/09.0162 „Znalosti a dovednosti v mechatronice - transfer inovací do praxe", je současným problémem, který musíme řešit, zejména nedostatek lidských zdrojů. To je ale v podstatě důsledek dlouhodobě podfinancovaného vysokého školství v České republice. Systému nepřidá ani přeměna studentů na jakési pseudoklienty, podle jejichž počtu jsou vysoké školy a potažmo ústavy finančně dotovány. Jsem přesvědčen o tom, že tato cesta v obecném měřítku vede k upřednostňování kvantity studentů na úkor kvality jejich vzdělávání, což v konečném důsledku vede k degradaci univerzitního vzdělávání. Snad aktuální plzeňská kauza přivede odpovědné osoby k urychlenému přehodnocení současné politiky terciálního vzdělávání a návratu ke kvalitě a tradici. Lidské zdroje jsou totiž omezeny v celé republice a neúměrné zvyšování počtu vysokých škol je v tomto směru neopodstatněné. Vždyť v dnešní době jsou mnohdy hodinové příjmy za výuku na našem ústavu výrazně menší než hodinové příjmy ze spolupráce s průmyslovými podniky. Doufám, že se tato situace alespoň nebude zhoršovat.

MM: Citlivým tématem pro české vědce je financování vědy. Akademie věd by měla přijít o velké peníze, do tří let jí chce vláda vzít polovinu rozpočtových zdrojů. Jak vy se díváte na problematiku základního výzkumu - kde ho realizovat, jak ho financovat?

Dr. Blecha: Realizaci základního výzkumu brání nepružnost a nedostatečná transparentnost systému hodnocení projektů. K větší pružnosti by přispěla možnost průběžného podávání projektů a zařazování kvalitních a vysoce odborně hodnocených projektů do pořadníku na přidělení finanční dotace. Zde se máme ještě hodně co učit například od zaběhnutého a fungujícího systému financování základního výzkumu v SRN, který umožňuje efektivní spolupráci univerzit s průmyslovými podniky k oboustranné spokojenosti.

MM: Závěrem mi dovolte optat se, co je po konstrukční stránce pro vás geniální?

Dr. Blecha: Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět a vždy to záleží na konkrétním případu. Na prvním místě je pro mne vždy funkčnost a dosažení požadovaných parametrů konstruovaného zařízení jako celku. Teprve v druhé řadě pak mohu obdivovat geniálnost řešení jeho jednotlivých částí.

Děkuji za rozhovor.

Roman Dvořák

Jak šel čas na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky pod taktovkou dr. Blechy

  • 1. 5. 2006 nástup do funkce ředitele ústavu
  • 2006 příprava a realizace projektu INTERREG IIIA „Podpora profese mechatronik
    - krok ke vzájemnému uznávání kvalifikací v rámci EU" ve spolupráci sOHK
    Brno-venkov
  • 2007 vybudována Laboratoř moderních metod v automatizaci, robotice a senzorice
  • 2008 zahájení spolupráce na přípravě projektu NETME Centre - divize Mechatronika a na přípravě projektů OP VpK „Zavedení problémově orientovaného vzdělávání do studijních plánů strojního inženýrství" a „Znalosti a dovednosti v mechatronice - transfer inovací do praxe"; zavedení studijního oboru „Výrobní stroje, systémy a roboty"; zapojení do evropského projektu MINOS** „Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných pracovníků vglobalizované průmyslové výrobě"
  • 2009 příprava a podání projektu FRVŠ na laboratoř přípravy dat pro virtuální realitu; akreditace česko-německého studijního programu Výrobní systémy sdvojitým diplomem; rozšíření ÚVSSR o odbor metrologie a řízení jakosti; zahájena příprava organizace světové konference RAAD 2011; příprava a podání MPO projektu „Nový znalostní systém ke zvýšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti českých výrobních strojů" ve spolupráci sSST Praha.

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: