Témata

Budoucnost pro správný tok "krve firem"

Zcela nový a v České republice unikátní studijní obor Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci otevřel pomyslné dveře prvním studentům právě v těchto dnech, konkrétně 2. září. Na projektu participují Střední škola Edvarda Beneše Břeclav, společnost Fosfa a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně. Na podrobnosti jsme se proto zeptali hned tří zainteresovaných lidí – Ing. Filipa Groba, technického ředitele výroby fosforečných solí ve společnosti Fosfa, prof. Dr. Ing. Jiřího Marka, zástupce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky, FSI VUT v Brně, a Ing. Jiřího Uhra, ředitele Střední školy Edvarda Beneše Břeclav.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama
„Absolvent může být využit na pozice provozního elektrikáře, specialisty měření a regulace, seřizovače, specialisty pro automatizaci, diagnostika nebo metrologa,“ říká Filip Grob. (Zdroj: Fosfa)

MM: Pane Grobe, můžete nám přiblížit, proč je nový obor, Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci, unikátní a co slibuje pro náš průmysl do budoucna?

F. Grob: Studijní obor Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci je inovovaný obor Mechanik elektrotechnik. Studium však bude v rámci nového oboru náročnější, protože v prvních třech ročnících naplňujeme maximální možný počet 35 vyučovacích hodin týdně. O výjimečnosti třídy F svědčí i to, že si v tomto maturitním oboru mohou žáci ve třetím ročníku složit závěrečnou zkoušku, a získat tak výuční list v oboru Elektromechanik pro zařízení a přístroje. Navíc se výuka této třídy přesouvá do budovy na nábřeží Komenského, v níž jsou situovány třídy všech maturitních oborů SŠ EB Břeclav. Praxe bude probíhat s využitím nejvyspělejších technologií a pod dohledem zkušených expertů přímo v provozech břeclavského závodu společnosti Fosfa, a studenti tak budou přítomni řešení konkrétních projektů výroby.

MM: Co nabízí budoucím absolventům společnost Fosfa?

F. Grob: Ve Fosfě se setkají s celým průřezem technologií používaných nejen v potravinářském nebo chemickém průmyslu. Jedná se zejména o řídicí systémy, roboty, měření a regulace, různé druhy snímačů, diagnostických zařízení. V praktické části studenty povedou přímo specialisté z Fosfy s dlouholetou praxí v mezinárodním průmyslovém odvětví. Mají zkušenosti s návrhem, instalací a provozem technologických celků i dílčích zařízení v Německu, případně Kazachstánu. Účastní se pravidelně různých školení a neustále pracují na zvyšování své kvalifikace. Pro vybrané studenty bude možnost podívat se do výrobního závodu v Německu, a po úspěšném absolvování studijního oboru a splnění odborných a jazykových předpokladů zde i přímo dlouhodobě působit nebo vyjíždět k jednorázovým projektům v rámci působení v břeclavském závodě. Absolvent může být využit na pozice provozního elektrikáře, specialisty měření a regulace, seřizovače, specialisty pro automatizaci, diagnostika nebo metrologa. S postupným nabíráním praxe a zvyšováním odbornosti se dále může v budoucnu uplatnit v týmu investic jako specialista pro elektro část nových projektů nebo vedoucí jednotlivých technických týmů.

MM: Jakým způsobem byl projekt financován?

F. Grob: Projekt je financován čistě z prostředků firmy Fosfa. Naše společnost na žádnou ze svých činností nečerpá dotace a je kategoricky proti čerpání dotací v jakémkoliv oboru.

Reklama
Reklama
Reklama
„Elektřina je krví podniků. A nejedná se jen o průmysl, ale i o zdravotnictví, úřady, školy, zkrátka všechny oblasti lidské činnosti potřebují tento zdroj energie,“ říká Jiří Marek. (Zdroj: VUT v Brně)

MM: Pane profesore, jak byste charakterizoval obor elektrotechnik?

J. Marek: Na to, že jsem vzděláním především strojař, tak je to pro mne trochu netypická otázka. Nicméně začnu trochu ze široka. Jak to tak vypadá, postupně se lidská závislost na zdroji elektrické energie dostala tak daleko, že s elektřinou stojí a padá celá naše civilizace. Pokud přidáme ke slovu elektro druhé slovo, a sice technika, tak vznikne pojem elektrotechnika. Elektrotechnika je část technického oboru, která je postavena na tzv. elektromagnetismu. Řeší tedy vznik (výrobu), rozvod, a především přeměnu elektrické energie v jiné druhy energie. S tím také úzce souvisí to, že k výše popsanému potřebujeme různé technické prostředky, jako jsou elektrotechnické stroje a přístroje, elektrické pohony, přístroje pro zabezpečení, výpočet a sdělování. Podle velikosti proudu a napětí elektrického proudu rozlišujeme slaboproud a silnoproud. Jak je vidět, má elektrotechnika rozsah přes všechny současné lidské činnosti. A k tomu, abychom lidskou závislost na tomto zdroji energie dokázali udržet v provozu, potřebujeme spoustu techniků (elektrotechniků), kteří podle oblasti, ve které se pohybují, udržují rozvody (silnoproud) nebo spotřebiče (slaboproud) v provozu a starají se o ně. Je to obor, který má, a vždy i v minulosti měl, velkou budoucnost. Pokud se přesuneme v našich úvahách do průmyslových podniků, a je jedno v jakém odvětví průmyslu (strojírenském, chemickém apod.), tak elektřina je jejich krví a bez ní není možná jejich činnost. A nejedná se jen o průmysl, ale i o zdravotnictví, úřady, školy, zkrátka všechny oblasti lidské činnosti potřebují tento zdroj energie. Nechci se zde pouštět do úvah typu, že bez elektrického proudu nepojedou počítače, mobilní sítě apod. Domnívám se, že společenská důležitost oboru elektrotechnika je v popředí zájmu.

MM: A proč je podle vašeho názoru elektrotechnika oborem pro 21. století?

J. Marek: Myslím si, že jsem částečně odpověděl na vaši otázku v předešlé úvaze. Nicméně je jasné, že se lidská společnost dostala do situace, že bez elektrické energie by bylo značně ohroženo její fungování. Vezměte v úvahu, co znamenají výpadky energie pro obchody, letiště. Je to zejména proto, že část elektrotechniky, hlavně její slaboproudá forma – elektronika a telekomunikace, v dnešní době výrazně zasáhla do fungování všeho. Pokud nebudeme mít lidi, kteří architektuře elektrotechniky rozumějí, tak si snad ani neumím představit, co se bude dít. Jestliže kdysi průmyslová revoluce přinesla velký převrat do lidské činnosti, tak to stejné v dnešní době 21. století způsobuje elektrický proud.

MM: Co konkrétně je cílem zapojení expertů z FSI VUT v Brně? A jak budou tyto své cíle realizovat?

J. Marek: Slovo expert působí jaksi nadneseně. Naším cílem je pomoci střední škole v Břeclavi a Fosfě v tomto regionu realizovat originální a nově vznikající koncept vzdělávání pro praxi. Vede nás k tomu mnoho pohnutek. Především Fosfa je firma, která má tah na branku a baťovsky smýšlejícího majitele. S Ivanem Baťkou mě pojí dlouholeté přátelství, a zejména i ve značné míře stejný způsob uvažování. Proto s laskavým svolením našeho děkana doc. Hlinky a mého šéfa doc. Blechy se mohou pracovníci našeho ústavu podílet na výchově nové generace techniků – elektrotechniků. Cílem je tedy především předat to nejlepší naše vědění budoucí generaci. A také je nasnadě další náš cíl, budeme zde mít potenciální studenty VUT v Brně, na jejichž vzdělávání se s předstihem podílíme. Realizace těchto cílů bude jistě náročná. Ptáte se, jak je budeme realizovat. Odpovídám tak, že prošlapáváme cestu, a nechci přesně říct, jak to bude, protože je to součástí našeho know-how. Máme zkušené pedagogy a Fosfa vybudovala nádherné dílenské prostory, které jsou vskutku reprezentativní. Bude radost v nich vést praktika.

MM: Co pro budoucí absolventy v praxi znamená studium elektrotechniky s důrazem na automatizované a robotické systémy a mezioborové souvislosti, navíc se zvýšenými nároky na jazykové schopnosti a praktické dovednosti? Jaká budoucnost na ně čeká?

J. Marek: Jednoduše řečeno, čeká je podíl na tvorbě budoucnosti. Vezměte si jenom, co se na nás valí ze všech stran. Průmysl 4.0, robotizace a automatizace výroby, úbytky kvalifikovaných pracovních sil, a tak bych mohl pokračovat dále. Kromě inženýrů, kteří budou tvořit takto složité autonomně pracující celky, musí být někdo, kdo bude umět číst technickou dokumentaci, umět přenést myšlenky z výkresů do praxe, a hlavně vdechnout život železu a drátům, když se do nich nažene krev, rozumějte elektrický proud. Z tohoto pohledu lze hovořit o tom, že je čeká zářná budoucnost. Bez jazyků je dnes těžké rozumět tomu, co se děje v sousední zemi. A mezioborové synergie? Dnes již neexistují pevné hranice mezi obory lidské činnosti. Vždyť spojení strojařiny (mechaniky) a elektrotechniky (např. pohonů a řízení) je samozřejmostí.

Reklama
„Nový obor svým obsahem více odpovídá současným potřebám firem, které směřují k robotizaci své výroby a svých výrobních procesů. Důraz je jednoznačně kladen na praxi, hodně teorie je přeneseno právě do praktického vyučování,“ říká Jiří Uher. (Zdroj: SŠ E. Beneše Břeclav)

MM: Pane Uhre, kdy se nový obor na vaší škole rozeběhl?

J. Uher: Obor funguje od letošního 2. září. Avšak nejde o nový obor, ale o modernizaci již existujícího oboru – Mechanik elektrotechnik.

MM: Můžete nám přiblížit jeho obsah? Na co v jeho rámci bude kladen největší důraz?

J. Uher: Obsahem více odpovídá současným potřebám firem, které směřují k robotizaci své výroby a svých výrobních procesů. Důraz je jednoznačně kladen na praxi, hodně teorie je přeneseno právě do praktického vyučování. Jak se jeho koncepce liší od standardního oboru Mechanik elektrotechnik, který má na SŠ Edvarda Beneše Břeclav již dlouholetou tradici? Jsou upraveny jednotlivé odborné předměty v rámci nového školního vzdělávacího programu, které akcentují novodobé trendy. A to právě přenosem této teorie do praxe v rámci odborného výcviku.

MM: Bude nový obor na SŠ Edvarda Beneše Břeclav dostupný i pro studenty mimo jižní Moravu?

J. Uher: Samozřejmě, už nyní je z 20 žáků několik chlapců z Brna a okolí, ale díky možnosti ubytování v Domovu mládeže můžeme toto studium nabídnout komukoli i mimo dojezdovou vzdálenost do Břeclavi.

MM: Proč se do tvorby koncepce tohoto projektu zapojila právě vaše škola?

J. Uher: Pro mě je to navázání na skvělou spolupráci s naším generálním partnerem v další rovině, a vlastně se dá říct až dimenzi. Věřím v úspěch a navázání spolupráce, další společné plány máme. Ale hodnotit budeme, až zvládneme vychovat první absolventy s přesahem k následnému vzdělávání na VUT v Brně či zařazení se do praxe.

Firmy
Fosfa

Inovativní Life Science společnost, která byla založena v roce 1884. Celá skupina je největším zpracovatelem fosforu v Evropě a jedním z nejvýznamnějších světových výrobců, kteří na bázi fosforu vyrábí esenciální přísady a funkční směsi pro potravinářské, farmaceutické a jiné sofistikované průmyslové aplikace. Fosfa také vyvíjí a vyrábí řadu přírodních produktů nejvyšší kvality pro péči o tělo a domácnost pod vlastní značkou Feel Eco.

Číst dál
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
Žijeme v době slabých mužů

Proč Fosfa podporuje vzdělávání? Už Tomáš Baťa si uvědomoval, že tím největším bohatstvím jsou lidé, jejich schopnosti, jejich dovednosti. Talent, dalo by se říct. A proto se rozvoji talentu cílevědomě věnoval, a samozřejmě nejen v rámci svého impéria, ale v šíři celého regionu. Považoval to za zcela přirozené, za nutnou podmínku své vlastní existence. Vztah Fosfy k lidem a jejich talentům je stejný.

Loď je bezpečná v přístavu, ale pro to nebyla vybudována

Břeclavská Fosfa je ukázkou společnosti, která se za necelé čtvrtstoletí dokázala proměnit z víceméně krachující postsocialistické a rozložené firmy ve světovou špičku. Sbírá jedno ocenění za druhým, patří mezi globální lídry svého oboru a určuje trendy. Za touto proměnou stojí její majitel a ředitel Ivan Baťka a tým jeho spolupracovníků.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Vzdělávání a rozvoj v provozech s automatizací

Moderní technologie s sebou přinášejí nejen vyšší stupeň automatizace, ale i velkou míru zodpovědnosti v oblasti obsluhy těchto technologií a obecně v oblasti spolupráce mezi lidskou obsluhou a strojem. I když jsou moderní technologie na vysoké automatizované úrovní a např. koboty se dnes vyrábějí s cílem až osmiletého bezúdržbového provozu, je velmi důležité mít na paměti, že i ta nejlepší technologie na světě stále vyžaduje lidský faktor. Další díl seriálu Fenomén automatizace pojednává o přístupu ke vzdělávání a rozvoji zaměstnanců.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit