Proč vlastně potřebujete sbírat data?

Sběr dat ze strojů a výrobních linek, ať už se bavíme o datech výrobních nebo technologických, je letos mezi našimi zákazníky téma číslo jedna. Doba nazrála, pandemie covid-19 dodala odvahu i těm konzervativnějším. Je čím dál jasnější, že digitalizované provozy budou brzo nejen konkurenční výhodou, ale nutností každé moderní firmy.

Potkáváme firmy, které se chtějí pustit do digitalizace, zmodernizovat svůj provoz, začít sbírat data, protože je do toho tlačí mateřská firma nebo vize managementu.

Takových se na začátku vždycky ptáme, proč vlastně data potřebují. „Když data seberete, uložíte do databáze, ale dál s nimi nijak nepracujete, co vám to přinese? Proto se zákazníků nejdřív ptáme, jaké problémy je v jejich provozu trápí, a až potom hledáme, které z nich může vyřešit sběr a vyhodnocení dat,“ vysvětluje obchodní ředitel Foxonu Michal Tůma. „Ten hlavní smysl je totiž v tom, že jen na základě pravdivých dat můžete vytvořit informace, které budou užitečné pro lepší rozhodování,“ dodává.

Čím dál víc firem si uvědomuje, že bez podrobných dat z výroby nedokážou proces víc zefektivnit. Jakými potřebami sběr dat nejčastěji otvíráme?

Někdo potřebuje lépe sledovat OEE, najít co nejrychleji příčiny prostojů nebo zmetkovosti. Další kladou větší důraz na sledování spotřeby energií, protože elektřina, plyn nebo stlačený vzduch jsou čím dál nákladnější.

Na některé firmy pak tlačí dodavatelé a zákazníci, aby bylo možné vytvořit tzv. rodný list výrobku. Díky technologickým a výrobním datům je pak vidět realtime i zpětně, v jakých podmínkách a z jakých vstupů výrobek vznikal, v rámci které série byl vyroben atd.

A nebo si na jejich probrání pozvěte nezávislého konzultanta. Pohled zvenčí je užitečný, předáme vám zkušenosti, které máme i z jiných fabrik a externí člověk z vašich lidí dostane snadněji, co je v práci trápí, než když se jich zeptá jejich vedení. Přesně touhle konzultací začínáme projekty digitální transformace FIOT.

První otázky by měly směřovat k PLC programátorům, údržbářům, případně IT specialistům:

• Máte zasíťované výrobní linky?
• Máte přístup k datům, která jsou ve vašich řídicích systémech?
• Nejsou PLC zaheslovaná nebo zamčená dodavatelem stroje?
• Vyznáte se v datech, která vám PLC poskytují?
• Umíte data z PLC dostat do nějakého nadřazeného systému, ve kterém je přečtete, uložíte do databáze, případně zobrazíte?

V každé firmě by měla být styčná osoba pro digitalizaci a konektivitu strojů, která vyjedná potřeby údržby, výroby a IT oddělení. Ta je pak zodpovědná za propojení strojů, standardizaci dat i za kyberbezpečnost. Zároveň řeší, jak se dostat k datům, která nejsou snadno dostupná. Pokud např. máte ve výrobě atypický řídicí systém, potřebná data v sobě nemá nebo vám k nim dodavatel stroje nedá přístup, je potřeba to obejít. Řešení přitom nemusí být náročné, často stačí nasadit např. bezdrátová čidla.

Tahle otázka přímo souvisí s tím, co jsme psali na začátku.

• Na základě jakých informací dokážete vyřešit svůj problém?
• Potřebujete výrobní data? OEE (celkový počet vyrobených kusů, OK/NOK, prostoje, délka cyklu výrobku)?
• Nebo vám chybí technologické veličiny, jako např. teploty, tlaky, vibrace, počty otáček?
• Schází údržbě informace o kvalitě sítí Profibus a Profinet?
• A víte, že je možné zjistit mnohem víc?

Zajímavé informace totiž můžou vzejít i z kombinace více veličin. Možná si po překrytí dat o vzrůstající teplotě stroje a vibracích všimnete, kdy se blíží porucha, a dokážete ji odstranit dřív, než zastaví linku.

Správný konzultant vám taky ukáže, co všechno je ve vaší situaci možné. Třeba vás ještě nenapadlo, že kvalitu výroby vám ovlivňuje změna teploty na hale v různých ročních obdobích. Nebo že suroviny od různých dodavatelů se chovají mírně odlišně, a tak je potřeba podle vstupu upravit výrobní proces.

Na začátku se zřejmě rozhodnete sbírat data z jednoho stroje, případně jedné linky. Je to tak dobře, díky pilotnímu projektu zjistíte, co vás čeká a poměrně rychle i to, co vám to přinese.

Myslete ale na to, že do budoucna se bude rozšiřovat počet strojů, které do sběru dat začleníte, ale i množství lidí, kteří budou chtít tato data využívat. Proto by vybrané technologické řešení mělo být dostatečně univerzální a škálovatelné, do budoucna vhodné pro celou firmu. Jedině tak se nedostanete do bodu, kdy budete muset funkční systém vyhodit a nahradit jiným, vhodnějším pro více aplikací.

Také je dobré se zamyslet, u kterých strojů je návratnost reálná. Pokud budete část linky za rok modernizovat, sběr dat nasazovat nemá smysl. Stejně tak není nutné sbírat všechna data ze všech strojů. Soustřeďte se na klíčové prvky výroby a úzká místa, která je potřeba pokrýt.

Data pouze uložená v databázi vám budou k ničemu, musíte je vidět a vyhodnocovat. Dělat z nich informace, které budou užitečné konkrétním lidem ve firmě:

• Údržba díky nim rychleji opravuje chyby nebo lépe plánuje preventivní zásahy,
• výroba včas zjistí, že se produkce snižuje,
• kvalita odhalí nekvalitní sérii mnohem dříve než na konci směny,
• management napříč firmou má stejná data a reporty tvoří rychleji.

Cílem není sbírat více dat, ale najít reálné dopady, které budou pro firmu užitečné – efektivnější výroba, spokojenější zaměstnanci nebo třeba více zákazníků.

Kolik stojí sběr dat? No budeme upřímní, málo ne. Sběr z jednoho stroje začíná na desítkách tisících korun, z více strojů statisíce, v celé fabrice budete potřebovat miliony. Vždy v závislosti na tom, jaké máte řídicí systémy, jaká data chcete sbírat a jak s nimi dál pracovat.

Ale hlavní je uvědomit si, že pustit se do digitalizace není jednorázový projekt, na který si vyčleníte ohraničený budget. Stejně jako firma průběžně investuje do strojového parku, náboru a vzdělávání zaměstnanců nebo do vývoje, měla by každoročně vyčlenit určité procento z obratu nebo zisku na digitalizaci provozu.

Můžete začít malým pilotním projektem, jasně finančně ohraničeným (jak jinak ho taky vyhodnotit), ale věřte, že pak se vám začne digitalizační projekt rozrůstat pod rukama.

Zpracováno redakcí z podkladů společnosti Foxon.