Témata
Zdroj: Ceratizit

Vždycky myslet o krok napřed

Heslo „Kdo je připraven, není překvapen“ zní jako otřepaná fráze, ale při návštěvě závodů společnosti Ceratizit nám na mysli vytanulo několikrát. Promýšlet vždy několik tahů dopředu musí nejenom dobrý šachista, ale i podnikatel, který chce být světovým lídrem ve svém oboru a toto postavení si udržet. Tomuto výrobci tvrdokovových řezných nástrojů se to zjevně daří, a to již déle než 100 let.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Dostali jsme možnost navštívit několik závodů společnosti Ceratizit, rozmístěných v Rakousku (v tyrolském městečku Reutte) a v Německu (ve švábském Kemptenu a ve württemberském Balzheimu). V doprovodu zástupců firmy Ceratizit Česká republika jsme byli postupně seznámeni s celým procesem výroby řezných nástrojů (monolitních nástrojů i výměnných destiček) ze slinutých karbidů – od metalurgického zpracování suroviny přes lisování a slinování polotovarů, broušení a povlakování nástrojů až po expedici. Během nabitého dvoudenního programu nám svůj zasvěcený výklad poskytl Jan Úlovec, obchodní manažer firmy pro Českou republiku a Slovensko.

Areál společnosti Ceratizit se nachází na okraji tyrolského okresního města Reutte, jež leží v ústí malebného alpského údolí poblíž jezera Plansee. (Zdroj: Ceratizit)

Technické centrum v Kemptenu

Dvoudenní pouť po stopách karbidových nástrojů jsme zahájili na severním úpatí Alp, ve švábském univerzitním městě Kempten. Zde se mimo jiné nachází technické centrum firmy (podobné tomu, které je v sídle firmy Ceratizit Česká republika ve Velkém Meziříčí). Jan Úlovec nám nejprve stručně představil nejdůležitější milníky stoleté historie firmy a její produkci a také strukturu celého holdingu Plansee Group. Vysvětlil rovněž složení slinutého karbidu a popsal jeho základní vlastnosti a stručně také postup výroby tvrdokovových nástrojů. Zmínil rovněž hlavní oblasti použití těchto materiálů v různých průmyslových odvětvích a služby, které firma svým zákazníkům poskytuje.

Po úvodní prezentaci následovaly dvě praktické ukázky produktů. První z nich byla obráběcí operace na soustružnicko-frézovacím centru s použitím frézovacích nástrojů FreeTurn. V rámci druhé ukázky Jan Úlovec předvedl automatické výdejní boxy Tool-O-Mat, jež představují kompletní řešení nákupu a skladování nástrojů s automatickým doplňováním a dynamickým řízením zásob podle poptávky. Tyto stroje denně komunikují přes internet přímo s informačním systémem dodavatele nástrojů, který díky aktuálním informacím o stavu zásob nástrojů a o jejich spotřebě dokáže zajistit dostupnost těch, které jsou právě potřeba. Objednávání a plánování probíhají automaticky, dopravu a doplňování zajišťuje společnost Ceratizit. Zákazník se o nic z toho nestará, platí na základě automatické měsíční fakturace jen ty nástroje, které z boxu odebral.

Jan Úlovec nám v technickém centru firmy v Kemptenu představil mimo jiné nejnovější automatické výdejní boxy. (Foto: I. Heisler)

Logistické centrum s automatickým skladem

Z technického centra jsme se přesunuli do logistického centra, jež se nachází rovněž v Kemptenu. Do této budovy se sjíždějí nákladní vozy z výrobních závodů se zbožím, které je třeba uskladnit, roztřídit, zabalit do beden, krabic a krabiček podle jednotlivých objednávek a odeslat k zákazníkům. Přepravní služby sem přivážejí také balíčky od zákazníků, jež obsahují třeba nástroje určené k přebroušení nebo k recyklaci, případně vrácené zboží, které si někdo objednal omylem.

Reklama
Reklama
Reklama

Sklad přijímá denně přibližně 20 tun materiálu. Každá krabička a každá bedýnka jsou označeny čárovým kódem, automatický systém na základě kódu naskenovaného z dodacího listu operátorovi přiveze k rukám bedýnku s požadovanými položkami a ukáže mu, které zboží do příslušné krabičky vložit. Kompletní zásilka putuje na balicí stanoviště (zde systém podle obsahu zásilky vybere operátorovi nejvhodnější krabici) a po zabalení je označena štítkem s adresou odběratele a s kódem zásilky pro dopravce. Pomocí dalších dopravníků jsou zásilky dále tříděny a sbírají se na palety připravené na odběrných místech určených pro jednotlivé dopravce. Každý den je odtud odesláno průměrně 4 000 balíčků.

Součástí centra jsou i depa dvou největších smluvních dopravců (DHL a UPS). V depu balíky převezmou pracovníci dopravce, skenují je do svého systému, roztřídí je a naloží do svých aut. Vše je nastaveno tak, aby objednávka přijatá od zákazníka v 19 hodin večer mohla být ještě týž den expedována (poslední auta DHL a UPS odjíždějí ve 20 hodin) a druhý den doručena.

Logistické centrum ve švábském městě Kempten je vybaveno moderním automatickým skladem a jeho kapacita je připravena na budoucnost – několikrát převyšuje současné potřeby firmy. (Foto: I. Heisler)

V automatickém skladu je k dispozici 400 000 skladovacích pozic, v současné době je jich využito cca 150 000. Kapacita skladu je tedy dimenzována téměř na trojnásobek současné potřeby. V budově je však připraven prostor na umístění druhého, stejně velkého skladu. Logistické centrum bude tedy v budoucnu schopno zvládnout více než pětinásobek současného provozu, je tak dimenzováno s dostatečnou rezervou na řadu let dopředu.

Výrobní závod v Balzheimu

Z Kemptenu vedla naše cesta na severozápad do württemberského městečka Balzheim, kde se nachází oddělení výzkumu a vývoje monolitních nástrojů. Zároveň jde o výrobní závod, kde jsou vyvinuté nástroje (frézy, vrtáky a výstružníky) vyráběny z polotovarů (dodaných z rakouského závodu v Reutte) a testovány. Po úspěšných testech jsou schválené nástroje uvolněny pro výrobu v dalších závodech koncernu v zahraničí – v Polsku, Indii a USA. V balzheimském závodě pracuje 450 zaměstnanců, 300 z nich přímo ve výrobě, kde na 130 strojích v třísměnném provozu vyrábějí průměrně 12 000 nástrojů denně. Také v tomto závodě jsme absolvovali komentovanou prohlídku celého provozu – od řezání roubíků a jejich broušení na kulato přes broušení geometrie, elektrostatické nanášení PVD povlaků a leštění nástrojů až po jejich značení laserem, balení a expedici.

Firma z tvrdokovu vyrábí nejen řezné destičky a monolitní frézy, vrtáky a výstružníky, ale také širokou škálu polotovarů pro speciální nástroje. (Zdroj: Ceratizit)

V halách je několik měřicích pracovišť, neboť po každém výrobním kroku je nutno kontrolovat přesnost jeho provedení. Průběžná kontrola kvality provází celý výrobní proces.

Zajímavostí tohoto závodu je centrální filtrační zařízení (jde o největší zařízení tohoto druhu na světě) na čištění oleje. K němu vede potrubí, jež propojuje všechny brusky, rozmístěné ve dvou halách, odvádí od nich znečištěný olej a rozvádí k nim olej vyčištěný.

Reklama

Závod v Reutte – zpátky v Alpách

Druhý den patřil exkurzi do závodu v malém tyrolském okresním městě Reutte, kde příběh firmy před 101 lety začal. Zde jsme opět pod vedením zástupců firmy a s jejich odborným výkladem prošli celý areál. Na vlastní oči jsme zblízka viděli výrobu od zpracování dovezeného prášku až po finální úpravu hotových nástrojů a jejich balení do krabiček. Také zde naši skupinu doprovázel Jan Úlovec, který z němčiny překládal výklad místního průvodce a tlumočil mu naše dotazy. Společně nám ukázali jednotlivé fáze výroby: přípravu prášků a přesné dávkování příměsí, míchání, mletí, sušení, granulování, lisování potřebných tvarů a následné spékání (slinování). Během procesu slinování se polotovar smrští na 50 % původního objemu, a tak je nutno správně navrhnout tvar lisovaného polotovaru, aby výsledný nástroj měl přesně požadované rozměry. Mimo jiné ve schopnosti správně navrhnout tyto tvary spočívá know-how firmy, získané mnohaletými zkušenostmi. Polotovary některých nástrojů se před slinováním ještě obrábějí – k tomu slouží diamantové nástroje.

Nová, moderní velká hala v Reutte poskytne firmě další prostor pro budoucí růst. (Zdroj: Ceratizit)

Nová slinovna s 35 slinovacími pecemi byla v areálu vybudována poté, co ta původní v roce 1996 celá vyhořela. Tento požár málem znamenal konec firmy, neboť naráz přišla o podstatnou část klíčové výrobní technologie. Společnost však kritické období překonala a dál pokračovala ve svém rozvoji. V současné době závod v Reutte vyrábí měsíčně 80 000 výměnných destiček a k tomu širokou škálu tvrdokovových polotovarů, určených jak pro vlastní výrobu monolitních nástrojů v rámci koncernu, tak na prodej dalším výrobcům.

Navštívili jsme také povlakárnu, kde jsou destičky opatřovány CVD povlakem, a brusírnu destiček. V areálu má firma i vlastní nástrojárnu, která vyrábí lisovací formy. V Reutte je však i oddělení výzkumu a vývoje, a protože firma myslí na svou budoucnost, má tu i vlastní učňovské středisko, které připravuje budoucí zaměstnance.

Toto video názorně ukazuje postup výroby tvrdokovových nástrojů, a to od těžby rudy až po konečnou povrchovou úpravu, kontrolu kvality a recyklaci. (Zdroj: Ceratizit)

Sázka na udržitelný rozvoj a investice do budoucnosti

Společnost Ceratizit letos představila velmi ambiciózní plán razantního zmenšování uhlíkové stopy během příštích 20 let, kroky směrem k omezování vlivu výroby na životní prostředí však už činí delší dobu. Výrazně zvyšuje podíl využití materiálu z recyklovaných nástrojů, neboť díky tomu se podstatně snižuje jak potřeba těžby surovin, tak energetická náročnost výroby. V areálu závodu v Reutte má firma recyklační halu s pecemi, kde z použitých nástrojů získává cenné kovy pro další výrobu. Příspěvkem k ochraně životního prostředí je i to, že veškerá elektrická energie potřebná k výrobě vodíku (elektrolýzou vody) pochází z obnovitelných zdrojů. Zmínit můžeme i změnu technologie v kulových mlýnech na prášek, kde byl původní aceton (coby mlecí médium) nahrazen ekologičtější a bezpečnější vodou.

Velkou investicí do rozvoje firmy je i právě dokončená nová, obrovská moderní hala na okraji města Reutte, do níž bude brzy přesunuta část výroby ze stávajícího areálu. V hale o půdorysu 200 × 80 m a výšce až 20 m bude ve třech směnách pracovat 300 lidí. Podobně jako v případě zmiňovaného „naddimenzovaného“ logistického centra v německém Kemptenu tak společnost Ceratizit získává prostor pro další růst i ve svém „rodném“ alpském údolí.

Plansee Group, Ceratizit a 101 let historie

Holding kromě skupiny Ceratizit Group zahrnuje firmy Plansee (výrobce široké škály produktů z kovů, jako jsou molybden, wolfram, tantal a niob), GTP (zpracovatel wolframové rudy a výrobce žáruvzdorných kovových prášků – wolframu, karbidu wolframu a kobaltu) a Molymet (zpracovatel molybdenové rudy, výrobce molybdenu a rhenia a produktů z těchto kovů). Právě od těchto firem získává společnost Ceratizit wolframový prášek a další suroviny pro výrobu tvrdokovu a nástrojů z tohoto materiálu.

Pražský rodák Paul Schwarzkopf, rakouský vynálezce a průmyslník, byl jedním z průkopníků práškové metalurgie. V roce 1921 v tyrolském horském městečku Reutte založil firmu Metallwerk Plansee. Hlavními produkty této firmy byly zpočátku molybdenové dráty a wolframová vlákna pro výrobu žárovek. Protože molybden a wolfram jsou vysoce abrazivní, používaly se na protahování drátů diamantové matrice. Drahý diamant bylo třeba nahradit jiným odolným materiálem, a tak o tři roky později Paul Schwarzkopf vyvinul tvrdokov – slinutý karbid wolframu s kobaltovým pojivem. V roce 1929 pak zahájil jeho sériovou výrobu.

Byť má firma Ceratizit stoletou historii, v dnešní podobě a s dnešním názvem vznikla až na počátku tohoto století, a to spojením rakouské rodinné firmy Plansee Tizit (původní Metallwerk Plansee) a lucemburské rodinné firmy Cerametal, kterou v roce 1931 založil Nicolas Lanners. Potomci zakladatelů tento krok učinili v roce 2002. V průběhu posledních desetiletí společnost výrazně rostla, ať už díky vlastnímu rozvoji a nárůstu produkce, tak především prostřednictvím strategických akvizic dalších firem z Evropy, Asie i Ameriky. Nyní má své závody a prodejní pobočky po celém světě. Celosvětově má firma 25 výrobních závodů a 7 000 zaměstnanců a její roční obrat představuje částku jedné miliardy eur. Přes 200 zaměstnanců firmy pracuje v oblasti výzkumu a vývoje a společnost Ceratizit vlastní více než 1 000 patentů. Jednou z nedávných důležitých akvizic byla německá společnost Stadler Metalle, která se specializuje na zpracování druhotných surovin s hlavním důrazem na karbid.

Související články
Rušný podzim u výrobce řezných nástrojů

Září bylo pro společnost Ceratizit hektickým měsícem, nejen v České republice, ale i v zahraničí. Nejenže představili novinky a získali prestižní ocenění na veletrhu AMB v německém Stuttgartu, ale zároveň proběhl s velkým úspěchem v Technickém centru ve Velkém Meziříčí druhý ročník Veletrhu obrábění.

Průmysl 4.0 pro energeticky efektivní výrobu

Školicí a tréninkové technické centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí si za svoji dosavadní existenci vydobylo respekt a uznání ze strany technické veřejnosti. Vedle úzce technologicky zaměřených seminářů se započala tradice konferencí zaměřených na aspekty zavádění prvků inteligentní výroby do praktických aplikací. Třetí ročník akce Průmysl 4.0, tentokráte s podtitulem Energeticky efektivní výroba, se konal za spoluúčasti partnerů začátkem května.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Související články
Ochutnávka podzimního veletrhu K 2022

Blíží se říjnový termín největšího mezinárodního plastikářského a gumárenského veletrhu K, který se bude letos opět konat na düsseldorfském výstavišti. Firmy z oboru již pilně připravují svoje expozice a některé z nich pořádají tiskové konference, aby odborné veřejnosti napověděly, jaké novinky budou na veletrhu představovat. My jsme navštívili společnou konferenci tří rakouských firem – Borealis, Engel a Erema Group.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit