Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?
Moderní frézování jako metoda obrábění kovů vzniklo koncem 18. století a rychle se stalo jednou z hlavních technologií obrábění. Dnes si lze jen těžko představit výrobní prostor, v němž by se neuplatňovaly výrobní stroje. Frézování je základním výrobním procesem a nedílnou součástí technologie obrábění, která se řídí rostoucími požadavky výroby. Existují však specifické aspekty, které jedinečným způsobem ovlivňují vývoj frézování.
Firma Jirka ze Zbečníku u Hronova navazuje na historii, sahající až do roku 1936, kdy byla bratry Jirkovými v obci založena kovárna. Druhá světová válka zastavila slibný rozvoj společnosti a krátce po jejím konci byl podnik znárodněn. V roce 1999 byla založena firma Jirka a spol. Dnes, kromě dalších produktů, vyrábí vodotěsné a prachotěsné magnetické snímače vhodné pro obráběcí stroje nebo kterákoli jiná zařízení, s nimiž je potřeba přesně odměřovat polohu. S výrobou magnetických snímačů také souvisí výroba vlastních digitálních indikací řady BC a TS-MAX. Firma Jirka patří již dlouhou řadu let k vystavovatelům na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Nejen o tom jsme hovořili s Ing. Radkem Jirkou, jednatelem a CEO společnosti.
Dekarbonizace energetiky a průmyslu ve vazbě na Green Deal 2050 je v současnosti jedním z hlavních celospolečenských a politických témat. Ta ve výsledku určují směr technologického vývoje, vědy a výzkumu.
Václava Cílka lákají všechny průsečíky humanitních a přírodovědných oborů. Ukazuje se, že hledání nových oborových souvislostí má smysl a že jako jediné dokáže dát odpověď na otázky, které před člověka klade komplikovaná, někdy nepředvídatelná, turbulentní doba. Vždycky dokázal skoro šokovat tím, kolik toho o světě věděl a ví. Kde všude byl a co všechno přečetl. Díky tomu, že se nikdy nespokojil s jednooborovým přístupem ke skutečnosti a snažil se ji zřít celostně jako za časů J. A. Komenského, měl navzdory názorům některých současných profesorů nesporně pravdu. Zastává názor, že expert v oblasti přírodních věd nemůže být spokojen sám se sebou, dokud nemá hluboké znalosti z historie, filozofie, antropologie, sociologie a dalších humanitních věd. Tvrdí, že znalost dějin pomáhá číst krajinu, a naopak, znalost přírodních věd pomáhá k pochopení toho, co se v minulosti dělo.
Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dnešním díle seriálu si představíme několik příkladů digitalizace, která významně podporuje výrobní procesy, a to napříč celým závodem.
Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.