Témata
Zdroj: Fosfa

Žijeme v době slabých mužů

Proč Fosfa podporuje vzdělávání? Už Tomáš Baťa si uvědomoval, že tím největším bohatstvím jsou lidé, jejich schopnosti, jejich dovednosti. Talent, dalo by se říct. A proto se rozvoji talentu cílevědomě věnoval, a samozřejmě nejen v rámci svého impéria, ale v šíři celého regionu. Považoval to za zcela přirozené, za nutnou podmínku své vlastní existence. Vztah Fosfy k lidem a jejich talentům je stejný.

Ivan Baťka

Generální ředitel společnosti Fosfa

Reklama

Bohužel, jsme o 100 let dále, ale nejsme o 100 let lepší a chytřejší, řešíme stále tytéž problémy, které řešil už Baťa. Jen prostředky se změnily. Máme-li se bavit o talentech, musíme nutně začít u dětí. A já cítím jako motivaci, a do jisté míry i jako povinnost, nabídnout mladé generaci prostor a příležitost, nabídnout jí pomoc, aby nezůstala viset ve své virtuální houpací síti. To pro budoucnost není nejlepší.

Prvním živým a hmatatelným výsledkem našeho vzdělávacího projektu Fosfa Edu je Třída F, kterou jsme letos v září s 20 studenty otevřeli v Břeclavi. (Zdroj: Fosfa)

Odbornost, jazyky, charakter

Přijde mi smutné, že jako národ máme obrovský poklad, Baťu a Komenského, což by mohl být náš svatý grál, ale my se tváříme, že je to něco přežitého, co dávno neplatí. Komenský propagoval znalost jazyků již v první polovině 17. století. A my, malinká zemička s jazykem, kterým mluví pár milionů lidí na Zemi, debatujeme zcela vážně o tom, jestli se máme učit jeden cizí jazyk, nebo dva. Ale hlavně, když si Komenského posuneme do současných souvislostí, zjistíme, že on byl už někdy před 400 lety propagátorem metody Learning by doing.

Třída F bude náročnější než jiné odborně zaměřené střední školy. Praxi přímo ve Fosfě od prvního ročníku povedou nejlepší odborníci. (Zdroj: Fosfa) Foto

Jsou dvě klíčová kritéria pro výběr spolupracovníků, která uznával Baťa, a uznávám je i já – odbornost a charakter. Odbornost jste schopen naučit, pokud se ji ten dotyčný naučit chce. Ale charakter nenaučíte. Spousta lidí je odborně velmi kvalitních, ale chybí jim charakter. A takoví vám mohou rozvrátit celý kolektiv. Firma je živý, integrovaný organismus. A pokud v něm máte viry nebo rakovinu, musíte se jich zbavit, včas, i za cenu, že to bolí. Jinak vám celý organismus zahubí. Charakter je zkrátka podmínkou spolupráce, a ta je zase nezbytnou podmínkou úspěchu. Odbornost a charakter. To jsou dva hlavní důvody, proč se v projektech Fosfa Edu a Fosfa Sport nyní ještě více zaměřujeme na podporu regionálního sportu a vzdělávání. V těch projektech nejde pouze o peníze nebo materiál. Dokonce bych řekl, že o ně jde až v poslední řadě. Ostatně, ty jsme sportu i školám poskytovali již řadu let.

Informační není znalostní

Jedno úsloví říká, že špatné časy plodí silné muže, kteří dělají ze špatných časů dobré. Bohužel, platí i ta druhá polovina, že dobré časy plodí slabé muže, a ti z dobrých časů dělají ty špatné. My žijeme v době slabých mužů. A hledáme cestu k lepším časům. Podle mne tu cestu nemusíme hledat, protože ji známe – je to cesta vzdělání, sportu a morálních hodnot. Stačí po ní jen jít. My ve Fosfě se o takovou cestu snažíme – chceme ukázat, že existuje a že má smysl.

ŘEKLI O PROJEKTU

„Se společností Fosfa spolupracujeme již řadu let, je naším generálním partnerem. Když přišel Ivan Baťka s myšlenkou dát spolupráci nový rozměr v podobě Třídy F, neváhal jsem, protože i já vidím smysl odborného a technického vzdělávání v těsném propojení školy s praxí. Duální vzdělávání, o tom se tu léta mluví, na ministerstvu se ho delší dobu snaží nějakým způsobem prosadit, Hospodářská komora po něm volá... a my ho dnes nabízíme!“

Jiří Uher, ředitel Střední školy Edvarda Beneše v Břeclavi

Je otázkou, proč stejnou cestou nejde stát. Ale odpověď není zase tak složitá – školství je logicky odrazem prostředí a systému, v němž se nachází. Kdosi tu kdysi rozhodl, že vytvoříme znalostní společnost. To zní dobře. Jen zůstal nepochopen rozdíl mezi tím, co je informační a co znalostní. Rozdíl, který pojmenoval již Einstein. Důsledkem je, že my jsme si definovali, kolik procent lidí má mít vysokoškolské vzdělání, protože jsme si namalovali rovnítko mezi kvantitou a kvalitou. Ale vysokoškolský přece neznamená chytřejší. Znalost je schopnost opakovat akci nebo provádět určité činnosti opakovaně, se stejnou kvalitou a stejným způsobem. A to je to, co dneska chybí.

Reklama
Reklama
Reklama

Inflace hodnot

Stěžujeme si na inflaci finanční, ale nevnímáme, že inflační je celá společnost. Inflaci podléhá vzdělání i tradiční hodnoty. Problém je v tom, že jako společnost tápeme, hledáme, kudy se vydat. A to je vlastně odrazem inflace hodnot, zániku evropské civilizace, jejího významu. Bohužel, školství, které by nám mohlo a mělo pomoct, tu moc ve skutečnosti nemá. Všude dnes slyšíme, že se jako země budeme věnovat robotizaci a digitalizaci. Alespoň tak to často slýcháme z úst vládních představitelů. Nevím, kdo z nich ví, co to ve skutečnosti znamená, ale vím, že rozhodně nevytváříme žádné podmínky a prostor pro to, aby se tak skutečně stalo. A to považuji za problém – nemůžete se přece stát dobrým pianistou jen proto, že bude někdo říkat, že je to správné. Když chcete být dobrým pianistou, musíte začít hrát na piano, musíte mít dobré piano a dobrého učitele, který ví, jak, co a proč vás učí. Co, proč a jak. To je zcela zásadní. A dobrým učitelem může být jenom ten, kdo opravdu ví a umí. Je velice nepravděpodobné, že vás naučí hrát na piano špatný pianista nebo že vařit vás naučí špatný kuchař. Ve školách se to ale běžně děje. Ano, asi vzbudím nevoli. Samozřejmě jsou i skvělí učitelé. Pouze je potřeba najít je a dát jim prostor, nechat je věci dělat dobře.

Pokud chceme kvalitní školství, mělo by být limitované a náročné. (Zdroj: Fosfa)

Pokusit se něco udělat

Pokud chceme kvalitní školství, mělo by být limitované a náročné. Nemá smysl kritizovat školství, že takové není. Není k ničemu vykládat, psát petice, vést diskuze o ničem. Baťa vždycky říkal, a pochopil jsem to i z vlastní zkušenosti, že když má člověk problém, má jít za moudrými akademiky a oni rádi vysvětlí, proč to nebo ono nejde. Pak si má vyhrnout rukávy a udělat to. A to já chci, spolu s podobně naladěnými schopnými lidmi, které potkávám ve školách, na univerzitě a u nás ve Fosfě – pokusit se realizovat to, o čem jiní říkají, že to nejde. A jdeme do toho s vědomím, že se možná ukáže, že to opravdu nejde. Ale nepokusit se a smířit se už dopředu s tím, že to nejde, to je mnohem horší varianta.

ŘEKLI O PROJEKTU

„Třída F je jedinečný projekt, hned v několika ohledech je daleko za rámcem toho, co je v České republice běžné. Není to ale projekt, který by se dal šířit v modelu best practices. Je silně závislý na místních podmínkách, na regionálním mikroklimatu, a především na lidech, na jejich tvrdohlavosti a vytrvalosti. Nelze jej kopírovat jako nelze do českých firem kopírovat praxi japonských podniků.“

Jiří Marek, profesor FSI VUT v Brně a zástupce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky

I škola je služba

Současná úroveň školství, a nejen školství, je dána do značné míry tím, že se někdo rozhodl naplňovat kvóty namísto cílů. Pokud není cílem služba, o které vždy mluvil Baťa, v tomto případě služba dětem, budoucnosti, a vlastně i společnosti, tak to vždy bude končit špatně. Když je běžné, že ředitel přijal učitele, o kterém není přesvědčen, že je dobrý, ale nikoho lepšího sehnat nemohl, nečekejme kvalitní službu. To je přece děsivý kompromis. To, kdybych udělal ve firmě, tak dnes nemůžeme podporovat ani sport, ani vzdělávání, nemohli bychom financovat projekty Fosfa Sport a Fosfa Edu. Ani v nejtěžších dobách jsem nedělal tyto typy kompromisů a nikdy je dělat nebudu. Protože na konci je vždy naplnění teorie košíku s jablky, která jsou zdravá, jen jedno je shnilé. Ale to jedno vždy vyhraje. Pokud nemáme odvahu hned na začátku to hnijící odstranit, prohráváme.

Reklama

A má to ještě jeden rozměr – jak hodnotit školu? Myslím, že je to podobné jako v podnikání. My jako Fosfa máme nějak nastavenou kulturu, ale bylo by vysoce arogantní a nekorektní, kdybychom řekli, že to je jediná správná kultura. Je spousta společností, které mají úplně jinou kulturu a jsou mnohem úspěšnější než my. To je důkaz, že nemusíme, a ani nemůžeme dělat všichni všechno stejně. A my děláme pravý opak, tlačíme na to, aby se všechno stejně dělalo. Když někdo začne věci dělat jinak, tak ho vyřízneme. Místo toho, abychom mu dali prostor a oslavovali tu jinakost, tak se jí bojíme. Projektem Fosfa Edu chceme i ukázat, že takový strach není na místě.

Investice do lepší budoucnosti

Prvním živým a hmatatelným výsledkem našeho vzdělávacího projektu Fosfa Edu je Třída F, kterou jsme letos v září s 20 studenty otevřeli v Břeclavi. Chci i touto cestou poděkovat Střední škole Edvarda Beneše v Břeclavi a Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, protože bez jejich zaujetí, spolupráce, a především aktivního zapojení bychom Třídu F nikdy neotevřeli. Nabízí zcela nový studijní obor Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci. Jeho studenti se budou moci sami rozhodnout, zda ukončí studium ve třetím ročníku výučním listem, nebo budou pokračovat ještě rok k maturitě. Ti nejlepší pak dostanou nabídku zaměstnání u nás ve Fosfě, nebo dokonce mohou pokračovat ve studiu na FSI VUT v Brně bez přijímacích zkoušek.

Třída F nabízí zcela nový studijní obor Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci. Jeho studenti se budou moci sami rozhodnout, zda ukončí studium ve třetím ročníku výučním listem, nebo budou pokračovat ještě rok k maturitě. (Zdroj: Fosfa)

Nezastíráme, že to nebude zadarmo. Třída F bude náročnější než jiné odborně zaměřené střední školy, na výuce se budou podílet i profesoři a doktorandi FSI VUT v Brně, praxi přímo u nás ve Fosfě od prvního ročníku povedou naši nejlepší odborníci. Studium tak klade mnohem větší důraz na praxi, na teorii v širších souvislostech a na výuku jazyků, ale podporuje i stejně důležité, ne-li důležitější, obyčejné, a přesto často opomíjené lidské vlastnosti – respekt, úctu, sebedisciplínu, důvěru, odpovědnost, pracovitost a spolupráci. To jsou hodnoty, které ve Fosfě vyznáváme a na nichž stavíme. Protože pouze skrze ty schopnosti, dovednosti a zmíněné hodnoty vede cesta k umění výjimečnosti. A Fosfa chce být výjimečná!

Úspěšná firma má mít schopnost najít na podporu talentů vlastní zdroje. Fosfa je v situaci, kdy si takové projekty bez ohledu na složitost doby dovolit může. (Zdroj: Fosfa)

Jistě, stojí to všechno nemalé prostředky, ale už Baťa prokázal, že je to funkční model. A jako on nechtěl, tak ani já nechci žádné dotace, úvěry, politiky. To všechno věci jen komplikuje. Úspěšná firma má mít schopnost najít na podporu talentů vlastní zdroje. Fosfa je v situaci, kdy si takové projekty bez ohledu na složitost doby dovolit může, a hlavně chce, protože to chápeme jako investici do budoucnosti. Do lepší budoucnosti našich dětí. Tu totiž máme ve svých rukou. Co do jejich duší zasadíme, to tam také vyroste.

Vydání #11
Kód článku: 241124
Datum: 13. 11. 2024
Rubrika: Servis / Technické školství
Firmy
Fosfa

Inovativní Life Science společnost, která byla založena v roce 1884. Celá skupina je největším zpracovatelem fosforu v Evropě a jedním z nejvýznamnějších světových výrobců, kteří na bázi fosforu vyrábí esenciální přísady a funkční směsi pro potravinářské, farmaceutické a jiné sofistikované průmyslové aplikace. Fosfa také vyvíjí a vyrábí řadu přírodních produktů nejvyšší kvality pro péči o tělo a domácnost pod vlastní značkou Feel Eco.

Číst dál
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
Budoucnost pro správný tok "krve firem"

Zcela nový a v České republice unikátní studijní obor Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci otevřel pomyslné dveře prvním studentům právě v těchto dnech, konkrétně 2. září. Na projektu participují Střední škola Edvarda Beneše Břeclav, společnost Fosfa a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně. Na podrobnosti jsme se proto zeptali hned tří zainteresovaných lidí – Ing. Filipa Groba, technického ředitele výroby fosforečných solí ve společnosti Fosfa, prof. Dr. Ing. Jiřího Marka, zástupce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky, FSI VUT v Brně, a Ing. Jiřího Uhra, ředitele Střední školy Edvarda Beneše Břeclav.

Loď je bezpečná v přístavu, ale pro to nebyla vybudována

Břeclavská Fosfa je ukázkou společnosti, která se za necelé čtvrtstoletí dokázala proměnit z víceméně krachující postsocialistické a rozložené firmy ve světovou špičku. Sbírá jedno ocenění za druhým, patří mezi globální lídry svého oboru a určuje trendy. Za touto proměnou stojí její majitel a ředitel Ivan Baťka a tým jeho spolupracovníků.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Související články
Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Impulzy z nového světa podnikání

Žijeme ve světě akcelerující kvalitativní změny. Nejde o běžnou změnu z příruček podnikového řízení, ale o bezprecedentní, nejrychlejší a nejhlubší proměnu výroby, spotřeby, hodnot i chování – způsobu a stylu života jedinců, skupin i národů. Vše bude jinak, nic se nevrátí do starých kolejí. Vstupujeme do věku podnikatelství nebo podnikání, chcete-li. V něm zaujímá největší význam rozvoj podnikatelského myšlení.

Hovory v Castanee

Castanea – místo v jihočeských Kocelovicích, kde profesor Milan Zelený pobývá při svých návratech z USA do rodné země. Zde ve chvílích volna mezi svými přednáškami, diskuzemi a konzultacemi relaxuje a odpočívá. Tento ráj na zemi je inspirativní k rozhovorům, k setkávání a diskuzím nad celou řadou aktuálních témat. V tomto malebném místě Ivan Baťka, majitel společnosti Fosfa, realizoval se svým učitelem prof. Zeleným sérii rozhovorů pro původní potřeby Fosfa Univerzity, které s jeho laskavým souhlasem čtenářům MM Průmyslového spektra níže předkládáme.

Jak přežít tsunami

Čelíme krizi. Někteří ekonomové používají výraz nový normál, někteří abnormál. Ale v zásadě všichni se shodují na tom, že globální svět prochází obdobím tektonického zlomu. To staré zaniká a nové vzniká. Což přináší nové hrozby i nové výzvy. Jak na ně reagujeme? A co nám může pomoci uspět? To jsou témata rozhovoru s Ivanem Baťkou, majitelem a generálním ředitelem břeclavské Fosfy. Podniku, který se díky 20leté transformaci stal globálním lídrem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit