Témata
Reklama

Aditivní výroba a 3D tisk

K zajištění budoucí vedoucí úlohy Evropy v aditivní výrobě, která představuje nedílnou součást konceptu Industry 4.0, je nezbytná společná evropská strategie – takový je názor Evropského výboru pro spolupráci mezi výrobci obráběcích a tvářecích strojů Cecimo. Jednou z priorit je vytváření evropské strategie aditivní výroby (AM), která by měla podporovat plynulý, dlouhodobý a konzistentní rozvoj této technologie v Evropě.

Nové technologie, jako je například AM, přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti výroby a nepochybně i k udržitelnosti cestou redukce spotřeby energie a materiálu, vedou také ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vedle aspektů konkurenceschopnosti a udržitelnosti by měla společná strategie pro oblast AM zahrnovat i podporu přístupu k financování, výzkum a inovace, standardizaci a certifikaci. Pro dosažení těchto cílů je základním předpokladem trvalý dialog mezi jednotlivými průmyslovými subjekty.

Reklama
Reklama
Reklama

AM nabízí velký transformativní potenciál a uvolnění od faktorů omezujících výrobu. Jde o převratnou technologii, jež může mít pozitivní dopad na úspory materiálu a energie, kromě toho, že redukuje náklady dodavatelských řetězců a vede ke zlepšení ve vzdělávacím systému a dovednostech.

Evropská strategie zavádění AM by měla jít nad rámec financovaného výzkumu. Má sledovat urychlení tržní absorpce AM včetně vývoje standardů, přístup k financím zejména pro malé a střední podniky (SME), výchovu k jejímu vnímání a rozvoj dovedností, ochranu IPR, regulaci finančního zatížení, jakož i kvalifikační a certifikační procedury. Zejména SME by měly mít příležitost k přístupu do databází AM/3DP, které provozují provideři na evropské úrovni, což by se mohlo také ukázat jako užitečné k podpoře rozvoje těchto servisních organizací v oblasti AM. Přijetí standardů bude především důležité pro budování důvěry trhu a k podpoře rozvoje AM technologií. Dostatečná úroveň vzdělání a dovedností se rovněž jeví jako základ pro tržní absorpci AM technologií.

Stalo se již pravidlem, že nedostatek koordinace a dlouhodobějších intervencí vede k rozdrobení veřejných i soukromých investic, což ohrožuje celoevropskou výměnu znalostí týkajících se AM a vydává evropské podnikatele v AM i konečné uživatele napospas mezinárodní konkurenci.

Odborné materiály, jejich dostupnost a kontinuální vývoj by též měly být zařazeny do této strategie vzhledem k jejich důležité úloze při vývoji technologií. Tato strategie by měla být zaměřena také na jasnou a jednoznačnou regulaci certifikace materiálů.

Pokročilé technologie umožňují rozvoj různých inovativních dodavatelských řetězců založených na pohybu dat – nejen materiálů, zboží a lidí. Proto je potřebná výkonná síť ICT v každém z 28 členských států EU, aby byl možný konzistentní vývoj AM technologií.

Filip Geerts, generální ředitel Cecimo, říká: „Cecimo oceňuje, že v Evropě jak národní vlády, tak i Evropská komise podporují rozvoj AM a investic do vědy a rozvoje (R&I) a s tím spojené private-public partnerství (PPP) cestou přímých projektů a financování R&I Center. Státní politika musí hrát svou roli při rozvoji technologie a v procesu tržní absorpce. Se svým know-how, zkušenou pracovní silou a zdroji má Evropa potenciál stát se globálním centrem excellence v AM.“

Cecimo bude pokračovat v zajišťování podmínek k tomu, aby se stal jedním z rozhodujících evropských tvůrců nezbytných vstupů pro návrh společné evropské strategie AM. Všechny zúčastněné subjekty jsou zvány, aby kontaktovaly Cecimo s cílem participovat na aktivitách spojených s AM.

Cecimo

zbynek.koukolik@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 170421
Datum: 12. 04. 2017
Rubrika: Trendy / Moderní výrobní technologie
Autor:
Firmy
Související články
Věnujte pozornost vedlejším časům při obrábění

Firma Grumant se již 25 let zabývá prodejem nástrojů a strojů pro třískové obrábění. Zároveň je již známo to, že klade silný důraz na podporu svých zákazníků. 25 let zkušeností jejích techniků ukazuje, že řada zákazníků se soustředí hlavně na kontrolu a optimalizaci strojního času a přehlíží ztráty časů vedlejších. A právě zkrácení vedlejších časů je klíčem k razantnímu zvýšení produktivity, zisku a překvapivě i cesta jak odlehčit problému nedostatku kvalifikovaných obráběčů.

Obrábění těžkoobrobitelných materiálů

Stále rostoucí požadavky výrobců proudových motorů vyžadují kontinuální vývoj žárupevných materiálů. Klasické metody obrábění jsou zde na hranici svých možností, efektivní alternativou je elektroerozivní řezání drátovou elektrodou.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Související články
Profesionální přístup k broušení

V současnosti jsou kladeny ze strany zákazníků stále vyšší nároky na co nejvyšší přesnost při broušení, která je spolu s výslednou drsností nejvýznamnějším požadavkem uživatelů. Samozřejmě této kombinace je třeba dosáhnout v nejkratším možném čase. Tyto hlavní parametry jsou zahrnuty do koncepce brousicích strojů české společnosti Fermat Machine Tool a jsou dosahovány i mj. využitím řady speciálního příslušenství a nových technologických standardů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Spolupráce firem a univerzit přináší konkrétní výsledky

Inovace v technickém vývoji výrobních strojů a technologií jsou nezpochybnitelnou povinností pro každou firmu, která chce dlouhodobě působit na současném vysoce konkurenčním trhu. Na výrobní stroje a technologie se klade stále šest základních požadavků: přesnost a jakost povrchu vyráběných dílců, produktivita a hospodárnost výroby, spolehlivost strojů a minimální dopad na životní prostředí. Prostředky pro naplnění těchto požadavků jsou různé. V MM Průmyslovém spektru 6/2016 (www.mmspektrum.com/160643) byl představen projekt Centrum kompetence Strojírenská výrobní technika, v rámci kterého spolupracují ve výzkumu a vývoji firmy a univerzity. Článek byl zaměřen především na ukázky zlepšování uvedených hlavních užitných vlastností výrobních strojů a technologií konstrukčními modifikacemi strojů. V tomto článku představíme některé dosažené výsledky v oblasti technologií a provozu strojů.

Črta o horizontce, část II.

V minulém vydání MM Průmyslového spektra jsme začali pojednání o historii, současnosti a perspektivách vývoje jedinečného stroje, kterým bezesporu horizontka je, a v tomto vydání jej ukončíme. Čtenáři, kteří předchozí díl v listopadovém vydání nečetli, mají možnost dohledat ho na internetu na adrese www.mmspektrum.com/151122.

Efektivní vrtání

Široká nabídka produktů řady WTX-Change společnosti WNT s vyměnitelnými TK vrtacími hlavami se nyní ještě rozšiřuje o dvě nové geometrie. Výhody z toho plynoucí mohou nyní využívat především firmy specializující se na obrábění ocelí s vyšší pevností a na obrábění šedých litin. Další již známou přidanou hodnotu představuje možnost výměn TK vrtacích hlav na ocelovém nosiči.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit