Témata
Zdroj: archív P. Tkáča

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Koncept mikrofabriky podporuje miniaturizáciu výrobných zariadení a systémov podľa rozmerov produktu. To pomáha zmenšiť veľkosť továrne, ktorá potrebuje menej kapitálu a znižuje prevádzkové náklady. Mikrofabriky možno budovať mobilne (bez betónových základov), presúvať ich bližšie k zákazníkom a eliminovať tak globálnu prepravu a uhlíkovú stopu. Modulárne mikrofabriky sa dajú nielen rýchlo prestaviť na rôzne výrobné úlohy, ale aj prekonfigurovať na iný účel, opravovať, repasovať a recyklovať bez toho, že by sa búrala budova, vyhadzovalo strojové vybavenie a infraštruktúra.

Koncept modulárnej mikrofabriky pripravuje tím expertov z organizácií Fraunhofer IPA, Koma Modular, Printy, VUT v Brne FSI, MTF STU, UTB Zlín, Gremi Klima, Bizzcom, Knikov, Švec Group, Koval Systems, Kraftstrom, Supratek, Stimba, AI Inspector, Ipesoft, OMS IS, 1. PN a iných.

Medzi partnerov tohto projektu patrí aj spoločnosť Spinbotics, ktorej riaditeľovi Petrovi Tkáčovi položil Ján Košturiak niekoľko otázok.

J. Košturiak: Peter, aké sú technické limity (nosnosť, rýchlosť, presnosti, bezpečnosť) vašich modulárnych robotov a kde sú hlavné oblasti ich využitia?

P. Tkáč: Naše modulárne roboty, automatizujúce manuálne úkony, možno individuálne zostaviť spojením až 32 HW modulov, v rôznych kinematických štruktúrach v rozsahu od štyroch až po sedem pohybových osí. V závislosti od typu a konfigurácie má robot užitočné zaťaženie až 20 kg a adaptabilný dosah 1,5 m. Opakovateľnosť pohybu +/–0,1 mm a rýchlosť 1,5 m.s-1. Žiaden robot nie je limitovaný v pohybe a pri vykonávaní úloh za pomoci zabudovanej rekuperácie šetrí elektrickou energiou. Z pohľadu bezpečnosti je každý zostavený robot vybavený 10 bezpečnostnými funkciami (HW a SW), senzorickým vybavením zabezpečujúcim snímanie sily a momentu v jednotlivých kÍboch a výstupnej prírube, čo umožňuje robotu pracovať v kolaboratívnom režime (teda spolupracovať s človekom). Hlavnými aplikačnými oblasťami použitia modulárnych robotov zostavených zo stavebnice SpinBOT Kit sú obsluha strojov, pick & place, paletizácia/depaletizácia, balenie alebo kontrola kvality.

Ing. Peter Tkáč, riaditeľ Spinbotics, Slovensko (Zdroj: archív P. Tkáča)

J. Košturiak: Vytvorili ste konfigurátor, kde si používateľ vytvorí svoju aplikáciu, domov mu príde krabica modulov, ktoré si podľa internetovej aplikácie poskladá a oživí. Týmto ste dosť narušili tradičný biznisový model, kde dodávatelia zarábajú na riešení problémov, inštaláciách, konzultáciách, školeniach a servise. Ako to vnímajú konkurenti, zákazníci a na čom zarábate vy?

P. Tkáč: Nemyslíme si, že trh s automatizáciou narúšame – skôr ho rozširujeme, keďže sa zameriavame prevažne na automatizáciu jednoduchých manuálnych a repetitívnych úloh v malých výrobných a nevýrobných podnikoch, teda v podnikoch, kde sa výrobný proces často mení. Prístup k nasadzovaniu aplikačných riešení je viac-menej podobný ako u dodávateľov obdobných služieb, avšak s tým rozdielom, že u nás sa integračná časť, nasadenie a uvedenie aplikácie do prevádzky rieši pomocou našich online SW nástrojov. V praxi to funguje tak, že budúci používateľ/zákazník po osobnej konzultácii alebo prostredníctvom formulára špecifikuje problém, zadefinuje svoje požiadavky na robot/aplikáciu a nahrá/zašle nami požadované dáta (CAD modely, fotodokumentáciu alebo scan priestoru) potrebné na vygenerovanie všetkých modulov robota/aplikácie. Následne, po akceptovaní ponuky, potvrdí objednávku a čaká na dodanie modulov v krabiciach, ktoré trvá zvyčajne osem týždňov. Po získaní modulov používateľ zostaví, nasadí a spustí robot/predprogramovanú aplikáciu z dodaných modulov podľa integrovaných SW manuálov v internetovej aplikácii (jednoduché konektorové pospájanie modulov a ich fixovanie spevňujúcim prvkom).

Reklama
Reklama
Reklama

J. Košturiak: Aká je vaša doterajšia najúspešnejšia aplikácia?

P. Tkáč: Náš systém SpinBOT Kit, z ktorého sú naše modulárne roboty zostavované, sme uviedli na trh v roku 2022 na strojárskom veľtrhu v Brne, takže v súčasnosti sa rozbiehajú a realizujú prvé dodávky na používateľský trh. Dodávky sú smerované do malých a stredných výrobných a nevýrobných spoločností pôsobiacich prevažne v kovovýrobe, potravinárskom, drevospracujúcom a eventovom priemysle. Za najúspešnejšiu aplikáciu, najmä z pohľadu pilotného nasadenia, ako aj z pohľadu verifikácie jeho úžitkových vlastností, považujeme dodávku systému určeného na striedavú obsluhu ohraňovacieho lisu a CNC stroja u zákazníka v Českej republike a aj systému slúžiaceho na natáčanie eventov u zákazníka v Maďarsku.

J. Košturiak: Čo je na vašom riešení prelomové?

P. Tkáč: Naša stavebnica je založená na patentovanej technológii našich modulárnych inteligentných rotačných pohonoch DriveBOT, ktoré sú rozhodujúcim modulom pre zostavovanie modulárneho robota. Ostatné moduly systému, nazývané aj konektory, vytvárajú dostatočnú systémovú a technickú bázu pre návrh a zostavenie robotov rôznych kinematických štruktúr a používateľských zostáv. Koncepcia nášho systému umožňuje používateľovi efektívne zostavovať roboty šité „na mieru“ požiadavkám ich nasadenia. Súčasne ponúka používateľovi pri zmene nasadenia robot jednoducho rozobrať, doplniť novými potrebnými modulmi (rekonfigurovať robot), následne ho jednoducho zložiť, oživiť, naprogramovať a znova nasadiť (používateľ si nemusí zaobstarať nový robot).

Koncept mikrofabriky. (Zdroj: Inovato)

J. Košturiak: Nemáte obavu, že keď vytvoríte trh, s podobným konceptom prídu silnejší hráči na trhu, ako sa to stáva v iných odvetviach?

P. Tkáč: Táto obava je tu stále, najmä ak by išlo o „silnejších hráčov“. Skôr si ale myslíme, že modulárnej robotike sa začne venovať čoraz viac startupov/nových spoločností, a tým vytvárať nový trh/segment modulárnej robotiky, ktorý sa odčlení od „silnejších hráčov“ – výrobcov priemyselnej/kolaboratívnej robotiky. Náskok vo vývoji, ktorý teraz máme, stratégiu rozvoja nášho systému a rastu našej firmy by sme chceli využiť na silné etablovanie sa do priestoru malých a stredných podnikov v strojárskych/nestrojárskych rezortoch.

J. Košturiak: Viem, že hľadáte investičných partnerov pre urýchlenie rastu vašej firmy. Hľadáte aj inovačných a technických partnerov pre ďalší rozvoj riešení a ich aplikácií?

P. Tkáč: Urýchlenie rastu našej firmy je možné len s podporou investičných partnerov. Naša firma bola zaregistrovaná v roku 2020, za uplynulé obdobie sme plnohodnotne vyvinuli aktuátory DriveBOT a náš robotický systém SpinBOT Kit a pripravili jeho opakovanú výrobu a nasadzovanie. Práve rozvoj výroby nášho systému a jeho ďalší technický vývoj si vyžaduje vstup nového investičného partnera. Cieľom takéhoto vstupu by mala byť predovšetkým podpora rozvoja technológií a procesov výroby systému, ako aj podpora inžinieringu nasadzovania a ďalšieho technického a inovačného vývoja nášho systému. Práve preto hľadáme investičného partnera, ale aj partnerov pre technickú spoluprácu pri ďalšom vývoji nášho systému.

J. Košturiak: Peter, ďakujem za odpovede a teším sa na naše spoločné workshopy, na ktorých budeme pripravovať nové aplikácie vašich robotov a spoločný projekt modulárnej mikrofabriky.

Výhody mikrofabriky

• relokalizácia (lokálna výroba v blízkosti spotrebiteľa);

•  postupné budovanie fabriky bez veľkej investície (vhodné pre SMEs, veľké korporácie majú svoje dodávateľské systémy na výstavbu veľkých závodov);

•  ekológia – eliminujeme predimenzovanie a všetko sa dá rekonfigurovať, recyklovať, repasovať, opravovať, vymieňať;

•  kustomizácia v blízkosti spotrebiteľa + rýchlosť dodávky;

•  eliminácia regionálnych rozdielov a migrácie;

•  transformácia a diverzifikácia priemyslu z automotive na iné oblasti.

Vydání #5
Kód článku: 230507
Datum: 03. 05. 2023
Rubrika: Servis / Rozhovor
Firmy
Související články
Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

AI je jen nástroj – rozhodují lidé

V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit