Témata
Reklama

Proč vlastně potřebujete sbírat data?

Téma sběru dat z výrobních strojů nebylo nikdy aktuálnější než letos. Ať už vás k němu dotlačila energetická krize a potřeba sledovat spotřeby, požadavky zákazníků nebo mateřská firma, měli byste dobře promyslet několik základních otázek. Ty vám pomůžou nastavit digitalizační procesy správně a začít sbírat data efektivně a s jasnými výsledky. Tou první otázkou je: Proč vlastně potřebujete sbírat data?

Sběr dat ze strojů a výrobních linek, ať už se bavíme o datech výrobních nebo technologických, je letos mezi našimi zákazníky téma číslo jedna. Doba nazrála, pandemie covid-19 dodala odvahu i těm konzervativnějším. Je čím dál jasnější, že digitalizované provozy budou brzo nejen konkurenční výhodou, ale nutností každé moderní firmy.

Proč vlastně chcete data sbírat?

Potkáváme firmy, které se chtějí pustit do digitalizace, zmodernizovat svůj provoz, začít sbírat data, protože je do toho tlačí mateřská firma nebo vize managementu.

Takových se na začátku vždycky ptáme, proč vlastně data potřebují. „Když data seberete, uložíte do databáze, ale dál s nimi nijak nepracujete, co vám to přinese? Proto se zákazníků nejdřív ptáme, jaké problémy je v jejich provozu trápí, a až potom hledáme, které z nich může vyřešit sběr a vyhodnocení dat,“ vysvětluje obchodní ředitel Foxonu Michal Tůma. „Ten hlavní smysl je totiž v tom, že jen na základě pravdivých dat můžete vytvořit informace, které budou užitečné pro lepší rozhodování,“ dodává.

Reklama
Reklama

Začíná to sledováním spotřeb nebo prostojů

Čím dál víc firem si uvědomuje, že bez podrobných dat z výroby nedokážou proces víc zefektivnit. Jakými potřebami sběr dat nejčastěji otvíráme?

Někdo potřebuje lépe sledovat OEE, najít co nejrychleji příčiny prostojů nebo zmetkovosti. Další kladou větší důraz na sledování spotřeby energií, protože elektřina, plyn nebo stlačený vzduch jsou čím dál nákladnější.

Na některé firmy pak tlačí dodavatelé a zákazníci, aby bylo možné vytvořit tzv. rodný list výrobku. Díky technologickým a výrobním datům je pak vidět realtime i zpětně, v jakých podmínkách a z jakých vstupů výrobek vznikal, v rámci které série byl vyroben atd.

Pět otázek k zamyšlení, než se pustíte do sběru dat

A nebo si na jejich probrání pozvěte nezávislého konzultanta. Pohled zvenčí je užitečný, předáme vám zkušenosti, které máme i z jiných fabrik a externí člověk z vašich lidí dostane snadněji, co je v práci trápí, než když se jich zeptá jejich vedení. Přesně touhle konzultací začínáme projekty digitální transformace FIOT.

Otázka 1: Dokážete data z řídicích systémů číst?

První otázky by měly směřovat k PLC programátorům, údržbářům, případně IT specialistům:

  • Máte zasíťované výrobní linky?
  • Máte přístup k datům, která jsou ve vašich řídicích systémech?
  • Nejsou PLC zaheslovaná nebo zamčená dodavatelem stroje?
  • Vyznáte se v datech, která vám PLC poskytují?
  • Umíte data z PLC dostat do nějakého nadřazeného systému, ve kterém je přečtete, uložíte do databáze, případně zobrazíte?

V každé firmě by měla být styčná osoba pro digitalizaci a konektivitu strojů, která vyjedná potřeby údržby, výroby a IT oddělení. Ta je pak zodpovědná za propojení strojů, standardizaci dat i za kyberbezpečnost. Zároveň řeší, jak se dostat k datům, která nejsou snadno dostupná. Pokud např. máte ve výrobě atypický řídicí systém, potřebná data v sobě nemá nebo vám k nim dodavatel stroje nedá přístup, je potřeba to obejít. Řešení přitom nemusí být náročné, často stačí nasadit např. bezdrátová čidla.

Otázka 2: Jaká data potřebujete?

Tahle otázka přímo souvisí s tím, co jsme psali na začátku.

  • Na základě jakých informací dokážete vyřešit svůj problém?
  • Potřebujete výrobní data? OEE (celkový počet vyrobených kusů, OK/NOK, prostoje, délka cyklu výrobku)?
  • Nebo vám chybí technologické veličiny, jako např. teploty, tlaky, vibrace, počty otáček?
  • Schází údržbě informace o kvalitě sítí Profibus a Profinet?
  • A víte, že je možné zjistit mnohem víc?

Zajímavé informace totiž můžou vzejít i z kombinace více veličin. Možná si po překrytí dat o vzrůstající teplotě stroje a vibracích všimnete, kdy se blíží porucha, a dokážete ji odstranit dřív, než zastaví linku.

Správný konzultant vám taky ukáže, co všechno je ve vaší situaci možné. Třeba vás ještě nenapadlo, že kvalitu výroby vám ovlivňuje změna teploty na hale v různých ročních obdobích. Nebo že suroviny od různých dodavatelů se chovají mírně odlišně, a tak je potřeba podle vstupu upravit výrobní proces.

Otázka 3: Z kolika strojů data sbírat?

Na začátku se zřejmě rozhodnete sbírat data z jednoho stroje, případně jedné linky. Je to tak dobře, díky pilotnímu projektu zjistíte, co vás čeká a poměrně rychle i to, co vám to přinese.

Myslete ale na to, že do budoucna se bude rozšiřovat počet strojů, které do sběru dat začleníte, ale i množství lidí, kteří budou chtít tato data využívat. Proto by vybrané technologické řešení mělo být dostatečně univerzální a škálovatelné, do budoucna vhodné pro celou firmu. Jedině tak se nedostanete do bodu, kdy budete muset funkční systém vyhodit a nahradit jiným, vhodnějším pro více aplikací.

Také je dobré se zamyslet, u kterých strojů je návratnost reálná. Pokud budete část linky za rok modernizovat, sběr dat nasazovat nemá smysl. Stejně tak není nutné sbírat všechna data ze všech strojů. Soustřeďte se na klíčové prvky výroby a úzká místa, která je potřeba pokrýt.

Otázka 4: Co chcete s daty dělat?

Data pouze uložená v databázi vám budou k ničemu, musíte je vidět a vyhodnocovat. Dělat z nich informace, které budou užitečné konkrétním lidem ve firmě:

  • Údržba díky nim rychleji opravuje chyby nebo lépe plánuje preventivní zásahy,
  • výroba včas zjistí, že se produkce snižuje,
  • kvalita odhalí nekvalitní sérii mnohem dříve než na konci směny,
  • management napříč firmou má stejná data a reporty tvoří rychleji.

Cílem není sbírat více dat, ale najít reálné dopady, které budou pro firmu užitečné – efektivnější výroba, spokojenější zaměstnanci nebo třeba více zákazníků.

Otázka 5: Jaký máte rozpočet?

Kolik stojí sběr dat? No budeme upřímní, málo ne. Sběr z jednoho stroje začíná na desítkách tisících korun, z více strojů statisíce, v celé fabrice budete potřebovat miliony. Vždy v závislosti na tom, jaké máte řídicí systémy, jaká data chcete sbírat a jak s nimi dál pracovat.

Ale hlavní je uvědomit si, že pustit se do digitalizace není jednorázový projekt, na který si vyčleníte ohraničený budget. Stejně jako firma průběžně investuje do strojového parku, náboru a vzdělávání zaměstnanců nebo do vývoje, měla by každoročně vyčlenit určité procento z obratu nebo zisku na digitalizaci provozu.

Můžete začít malým pilotním projektem, jasně finančně ohraničeným (jak jinak ho taky vyhodnotit), ale věřte, že pak se vám začne digitalizační projekt rozrůstat pod rukama.

Související články
Technologické trendy 2021 #4 Industrializace umělé inteligence

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. Pojďme se dnes zaměřit již na čtvrtý trend – industrializaci umělé inteligence MLOps (Machine Learning Operations).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Hannover Messe již příští týden

Od 30. května do 2. června 2022 se na hannoverském výstavišti představí 2 500 firem z přibližně 60 zemí se svými inovacemi pro firmy a energetické systémy budoucnosti. V rámci hlavního tématu Průmyslová transformace ukáží, jak mohou síťově propojené výrobní závody pracovat efektivněji a šetřit zdroje nebo jak lze udržitelně vyrábět a přenášet energii. 

Digitální dvojče v tabákovém průmyslu

Projekt monitoringu procesů a efektivního využití manipulační techniky a personálu připravuje firma PST CLC ve společnosti Philip Morris ČR. Digitální dvojče od externího dodavatele bude na vybraných pracovištích v Kutné Hoře aplikováno na sklad hotové výroby a na sklad přímého materiálu. Projekt bude zahájen v průběhu léta.

Zásady v oblasti kybernetické bezpečnosti

Schopnost udržet si důvěru zákazníků nebyla po událostech minulého roku nikdy důležitější, a ani obtížnější. S tak velkým zmatkem a rozsáhlými změnami v pracovních modelech, jako byla masová migrace k práci na dálku, nebylo zajištění bezpečnosti podniků nikdy složitější. Edwin Weijdema, technolog pro globální produktovou strategii ve společnosti Veeam, se zamýšlí nad vývojem kybernetických útoků a jak jim s co nejvyšší úspěšností odolávat.

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Digitalizace ropného průmyslu z Čech

Pojmy jako digitalizace a automatizace nejsou v průmyslu žádnou novinkou. Dávno víme, že zavádění nových moderních technologií do vnitřních procesů firem je mimo jiné klíčem k efektivnosti, úspoře nákladů, a tím i větší konkurenceschopnosti a uplatnění na trhu. A nezáleží na tom, v jakém oboru se firma pohybuje. 

Výzkum podporuje bezpečnost internetu věcí

Včasné odhalení útoku na sítě internetu věcí může znamenat doslova záchranu před mnoha nepředvídatelnými následky. V případě soukromého užití se jedná zejména o zásah do soukromí, u průmyslových aplikací může dojít k narušení funkčnosti celých systémů autonomních zařízení s rozsáhlými dopady na výrobu nebo energetiku. Tyto systémy nelze chránit antivirovými programy, proto je potřeba jiné řešení. 

Digitální dvojče stavby

Digitalizace a digitální transformace firem paří již delší dobu k aktuálním tématům. Ve stavebnictví zpravidla hovoříme o metodě BIM, která by měla být od roku 2022 využívána u všech nadlimitních veřejných zakázek. Využití takzvaného informačního modelování staveb však není devízou jen nových realizací, své opodstatnění má i u starších budov.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit