Budoucnost pro správný tok "krve firem"

MM: Pane Grobe, můžete nám přiblížit, proč je nový obor, Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci, unikátní a co slibuje pro náš průmysl do budoucna?

F. Grob: Studijní obor Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci je inovovaný obor Mechanik elektrotechnik. Studium však bude v rámci nového oboru náročnější, protože v prvních třech ročnících naplňujeme maximální možný počet 35 vyučovacích hodin týdně. O výjimečnosti třídy F svědčí i to, že si v tomto maturitním oboru mohou žáci ve třetím ročníku složit závěrečnou zkoušku, a získat tak výuční list v oboru Elektromechanik pro zařízení a přístroje. Navíc se výuka této třídy přesouvá do budovy na nábřeží Komenského, v níž jsou situovány třídy všech maturitních oborů SŠ EB Břeclav. Praxe bude probíhat s využitím nejvyspělejších technologií a pod dohledem zkušených expertů přímo v provozech břeclavského závodu společnosti Fosfa, a studenti tak budou přítomni řešení konkrétních projektů výroby.

MM: Co nabízí budoucím absolventům společnost Fosfa?

F. Grob: Ve Fosfě se setkají s celým průřezem technologií používaných nejen v potravinářském nebo chemickém průmyslu. Jedná se zejména o řídicí systémy, roboty, měření a regulace, různé druhy snímačů, diagnostických zařízení. V praktické části studenty povedou přímo specialisté z Fosfy s dlouholetou praxí v mezinárodním průmyslovém odvětví. Mají zkušenosti s návrhem, instalací a provozem technologických celků i dílčích zařízení v Německu, případně Kazachstánu. Účastní se pravidelně různých školení a neustále pracují na zvyšování své kvalifikace. Pro vybrané studenty bude možnost podívat se do výrobního závodu v Německu, a po úspěšném absolvování studijního oboru a splnění odborných a jazykových předpokladů zde i přímo dlouhodobě působit nebo vyjíždět k jednorázovým projektům v rámci působení v břeclavském závodě. Absolvent může být využit na pozice provozního elektrikáře, specialisty měření a regulace, seřizovače, specialisty pro automatizaci, diagnostika nebo metrologa. S postupným nabíráním praxe a zvyšováním odbornosti se dále může v budoucnu uplatnit v týmu investic jako specialista pro elektro část nových projektů nebo vedoucí jednotlivých technických týmů.

MM: Jakým způsobem byl projekt financován?

F. Grob: Projekt je financován čistě z prostředků firmy Fosfa. Naše společnost na žádnou ze svých činností nečerpá dotace a je kategoricky proti čerpání dotací v jakémkoliv oboru.

MM: Pane profesore, jak byste charakterizoval obor elektrotechnik?

J. Marek: Na to, že jsem vzděláním především strojař, tak je to pro mne trochu netypická otázka. Nicméně začnu trochu ze široka. Jak to tak vypadá, postupně se lidská závislost na zdroji elektrické energie dostala tak daleko, že s elektřinou stojí a padá celá naše civilizace. Pokud přidáme ke slovu elektro druhé slovo, a sice technika, tak vznikne pojem elektrotechnika. Elektrotechnika je část technického oboru, která je postavena na tzv. elektromagnetismu. Řeší tedy vznik (výrobu), rozvod, a především přeměnu elektrické energie v jiné druhy energie. S tím také úzce souvisí to, že k výše popsanému potřebujeme různé technické prostředky, jako jsou elektrotechnické stroje a přístroje, elektrické pohony, přístroje pro zabezpečení, výpočet a sdělování. Podle velikosti proudu a napětí elektrického proudu rozlišujeme slaboproud a silnoproud. Jak je vidět, má elektrotechnika rozsah přes všechny současné lidské činnosti. A k tomu, abychom lidskou závislost na tomto zdroji energie dokázali udržet v provozu, potřebujeme spoustu techniků (elektrotechniků), kteří podle oblasti, ve které se pohybují, udržují rozvody (silnoproud) nebo spotřebiče (slaboproud) v provozu a starají se o ně. Je to obor, který má, a vždy i v minulosti měl, velkou budoucnost. Pokud se přesuneme v našich úvahách do průmyslových podniků, a je jedno v jakém odvětví průmyslu (strojírenském, chemickém apod.), tak elektřina je jejich krví a bez ní není možná jejich činnost. A nejedná se jen o průmysl, ale i o zdravotnictví, úřady, školy, zkrátka všechny oblasti lidské činnosti potřebují tento zdroj energie. Nechci se zde pouštět do úvah typu, že bez elektrického proudu nepojedou počítače, mobilní sítě apod. Domnívám se, že společenská důležitost oboru elektrotechnika je v popředí zájmu.

MM: A proč je podle vašeho názoru elektrotechnika oborem pro 21. století?

J. Marek: Myslím si, že jsem částečně odpověděl na vaši otázku v předešlé úvaze. Nicméně je jasné, že se lidská společnost dostala do situace, že bez elektrické energie by bylo značně ohroženo její fungování. Vezměte v úvahu, co znamenají výpadky energie pro obchody, letiště. Je to zejména proto, že část elektrotechniky, hlavně její slaboproudá forma – elektronika a telekomunikace, v dnešní době výrazně zasáhla do fungování všeho. Pokud nebudeme mít lidi, kteří architektuře elektrotechniky rozumějí, tak si snad ani neumím představit, co se bude dít. Jestliže kdysi průmyslová revoluce přinesla velký převrat do lidské činnosti, tak to stejné v dnešní době 21. století způsobuje elektrický proud.

MM: Co konkrétně je cílem zapojení expertů z FSI VUT v Brně? A jak budou tyto své cíle realizovat?

J. Marek: Slovo expert působí jaksi nadneseně. Naším cílem je pomoci střední škole v Břeclavi a Fosfě v tomto regionu realizovat originální a nově vznikající koncept vzdělávání pro praxi. Vede nás k tomu mnoho pohnutek. Především Fosfa je firma, která má tah na branku a baťovsky smýšlejícího majitele. S Ivanem Baťkou mě pojí dlouholeté přátelství, a zejména i ve značné míře stejný způsob uvažování. Proto s laskavým svolením našeho děkana doc. Hlinky a mého šéfa doc. Blechy se mohou pracovníci našeho ústavu podílet na výchově nové generace techniků – elektrotechniků. Cílem je tedy především předat to nejlepší naše vědění budoucí generaci. A také je nasnadě další náš cíl, budeme zde mít potenciální studenty VUT v Brně, na jejichž vzdělávání se s předstihem podílíme. Realizace těchto cílů bude jistě náročná. Ptáte se, jak je budeme realizovat. Odpovídám tak, že prošlapáváme cestu, a nechci přesně říct, jak to bude, protože je to součástí našeho know-how. Máme zkušené pedagogy a Fosfa vybudovala nádherné dílenské prostory, které jsou vskutku reprezentativní. Bude radost v nich vést praktika.

MM: Co pro budoucí absolventy v praxi znamená studium elektrotechniky s důrazem na automatizované a robotické systémy a mezioborové souvislosti, navíc se zvýšenými nároky na jazykové schopnosti a praktické dovednosti? Jaká budoucnost na ně čeká?

J. Marek: Jednoduše řečeno, čeká je podíl na tvorbě budoucnosti. Vezměte si jenom, co se na nás valí ze všech stran. Průmysl 4.0, robotizace a automatizace výroby, úbytky kvalifikovaných pracovních sil, a tak bych mohl pokračovat dále. Kromě inženýrů, kteří budou tvořit takto složité autonomně pracující celky, musí být někdo, kdo bude umět číst technickou dokumentaci, umět přenést myšlenky z výkresů do praxe, a hlavně vdechnout život železu a drátům, když se do nich nažene krev, rozumějte elektrický proud. Z tohoto pohledu lze hovořit o tom, že je čeká zářná budoucnost. Bez jazyků je dnes těžké rozumět tomu, co se děje v sousední zemi. A mezioborové synergie? Dnes již neexistují pevné hranice mezi obory lidské činnosti. Vždyť spojení strojařiny (mechaniky) a elektrotechniky (např. pohonů a řízení) je samozřejmostí.

MM: Pane Uhre, kdy se nový obor na vaší škole rozeběhl?

J. Uher: Obor funguje od letošního 2. září. Avšak nejde o nový obor, ale o modernizaci již existujícího oboru – Mechanik elektrotechnik.

MM: Můžete nám přiblížit jeho obsah? Na co v jeho rámci bude kladen největší důraz?

J. Uher: Obsahem více odpovídá současným potřebám firem, které směřují k robotizaci své výroby a svých výrobních procesů. Důraz je jednoznačně kladen na praxi, hodně teorie je přeneseno právě do praktického vyučování. Jak se jeho koncepce liší od standardního oboru Mechanik elektrotechnik, který má na SŠ Edvarda Beneše Břeclav již dlouholetou tradici? Jsou upraveny jednotlivé odborné předměty v rámci nového školního vzdělávacího programu, které akcentují novodobé trendy. A to právě přenosem této teorie do praxe v rámci odborného výcviku.

MM: Bude nový obor na SŠ Edvarda Beneše Břeclav dostupný i pro studenty mimo jižní Moravu?

J. Uher: Samozřejmě, už nyní je z 20 žáků několik chlapců z Brna a okolí, ale díky možnosti ubytování v Domovu mládeže můžeme toto studium nabídnout komukoli i mimo dojezdovou vzdálenost do Břeclavi.

MM: Proč se do tvorby koncepce tohoto projektu zapojila právě vaše škola?

J. Uher: Pro mě je to navázání na skvělou spolupráci s naším generálním partnerem v další rovině, a vlastně se dá říct až dimenzi. Věřím v úspěch a navázání spolupráce, další společné plány máme. Ale hodnotit budeme, až zvládneme vychovat první absolventy s přesahem k následnému vzdělávání na VUT v Brně či zařazení se do praxe.